Nebudu se zabývat přípravou, průběhem či popisem událostí, který by mohly vést k zaujetí stanoviska. Těch bylo a bude bezpočet. Přesto stojí zato nad některými již přednesenými závěry se zamyslit, zvláště když přinášejí hlubší myšlenkovou sondu do charakteru a vývoje naší společnosti. Uvědomujeme si, že způsob tance, hudby a nakonec i zábavy, která málokomu z nás je blízká, překvapivě rozdělila celou naši společnost.

Takže nešlo asi jenom o ni, ale o "preventivní " opatření vlády, která se v důsledku "podněcování" (Uhl), případně "hecování" (Schwarzenberg) orgánů ministerstva vnitra vyslovila jednoznačně a dávno před událostmi k "razantním" postupu. A tak se i dělo. Obří manévry za 31 milionů snad všech těžkooděnců, které v republice máme k disposici. Škodu na trávě odkrokoval na mezích sám ministerský předseda.

Absurdistán pro každého myslícího člověka. Nikdo se nemůže divit prezidentu, že se mu nezdála republika a ani její demokratický řád ohroženy natolik, že vše toto jednání bylo nutné. Samozřejmě že nebylo. Pokud ovšem nešlo jenom o záminku. Že tomu tak asi je napovídají komentáře k obhajobě všech opatření. Podívejme se proto na některé názory v celku.

Jan Keller, známý svými vyhraněnými postoji k chodu společnosti, zpravidla kritickými, se postavil jakoby negativně k jednání mladých, ale vidí je, a to byla hluboká kritická sonda do naší společnosti, jako děti této společnosti a její produkt.

K daleko hlubšímu kritickému hodnocení a to dokonce celé společnosti byl přiveden touto událostí Václav Bělohradský. Jedná se o klasickou generalizaci stavu společnosti.

Jeho úvaha vyžaduje pozvolné hloubkové studium. Své závěry neváže jen k českému prostředí - jsou obecné. Pokud jeho úvahy zůstanou nepochopeny zvláště českou exekutivou - a dosavadní vývoj tomu nasvědčuje, těžko se domyslit důsledků. Někdo však již hledá cestu -- tu nejjednodušší -- vše se přece nechá řešit direktivně - novou zákonnou normou.

Ministerský předseda přímo zařadil vše do formulky "politického boje", kdy "policii v dnešním složitém světě budeme potřebovat v mnohem složitějších situacích při ochraně našeho majetku a životů". (Právo 16.08.05) A nejen to "Reakce [rozumí se negativní, pozn. Miroslav Polreich] na zásah policie na Czech Tek však negují samu podstatu smyslu fungování státní moci, která -- jde-li o ohrožení majetku, veřejného pořádku a bezpečnosti občanů -- se realizuje jejím prostřednictvím.". (Právo 5.08.05). Abychom nenegovali fungování státní moci nesmíme na zásah policie reagovat. Jak je ten život prostý: Tak málo stačí a problém je vyřešen.

Před námi je však budoucnost a tam si nejsme jisti. Tu vyřešíme novou . V tomto smyslu byla kampaň úspěšně zahájena. Profesor Jičínský, který o oprávněnosti zásahu ani v náznaku nezapochyboval a je stoupencem práva, jistě je erudován natolik a bude mít prostor podrobně vysvětlit v právu jednu z nejpoužívanějších zásad " právní analogie". V jeho osobním případě i pod dojmem "finis coronat opus".

Každé právní ustanovení je snadno použitelné v jiných "analogických" ( jak je to slovo krásně gumové) případech. Uveďme na příklad protiválečné demonstrace, jakých se ve světě účastní miliony lidí, nebo demonstrace na obranu sociálních práv, které se rovněž v poslední době těší stejné podpoře.

V minulých dnech jsme byli informování o zásadách novely navrhované Ministerstvem vnitra a pod dojmem výše uvedené úvahy - je to síla. Jak je možno sledovat komentáře, tak má asi velkou naději na schválení. Od nářků, že "naše policie nemá právní zázemí" a proto "její zásah proti účastníkům vyvolal smíšené reakce", ale neměla by jednat v rukavičkách (Václav Žák --šéfredaktor Pelikánových (!!) Listů (Právo 12.8.05) a horuje dále pro "preventivní zákroky policie" s tím, že "moderní společnost potřebuje přesná a podrobná pravidla hry".

Pan soudce Vyvadil je navíc trochu filozof. Rovněž horuje pro nové zákony " a jasné podmínky, za kterých může být akce zakázána, bude každý vědět jak a na čem je".

A nyní pozor. "Přispějí-li minulé události k takovému vývoji, ukáže se, že umíme věci řešit racionálně. Právní stát to jedině posílí". Rozumíme dobře -- byla to jen záminka. A je vymalováno.

Je zajímavé, že tuto tendenci s menší vehemencí podporují i komunisté. Buď nechápou, o co jde, (v což bych rád doufal) a nebo u nich stále přežívá "něco z minula" (což je bohužel fakt). Mlčí nám také i odbory, kterých se podobné novely týkají především. Udržují sociální smír v rámci stranické kázně? V případě premiéra Klause dovedly zastavit vlaky "přes noc".

Závěr

Před námi stojí dvojí řešení. Musíme pochopit, o co ve světě jde. Chystá se ke střetu, anebo ke snaze o pochopení jeho problémů a hledání řešení. Jsou dokonce tendence, které by mohly vést k válečným konfliktům. Zdá se, že nyní již nepřevažují, a i když česká média se snaží dosti manipulovat ke katastrofickému scénáři, vývoj je naopak celkově pozitivní, a to i pro případ, že i terorismu se dá čelit úzkou mezinárodní spoluprací a důvěrou, která je již nyní operativním faktorem.

Zůstaňme ale doma. Bylo by předně lépe snažit se o porozumění, které má základ v pochopení a toleranci. Nejen mezi sebou, ale, a to především, s mladými lidmi. Děkuji Václavu Bělohradskému za otvírání cesty a nakonec i prezidentu za upozornění, že policie je závažným, ale až posledním faktorem na obranu společnosti jako takové.

Nové zákony na ochranu republiky "aby každý věděl, jak na tom je," a policie nás řídila "preventivně", nepotřebujeme.

Upozorňuji znovu, že "analogie juris" je strašná věc a velmi snadno zneužitelná právě v rámci právního státu.

Jestli k tomu měla sloužit policejní reakce na CzechTek tak, jak poodhalil pan soudce (vrchní) a nastartoval rozsáhlá policejní opatření a způsob jednání, aniž by věděl o co půjde, pan premiér - byl by to soumrak.

Naštěstí nepotřebujeme k tomu zastřelit ministra Rašína kulkou od mého rodáka Šoupala, z Havlíčkova Brodu.