25. 9. 2003
11. září 2001 a čeští novináři a publicisté - opravdová katastrofa11. září 2003 přineslo řadu novinářských a publicistických ohlédnutí za teroristickými útoky v USA před dvěma lety. Asi nejpodstatnějším tématem tohoto výročí je, nakolik Západ dokáže chápat příčiny sílícího terorismu, přehodnotit svůj přístup k jiným civilizacím, čelit fundamentalistům z vlastních řad a nepřipustit zneužití "boje proti terorismu" k omezení lidských a občanských práv a svobod.
Tento článek přináší několik ukázek toho, co vše byli k danému výročí schopni zplodit čeští žurnalisté a publicisté. V budoucnosti jej hodlám rozšířit o další příklady, je však otevřen i vašim námětům: glosám, komentářům či alespoň citátům pozoruhodných či nějak příznačných novinářských a publicistických reflexí 11. září. |
Lidové noviny byly ze všech českých deníků nejpluralističtější, a to díky otištění zajímavého komentáře Pavla Máši, kritického rozhovoru s Wesleym K. Clarkem a materiálu ze zahraničních agentur o zákonech vydaných po 11. září 2001, které omezují občanská práva a svobody. Hlavní dva komentáře Lidových novin k danému tématu totiž jinak předvedly obvyklý tenor tohoto listu, spočívající v hrubě propagandistickém ohlasu stanovisek americké vlády. Je příznačné, že se články Ondřeje Neffa a Jiřího Pehe objevily v rubrice Úhel pohledu (nazvané "dva úhly pohledu", což je nesmysl, protože se oba texty vlastně neliší; redakční poznámka, že texty nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce, je zasvěceným právem k smíchu), přesunuté tentokrát na první stranu, a že mají společný název, vyjadřující slepě proamerické ladění obou statí. Neff si neodpustil své běžné bulvární postupy a stejně, jako se např. v nedávné glose o stávce učitelů trapně posmíval logopedické vadě Petry Buzkové, stačil v textu na docela jiné téma počastovat Vladimíra Špidlu pojmenováním "bezvýrazný měkkýš" (v soutěži většiny českých publicistů, kdo z nich nejvíce "zesměšní" členy vlády a především premiéra, Neff zaujímá čelné místo - nepřímo úměrně to platí i v pomyslném pořadí podle úrovně jednotlivých komentátorů). Přesto se "bezvýraznému poloplešatci" do článku vedle obhajoby americké zahraniční politiky a škodolibého přivolávání "dalších jedenáctých září", nutných prý "pro prozření Evropy", vešlo i varování před rostoucím státním dohledem. To Jiří Pehe byl jako vždy mnohomluvný a monotematický: opět nás poučil o oprávněnosti americké tzv. preventivní války a opakoval hesla americké propagandy např. o tom, že nepřítel "nemá konkrétní požadavky" a že chce "zničit západní civilizaci" - my se přesto musíme ptát, zda by onomu nepříteli nestačilo, kdyby západní svět tak brutálně nerozvracel jeho kulturu, nestavěl vojenské základny u jeho svatých míst apod. Pehe rovněž šíří velice neblahé klišé o "tradičním evropském antiamerikanismu" - jeho premisou prý je, že "jednou z příčin útoku na USA je arogantní americká zahraniční politika a neschopnost vyřešit izraelsko-palestinský konflikt." To je ale pravda a Pehe raději volně plká, než aby se tu premisu, je-li podle něho mylná, snažil vyvrátit. Radši jako směšný "generál mimo veškeré bitvy" radí "odstraňovat režimy jeden po druhém" a "oslabit nebo zničit nepřítele", než aby uvedl, co je tak chybného na "evropském přesvědčení trpělivě vyjednávat a řešit sociální problémy rozvojového světa". Nanejvýš výmluvná je skutečnost, že slovo "řešit" píše Pehe ironicky v uvozovkách, zatímco všechna ta "ostranit", "oslabit" a "zničit" nikoliv - takový je to rozumbrada a bijec v jednom... Česká redakce BBC 11. 9. 2003 v ranním pořadu krátce pojednala o soudních procesech s islámskými extrémisty z tzv. německé větve jejich teroristické sítě. Na redaktorovu zmínku o existenci kritiky, že mají zmíněná soudní řízení prvky politického procesu, českými médii často dotazovaný novinář žijící v Německu Jaroslav Šonka reagoval úsečně: "to jsou okrajové názory, nemají žádný význam". Takže tam, kde by mohla začít zajímavá debata (či kde by se alespoň mohlo zmínit, jaké jsou argumenty oné kritiky, nejlépe samozřejmě s pokusem o jejich vyvrácení), rozhovor končí: dotázaný novinář - "znalec problematiky" - funguje jako "uklízeč". Jak typické pro českou žurnalistiku, ať už pracuje doma či v zahraničí... Český rozhlas 6 věnoval důsledkům 11. září 2001 debatu již v předvečer výročí. Jejími hosty byl politolog Bořivoj Hnízdo a novinář Petr Holub, působící nyní především v téže rozhlasové stanici (výběr diskutujících velmi příznačný pro názorovou šíři tohoto média...). Diskuse v žádném případě nepřekročila "common places" podobných domácích debat, přesto však dokázala zarazit: když už moderátor konečně přišel s otázkou, jak to vypadá s poměrem svobody a bezpečnosti po 11. září - tedy nakolik západní země v rámci "boje proti terorismu" omezily práva a svobody vlastních občanů, prohlásil Holub rozhodně, že k žádnému omezení nedošlo, a protože mu samotnému asi vzápětí došlo, jaký je to nesmysl, dodal: "alespoň nebyly vydány žádné podobné zákony". Uvědomíme-li si, že je Petr Holub předním domácím novinářem a že v podobných debatách u nás bývá "jednookým králem" (srovnej zde ve Vulgo.net můj článek o diskusi "(Ne)moc médií" z dubna tohoto roku), je to opravdu skličující. Nejen, že zmíněné zákony existují; snížení dosavadních standardů např. ochrany osobních dat přinášejí i četné mezinárodní smlouvy (např. mezi Evropskou unií a USA v oblasti osobní dopravy). V Českém rozhlase 6, do kterého přešla většina redaktorů Svobodné Evropy i se svou uzounkou názorovou orientací a v němž jako by stále zněl Voice of Amerika, se o tom Holub nedozví, mohl by si proto občas přečíst alespoň Britské listy nebo Le Mond diplomatique - ten třeba zde na Vulgo.net. Zatímco Petr Holub, přesvědčený liberál, možná uvedeným trapným výrokem především sám sobě utvrzoval víru v životnost a pružnost liberální demokracie, Pavel Verner v Právu z 11. září v argumentačně zbabělém a proto ve výsledku matoucím komentáři (na jedné staně varování před omezením svobody tisku, na straně druhé implicitní přitakání Velkému bratru) především svými zdánlivě řečnickými otázkami vyjádřil chápání demokracie u řady vlivných domácích novinářů, srovnej např.: "Jestli se tedy strůjcům masakru z 11. září něco povedlo, pak nastolit otázku, jestli by nebylo vhodné demokracii, předmětu naší pýchy, přistřihnout křidélka v zájmu zvýšené kontroly veřejného života, a tedy bezpečnosti ". To už ovšem není pružnost, tady někde nenápadně začíná fašounství... A pokud druhý český nejčtenější bulvární deník Mladá fronta Dnes v den výročí 11. září přinese o klíčovém tématu šest (!) článků od Petra Pravdy (plus jeden označený jeho šifrou pp), novináře, který si ve svých statích právě o válce proti terorismu prokazatelně vymýšlel (srov. 34. číslo letošních Literárních novin; Pravda nejenže kvůli svým podvodům nepřišel o místo v MF Dnes, ale jeho kauza nebránila např. ani tomu, aby v srpnu v České televizi právě on v pořadu Média nemluvil coby "mediální expert" o tématu "média - politika - boj proti terorismu"!), pak je jasné: ve vleklém boji o smysl stále výrazněji vítězí ti horší... Publikujeme s laskavým svolením stránek vulgo.net |