Pořad Střepiny (Nova) je ukázkou toho, jak se taky dá dělat zpravodajství. Výběr jednoduchých témat, kýčovitý audiovizuální make-up a levná dramatizace, bleskurychlý střih vytvářející dojem blikajících obrázků, které umožňují nést nanejvýš několikaslovná -- tudíž prázdná -- hesla. A co víc, totalitní manýry.

Společnost BBC bude intenzivněji spolupracovat s firmami, jako je Microsoft a Apple ve snaze radikálně zmodernizovat své internetové stránky a připravit se na svět, kdy budou televizní pořady stále častěji sledovány prostřednictvím internetu.

Ashley Highfield, ředitel BBC pro nová média a technologii, a Bill Gates o tom v pondělí hovořili v Las Vegas na konferenci Mix06. Uvedl, že BBC zintenzivní své úsilí a spolupráci s celou řadou partnerů, aby se připravila pro novou éru internetu, známou pod přízviskem web 2.0. Podle Highfielda je rychlost změn tak obrovská, že BBC nemá schopnost provést všechny technologické změny sama. "Máme povinnost univerzality. Proto je důležité, abychom zaváděli inovace prostřednictvím strategických partnerství s technologickými společnosti, jako jsou Apple, Sony, Homechoice, NTL a Telewest," uvedl.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Phill Zimmermann, známý především jako autor Pretty Good Privacy (PGP), celosvětově nejrozšířenějšího šifrovacího software, převezme v pátek 24. března 2006 pozitivní cenu za ochranu soukromí Big Brother Awards. Cena mu byla udělena v loňském prvním ročníku soutěže (www.bigbrotherawards.cz), která má především za cíl upozornit na největší narušitele soukromí. Soutěž Big brotherAwards pořádá nevládní organizace Iuridicum Remedium (www.iure.org) a v loňském roce udělila sedm negativních anticen.

Rowan Williams, anglikánský arcibiskup z Canterbury, vstoupil do kontroverze mezi náboženskými fundamentalisty a vědci. Vyjádřil se, že si nemyslí, že by se měl kreacionismus - víra, že svět vznikl tak, jak je to popsáno v bibli - vyučovat ve školách.

Evropská unie pohrozila Bělorusku v pondělí novými sankcemi. Mezinárodní pozorovatelé odsoudili nedělní znovuzvolení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka a poukázali na to, že volby nebyly demokratické.

Pražský pochod proti válce v Iráku a hrozbě války v Iránu uprostřed března 2006 měl několik komických momentů. Když se sešli demonstranti "pod vocasem" u sochy knížete Václava, připomínali zdálky slevovou akci McDonalda. Rudé fáborky (ale se srpy a kladivy), nejasný hluk. Lepší ozvučení už mívá i Petr Cibulka... Další úsměv se nabízel v okamžiku, kdy v čele tohoto panoptika stanuli řečníci, kteří museli mít papír, aby svou revoluční myšlenku nezapomněli. A to byli mladí. Naprostý nezájem okolí, naprostá nesladěnost a nedostatek invence udělaly z této demonstrace namísto přehlídky kreativity nudnou schůzi základní organizace KSČM.

Nová francouzská studie ukazuje, že uran je nebezpečný nejen jako radioaktivní látka, ale má i nepředvídané toxické účinky.

Negativní dopady těžby uranu na horníky jsou dobře známy, do jisté míry byly zmapovány i negativní vlivy uranových dolů na obyvatelstvo v okolí. Tato rizika jsou odvozována od radioaktivních působení uranu a dalších izotopů vzniklých jeho rozpadem, tedy zejména rádia a radonu.

Populární starosta britské metropole Ken Livingstone zveřejnil koncem minulého týdne plán na zásadní proměnu komunální energetiky. Namísto oprašování jaderných technologií, které selhaly, vidí budoucnost v decentralizovaném a efektivním zásobování města energií. Jím přeferovaný scénář umožní do roku 2025 snížit tamní emise skleníkových plynů o 27 až 33 %.

Ladislav Smoljak, znamenitý herec, autor a geniální "cimermanolog" se čím dál častěji a čím dál raději vyjadřuje i k politickým otázkám a zdá se, že čím dál více tím jen osvědčuje platnost starého českého přísloví o ševci, který by se měl, ku prospěch věci svých i obecných, raději držet svého kopyta. Dobrým příkladem je i rozhovor, který pod názvem "Komunismus horší než monarchie" uveřejnily sobotní Lidové noviny. Už ten název dává tušit neskutečnou povrchnost: copak o tomto faktu vůbec může existovat nějaká pochybnost? Zejména, pokud je tento "objev" dokládán banalitami typu "Havlíček Borovský měl jako novinář neuvěřitelnou svobodu", "političtí vězni za monarchie, to byla noblesní elita" apod. Ale co. Je spíše věcí redakce, zda je ochotna podobné objevy servírovat svým čtenářům.

Je tomu již několik týdnů, co Strana zelených poprvé zaznamenala úspěch v průzkumech volebních preferencí. Stalo se tak navzdory tomu, že ještě před nedávnem se mnoho politologů veřejně dušovalo, že prostor pro pátou stranu v poslanecké sněmovně není. Je tomu skutečne tak, že tuto stranu vtáhlo na výsluní vzduchoprázdno vzniknuvší po vyšumění Unie svobody? ptá se čtenář, který se představil pod pseudonymem Motyka Machek, student ekonomie na FSV UK.

Slobodan Miloševič nebyl žádný válečný zločinec, jak se snažila dokázat Carla del Ponte. U soudu v Haagu se hájil úspěšně sám. Miloševič měl nad svými soudci evidentně převahu (viz www.sweb.cz/messin), proto byly zastaveny přímé televizní přenosy ze soudní síně. Soud se vlekl neuvěřitelné čtyři roky bez reálné vyhlídky na výsledek. Až po smrti Slobodana Miloševiče jsem se dočetl, že dle vyjádření hlavní žalobkyně by soud do půl roku skončil. A o tři dni později v televizi na ČT 1 ve zprávách hlásili, že by rozsudek byl vynesen do několika týdnů. To je opravdu zvláštní. Pokud by šlo skutečně o nezávislý soud, muselo by být soudní řízerní již dávno skončeno a Miloševič osvobozen. Možná ovšem měl být souzen (?) za jiné (zlo)činy a ne sám a nejspíš ne v Haagu .

Dotaz do jazykové poradny Ústavu pro jazyk český

Dobrý den, doposud jsem vycházel z toho, že má-li publikace (popř. článek v tisku) za jedním titulkem ještě titulek alternativní uvozený spojkou "aneb", má (stejně jako první titulek) i alternativní titulek začínat velkým písmenem. Např.: Církev ryze virtuální aneb Od Doležala k Doležalovi. Vícekrát (většinou v novinách, ale někdy i u knih) jsem se však již setkal s tím, že i druhý (alternativní) titulek za spojkou "aneb" velkým písmenem opatřen nebyl a začínal písmenem malým. Je takováto stále rozšířenější praxe (neopatřování alternativního titulku velkým písmenem) správná?

Ze čtvrteční volební debaty Václava Moravce lídrů Jihočeského kraje mě nejvíce zaujal programový střet Strany zelených s ostatními stranami v otázce nezdaněného paliva pro leteckou dopravu. Dana Kuchtová zastávala stanovisko zdanění této komodity, které má jistě logiku, kterou by uznali snad i ostatní strany, ale ti vyzdvihli problém mezinárodní konkurence, která by tento správný krok obrátila proti občanům České republiky. Jsem přesvědčen, že Dana Kuchtová a Strana zelených o tomto faktu ví a uznává ho. Jen je pro mě otázkou, jestli zařazení tohoto bodu do volebního programu pro Zelené znamená, že jsou připraveni přijmout tuto konkurenční nevýhodu a tím poškodit občany ČR.

Jinak řečeno: "Ideologicky se jako vzorová země obětovat", píše Jaroslav Jouja.

Vzniku až 90 tisíc nemocí z povolání ročně by mohlo zabránit zavedení efektivního systému regulace chemických látek (REACH) v Evropské unii. Experti University of Shefield a Evropské odborové konfederace (ETUC) spočítali, že jen v případě onemocnění kůže a dýchacího ústrojí a by mohla EU v nejbližších 10 letech ušetřit více než 100 miliard korun (asi 3,5 miliardy euro). Po úplném uvedení REACH do praxe by podle expertů měl být pozitivní přínos v oblasti respiračních a kožních nemocí z povolání ještě významnější - byl spočítán na 90 miliard euro (cca 2 700 miliard korun) během nejbližších 30 let (1).

Britské listy používají poněkud podivný způsob diskuse. Psala jsem poznámku jako občanka a v občanském životě tituly nepoužívám, tak nevím, proč ho pan Kotrba uvádí ve svém článku. Možná chtěl čtenáře BL upozornit, že docenti poslouchají ČRo 6, píše Marie Lipoldová .

Také mi není jasné, proč S. Kotrbu tolik pobuřuje, že má někdo odlišný názor než on.

Na rozdíl od něho jsem na lidí s odlišnými názory zvyklá, proč mi tedy stále zdůrazňuje, že si musím zvyknout, že jsem jedna z miliardy a že jiní lidé mají jiný názor. Ať si na odlišné názory zvykne raději on.

Nové poznatky a jakékoliv inovace většinou začínají tak, že jde menšina (nebo dokonce jeden odlišný člověk) proti proudu. Společnost, která na všechny odlišující se lidí útočí, se vyvíjí pomaleji.

Pozn. JČ: Český rozhlas nevypnul ani neomezil anglické ani české vysílání BBC, společnost BBC přestala mít zájem ho šířit prostřednictvím terestrických vysílačů v České republice a přestala platit za jejich provoz. Podmínkou udělené licence bylo, že část vysílání BBC bude v češtině, což už Londýn nechce financovat.

Ke kvalitě rádia Česko se vyjadřovat nebudu, zaprvé jsem ho nikdy neslyšel, protože BBC WS poslouchám v noci, a zadruhé nejsem žádný mediální analytik. Ať už je ale kvalita rádia Česko jakákoliv, považuji za nevhodné omezovat kvůli němu zrovna BBC WS, jehož vysílání je světově unikátní a nic z české produkce ho už z podstaty věci nemůže nahradit, i kdyby se ČRO snažil sebevíc, píše Tomáš Stýblo.

Když v roce 1999 dopadla řízená střela na budovu jugoslávské televize v Bělehradě, byl to šok. Chtělo by se říci pro mnohé, ne ale pro všechny. V Čechách byl často slyšel názor, že státní televize Jugoslávie nebyla stejně nic moc. A dost okatě z toho čišel názor, že to není žádná škoda, jako to bombardování. Nesdílím tuto myšlenku. Měl jsem to štěstí, že produkci jugoslávské televize znám od útlého dětství, souběžně s tou československou, píše Michail Stavrev.

Otto Drexler podle titulku svého článku z 20.3. oponuje stati T. Krystlíka v MfD dne 16.3. Ve skutečnosti se článek zaměřuje na Krystlíkovu publicistiku jako celek. Ta ani ve mně nevyvolává nadšení. Na rozdíl od O. Drexlera mu nemíním podsouvat nenávist k českému národu, avšak jeho boj proti nacionalistickému zkreslování dějin, sám o sobě oprávněný, bývá velmi často přetažen až za hranice pravdy. Je oprávněně přísný na české mýty, slušelo by mu však více přísnosti vůči mýtům německým. Tak jej aspoň znám z měsíčníku Polygon.

Rozhovor s Janem Čulíkem publikovala ve studentském časopisu Stisk brněnské univerzity Zuzana Geryková ZDE

Především Čechy rozseté po celém světě bych chtěla upozornit na německy psanou novinku Švýcara Alberta Lochera nazvanou Mark Twain objevuje Evropu (s podtitulem Samuel L. Clemens ve Starém světě (1867 a 1878/9). Zabývá se totiž tou částí Twainova literárního odkazu, jež je u nás téměř neznámá -- jeho cestopisnými fejetony, které během svého putování průběžně psal a zasílal do USA, kde nejprve vycházely v New York Tribune nebo Daily Alta California a později byly publikovány knižně. Jsou-li nám téměř neznámé, pak musím ihned připojit, že zápisky z jeho první cesty do zámoří vyšly po titulem Našinci na cestách (rozsah 432 str.) v českém překladu v několika vydáních a poměrně ve vysokých nákladech (20 000 výt.), avšak dnes jsou dostupné pouze prostřednictvím veřejných knihoven.

George W. Bush navštívil Indii a uzavřel dohodu, kterou mnozí analytikové vítají jako historickou událost, jako obrat v geopolitice světosystému. Na první pohled se opravdu zdá, že tato cesta (některými srovnávaná dokonce se schůzkou Nixona a Maa v Pekingu) opravdu znamená podstatnou změnu postojů obou zemí. Ve skutečnosti je ale její význam možná menší, než jak se jeví navenek.

Po roce 1945, v poválečném systému uspořádání světa, byla Indie z hlediska Spojených států velmi rušivým elementem, a to z mnoha důvodů. Byla původní "neangažovanou" mocností ve studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

S článkem Erika Taberyho "Kdo vydírá Zemana -- Politické lži je třeba rozkrýt, ne jim dělat reklamu", který vyšel v týdeníku Respekt, se alespoň částečně dostáváme do sféry argumentů. Přestože i v tomto textu najdeme pasáže, které místo analýz a dokládaných interpretací prezentují sugesce, většinou Tabery pro své názory důvody uvádí. (Což je, mimochodem řečeno, oproti předchozí ukázce významný pokrok.) Přesto si dovolím Taberyho článek označit jako další příklad selhání českého novináře v kauze Miloš Zeman. Proč?

První část tohoto článku je ZDE

Hospodářské reformy Číny zásadně změnily a mění nejen její ekonomiku a postavení, ale celý svět.

Již od počátku ekonomických, modernizačních reforem (od roku 1978), tedy již po dobu bezmála tří dekád, vykazuje Čína vysoký růst ekonomiky, charakterizovaný růstem hrubého domácího produktu. V prvých více než dvou dekádách (do roku 2000) činil v průměru asi 7,5% ročně a od té doby se postupně zvyšoval až na 10% loni ( v průměru posledního pětiletí činil asi 8,5% ročně). Tohoto zvýšeného růstu v uvedeném posledním období je přitom dosahováno při vysoké míře dynamické rovnováhy, umožněné obezřetnou makroekonomickou politikou, účinně čelící riziku přehřátí ekonomiky.

Jsem jednoznačným zastáncem většinového volebního systému, protože bez něj tady v Česku neprobíhá žádná politická soutěž, neexistuje žádná vládní odpovědnost a celková nestabilita a nepřehlednost vládnutí nahrává zájmovým vlivům a korupci. Voliči mohou být plným právem otráveni z dlouholetého vládnutí tandemu ČSSD-ODS, jemuž zdatně sekundují lidovci. Nejde o volební programy, ale o styl politiky, o neschopnost proměny obou obrů v moderní politické strany západního typu. Ve svých politických komentářích pro Britské listy o tom píši často a velmi konkrétně.

Myslím že nic, co je ve své povaze součástí našeho bytí, nelze zesměšnit. Karikovat lze jen naši vlastní karikaturu, vlastní pokřivený obraz v zrcadle, naše ikony, modly a způsoby, které neodpovídají naší přirozenosti. Humor se rodí v moudrosti, zesměšnění v ubohosti, možná i proto reagoval islámský svět tak prudce a pro nás zdánlivě neadekvátně. Možná teprve mají svůj vlastní středověk "lásky v srdci".

Po prečítaní článku "Britští muži budou muset ženy otevřeně žádat o souhlas s pohlavním stykem" som si s úľavou vydýchla, že som slovenská žena a nie britský muž, a tak si nebudem musieť do vrecka pripraviť pár kópii "Formulárov pre súhlas s pohlavným stykom" a funkčné pero, pre istotu, veď jeden nikdy nevie, ako to ten pracovný deň zase dopadne...

Vrátil jsem se ve dvě ráno úplně vyklepaný. Silnice od Karlových Varů namrzlá, sněžilo, jel jsem pomalu, takže mě neustále předjížděly kamiony. Snad viděly víc než já, já ale neviděl nic. Odseděl jsem si dnes dohromady osm hodin v autě a na jevišti. A měl jsem chuť si sednout i doma, dát si pivo a pustit bednu. Naštěstí máme psa.

(Tentokrát se omlouvám, ale zápisky jsou zcela bez humoru.)

Zajímavé je, že mezi lékaři, které znám, převažují spíše příznivci ministra Ratha, v poměru šest ku dvěma. Z těch dvou je jeden, psychiatr, spíše neutrální, vysloveně negativní postoj zaujímá jen gynekolog. Prvních šest má názor, který lze uvést na společný jmenovatel asi takto: ministr je sice trochu arogantní, ale kráčí správným směrem. Dva, kteří jsou vyslovenými příznivci dr. Ratha, říkají, že demonstrovali vlastně jen zubaři, lékárníci a gynekologové. Tomu gynekologovi jsem to raději neříkal.

Jeden z lékařů mě nedávno trochu šokoval slovy: Když Rath začal, říkal jsem si, že to taky nemusí přežít. Sáhl totiž na veliké peníze -- tohle všechno je jen malý začátek -- těch farmakologických gigantů, tak veliké, že za to se už i zabíjí, taková autohavárie přece může potkat i ministra...

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.