29. 4. 2004
Mobilní telefony nejsou výhradně pro přátelské popovídáníZa dvě desetiletí se vyvinuly mobilní telefony ve velice žádané spotřební zboží, které uspokojí i toho nejnáročnějšího - vraha či teroristu. Podobně jsou ale vynikajícím pomocníkem i pro kontrarozvědku, takže jsou dnes vlastně nepostradatelné. Výbušné nálože určené k odpálení pomocí mobilního telefonu se dají jen velice obtížně zneškodnit. |
Michel Juneau-Katsuya, dřívější pracovník "Canadian Security Intelligence Service" (CSIS - Kanadská bezpečnostní zpravodajská služba), který nyní řídí ottawskou bezpečnostní firmu "The Northgate Group Corp.", říká o mobilních telefonech, že jsou dostupné pro každého a při tom mají mnoho dalších funkcí kromě zprostředkování přátelského popovídání se známými: "Lidský mozek totiž dovede každou, i tu nejprospěšnější pomůcku na světě, přeměnit na zbraň". Reportérka Sarah Staplesová zpracovala méně známé schopnosti mobilních telefonů v kanadském tisku. Takové telefony dnes vlastní na světě více než miliarda lidí. Teroristům poskytují účinnou zbraň, aniž by mohli být v podezření, že chystají další vražedný útok. Na rozdíl od budíků, ze kterých případně trčí dráty, jsou mobilní telefony elegantním spinačem pro odpálení bomby v nejpříhodnějším okamžiku. Jestli se změnila situace, lze odpálení odložit na vhodnější dobu bez nejmenšího problému. Telefonní přístroj, ktetý je na bombu napojen, ji odpálí teprve ve chvíli, kdy někdo vytočí jeho číslo. Může je vytočit někdo na dohled nebo na jiném kontinentu. Pokud bezpečnostní orgány neznají číslo toho telefonu, nestojí v jeho odpálení naprosto nic v cestě. Mobilních telefonů používala již irská organizace "Real IRA" a používá je i "al-Kajda". Bomby, které vybuchly v madridských vlacích 11. března a zabily 191 lidí, byly uloženy v batozích zanechaných ve vlacích. K jejich odpálení bylo ale použito budíkové funkce telefonů, nikoliv vyzvánění telefonu. Vládní organizace se již běžně podílejí na složitém modifikování mobilních telefonů. Izraelské bezpečnostní služby vyrábějí několik druhů svých vlastních telefonů "pro zvláštní účely". U některých obsahuje baterie bombu. Po zachycení telefonního hovoru se baterie odpaluje a tělo telefonu slouží jako šrapnel. Jiné telefonní přístroje vydávají neslyšitelný tón. Když na číslo takového telefonu někdo zavolá, tento tón funguje jako příkaz k detonaci. Izraelské služby mají možnost ovlivnit (deaktivovat) mobilní telefony v celé zemi, znají-li (díky výzvědné činnosti) buď telefonní nebo sériové výrobní číslo nebezpečného telefonu. Jinou možností pro bezpečnostní služby jsou rušičky. Řada zemí jich používá již mnoho let pro ochranu průvodů aut s důležitými politiky. Právě tato technologie zachránila život pákistánskému prezidentovi Pervezovi Musharafovi poté, co byla kolona jeho aut napadena loni 14. prosince u jednoho mostu v hlavním městě. Rušení telefonů ve velké městské části při pouhém podezření, že se připravuje útok, není prakticky možné a to proto, že by byly náhle přerušeny miliony telefonních rozhovorů, které představují milionové a možná miliardové hodnoty. Kontrarozvědka tedy ruší telefony selektivně, ale i to by mohlo být riskantní. Jednak proto, že by přerušila rozhovory vlastních občanů a navíc by upozornila teroristy na to, že se v ovlivněné oblasti děje něco neobvyklého. Mobilní telefony inspirovaly vývoj nové generace špionážních pomůcek od odposlouchávacího zařízení ("štěnic") až po střelné zbraně kalibru 0.22 a 0.45 a ráže 9 mm. Většina zemí včetně Kanady, Británie a Spojených států zakazuje civilním občanům používat rušicího zařízení. V Kanadě a v některých amerických státech jsou zbraně založené na technologii mobilních telefonů ilegální a nesmí je držet nikdo jiný než bezpečnostní orgány. To ale nezabránilo tomu, aby se toto zboží prodávalo levně prostřednictvím Internetu. "Telefonní" pistole, vyráběné převážně v Číně a v České republice jsou ilegální na celém světě, ale jsou snadno k dostání ve zločineckém podsvětí. Rušení mobilních telefonů získává na popularitě v průmyslových kruzích jakožto prevence obchodní špionáže. Malí podnikatelé, kteří chtějí zabránit rušivému vyzvánění mobilních telefonů v dílnách a restauracích si také pořizují takové rušičky. Tohoto argumentu použil profesor Mahboob Khawaja, otec ottawského zaměstnance podniku špičkové technologie Momina Khawaje, zatčeného pro podezření z terorismu - snahy odpálit bombu v Londýně pomocí mobilního telefonu. Pan Khawaja-otec uvedl, že se jedná o falešné obvinění, založené na jeho telefonním rozhovoru se synem o rádiové rušičce. Tu prý chtěli vyvinout pro místní mešitu, kde často dochází k rušení bohoslužeb vyzváněním mobilních telefonů. Objednávky na rušičky mobilních telefonů u britské firmy "Global Gadget", která je prodává prostřednictvím Internetu, přicházejí z celého světa a to i z Kanady. Kupují se přístroje v ceně od $300 až do $10,000. Rušičky, které si kupují soukromníci, jsou často tak účinné, že mají katastrofální účinky na civilní sektor - od zastavování srdečních "pacemakerů" přes rušení nemocničního zařízení v mimotělních systémech udržování života až po ovlivňování leteckých navigačních systémů. Bezpečnostní pracovníci upozorňují na novou velice oblíbenou "hračku", jíž jsou fotografické přístroje vestavěné do mobilních telefonů (camera-phones). Očekává se, že se rozšíří zejména mezi tajnými agenty. Pan James Atkinson, vedoucí massachusettské společnosti "The Granite Island Group" se sídlem v Gloucesteru, říká, že není neobvyklé, aby tajní agenti fotografovali lidi, které sledují, dokud jsou ještě třeba v letadle, aby potom rychle předali pomocí telefonu snímky imigračním úředníkům na zemi. V jiných případech, kde se jedná o to někoho odstranit, tajný fotograf pořídí snímek očekávaného protivníka na letišti a pošle jej svému společníkovi do hotelu, aby ten věděl, jak vypadá a jak je oblečen cíl, do kterého má napumpovat několik kulek. |
Competitive intelligence | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 4. 2004 | Mobilní telefony nejsou výhradně pro přátelské popovídání | Miloš Kaláb | |
7. 4. 2004 | Iráčtí emigranti podávali falešné informace | ||
2. 10. 2003 | USA zaplatily Čalabímu milion dolarů za výzvědné informace, které nebyly k ničemu | ||
27. 2. 2003 | Štátu chýba nová generácia nezaťažených pracovníkov rezortu vnútra i tajnej služby | Peter Takáč | |
8. 2. 2003 | Britská vláda opsala svou aktuální zprávu o Iráku ze studentské práce | ||
17. 1. 2003 | Utajený Čech asi vie veľa na slovenskú tajnú službu | Lubomír Sedláčik | |
17. 12. 2002 | Co nebylo v novinách: jak psaly o válce proti Afghánistánu některé české a britské deníky | Nellie Woods | |
25. 9. 2002 | Základy managementu | Petr Sládeček | |
13. 11. 2001 | Spy School: Czech spies run recruitment courses at Prague's Charles University | Jan Čulík |