Spojené státy poslední dobou zavedly novou klasifikaci, karikaturu, nové, ošklivé a umělé rozdělení Evropy -- svého druhu apartheid -- mezi "dobrými" a "špatnými", mezi "přáteli" a "slabochy", mezi těmi, které je možno donutit, aby se přizpůsobili americké linii, a těmi, které se odvažují zpochybňovat rozkazy, které přicházejí z Washingtonu. Není to nejlepší způsob prezentace Evropské unie ve sdělovacích prostředcích.

V současné situaci lze dobře chápat, proč věnují sdělovací prostředky veškeré své úsilí jedinému hlavnímu tématu dne, válce proti Iráku, je to otázka života a smrti. A otázky rozšiřování Evropské unie jdou zcela stranou. V deníku Le Monde jsme plánovali otisknout každý týden celou stránku, věnovanou jedné z deseti kandidátských zemí obsahující fakta a informace, které naši čtenáři příliš neznají.

Namísto toho se však připravuje válka a naši reportéři cestují do Bagdádu, do Ryadu, do Dubai, nikoliv do Tallinu, do Budapešti či do Nicosie.

Sdělovací prostředky jsou vždycky jen odrazem veřejného mínění, jemuž slouží. Nevedou -- napodobují naopak už existující názory svých čtenářů. Nelze od nich očekávat, že se budou zajímat více o nějaké téma, než se o ně zajímá veřejnost.

Připravovaná americká válka proti Iráku rozštěpila Evropskou unii i Evropu. Vznikly "neformální" iniciativy, dopis osmi, manifest deseti, vznikla atlantická osa Londýn-Madrid-Řím proti trojúhelníku Berlín-Paříž-Brusel, "stará" a "nová" Evropa, pokud to něco znamená. Máme vlády, máme občany, máme vlády v souladu s občany a vlády, které stojí proti svým občanům. Máme mlčící, ztrapněnou, rozhádanou a neefektivní Evropskou unii.

Jestliže vzhlížejí středo a východoevropské země více k Washingtonu než k Bruselu, dokazuje to, že EU selhala v úsilí komunikovat těmto žadatelským zemím svou vizi Evropy.

Jenže situace není tak jednoduchá. Když jde o válku, občané Evropy se nedělí na západní či východní Evropu, jsou to jen Evropané. Evropské názory sdílejí živé vzpomínky na minulé války, na útlak a na okupaci a všichni se stavějí téměř stejně proti válce v Iráku, bez ohledu na postoj své vlády vůči Bushově administrativě. Podle průzkumu organizace Gallup se staví 82 procent občanů členských zemí EU a 75 procent občanů kandidátských zemí EU proti americké válce proti Iráku bez schválení OSN. V případě schválené rezoluce OSN by takovou válku podpořilo jen 42 procent "nových", tj. "středoevropských" Evropanů a 57 procent občanů EU. "Nová" Evropa je pacifičtější než "stará" Evropa.

Většina Evropanů se však podle průzkumů veřejného mínění necítí dobře informována o Evropské unii. Francouzské veřejné mínění se nyní staví proti EU euroskepticky: 46 procentům Francouzů by nevadilo, kdyby byla Evropská unie zrušena, 47 procent Francouzů jen proti rozšiřování EU. Je varovné, že přesto se Evropská unie rozhodla s rozšířením EU pokračovat. To je velmi krátkozraké. Zákazník je nespokojený, nemá zájem? No, tak to se jistě mýlí, protože náš výrobek je ten nejlepší! Zákazník se vždycky mýlí! Ale jestliže se bude o rozšiřování EU konat referendum, Francouzi budou hlasovat proti, což by mohlo ochromit celý rozšiřovací proces, jak už se to jednou stalo v případě Irska.

EU musí přijmout efektivní komunikační politiku vůči občanům členských i kandidátských zemí. Musí je dokázat přesvědčit, proč je projekt rozšířené Evropské unie nosný.