Proč čtou lidé New Yorker? Nikdo neví

11. 9. 2006

Americký intelektuální týdeník New Yorker publikuje třicetistránkové rozbory o politice v jednotlivých afrických státech či o důchodové reformě, netiskne skoro žádné obrázky a vychází jen černobíle. Přesto má náklad přes 1 milion výtisků týdně. Co je příčinou tohoto úspěchů, který v minulých letech způsobil editor New Yorkeru David Remnick? V souvislosti s vydáním Remnickovy nové knihy Reporting (Macmillan, £18.99) se ho na to zeptal reportér britského týdeníku Observer. Remnick přiznal, že "nemá tušení", proč je jeho časopis tak úspěšný:

"Má éra jako editora je érou mezinárodní krize, která se týká prehistorie 11. září, událostí z 11. září, Afghánistánu, Iráku a problematických vztahů mezi USA a téměř každým," poznamenává Remnick. Jeho kolega Malcom Gladwell, autor bestsellerů The Tipping Point a Blink, také vysvětluje že "žijeme najednou ve vážných časech, kdy lidé chtějí inteligentní, rozmyslná vysvětlení závažných problémů".

Remnick si je velmi dobře vědom, že obrovská čtenost jeho týdeníku je záhadou. Proto zásadně nepoužívá při editorských rozhodnutí žádné informace ze sociologických průzkumů tzv. focus groups ohledně toho, co si čtenáři údajně přejí. Rozum dá, že sto procent jeho čtenářů asi těžko přijde domů z práce, odloží klíče a řekne manželce: "Víš, miláčku, právě v tuto chvíli si potřebuju přečíst třicetistránkový článek o Kongu." Remnick: "Tak to prostě vydáte v dobré víře a doufáte, že některé věci si lidi přečtou hend - kreslené vtipy, kratší články, atd. A pak, nakonec, druhý den ráno ve vlaku, si někdo toho článku o Kongu všimne a začne ho číst, navzdory tomu, že se může zdát nezdolatelný."

Že by se časopis prodával právě v důsledku Remnickovy výstřednosti?

Rozhovor s Davidem Remnickem - v angličtině ZDE

Vytisknout