Po návratu z Německa a Belgie sdělil americký ministr, že zprávy, které tvořily podklad pro jeho "nejdramatičtější" vystoupení na půdě OSN, jsou nyní zpochybňovány. Dodal, že snad dojde k vyšetřování, zdali měly americké výzvědné služby důvod důvěřovat svým iráckým zdrojům. "Jestliže se ukáže, že ten důvod neměly, budeme muset vyšetřit, jak jsme se dostali do dnešní situace. Už jsem o tom diskutoval s vedoucími pracovníky CIA".

Jeden z uprchlíků měl kódové označení "Curveball". Byl bratrem poradce nejvyššího představitele skupiny iráckých uprchlíků Ahmeda Čalabiho, který je dnes členem Irácké vládní rady. Agenti CIA ho před válkou nikdy přímo nevyslýchali. O druhém uprchlíkovi bylo známo, že si vymýšlí a přece se jeho informace použily jakožto důvěryhodné, aby podpořily důvody Bushovy vlády k zahájení války. "Další dva uprchlíci prý už nebyli tak důležití", prohlásil americký vládni úředník, který si nepřál být jmenován, "ale i jejich zprávy byly v souladu se zprávami prvních dvou uprchlíků".

Pochybnosti ministra Powella vytvořily další tlak na požadavek, aby komise, jmenovaná prezidentem Bushem ze členů obou politických stran v USA, vyšetřila kvalitu a způsob, jakým byly použity výzvědné informace o tom, že měl irácký prezident Saddám Hussein tajné zásoby chemických a biologických zbraní a že vyvíjel atomové zbraně v rozporu se zákazem OSN.

Americká okupační vojska v Iráku a zbrojní inspektoři nenašli nic z toho, o čem mluvili uprchlíci. Dva kamiony, které odpovídaly popisu uskladněných biologických zbraní, byly odevzdány americkým jednotkám, ale jejich použití dosud nebylo objasněno.

Ve svém projevu 5. února 2003 před Radou bezpečnosti OSN obvinil ministr Powell Irák, že má pohyblivou výrobu biologických zbraní a jejich výzkum. Usiloval tehdy o rezoluci, která by podpořila útok na Irák pod vedením USA. Dramatizoval své vystoupení tím, že ukázal výkresy mobilní výroby zbraní a dodal, že je dodal očitý svědek.

Vysocí vládní činitelé USA zdůrazňují, že za analýzu a potvrzování zpráv uprchlíků nebyla zodpovědná CIA nýbrž DIA (Defence Intelligence Agency), nejvyšší americká vojenská výzvědná agentura. Ta získávala od uprchlíků zprávy prostřednictvím ICP (Information Collection Agency), agentury na shromažďování informací, což byl mnohamilionový program zaměřený na získávání údajů uvnitř Iráku, provozovaný Iráckou národní radou, která byla financována penězi amerických daňových poplatníků. Dnes se píše, že byla většina informací od uprchlíků považována vojenskou výzvědnou službou v nejlepším případě za "okrajové", ale o některých se vědělo, že jsou "přehnané" nebo dokonce "falešné". Pan Chalabi ale bránil svoje informace a tvrdil, že jeho skupina věnovala největší péči tomu, aby zprávy ověřovala než je předávala americkým orgánům. "Curveball" vynikal jakožto nejlépe postavený ze všech 4 uprchlíků, jejichž informace vytvořily podklady pro tvrzení, že má Irák pohyblivé zařízení pro použití biologických zbraní. Udával o sobě americkým orgánům, že je chemickým inženýrem a že pomáhal navrhovat a stavět taková zařízení maskovaná jako kamiony a železniční vozy.

"Curveball" podal původně tyto informace německé výzvědné službě, která je postoupila americké službě. Její důstojníci ho před válkou nikdy přímo nevyslýchali, přestože byl hlavním pilířem jejich zpráv. Tak to dnes vysvětlují americké zdroje. Teprve později byl "Curveball" identifikován jako bratr nejvyššího poradce pana Ahmeda Chalabiho, který po řadu let orodoval ve Washingtonu za to, aby byl odstraněn Saddám Hussein. Také usiloval o těsnější svazky mezi jestřáby v Pentagonu, kteří toužili po invazi do Iráku, a kanceláří viceprezidenta Dicka Cheneyho.

Uprchlík, který byl prohlášen za výrobce falešných zpráv, byl původně iráckým armádním důstojníkem. On a dva další uprchlíci byli vyslýcháni vojenskou rozvědkou, ale její mluvčí se neozval americkým novinám "Knight Ridder", které žádaly o komentář.

Článek na toto téma vyšel v amerických novinách "Knight Ridder", kde bylo zpracováno reportéry Jonathanem S. Landym a Drewem Brownem. Přeložil Miloš Kaláb, kterému tento článek objasnil dřívější politickou karikaturu v kanadských novinách. Ukazovala na sérii obrázků prezidenta G. W. Bushe, jak se dotazuje amerického rozvědčíka, co všechno rozvědka skutečně našla: "Atomové zbraně?" "Nenašli". "Biologické zbraně?" "Nenašli"..... a nakonec: "Tak co vlastně víte?" "Moje matka si myslí, že Saddám ty atomové zbraně má". "Výborně, pro mě to je dostatečným důvodem k válce".