Největší chyby, kterých se podle České televize zpracovatelé z OSI dopustili ve své zprávě, je zastaralost mnohých informací a neznalost. Česká televize vytýká pracovníkům Sorosova institutu řadu chyb.

Konkrétně v evropském regionálním přehledu pasáž 6.2 - Veřejnoprávní televize na str. 73 a v pasáži 2.2 na str. 198 chybí v textu informace o novém kanálu ČT24. Jde o zpravodajský kanál, jehož vysílání bylo spuštěno 2. května 2005.

V evropském regionálním přehledu, pasáž Stav digitalizace na str. 84 V textu chybí informace o zahájení řádného digitálního vysílání v ČR dne 21. října 2005. Ve pasáži 1. - Shrnutí zprávy o ČR na str. 196 nemůže Česká televize souhlasit s tvrzením, že veřejná diskuze o digitalizaci v ČR zatím neprobíhá.

Ve zprávě o ČR v pasáži 2.1 Vývoj odvětví na str. 198 je Česká televize charakterizována jako instituce, která je několik let sužována finančními i institucionálními potížemi. V roce 2005 to však už nebyla pravda. To potvrdila i Stálá komise pro sdělovací prostředky Parlamentu. V letech 2004 a 2005 došlo za působení nového vedení ČT v čele s generálním ředitelem Jiřím Janečkem k zásadní změně řízení a hospodaření televize.

Ve zprávě o ČR pasáž Nezávislost elektronického vysílání (3.4), str. 217 je také chyba. Kodex ČT je závazný pro všechny zaměstnance i externí spolupracovníky České televize. Ve zprávě o ČR, pasáž 4. - Statut, regulace a management veřejnoprávního vysílání na str. 220 má zákon, upravující koncesionářské poplatky a vysílání reklamy v ČT, jinou podobu, než jaká je v této pasáži uvedena. Zpravodajský program ČT24 mohou diváci sledovat nejen prostřednictvím kabelového, ale také prostřednictvím satelitního vysílání což ve zprávě o ČR, v pasáži 4.2. Služby veřejnoprávního vysílání na str. 222 chybí, stejně jako to, že program je také vysílán on-line na webu ČT. V této pasáži je také třeba doplnit výčet dalších aktivit ČT, připomíná tiskový mluvčí ČT Martin Krafl v obsáhlém výčtu nedostatků, kterých se dopustili editoři Zprávy. Podle něj také "Česká televize nemůže souhlasit s tvrzením, že se její vysílání řídí obecným pravidlem, podle něhož se programy s nízkým ratingem sledovanosti přesunují do vysílacích časů charakteristických malou sledovaností, až nakonec z programu zmizí zcela. Lidé na obrazovce, znělky a formáty se mění tak často, že diváci nemají téměř šanci si na ně zvyknout. Tento názor zdrojovaný slovy komentář z diskuze u kulatého stolu OSI není podložen fakty a nezakládá se na pravdě."

Pravá míra věcí kolem nás

Krafl reakci na "zprávu" Sorosovy lobbyistické struktury Open Society Institute adresoval programové ředitelce OSI Penelope Farrar a začlenil ji mezi novinářská "errata" do kategorie UVÁDÍME NA PRAVOU MÍRU nepřesná fakta, která se objevila v médiích...

Britské listy za nejzávažnější pochybení zpracovatelů zprávy nepovažují faktografické nedodělky, které mohly vniknout ve spěchu, ale absenci znalosti základního legislativního rámce a odborné diskuze, která seuž několik let aktivně v ČR vede. U autorů, kteří se vyjadřují "odborně" a "nezávisle" k mediální problematice pro domácí i zahraniční média, je to tristní.

Na půdě Sněmovny, v rámci seminářů a diskuzí Českých médií, či odborných kolokvií Českého rozhlasu či České televize se o digitalizaci diskutuje vážně a systematicky nejméně od roku 2003. Já jsem vedl uzavřené semináře na toto téma pro Radu Českého rozhlasu v roce 2000. Výsledky jsme zveřejnili na webu, kde jsou dodnes. Rok přede mnou vznikl odborný materiál RRTV. Ačkoliv pro digitalizaci televizního vysílání není taková diskuze až tak klíčová, neb se děje na základě evropského rámce, probíhalo v minulém roce intenzivní ujasňování politických východisek a odborných stanovisek lobbyistických skupin k zákonům, které doteď procházely parlamentním legislativním procesem. Ať již se jedná o zákon o elektronických komunikacích, zákon o poplatcích, autorský zákon, zákon o podpoře kinematografie, či naposledy - zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Zde naštěstí Američané ve svém lobbyismu selhali.

V roce 2005 se debatovalo na toto téma v denním tisku, na odborných internetových portálech, v odborných tištěných médiích i na obrazovce televize veřejné služby či v rádiu. Debatovalo se na řadě odborných seminářů, kde byly Česká televize a Český rozhlas i pořadateli, debatovalo se v Senátu a v Parlamentu na veřejných slyšeních, k veřejné debatě přispěla i Česká televize či Český rozhlas rozsáhlými webovými stránkami. Privátní elektronická média si platí oborový portál Čeká média. České radiokomunikace financují další takový portál. Vzniklo Sdružení Hermes. V ČR existuje řada odborných i popularizačních tiskovin, které se tématem digitalizace médií zabývají. Vyšla kniha 10 let v českých médiích, kam přispělo 10 teoretiků i praktiků - i o digitalizaci médií a jejích perspektivách.

To vše Marius Dragomir a jeho spolupracovnice pominuli. Je-li to neznalost, je to zlé, neboť to mnohé vypovídá i o zbytku zprávy. Je-li to úmysl, je to ještě horší. Chlebodárcům se lhát nemá... Protože Sorosův Institut a jeho "atlantické" struktury mají důvod k atakům vůči České televizi. Mají důvod obviňovat Rady z "podléhání politickým tlakům". Televizní revoluce v roce 2000-2001, řízená ze zákulisí selhala na dohodě dvou nezávislých a silných politických hráčů - Miloše Zemana a Václava Klause. Zdá se, že nyní selžou i další podobné lobbyistické projekty open society a jejích atlantických přátel. Česká republika už totiž neopotřebuje americké "poradce". Ani v Aeru, ani v Tatře, ani na Hradě, ani v podhradí.

Úsměvná je studie, kterou napsal Marius Dragomir o mediálním trhu v "postkomunistických zemích" pro svého nepřímého donora - Atlantickou radu. Osmdesátičtyřstránkový text zakončil "case study" z České republiky, ve které popisuje zdejší mediální trh. Stojí zato si tento text přečíst. Zvláště konec...

"Český případ ukazuje, že nějaký model reformy veřejného vysílání v postsocialistických státech by měl být realizován opatrně a po hlubší analýze důsledků, vyplývajících z takového procesu. Ačkoli jsem ve své studii volal po omezení a nakonec i odstranění reklamy ve veřejnoprávní televizi , alespoň nějaký plán reformy by měl být uskutečněn - po vyčerpávající kontrole faktů a poté, co vzal v úvahu všechna potenciální nebezpečí, které některé kroky reformy mohou přinést. Má studie se snaží vytvořit životaschopný, obecný model veřejného vysílání. Nicméně, model musí být přizpůsoben na konkrétní ekonomické a politické podmínky v každé zemi."

Fighting Legacy: Media Reform in Post-Communist Europe PDF

Kdo bude uskutečňovat Dragomirovy plány? Atlantic Council of the United States? Sorosovo privátně státní vlivové impérium? Havel a jeho zakuklení hlasatelé nazelenalé pravdy a lásky v médiích a na univerzitách? Stipendisté? Pobiratelé grantů? A nebo ti, kteří k tomu mají mandát od voličů - občanů - čeští poslanci?

Nějaký "plán reforem" už uskutečněn byl. Poslanci. Byla schválena strategie financování médií veřejné služby do roku 2012 zákonem o koncesionářských poplatcích. A americkému stipendistovi Mariu Dragomirovi se realizovaná strategie nelíbí. Subverzní taktika, kterou k tomu atlantický senior fellow zvolil, je dost zákeřná, i když dnes už neškodná. Zpráva OSI EUMAP.

Zpráva OSI EUMAP ZDE

Vyjádření České televize ke zprávě OSI - v češtině ZDE

Spojené státy vědí, že demokracie a bezpečnost nejsou totéž. Přijímají skutečnost, že část své demokracie musí obětovat zajištění vlastní bezpečnosti. ... Vědí, že jde o systém a jeho koordinaci, že jde o analýzu, vyhodnocení, rozhodnutí a aplikaci. Vědí, že musí vytvořit a usadit Ministerstvo vnitřní bezpečnosti jako centralizovanou agenturu 22 dvou agentur, vědí, že musí najít její optimální vztah k celému systému. Vědí, že nějak musí propojit Ministerstvo zahraničí, obrany a bezpečnosti, skrze Národní bezpečnostní radu, ale především prezidentskou kancelář, Bílý dům. Vědí také, že musí zajistit centralizaci informací, zpravodajských služeb. Vědí, že proto musí zajistit finanční prostředky. Vědí , že to bude trvat nejméně 15 let. ...NATO není orgánem s vojenským významem. ...
Nedemokratické režimy jsou jedním z faktorů, který zvyšuje výskyt terorismu. Proto je nutné se jich postupně zbavit. Demokratizace, změny režimů, jsou součástí společných cílů globální války ... Evropa: Na předposledním místě. V Evropě potřebují politicky jednotného spojence, který bude USA politicky podporovat, vojensky nepodrazí nohy a v jistých okamžicích pomůže nést náklady bojových operací. Jistě, kdyby Evropa byla vojensky jednotnější a silnější, bylo by to daleko lepší. ... Nutnost jednat s takovými drobky jako Francie, Německo nebo Velká Británie samostatně... rozděl a panuj. Na ostatní, ani pomyšlení.

Marius Dragomir: narozen v rumunském městě Konstance (Constanta) v roce 1975. 150 000 obyvatel. 270 km od Bukurešti. Střet civilizací - mešita v maurském slohu s 50 m vysokým minaretem. Janovský maják ze 14. století, 90 m vysoký. Římskokatolický chrám v pseudoromantickém slohu, řeckokatolický kostel, pravoslavná katedrála, židovská synagoga španělského ritu. 150 000 obyvatel. Historie města sahá až do 6. století př. Kr., kdy ho pod jménem Tomis založili řečtí přistěhovalci z Milétu. V letech 8 až 17 tu žil ve vyhnanství římský básník Publius Ovidius Naso. Název město dostalo za byzantského císaře Konstantina Velikého. Důležitý tranzitní a vojenský přístav. Dvacet kilometrů od města vnitrostátní a vojenské letiště Mihail Kogalniceanu - dnes s americkými vrtulníky Blackhawk, kasino, Army Club, vojenské a námořní muzeum. Místo s bouřlivou historií... Dnes hotely, pláže, bary. Dnes... Delta Dunaje.
S žurnalistikou začínal už během střední školy. Po roce 1991 pracoval jako reportér rumunského Daily Telegraf. Nejprve pracoval v domácím zpravodajství, v roce 1993 začal pracovat v mezinárodním politickém zpravodajství . Pracoval souběžně od roku 1993 do roku 1994 v Radio Sky Broadcasting . V 1996 přesídlil do deníku Buna ziua Brasov, kde byl vedoucím sekce mezinárodních zpráv. V Praze pracoval jako redaktor Prague Business Journal a korespondent PROTV Romania. Působil jako spolupracovník Radio Free Europe, dopisovatel Libertatea, rumunského deníku Monitorul -- Curentul, Central Europe Review, Transitions Online, spolupracoval s portugalskou agenturou Kiwano communications na PR českého průmyslu.

Stipendista Knight Foundation, senior fellow The Atlantic Council of the United States, kde působil na základě stipendia rumunského ministerstva zahraničních věcí.

Absolvent Vyšší žurnalistické školy v Bukurešti, bakalář rumunské a anglické literatury Transylvánské univerzity v Brasově, postgraduálních studií žurnalistiky na Academia Istropolitana NOVA na Slovensku - teaching professional, democracy-building journalism :-), M.A. získal na hebrejských studiích Bukurešťské univerzity...
Umí anglicky, francouzsky, italsky, česky, hebrejsky, španělsky, portugalsky a čínsky.