16. 11. 2005
O informační společnosti:Competitive intelligenceZnáte více vzrušující slovo než "informace"? Přestože podle některých pramenů byl tento výraz zaznamenán v písemné formě již někdy ve 13. století, tak až ve století minulém se mu lidé začali podrobněji věnovat, tj. začala se vytvářet teorie informace, která se stala základem kybernetiky. První odborné publikace, které začaly vycházet hlavně po 2. sv. válce jsou spjaty s takovými jmény jako je Norbert Wiener či C.E. Shannon. V Československu se informací zabýval z filozofického hlediska ve 2. pol. 20. století například český filozof Jan Patočka. Ale až v posledních letech se i laická veřejnost začíná seznamovat s pojmy, které s informací bezprostředně souvisí, jako je např. informační věda, informační průmysl, informační politika či informační systémy. |
Každý z nás již určitě slyšel o tom, že průmyslový věk, který trval od dob průmyslových revolucí několik století, skončil a o "dnešku" se mluví jako o informačním věku. Dnešní společnost se stala společností informační. Tento vývoj je samozřejmě ovlivněn především masovým rozšířením internetu v 90. letech, jenž byl od svého vzniku v 60. letech (či přesněji, předchůdce dnešního internetu) využíván hlavně ve vědecké a vojenské sféře. Ale na pojem informace nemusíme zdaleka nazírat pouze z vědeckého hlediska. Není třeba zdůrazňovat, že s informacemi se potýkáme každý den, téměř každou hodinu, minutu...Dnes platí více než kdy jindy, že kdo má informace, má moc a úspěch. S rozšiřováním internetu se zvětšuje okruh populace, která získává velký náskok a obrovské výhody nad těmi, kteří možnost přístupu k této celosvětové síti nemají. Internet nabízí nepřeberné množství informací, ale mimo to, že běžný uživatel není často schopen je získat (vyhledat), tak s obrovským množstvím informací, které jsou přístupné, přichází i informace redundantní (nadbytečné), což je samozřejmě také problém. Práce s informacemi (vyhledávání, správa informačních databází, zpřístupňování informací) se stala novým povoláním, které vykonávají např. tzv. informační specialisté. Stále více firem si zřizuje nová oddělení, kde se těmto úkolům věnují speciálně vyškolení pracovníci. S tím vším více než souvisí pojem, který bych rád přiblížil v nadcházejícím textu. Competitive IntelligenceČtenáři Britských listů jsou ve své drtivé většině lidmi inteligentními a zvídavými, kteří sledují nové trendy, ale přesto je možné, že jste se tímto poměrně "mladým" pojmem ještě nesetkali. Vy, kdo umíte anglicky si ho snadno přeložíte do češtiny. Ale i tady existuje více výkladů. Držme se toho, jak ho většinou překládá odborná veřejnost. Competitive Intelligence v našem případě znamená konkurenční zpravodajství. Slova, která každý samostatně zná, dávají dohromady vzniknout novému pojmu, který se začíná konečně (byť zlehka a pomalu) užívat v praxi i v České republice. Také už bylo na čase. Evropská unie klade velký důraz na rozvoj v oblasti informačních oborů a Competitive Intelligence (dále CI) je s nimi, jak jsem již naznačil, velice úzce spojena. Co je nejdůležitějším cílem podniku? Samozřejmě dosahování zisku, ale to je možné jen tehdy, pokud je takový podnik konkurenceschopný. Se vstupem České republiky do EU se nutné české firmy musejí s otázkami konkurenceschopnosti potýkat. Tomu všemu předcházela před 15 lety ta úplně nejzásadnější událost -- nastolení tržní ekonomiky a znovuzavedení soukromého podnikání. V takovém prostředí je nutné, aby firma měla přehled o svém podnikatelském okolí. Právě o to se "stará" CI, na jeho základě by se podnik měl stát konkurenceschopným. Pokusme se definovat, co vlastně CI znamená. Definici si, s dovolením, vypůjčím od člověka povolanějšího než jsem já, od ředitele Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK: Při CI jde v podstatě o práci zjišťování, sledování a vyhodnocování konkurenčního prostředí s cílem odhalit slabé a silné stránky konkurence, rozpoznat její strategické záměry. SCIP (Society of Competitive Intelligence Professionals)Posláním sdružení SCIP (respektive SCIP CZECH), které vychází z poslání globální organizace SCIP je sdružovat na základě aktivního zájmu odborníky, kteří se zabývají rozvojem konkurenceschopnosti při podnikání využitím specifických znalostí a informací a jejich poskytování ve prospěch zejména českých institucí, podnikatelských subjektů a organizací s cílem přispívat k celkové kultivaci konkurenčního prostředí a zvyšování podnikatelské etiky v ČR obecně (tak jest alespoň napsáno na oficiálním webu). Zvyšování konkurenceschopnosti pomocí CIPrávě tak se jmenovala konference, kterou pořádala SCIP CZECH v České republice. V Senátu a Poslanecké sněmovně vystoupila v pondělí a úterý řada domácích i zahraničních odborníků, jak z akademické obce (FF UK, ČVUT), tak komerční sféry. Ti byli doplněni o představitele globální organizace SCIP. Účastníci konference, většinou lidé věnující se této problematice na plný úvazek, se mimo základní vysvětlení pojmu CI dozvěděli o jeho vývoji a současné situaci v evropských státech i USA. Od představitelů akademické obce zase, jak a jestli vůbec se o této problematice vyučuje na českých Univerzitách a nakonec neméně důležité příspěvky od lidí, kteří výhody CI uplatňují přímo v praxi. K dokreslení situace v České republice přispěly zveřejněné průzkumy, které vypovídají o tom, že tato konference přišla v pravý čas, neboť většina českých firem stále nemá o Competitive Intelligence prakticky žádné povědomí. Cílem účastníků dvoudenního semináře tedy musí být jasný: šířit "osvětu" nového trendu a napomoci tím českým podnikům stát se konkurenceschopnějšími. Stejně jako u jiných nových myšlenek, které nakonec ovlivnily chod dějin, i v tomto případě to nebude jednoduché, ale pokrok se nedá zastavit a jestli české firmy, nechtějí být v porovnání se zahraničními společnostmi za umouněnou "popelku" nezbude jim nic jiného než se začít o CI důkladně zajímat. Mým cílem v tomto textu nebylo podrobně popsat dojmy a zážitky z této první konference svého druhu v České republice či snad důkladně vysvětlit všechny uvedené pojmy. Spíše chci upozornit na to , že toto pondělí a úterý došlo k důležité, takřka historické události, o které je užitečné a vlastně hlavně nutné vědět. S trochou nadsázky se dá říci, že ten, kdo nemá informace, jako kdyby nebyl. A pokud opravdu žijeme v informačním věku a tvoříme tedy všude onu proklamovanou informační společnost, tak to dnes platí dvojnásob. |