Podobná situace byla kdysi v Rakousku, kdy lidovci a socialisté nerušeně drželi politickou situaci v šachu, až de facto vnutili voličům Heidera. Není-li možné vytvořit rozumou soutěž, jež by motivovala politické strany k opravdovým výkonům, k neustálé modernizaci a obměně, jsou Zelení jedinou a ostatně i velmi dobrou možností, jak dát suverénním bossům najevo (a to i tomu na Hradě), že je prostě již nechceme. Může to být tak akutní a důležité sdělení, že se stane nejdůležitějším volebním tématem. Zelení navíc představují kvalitní alternativu, byť se s nimi mnoho lidí bude tam či onde rozcházet (málokdo ovšem přijímá program jiných stran en bloc bez námitek). Svým vyváženým mixem volebních témat mohou oslovit středového voliče, ať už má blíže spíš k liberálům (důraz na transparentní veřejnou správu a občanskou společnost), konzervativcům (důraz na venkov, ochrana tradičních hodnot venkova proti tvrdé rozpínavosti průmyslu, jak ji podporují svorně ODS i ČSSD) či socialistům (odpor k placení školného, emancipace menšin). Důležitý je také jejich proevropský a antikomunistický postoj (podobně němečtí Zelení jsou antinacističtí).

Vzestup Zelených může odebrat značnou část voličů KDU-ČSL (která se pod Kalouskovým vedením, jenž nedokáže proponovat její původní levicovost a křesťanskou orientaci, řítí jasně pod pětiprocentní hranici), ČSSD i ODS. Nejdůležitější bude ovšem to, zda se Zeleným zdaří přilákat ty (zejména z mladé generace), kdo dosud volit neměli v úmyslu, k volbám. Poprvé po vzniku ODS by se tak mohl tandem dvou obrů postavit tváří v tvář obru třetímu, což by je mohlo probudit k vnitřní proměně, jakou prožívají např. dnešní toryové v Británii. Čtvrtá politická strana, jež se podle mne má šanci dostat do parlamentu po volbách 2006, čili KSČM, je myslím přeceňována. Čekali jsme, že umře dřív, pak nás překvapila svými úspěchy, teď ale doufám, že bude už jen upadat. Za šestnáct let od pádu komunismu vymřelo již mnoho komunistických voličů a pro ty, kdo ji snad, pro mne zcela nepochopitelně, volili z touhy po lepší, čistší politice i společnosti, se stanou mnohem lepší alternativou Zelení.

Nemyslím si však, že poměry v parlamentu po volbách 2006, ať už dopadnou jakkoli, umožní vznik nové stabilní vlády. Bude mi však nesmírnou úlevou už jen to, když uvidím, že všechno může být jinak, že ODS a ČSSD veřejnost za to, co předvádějí, potrestala. Zelení si mohou do budoucna jen vzít příklad z toho, co je vyneslo nahoru, a uvědomit si, kterých chyb je třeba se při svém angažmá v parlamentu či ve vládě vyvarovat. Ovšem upřímně řečeno jsem k takové obezřetnosti nových politiků (stejně jako těch starých) velmi skeptický... dokud tu nějakým zázrakem nevzniknou podmínky pro jasnou politickou soutěž, odpovědnost a přehlednost.