Analýza, který vypracoval senátní výbor pro výzvědné záležitosti, kritizuje odcházejícího šéfa CIA George Teneta a analytiky CIA, kteří, jak tvrdil ve čtvrtek jeden republikánský senátor "se dopustili rozsáhlých chyb" při sbírání a zpracovávání výzvědných informací.

Saxby Chambliss uvedl, že tato chybná analýza byla předána Georgi Tenetovi a dostala se v říjnu 2002 do oficiálních Státních výzvědných odhadů (National Intelligence Estimate), které obviňovaly Saddáma Husajna z toho, že má zásoby chemických a biologických zbraní a že vyvíjí jaderné zbraně.

Avšak kritikové americké vlády odmítli tuto zprávu jako "nekompletní". Carl Levin, člen senátního výboru za Demokratickou stranu, konstatoval, že jde jen o "polovinu obrazu", protože poslanci za Republikánskou stranu trvali na tom, aby se rolí Bílého domu na tomto fiasku zabývala jiná zpráva, která bude publikovaná až po amerických prezidentských volbách.

Carl Levin publikoval dokument CIA, z něhož vyplývá, že CIA nemá k dispozici "žádné důvěryhodné důkazy", že by se Mohamed Atta, jeden z únosců letadel 11. září 2001, setkal v Praze v dubnu 2001 s iráckým agentem.

Levin uvedl, že před útokem na Irák tvrdil americký viceprezident Dick Cheney, že "existují důkazy", že se toto údajné setkání konalo, a ještě nedávno znovu opakoval, že prý tyto zprávy "nikdy nebyly vyvráceny".

Levin zdůraznil, že tento dokument CIA potvrzuje, že "právě americká vláda, nikoliv CIA, přeháněla tvrzení, že existují styky mezi Saddámem Husajnem a al Kajdou."

Vincent Cannistraro, bývalý šéf operaci v protiteroristickém oddělení CIA, konstatoval, že tvrzení senátora Chamblisse se nezakládají na faktech: "Lidi by museli zapomenout podstatnou část historie, aby se o takových věcech nechali přesvědčit. [Chamblissova tvrzení] ignorují skutečnost, že [Bushova vláda] předem učinila strategické rozhodnutí zaútočit na Irák, a teprve pak začala žádat v této věci o výzvědné informace."

Dodal, že americká vláda neustále zpochybňovala zprávy, které varovaly, že irácký zbrojní arzenál je nevýznamný a že Irák nemá styky s al Kajdou, a pod tímto vládním nátlakem se vedení CIA i její čelní analytikové začali intenzivně snažit o hledání důkazů, které by odpovídaly názorům americké vlády.

Cannistraro dodal, že k výzvědnému fiasku došlo proto, že CIA neměla v Iráku žádné agenty a musela se spoléhat na informace od iráckých emigrantů, jednoho z nichž posléze CIA odhalila jako íránského agenta.

Podrobnosti v angličtině ZDE