Nebo Zelení zkrátka oslovili kvalitou svého (zeleného) programu, jak se o tom dnes často píše? Od obojího trochu. Středově liberální voliči skutečně neměli koho volit - ODS je příliš pravicová (i v porovnání s podobnými stranami západní Evropy), KDU příliš křesťansky dogmatická a Sociální demokracie se v poslední době posunula ještě více doleva. A co se týká ekologického důrazu, ten v parlametní politice chyběl taky. Nemyslím ale, že tyto důvody jsou hlavní. Například je nesmyslem se domnívat, že včas pozeleněná ČSSD (takové snahy měl V. Špidla) by úspěch Zelených anulovala.

Více než jakýkoli jiný fakt, Stranu zelených přitáhlo vzduchoprázdno mravní a morální, nevyužitá, ale velice vratká zbraň. Komu by dali voliči více přízně, než tomu, o kom by si mysleli, že je nepodvede? Bohužel, tato naděje byla v průběhu posledních patnácti let mnohokrát zklamána. Už se zdálo, že jsme nadobro vystřízlivěli a že slušnost už neuvěříme nikomu a mezi politikem a gaunerem postavíme navždy rovnítko. Leč Strana Zelených nyní ukázala, že na tuto strunu lze stále velmi úspěšně zahrát. Bezprostřední důvody přehoupnutí přes pětiprocetní hranici byly dva. Jednak volba nového vedení a ideové sjednocení strany a za druhé zhrubnutí politiky Paroubkovy vlády (Rath, Jandák, Paroubek, Marťani). Další vývoj byl už ale v režii ukázkového vystupování Martina Bursíka a nedávno i 1. místopředsedkyně strany Dany Kuchtové, jež vytvořili zjevnou protiváhu ukřičené a celkově přepjaté prezentace zvláště dvou největších stran.

. Věc má ale háček, stačí se podívat na osud Unie svobody. Strana, která vyrukovala s přechod na slušnost a distancem od pochybných praktik dosavadní politiky, vystřelila v průzkumech hned po svém vzniku jako šíp. Po prvním zpochybnění její neposkvrněné existence to však šlo s oblíbeností od desíti k pěti (a dnes k nule). Tím se dostávám ke specifiku tohoto atributu, je v očích veřejnosti poněkud bipolární. Daně můžete posunovat o procenta, důchody zvyšovat o koruny, ale slušnost buď máte nebo nemáte. A udržet tento "slušný" stav v celé straně není vůbec lehké. Jestli se to, alespoň do voleb, Zeleným podaří to nevím, ale mají pro to lepší podmínky než někdejší Unie svobody. Ta totiž vznikala s celkem zřetelným příslibem volebního úspěchu a mnoho lidí se ve straně objevilo z čistého kalkulu. Naproti tomu Zeleným v době jejich kongresu věřil jen málokdo a těžko si lze představit, že by někdo tehdy opustil jistou kariéru v některé parlametní straně s tím, že za Zelené získá po volbách nějaké teplé místečko. Tato výhoda je samozřejmě jen momentální a pokud Zelení ve volbách uspějí, budou to mít stále těžší. Tak jako tak, jsem velmi zvědav, jak se jim povede.