"Anglikanizace" Česka byla zahájena, pokud britská síť vysílání, pokrývající všechna důležitá městech v zemi, nepřijde o státní rozhlasovou licenci! Proč by ji ale měla mít dál, když zde už nic česky neodvysílá? Kdo zná britštinu málo, má smůlu! Kdo ji umí, slyší, že Angličané z Londýna vidí svět anglicky.

V krajích bylo ranní a večerní vysílání i dopolední rekapitulace o víkendech na dobrém přijímači slyšitelné obstojně. Vyváženost zpráv vedla české katolické rádio Proglas k rozhodnutí přejímat víc zpravodajství z BBC nežli z rádia Vatikán a domácích polostátních médií. V západních a severních regionech a v Praze, na rozdíl od jiných oblastí Čech a Moravy, je toto rádio ještě nedostupné.

Po roce 1989 nalezlo české BBC postupně novou tvář a česká redakce se usadila v Opletalově ulici v Praze, kde se vymezila jako "mluvící rádio" proti "koktejlovým veřejnoprávním rádiím", disponujícím i v regionálních vysílacích studiích jen omezeným technickým, personálním zázemím a zpravodajskými kontakty. Celé oblasti státu zůstávají trvale nezmapované.

Dále BBC za patnáct let ukázala Českému rozhlasu metodičnost v práci při plné výkonnosti, kreativitě a profesionální a všestrannosti svých redaktorů. Co jinde dělají štáby, tam to stíhal jeden!

Do konce ledna lze ještě nahlížet do aktualizovaných a rozšířených českých webových stránek bbc.cz. Pak RÁDIO, nestane-li se zázrak, které tu poslouchaly generace, zmlkne úplně!?

Nějaký nový pán Čembrlajno má zájem, abychom se dál už popelili sami v naší zápecnické rozhlasově- televizní provinčnosti. Důvod likvidace? Politici rozhodli, že musí začít převychovávat muslimy v arabském světě na novém televizním kanálu. Proto zrušili české vysílání a dalších osm v bývalé východní Evropě. Ekonomicky geniální, politicky unáhlené a krátkozraké!

Sehrané redakční týmy přece mohly být dobrým základem pro nové celoevropské rádio, které tu chybí po zániku národních evropských sekcí Svobodné Evropy v Mnichově. Mohlo být obratem ruky funkčně i obsahově schopné duchovně, multikulturně i politicky se podílet na sbližování národů v Evropské unii. Bruselu to možná dojde, ale to už bude pozdě. Takže AMEN! AMEN?

Tzv. seriózní rozhlasové instituce a naše letité iluze

Vysílání Českého rozhlasu jsou zde jen z velké části kulisovitě poslouchatelné instituce. Z toho, s čím přišlo popřevratové české vysílání BBC se nepoučily, aspoň pokud mám zkušenost s ČRo v Západočeském, Středočeském, Jihočeském a Východočeském kraji, jako jejich soustavný posluchač. Kolísavá kvalita obsahů a forem i koncepční dramaturgická bezradnost jsou tam časté.

Rozhlasákům se zde nedaří ani ty nejdůležitější novinářské žánry. Buď to neumí nebo je to nikdo nenaučil. Nepřesvědčivé a zvukově chudé jsou zejména rozhlasové reportáže i rozhovory, zcela neporovnatelné se vstupy na BBC nebo s pořadem BBC OMNIBUS. Povrchní a nekvalifikovaně komentované jsou výběry a "čtení" z regionálního i celostátního. Naši sousedé, jako kdyby většinou neexistovali?

Externí publicisté, herci, spisovatelé, básníci, muzikanti, vědci a další zajímaví lidé v regionech dostávají příležitost jen omezeně. Trapný je nedostatek peněz na jejich honoráře.

Nejzřetelněji se srovnání ČRo a BBC nabídlo v prosinci, když Julek Neumann z české sekce BBC v šesti posledních relacích stihl připomenout hlavní etapy českého vysílání z Londýna a pak z Prahy po roce 1989 od roku 1938 a pojmenovat důvody jeho vzniku, cíle, úspěchy a potíže vysílání a jeho roli v moderní české historii.

Uslyšeli jsme hlasy politiků, herců, spisovatelů , básníků, které povzbuzovaly Čechy, Moravany a Slováky v nacisty a pak komunisty ovládaném Československu. Např. promluvy Jana Masaryka, včetně jeho klavírní produkce s operní zpěvačkou Jarmilou Novotnou, ukázky z původních uměleckých inscenací rozhlasových redaktorů, z kabaretů Karla Buršáka, z literárních a dramatických textů. Také z politických projevů presidenta Eduarda Beneše, komentářů a autentických rozhlasových reportáží z válečného Londýna, které dodnes udivují svojí věrohodností, zvukovou plastičností a osobní odvahou. Původně na krátkých vlnách a pak na VKV pokračovaly v různém redakčním složení a vysílacích časech až do současnosti.

Redaktoři z BBC odkryli i vnitřní poměry, za kterých česká sekce v různých pohnutých historických obdobích musela pracovat za peníze britských poplatníků,přesněji řečeno, jejich politických chlebodárců. Dozorování a cenzurování zpráv fungovalo po celá desetiletí.

Iluze, které jsme jako celoživotní posluchači o BBC měli, jsme si tak mohli částečně poopravit. Od vedoucího českého vysílání na netu Víta Koláře visí přiznání, jak pozdě a jak málo se udělalo pro to, aby se sehraný rozhlasový tým nerozpadl a transformoval do jiného režimu. Vše bylo zřejmě rozhodnuto dávno předem za kulisami.

O takto veřejném zpytování svědomí a sebekritickém bilancování si v našich veřejnoprávních rádiích i s jejich novou mladou a nadměrně sebevědomou krví, podplácející si posluchače stále častěji různými lotynkami, dárečky i jazykovými a společenskými úlety, můžeme zatím nechat jen zdát.

Sbohem a šáteček

Řečeno s básníkem: Sbohem a šáteček, vy naši milí rozhlasoví redaktoři z BBC. Kdybychom se už nikdy a nikde nesetkali, bylo to překrásné a bylo toho dost...

Už neuslyšíte energický hlas s přesnou dikcí a otázkami patřící Martině. Zmizí Jitka, ta noblesní dáma vedoucí kurzů moderní angličtiny s rodilými mluvčími, objevných tematickou, slovní, gramatickou pohotovostí, metodicky znalá umění zaujmout angličtinou všechny zvídavé posluchače.

Skončily nezávislé a tvrdé křížové výslechy politiků a vysokých úředníků vedených každý den v 17.30 Václavem. Odpadly Adamovy reporty ze sněmoven. Budou nám chybět zprávy s průběžnými rozhovory se zahraničními spolupracovníky a komentované rozbory všech vlivných zahraničních listů. I reportáže s nadhledem mapující i jiné země a etnika. Skončily autorské kritické fejetony výrazných domácích kulturních osobností aj.

Zde ostatně nikdy nebylo moc místa pro VIZE i vizionáře.

Ani metodickou laboratoří, kuchařkou pro naše veřejnoprávní stanice v době popřevratové- zejména pro Radiožurnál, ČRo 2 a regionální veřejnoprávní rozhlasy, se BBC nestalo. Čeští kapříci ani štiky nezabrali. Česká sekce BBC tak zůstala dramaturgicky i stylem myšlení osamělá, zcela jiným rádiem, než je tu k mání. Díky za tuto vytrvalou odhodlanost!

Nepřesvědčivá tu zůstane výkonnost v rozhlasové profesi hlasatelské, moderátorské, dramaturgické, redaktorské, nejasnosti v personalistice, v respektu k jazykové a společenské kultuře v porovnání s praxí a kodexy v BBC. Denně dál budeme poslouchat úlety v intonaci, ve slovní zásobě, místní odchylky v dialektech, svévolné nápady hlasatelů, plkání mezi zprávami přerušovanými horoskopy a "kvazi-reportážemi" o počasí nebo bouračkách, jen mírně odlišné jen podle krajů. Familiérní vlezlost , mišmaše z vět a "hudby" umixované šrotovníkem v písíčku naprogramovaných "šlágrů", dokola omílaných celé týdny a měsíce. Velevýznamné, ba i tragické zprávy porcované neadekvátní "hudbou" často k neposlouchání. Finále ve stylu "teď už víte všechno", jak to známe z grimas od hlav na našich obrázkovkách. Módní Daníček i v ČRo 1 "se zabydlel a usadil", aby obojí moderoval v povzneseně bohorovném operetním stylu. Už to skoro vypadá, jako kdyby Český rozhlas měl v zemi jen jednoho rozumného a bystrého komentátora Ivana, kterému po ránu denně povolí vždy těch jeho 27 vět...Aspoň že to!

I paní Závist je možná příčinou, proč 31. ledna je s britsko-českou symbiózou objektivity, hledání pravdy, všetečnosti a dalšími drzostmi konec. Proto ty ruce v klínu? Političtí pleticháři tam i zde se mohou zaradovat! Konečně je s českou BBC AMEN! AMEN!!! AMEN???