20. 3. 2006
SOROSOVI LOBBISTÉ O STAVU TELEVIZEČeská televize uvádí na pravou míru...ČT zaslala Open Society Institutu v Budapešti oponenturu ke zprávě European Union Monitoring and Advocacy Program - regionálního programu Open Society Institute o televizním trhu v Evropě. Tato zpráva a podrobná analýza situace v ČR, které jsou k dispozici na webu EUMAP-OSI obsahují v souvislosti s Českou televizí řadu nepravdivých a nepřesných údajů. Jedním z hlavních mediálních konzultantů OSI - Network Media Program a hlavním zpravodajem celé zprávy je rumunský novinář Marius Dragomir z týdeníku Profit a Prague Busines Weekly. Autorkou české části zprávy je ale bývalá externí redaktorka českého vysílání BBC Eva Rybková. Tolik stručná zpráva. Podstatný není ani tak následující výčet chyb, kterých se autoři zprávy dle analytiků České televize dopustili. Podstatný je motiv, proč byla vlastně zpráva napsána... Kdo si ji objednal a proč? Jakou hru prostřednictvím této zprávy autoři rozehrávají? |
Největší chyby, kterých se podle České televize zpracovatelé z OSI dopustili ve své zprávě, je zastaralost mnohých informací a neznalost. Česká televize vytýká pracovníkům Sorosova institutu řadu chyb. Konkrétně v evropském regionálním přehledu pasáž 6.2 - Veřejnoprávní televize na str. 73 a v pasáži 2.2 na str. 198 chybí v textu informace o novém kanálu ČT24. Jde o zpravodajský kanál, jehož vysílání bylo spuštěno 2. května 2005. V evropském regionálním přehledu, pasáž Stav digitalizace na str. 84 V textu chybí informace o zahájení řádného digitálního vysílání v ČR dne 21. října 2005. Ve pasáži 1. - Shrnutí zprávy o ČR na str. 196 nemůže Česká televize souhlasit s tvrzením, že veřejná diskuze o digitalizaci v ČR zatím neprobíhá. Ve zprávě o ČR v pasáži 2.1 Vývoj odvětví na str. 198 je Česká televize charakterizována jako instituce, která je několik let sužována finančními i institucionálními potížemi. V roce 2005 to však už nebyla pravda. To potvrdila i Stálá komise pro sdělovací prostředky Parlamentu. V letech 2004 a 2005 došlo za působení nového vedení ČT v čele s generálním ředitelem Jiřím Janečkem k zásadní změně řízení a hospodaření televize. Ve zprávě o ČR pasáž Nezávislost elektronického vysílání (3.4), str. 217 je také chyba. Kodex ČT je závazný pro všechny zaměstnance i externí spolupracovníky České televize. Ve zprávě o ČR, pasáž 4. - Statut, regulace a management veřejnoprávního vysílání na str. 220 má zákon, upravující koncesionářské poplatky a vysílání reklamy v ČT, jinou podobu, než jaká je v této pasáži uvedena. Zpravodajský program ČT24 mohou diváci sledovat nejen prostřednictvím kabelového, ale také prostřednictvím satelitního vysílání což ve zprávě o ČR, v pasáži 4.2. Služby veřejnoprávního vysílání na str. 222 chybí, stejně jako to, že program je také vysílán on-line na webu ČT. V této pasáži je také třeba doplnit výčet dalších aktivit ČT, připomíná tiskový mluvčí ČT Martin Krafl v obsáhlém výčtu nedostatků, kterých se dopustili editoři Zprávy. Podle něj také "Česká televize nemůže souhlasit s tvrzením, že se její vysílání řídí obecným pravidlem, podle něhož se programy s nízkým ratingem sledovanosti přesunují do vysílacích časů charakteristických malou sledovaností, až nakonec z programu zmizí zcela. Lidé na obrazovce, znělky a formáty se mění tak často, že diváci nemají téměř šanci si na ně zvyknout. Tento názor zdrojovaný slovy komentář z diskuze u kulatého stolu OSI není podložen fakty a nezakládá se na pravdě." Pravá míra věcí kolem náskomentář autora Krafl reakci na "zprávu" Sorosovy lobbyistické struktury Open Society Institute adresoval programové ředitelce OSI Penelope Farrar a začlenil ji mezi novinářská "errata" do kategorie UVÁDÍME NA PRAVOU MÍRU nepřesná fakta, která se objevila v médiích... Britské listy za nejzávažnější pochybení zpracovatelů zprávy nepovažují faktografické nedodělky, které mohly vniknout ve spěchu, ale absenci znalosti základního legislativního rámce a odborné diskuze, která seuž několik let aktivně v ČR vede. U autorů, kteří se vyjadřují "odborně" a "nezávisle" k mediální problematice pro domácí i zahraniční média, je to tristní. Na půdě Sněmovny, v rámci seminářů a diskuzí Českých médií, či odborných kolokvií Českého rozhlasu či České televize se o digitalizaci diskutuje vážně a systematicky nejméně od roku 2003. Já jsem vedl uzavřené semináře na toto téma pro Radu Českého rozhlasu v roce 2000. Výsledky jsme zveřejnili na webu, kde jsou dodnes. Rok přede mnou vznikl odborný materiál RRTV. Ačkoliv pro digitalizaci televizního vysílání není taková diskuze až tak klíčová, neb se děje na základě evropského rámce, probíhalo v minulém roce intenzivní ujasňování politických východisek a odborných stanovisek lobbyistických skupin k zákonům, které doteď procházely parlamentním legislativním procesem. Ať již se jedná o zákon o elektronických komunikacích, zákon o poplatcích, autorský zákon, zákon o podpoře kinematografie, či naposledy - zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Zde naštěstí Američané ve svém lobbyismu selhali. V roce 2005 se debatovalo na toto téma v denním tisku, na odborných internetových portálech, v odborných tištěných médiích i na obrazovce televize veřejné služby či v rádiu. Debatovalo se na řadě odborných seminářů, kde byly Česká televize a Český rozhlas i pořadateli, debatovalo se v Senátu a v Parlamentu na veřejných slyšeních, k veřejné debatě přispěla i Česká televize či Český rozhlas rozsáhlými webovými stránkami. Privátní elektronická média si platí oborový portál Čeká média. České radiokomunikace financují další takový portál. Vzniklo Sdružení Hermes. V ČR existuje řada odborných i popularizačních tiskovin, které se tématem digitalizace médií zabývají. Vyšla kniha 10 let v českých médiích, kam přispělo 10 teoretiků i praktiků - i o digitalizaci médií a jejích perspektivách. To vše Marius Dragomir a jeho spolupracovnice pominuli. Je-li to neznalost, je to zlé, neboť to mnohé vypovídá i o zbytku zprávy. Je-li to úmysl, je to ještě horší. Chlebodárcům se lhát nemá... Protože Sorosův Institut a jeho "atlantické" struktury mají důvod k atakům vůči České televizi. Mají důvod obviňovat Rady z "podléhání politickým tlakům". Televizní revoluce v roce 2000-2001, řízená ze zákulisí selhala na dohodě dvou nezávislých a silných politických hráčů - Miloše Zemana a Václava Klause. Zdá se, že nyní selžou i další podobné lobbyistické projekty open society a jejích atlantických přátel. Česká republika už totiž neopotřebuje americké "poradce". Ani v Aeru, ani v Tatře, ani na Hradě, ani v podhradí. Úsměvná je studie, kterou napsal Marius Dragomir o mediálním trhu v "postkomunistických zemích" pro svého nepřímého donora - Atlantickou radu. Osmdesátičtyřstránkový text zakončil "case study" z České republiky, ve které popisuje zdejší mediální trh. Stojí zato si tento text přečíst. Zvláště konec... "Český případ ukazuje, že nějaký model reformy veřejného vysílání v postsocialistických státech by měl být realizován opatrně a po hlubší analýze důsledků, vyplývajících z takového procesu. Ačkoli jsem ve své studii volal po omezení a nakonec i odstranění reklamy ve veřejnoprávní televizi , alespoň nějaký plán reformy by měl být uskutečněn - po vyčerpávající kontrole faktů a poté, co vzal v úvahu všechna potenciální nebezpečí, které některé kroky reformy mohou přinést. Má studie se snaží vytvořit životaschopný, obecný model veřejného vysílání. Nicméně, model musí být přizpůsoben na konkrétní ekonomické a politické podmínky v každé zemi." Fighting Legacy: Media Reform in Post-Communist Europe PDF Kdo bude uskutečňovat Dragomirovy plány? Atlantic Council of the United States? Sorosovo privátně státní vlivové impérium? Havel a jeho zakuklení hlasatelé nazelenalé pravdy a lásky v médiích a na univerzitách? Stipendisté? Pobiratelé grantů? A nebo ti, kteří k tomu mají mandát od voličů - občanů - čeští poslanci? Nějaký "plán reforem" už uskutečněn byl. Poslanci. Byla schválena strategie financování médií veřejné služby do roku 2012 zákonem o koncesionářských poplatcích. A americkému stipendistovi Mariu Dragomirovi se realizovaná strategie nelíbí. Subverzní taktika, kterou k tomu atlantický senior fellow zvolil, je dost zákeřná, i když dnes už neškodná. Zpráva OSI EUMAP. Zpráva OSI EUMAP ZDE Vyjádření České televize ke zprávě OSI - v češtině ZDE Vyjádření České televize ke zprávě OSI - v angličtině ZDE
Spojené státy vědí, že demokracie a bezpečnost nejsou totéž. Přijímají skutečnost, že část své demokracie musí obětovat zajištění vlastní bezpečnosti. ... Vědí, že jde o systém a jeho koordinaci, že jde o analýzu, vyhodnocení, rozhodnutí a aplikaci. Vědí, že musí vytvořit a usadit Ministerstvo vnitřní bezpečnosti jako centralizovanou agenturu 22 dvou agentur, vědí, že musí najít její optimální vztah k celému systému. Vědí, že nějak musí propojit Ministerstvo zahraničí, obrany a bezpečnosti, skrze Národní bezpečnostní radu, ale především prezidentskou kancelář, Bílý dům. Vědí také, že musí zajistit centralizaci informací, zpravodajských služeb. Vědí, že proto musí zajistit finanční prostředky. Vědí , že to bude trvat nejméně 15 let. ...NATO není orgánem s vojenským významem. ... Jana Hybášková:Osobní poznámky
International Visitors Leadership Programme -- Security. 24. 4. -- 15. 5. 2005 Marius Dragomir: narozen v rumunském městě Konstance (Constanta) v roce 1975. 150 000 obyvatel. 270 km od Bukurešti. Střet civilizací - mešita v maurském slohu s 50 m vysokým minaretem. Janovský maják ze 14. století, 90 m vysoký. Římskokatolický chrám v pseudoromantickém slohu, řeckokatolický kostel, pravoslavná katedrála, židovská synagoga španělského ritu. 150 000 obyvatel. Historie města sahá až do 6. století př. Kr., kdy ho pod jménem Tomis založili řečtí přistěhovalci z Milétu. V letech 8 až 17 tu žil ve vyhnanství římský básník Publius Ovidius Naso. Název město dostalo za byzantského císaře Konstantina Velikého. Důležitý tranzitní a vojenský přístav. Dvacet kilometrů od města vnitrostátní a vojenské letiště Mihail Kogalniceanu - dnes s americkými vrtulníky Blackhawk, kasino, Army Club, vojenské a námořní muzeum. Místo s bouřlivou historií... Dnes hotely, pláže, bary. Dnes... Delta Dunaje. S žurnalistikou začínal už během střední školy. Po roce 1991 pracoval jako reportér rumunského Daily Telegraf. Nejprve pracoval v domácím zpravodajství, v roce 1993 začal pracovat v mezinárodním politickém zpravodajství . Pracoval souběžně od roku 1993 do roku 1994 v Radio Sky Broadcasting . V 1996 přesídlil do deníku Buna ziua Brasov, kde byl vedoucím sekce mezinárodních zpráv. V Praze pracoval jako redaktor Prague Business Journal a korespondent PROTV Romania. Působil jako spolupracovník Radio Free Europe, dopisovatel Libertatea, rumunského deníku Monitorul -- Curentul, Central Europe Review, Transitions Online, spolupracoval s portugalskou agenturou Kiwano communications na PR českého průmyslu. Stipendista Knight Foundation, senior fellow The Atlantic Council of the United States, kde působil na základě stipendia rumunského ministerstva zahraničních věcí. Absolvent Vyšší žurnalistické školy v Bukurešti, bakalář rumunské a anglické literatury Transylvánské univerzity v Brasově, postgraduálních studií žurnalistiky na Academia Istropolitana NOVA na Slovensku - teaching professional, democracy-building journalism :-), M.A. získal na hebrejských studiích Bukurešťské univerzity... The Atlantic Council of the United States: Existuje od šedesátých let minulého století. Podporuje vedoucí roli Spojených států a jejich závazky v mezinárodních záležitostech, založených na vůdčí roli atlantické komunity při řešení mezinárodních výzev 21. století. Rada se sestává ze sítě "vůdčích osobností", kteří chtějí "přinášet myšlenky pro posílení a dávat sílu myšlenkám" o kritických mezinárodních záležitostech, řídících vzdělávací a výměnné programy pro nastupující generace amerických vůdců tak, aby měli znalosti a pochopení nutné pro rozvíjení účinné americké politiky. Přispívá k veřejné debatě tak, že dává podklady a analýzy nutné pro "zaostření pohledu" dobře informovaných jednotlivců širokou paletou zákulisních informací, zájmů a zkušeností. Mezi jinými se jedná o identifikaci hlavních problémů, stojících před Atlantickou aliancí, vytváření mezinárodní shody na americké politice k Rusku, Číně, Japonsku, Koreji, a Tchajwanu. Podporuje vyvážené odezvy na rostoucí energetické potřeby a ochranu životního prostředí;
navrhuje "cestovní mapu" pro americkou politiku vůči zájmovým oblastem a regionům.
V letech 1963-1967 vedl The Atlantic Council of the United States předseda Lauris Norstad, v letech 1967-1971 předseda Livingston Merchant, v letech 1963 -1986 stálý místopředseda Theodore C. Achilles, v letech 1985-1989 byl prezidentem George M. Seignious II. Mezi řediteli je i Henry A. Kissinger, Philip Merrill, William H. Taft IV, R. James Woolsey, Wesley K. Clark a další představitelé administrativ a armády. Čestným ředitelem je např. James A. Baker, Warren Christopher, Gerald R. Ford, Robert S. McNamara či John C. Whitehead. V současnosti je prezidentem Jan M. Lodal - dříve sloužil jako hlavní zástupce pod tajemníkem obrany a jako vysoce postavený pracovník Národní bezpečnostní rady (National Security Council). Během Nixonovy a Fordovy administrativy sloužil Lodal v Bílém domě jako zástupce pro programovou analýzu stratégovi studené války Henrymu A. Kissingerovi, a během Johnsonovy éry jako ředitel NATO a v krizovém analytickém štábu kanceláře ministra obrany. Mocenský orgán na pomezí mezi vojenskou silou, průmyslovými zájmy a diplomacií v rukavičkách. Multiplikátor velmocenské politiky. Na území ČR spolupracuje s Centrem pro demokracii a svobodné podnikání (Center for Democracy and Free Enterprise CDFE) v Praze . Prý obecně prospěšná společnost... Fakticky regionální kancelář washingtonského Central Europe Institute, založeného Peterem McFaddenem v roce 1991. V roce 2000 měla oficiální budget 130 000 USD. CDFE spolupracuje se SABRE Foundation. Podporuje propagandu NATO v ČR. Pomáhá koordinaci mediálních výstupů a výuce PR u 60 NGO v ČR, převážně zaměřené na lokální aktivity křesťanů a zelených. Finanční podporu pro tuto strukturu zajišťuje Charles Stewart Mott Foundation, German Marshall Fund of the United States a další. V jejím vedení se objevil v letech 1993-5 Rob Mulligan (Chubb Co., U.S. Department of Commerce, advok. kanc. Vorys, Sater, Seymour and Pease), dnes Senior Vice President American Electronics Association, high-tech asociace 2 500 amerických technologických firem. Kanceláří prošel i Scott G. Gehlbach, specialista na korupci a sociální sítě u American Political Science Association, toho času Centre for Economic and Financial Research v Rusku, novinář z týdeníku Profit, Prague Business Journal, Open Media Research Institute , asistent kongresmana Thomase W. Ewinga, spolupracovník Stockholm Institute of Transition Economics and East European Economies a učitel na Central European University, založené a financované čtvrt miliardou dolarů Georgem Sorosem . |
EU a sdělovací prostředky v postkomunistických zemích | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 3. 2006 | Česká televize uvádí na pravou míru... | Štěpán Kotrba | |
6. 3. 2003 | EU neumí komunikovat s občany | Patrice de Beer | |
4. 3. 2003 | Neústrojné napodobování Západu: o neblahém vývoji veřejných médií v postkomunistické Evropě | ||
3. 3. 2003 | Jak se Evropská unie snaží vnímat východní Evropu pomocí právních předpisů a statistik | Jan Čulík | |
3. 3. 2003 | Karol Jakubowicz: Evropská unie nám nepomůže | Jan Čulík |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 3. 2006 | Česká televize uvádí na pravou míru... | Štěpán Kotrba | |
17. 3. 2006 | Zelení v Evropě: ve vládě či v opozici? | Pavel Pečínka | |
16. 3. 2006 | Zelení nejsou béčko ČSSD | Petr Uhl | |
16. 3. 2006 | Zelený kruh Duhy | Štěpán Kotrba | |
14. 3. 2006 | Dolary a nevládní organizace mezi Washingtonem a Moskvou | Stanislav Kliment | |
14. 3. 2006 | Co za těmi Zelenými je | Milan Daniel | |
10. 3. 2006 | Zelený kruh: Pověz mi, kdo je nejkrásnější | ||
28. 2. 2006 | Liberální voliči v Praze a výzkumy veřejného mínění | Josef Baxa | |
22. 2. 2006 | Zelené preference | Oskar Krejčí | |
20. 2. 2006 | Proč nevolit Zelené | Ondřej Ručka | |
17. 2. 2006 | Zelené překvapení? | Josef Provazník | |
13. 2. 2006 | Strana zelených jako "noví lidovci" české politiky | Jiří Neustupa | |
8. 12. 2005 | Jednooké stanovisko k Číně | Milan Daniel | |
6. 10. 2005 | Dotaz pro antifašisty a nahnědlé rojení kolem Patočkových Zelených | Pavel Pečínka | |
30. 9. 2005 | Zelení zvolení a VyVolení | Milan Daniel |
Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 3. 2006 | Česká televize uvádí na pravou míru... | Štěpán Kotrba | |
11. 3. 2005 | Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové | Stanislav Heczko | |
29. 10. 2004 | Předehra a doznívání 11. září 2001 | Miloš Kužvart st. | |
25. 10. 2004 | Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě | Štěpán Kotrba | |
25. 10. 2004 | Beslan, Beroun, Berkeley... | Tomáš Koloc | |
21. 9. 2004 | Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást | Milan Valach | |
20. 9. 2004 | Je nutné udělat z muslimů Evropany | Bohumil Kartous | |
20. 9. 2004 | Otevřít oči, nebo je vyškrábat? | Ondřej Slačálek | |
20. 9. 2004 | Čečenský problém | Daniel Šmihula | |
13. 9. 2004 | Filozofové v jeskyni | Pavel Urban | |
9. 9. 2004 | Beslan: Příběh bratrů Kulajevů | ||
8. 9. 2004 | Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu | ||
8. 9. 2004 | Rusové demonstrovali proti terorismu | ||
8. 9. 2004 | Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo | Oskar Krejčí | |
7. 9. 2004 | Nechte maličkých přijíti ke mně | Václav Dušek |
10 let v českých médiích | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 3. 2006 | Česká televize uvádí na pravou míru... | Štěpán Kotrba | |
14. 10. 2005 | Marketing a média - ztracené iluze | Daniel Köppl | |
13. 10. 2005 | Komu patří informace na internetu? | Milan Stibral | |
12. 10. 2005 | Etika a česká média - mezi lepším a horším | Václav Moravec | |
11. 10. 2005 | Čí je vlastně svoboda projevu? Novinářů, nebo vydavatelů? | Jan Jirák | |
10. 10. 2005 | "Máme pitomější politiky, nebo novináře?" | Miloš Čermák |