Racionálně uvažující člověk v řídící funkci, mající potřebu "mít komunikaci pod kontrolou", by měl sémantickou analýzu ovládat. Pro prospěch svůj i své firmy. U politiků a novinářů je její ovládnutí jednou ze zásad přežití i postupu. Všechna řečníkova tvrzení nejsou interpretována posluchači tak, jak by si přáli posluchači, nebo jak by si přál řečník. Nejsme stroje, u kterých musí být formálně logické požadavky naplněny vždy stoprocentně, jinak to skřípe... Jestliže je cílem vyhrát volby, pak detailní analýza verbálního i neverbálního projevu konkurentů je jednou z hlavních zbraní toho, kdo v zákulisí určuje témata a taktiku. Používáme řeč, která dovoluje vkládat do vět slova balastní, případně synonyma s emocionálním, neřečeným obsahem, interpretovatelným pouze ze znalosti kulturního kontextu. Jestli Marťany nebo komunisty nechat podporovat vlastní návrhy, tato věta je kvintesencí sémantického sdělení. Sémantika je věda. Sémantika je věda, která se sanží o exaktní pochopení, jak chápeme význam znaků. Proč je A "velké a" a proč totéž A je jednou "a" a podruhé "velké A" a potřetí "první písmeno abecedy" či "počátek abecedy" a proč je někdy pouze "počátek" - čehokoliv...

Sémantika je zkoumání interpretací, desinterpretací, misinterpretací znaků. Samotnými znaky (nejen slovy, ale i grafickými systémy, signalizačními systémy až po přirozené jazyky a jejich nářečí, případně formalizovanými jazyky či strojovými instrukcemi a jejich hierarchií) se zabývá semiotika. Onou zvláštností vztahu jazyka a inteligence, kultury a myšlení se zabývá podnož sémanitiky, etnometodologie. V ní se pak vyvinula metoda konverzační analýzy. Jak pochopit to, co někdo řekl.

Absolutní neporozumění vyjadřuje jeden vousatý vtip, ve kterém se jeden pán zeptá druhého na ulici, jak se dostane k nádraží. Ten druhý se podívá na hodinky, usměje se a odpoví: Pátého února. Nepřipomíná vám to občas něco z reálné politiky?

Veškerou paletu sémantických nástrojů bychom měli už dnes umět používat ke zkvalitnění interakce mezi sebou. Je tomu ale tak? NE. Znalosti jazyka využíváme daleko více než pro vzájemné porozumění a zjednodušení komunikace proto, abychom si navzájem neporozuměli, abychom se odlišili, případně někam zařadili nebo alespoň dali najevo, že bychom rádi někam patřili. Budoucnost hovoří našimi ústy dříve, než přítomnost. A daleko více, než minulost. I kdyby byla společná...

Britské listy si před časem nechaly zpracovat analýzu prosté četnosti výskytu dvou slov v mediální mluvě, aby lépe pochopily, jak se vyvíjela interpretace informací v postojích mluvčích - opinion makerů k válce v Iráku. A protože jsme zpracovávali rozsáhlé zpravodajství z toho, co válce předcházelo, i z průběhu počátku samotného ozbrojeného konfliktu, chtěli jsme znát odpověď na prostou otázku.

Které médium poprvé použilo v rámci informací o válce v Iráku termín "okupační armáda" pro vyjádření svého vlastního postoje a jak se vyvíjela četnost výskytu tohoto termínu ve vztahu k termínu jinému - "spojenecká vojska"

Nechtěli jsme pro první orientaci podrobnou kvalitativní analýzu kontextu těchto slovních spojení. Stačil nám jednoduchý ukazatel za dostatečně dlouhé období - četnost. Protože abyste si něco začali myslet a sami to interpetovat jako "vlastní názor", potřebujete slyšet nebo číst dané slovní spojení jako nekontroverzní nejméně 200 krát. To je poznatek vědeckých výzkumů toho, jak se naše podvědomí účastní na našem rozhodování. Základní zbraň marketingu masového konzumu.

Data pro tuto analýzu nám poskytl odborně vybavený partner, jehož mediálního monitoru využíváme už dlouhodobě, NEWTON IT. Analytik Josef Lexa doprovodil čísla i komentářem.

Tolik NEWTON IT. Lexova interpretace je v zásadě správná, je ale už sama o sobě v jednom detailu významovým posunem. Obsahuje totiž v sobě hodnocení, vzniklé mimoděk na základě neúplných informací autora: "okupace" nebyla terminologie "šířená arabskými státy, Ruskem a vnitroamerickými i ostatními odpůrci vojenského tažení", ale termín, přesně popisující skutky jazykem mezinárodního práva a ženevských konvencí. Jako první této interpretace použili iráčtí diplomaté a někteří západní politici, po nich pak termín opakovali zahraniční komentátoři. V druhé vlně se ho chytla protiválečná propaganda a díky ní se termín stal frekventovaným v globálních médiích. Česká republika však stála stranou této ukázky informační globalizace z jednoho jediného důvodu. Je jedím ze států, kde ani novináři či politici neumějí cizí jazyky tak, aby si pohodlně četli cizojazyčné zdroje.

Zpravodajství BL z amerického útoku na Irák v roce 2003: Viděno očima tiskových agentur TÉMA BL

Lexova frekvenční analýza několika termínů je však ukázkou sociolingvistického přístupu, který, je-li použit masivně, může odhalit daleko více. Změny v řečníkově slovníku, odvozené z frekvenční analýzy dostaečně velkých vzorků přepisu hovorů, vedou k interpretacím o budoucích tématech nebo budoucích stresových faktorech. Náš mozek sám za nás vytěsňuje ty pojmy, z nichž máme strach, obavy nebo jim nevěříme. V analýze takového souboru dat se najde výchylka oproti stadnadrdu daného člověka, která má logickou souvztažnost k situaci, v níž se ocitl. Stejně tak se dá v novinářově komentáři najít slova, do té doby nesledovaná v dané frekvenci. To vše je podklad pro analytika. Například pro pečlivější přípravu odpovědí politika na otázky investigativního žurnalisty a nebo do bulvárního Kotle. To vše ovšem vyžaduje sociolongvistickou odbornost analytiků, aby se za analýzy nevydávaly bláboly.

Jiří Nekvapil : Sociolingvistika v systému encyklopedických hesel ZDE

Prozatím umí NEWTON IT frekvenční analýzy výskytu jmen osob a sestavuje z nich pro novinářský bulvár a PR agentury hitparády a dostihy citovanosti - čili nezávislý výkaz práce těchto spindoktorů... Dobrá pomůcka pro redaktora Blesku, aby věděl, kdo je tento měsíc ještě celebritou, a kdo už ne.

Data o jednom pořadu - Názory a argumenty, poskytnutá mi v syrové podobě společností NEWTON IT a mnou zpracovávaná a interpretovaná, ukázala možnosti této sice hrubé, ale zato rychlé metody. Za dva roky se nic nezměnilo. Z celkového počtu 557 veřejně činných osob, sledovaných trvale analytiky NEWTON IT, zaznamenala agentura 161 osob v prvním pololetí, 157 osob v druhém pololetí, o nichž se zmiňovali či s nimiž hovořili redaktoři pořadu ČRo 6 v období od 1. srpna 2002 do 21. srpna 2003. Trochu malá pestrost a značná nevyváženost se prokázala ještě v dalších analýzách vysílání ČRo 6. Zjistilo se tehdy, že ČRo 6 neví, pro koho vysílá.

Lexův nynější pokus o odpověď na zdánlivě složitou otázku je ukázkou další. Míra přesnosti je zřejmá, vždy musí být automatický přehled doplněn ještě analytikou člověka. Grafický přehled frekvenční, stejně jako konverzační analýzy či další sémantické či chcete-li sociolingvistické analýzy nejsou pouze součástí zpravodajské či policejně-analytické práce. V žurnalistice umožňují ten přesah, který ji pak řadí až do competetive intelligence, politikovi umožní profesioanlizaci - například jen analýzou témat či konverzačních rizik při přípravě na televizní debaty s protivníky. V celkovém pohledu se dá říci, že tyto metody výrazně racionalizují rozhodovací proces všech, pro které je tvorba, reakce či hodnocení psaného či vysloveného obživou.

Jiří Nekvapil : Sociolingvistika v systému encyklopedických hesel ZDE