I po snížení bude roční rozpočet na armádu činit 60,133 mld z celkového předpokládaného HDP 2933,3 mld. Porovnávat ale náklady na armádu s celým HDP je stejně zavádějící, jakoby si vaše manželka nárokovala vyplatit peníze na provoz domácnosti i z toho, že jste sousedce pomohli bezplatně vymalovat byt, nebo by po vás chtěla procento z toho, co si váš syn vydělal na brigádě v zahraničí, ačkoliv si za to koupil pro sebe nový byt. Částku musíme vidět především jako podíl z plánovaných výdajů státního rozpočtu (tedy z peněz, které bude mít vláda k dispozici), které byly v roce 2002 736,6 mld a pro rok 2003 a 2004 nad 750 mld. Kč. Z rozpočtových výdajů 750 mld Kč by tvořila částka min. obrany plánovaná na rok 2004 (51,6 mld) 6,9%. Porovnejme si tuto částku s částkami některých dalších ministerstev v letech 2002 a 2003.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 81, 2 a 90,1

Ministerstvo kultury 4,9 a 5,2

Ministerstvo zdravotnictví 9,6 a 10,2

Dostane tedy armáda v příštích letech hodně nebo málo? Podle mne je důležitější otázka, zda by česká armáda neměla sledovat více cílů/funkcí než je jen kvalitní obrana, aby byl její přínos společnosti, i v případě, že nebude muset prokazovat svou bojeschopnost, zřejmý. Bere si totiž ze společného koláče příliš mnoho než aby si mohla řešit jen "své" problémy.

Pár příkladů:

Armáda by měla školit a cvičit vojáky a zaměstnance tak, aby byli pružní a dokázali se lépe uplatnit i v příbuzných oborech nebo v civilu (včetně zlepšení komunikačních a vyjadřovacích schopností, práce s výpočetní technikou, manuální zručnosti, řídících a menažerských schopností)

Armáda by měla pouvažovat o mírovém využití svých sil v ekologii, stavebních a civilních terénních pracech (úprava krajiny), ve větší šířce se orientovat i na zásahy v při živelných pohromách a haváriích doma i v zahraničí. Vzhledem ke změnám klimatu můžeme předpokládat, že živelných pohrom bude na světě přibývat a společenská duležitost efektivní likvidace následků bude vyšší. Mohla by dokonce vniknout permanentní, "modrá" složka armády, zabývající se ekologií (ekologické hlídky, ekologické havárie, ekologické projekty a analýzy) a "červená" složka zaměřená na pohromy, požáry a havárie.

Měla by v rámci svých nejlepších tradic dbát i na všestranný kulturní a duchovní rozvoj vojáků a zaměstnanců.

Měla by vojáky připravovat i na rodinný život a lépe řešit spolupráci s rodinou k oboustrannému prospěchu.

Armáda by měla posilovat fyzickou a psychickou odolnost, rozvíjet racionální, sociální a emocionální inteligenci vojáků, dbát nejen na fyzické, ale i psychické zdraví vojáků a všechny problémy řešit a řídící práci vykonávat s ohledem na psychologické aspekty práce a psychiku konkrétních osob. Atd., atd.

Takové funkce může armáda plnit, aniž by byla snížena její bojeschopnost. Naopak, většinu získaných poznatků a dovedností může voják uplatnit i v rámci armády a některé i v boji či jiných aktivitách v rámci určité bojové situace.

Dosáhnout toho, aby při tom armáda nepřestala být armádou nebo aby svou komplexní, novou funkci nevykonávala jen formálně, je možné jen při zásadním zvýšení samostatnosti nižších řídících pracovníků a šarží. Disciplinu bude třeba rozvíjet paralelně se schopností a možností nezávislého tvůrčího myšlení, které v armádách minulosti mělo v rámci standarní činnosti armády jen malé využití, a to zpravidla jen na úrovni vyššího velení. Reforma armády musí být i reformou jejích funkcí a jejich dělby mezi rezorty.