28. 8. 2006
Když Bůh dělal časKdyž Bůh dělal čas, udělal ho hodně, znělo středověké heslo a drží se jej i soudobí čeští politici. Občan, zmítaný domácím machiavelizmem a názorovými veletoči, si jistě zamyšleně mne čelo, co hodlají básníci stranických grémií nepřehlednými kroky sdělit. Tento zmatený volič se ptá, jakou vládu že to volil, použijeme-li kouzelně infantilní obrat známého českého novináře napojeného na ODS. Slunečný červenec promenující se nad splavem výsledků voleb totiž přepadl za rachotu a ševelení touhy po moci do zamračeného konce srpna. Bez valného výsledku. Prozatím. |
Zkrátka nic není tak, jak by mělo být. Například vrcholní lidovečtí funkcionáři před volbami politicky harašící novotvary typu "předstíraná demokracie" shodili po měsících rokování se všemi zainteresovanými masku a nabídli i veřejnosti věrohodnější obraz konstelace sil. Včetně podoby komunistické strany jako politického partnera. Rázem jsou ale označeni za vzývatele bolševického antikrista, partajní novotvar a odejiti. Prozatím, neboť co je pod sluncem do nebe volajícím omylem, pod mrakem před Potopou stává se Archou, že? Doposavad měl (většinou) proklamativně pravicový politik jednu apriorní, dosti obecně platnou výhodu. Když v debatách, článcích či rozhovorech pro noviny nevěděl co říci, nadával na minulý režim, jeho zdroje a původce. Květnová předvolební soutěž zakončená "policejním zásahem", po vzoru papoušků označovaná (hlavně pochlebníky jinak nevalné kampaně občanských demokratů) za bezpříkladně tvrdou, pokračuje aspoň v podobě pseudomravní mobilizace občanstva proti levicové totalitě. Naposledy hrál moderního exorcistu Mirek Topolánek v nedělních Otázkách Václava Moravce, když vyslovil odvážný konstrukt o hrozící geopolitické změně České republiky. Neřekl nic nového, pouze opakoval volební rétoriku Václava Klause z konce 90. let. Pokusme se ale být serióznější než neúspěchy nervózní politik. Nynější zápas o "důvěryhodnou" vládu a vše příbuzné a spojité je též naplněn strachem o ztrátu propagandistického leitmotivu, jenž provází zdejší mediálně mocenskou scénu od Listopadu. O evergreen, jejž za svůj přijali i nově parlamentní Zelení, nově (po pádu pánu Beránka a Patočky) nelevicová partaj s image pohrobků nepolitické politiky. Aspoň prozatím. Státnická otázka tedy vlastně zní, existuje-li odvaha udělat čáru za minulostí. Jestli je možné směnit jedno úplné vládní období za definitivní konec tohoto druhu profilace. Zda je moudré směnit černobílou mísu ideologické čočovice. Pak už by snáze na odiv voličské veřejnosti vystoupil jiný satan -- politika pro politiku, politika vyprázdněná. Orloj bez svatých. Straničtí bozi hrají o čas. |
České volby v roce 2006 a povolební pat | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 8. 2006 | KDU-ČSL nemůže porušit své předvolební sliby | Boris Cvek | |
28. 8. 2006 | Když Bůh dělal čas | Pavel Kopecký | |
28. 8. 2006 | Pragmatismus Miroslava Kalouska | Luboš Zálom | |
28. 8. 2006 | Ideologická neústupnost za každou cenu? | Jan Čulík | |
28. 8. 2006 | Antikomunismus jako (jediný) program | Stanislav Křeček | |
28. 8. 2006 | Nechci komunismus Britských listů! | ||
27. 8. 2006 | Test logického myšlení | Bohumil Kartous | |
26. 8. 2006 | Jak Miroslav Kalousek chtěl zničit KDU-ČSL atd. | Boris Cvek | |
25. 8. 2006 | Takže: ČSSD pohřbí vládu, která ještě není? | Miloš Dokulil | |
21. 8. 2006 | Srpnové hospodské kecy a žurnalistické komentáře | Ladislav Žák | |
21. 8. 2006 | Dva premiéři? Bouře ve sklenici vody | Jiří Pehe | |
15. 8. 2006 | Oposmlouva jiného druhu | Jiří Pehe | |
11. 8. 2006 | Citát dne (včerejšího) | ||
4. 8. 2006 | Má Černého Petra Topolánek, anebo Paroubek? | Miloš Dokulil | |
31. 7. 2006 | Pane Paroubku, odejděte... | Boris Cvek |