Vycházím z předpokladu, že Strana zelených zaujme ve volbách v červnu uvolněnou část voličského spektra, která vzniká díky zániku US, pokračujícímu propadu lidovců a nepodpoře SNK-ED, kterážto strana má sice slibný potenciál, jak v osobě svého lídra, tak v již absolvované úspěšné volební kampani ve volbách do EP, ale kterou si neosvojila, zřejmě díky jejímu předsedovi, žádná vlivová skupina, která ovládá finanční toky a mediální koncerny. Tím pádem je SNK-ED odsouzeno k politickému živoření na okraji zájmu médií a tím i voličů. Svou šanci snad dostane v komunálních volbách.

To, že je Stranu zelených možné pokládat za liberální, vychází z vícero předpokladů, jedním z nich je v neděli schválený volební program, jehož základní východiska jsou liberální, o čemž se může každý přesvědčit, až bude zveřejněn . Druhým z východisek je postava Martina Bursíka a třetí, již tradičně česká známka liberálnosti, která ale s liberálností jako takovou nemá nic společného, je odmítavý postoj zelených ke spolupráci s KSČM.

Zpět ale k liberálnímu voliči. V posledních volbách do Sněmovny v roce 2002 se na stranu liberální Koalice přiklonilo celkem 108 316 voličů a k liberálním stranám (CZ, ODA, SNK, Koalice) se přiklonilo 125 972 voličů. Strana zelených získala v těchto volbách v Praze 14 736 voličů. Jediný senátor zvolený za Stranu zelených získal v prvním kole voleb v roce 2004 v senátním obvodu Praha 10, kde bylo zapsáno celkem 95 177 voličů, 7 137 hlasů. Pokud vycházíme z předpokladu, že celkový počet voličů v Praze osciluje kolem 980 tisíc, pak je výsledek Šetiny na Praze 10 v prvním kole pozoruhodný, protože dokázal získat téměř polovinu toho, co získali zelení v předcházejících volbách v celé Praze, tedy ze skoro desetkrát většího počtu voličů. Je tedy zřejmé, že Šetina dokázal získat všechny voliče z daného volebního obvodu, kteří chtěli zelené opravdu volit a snad získal i některé navíc. Z liberálních stran proti němu kandidovali jen zástupci ODA a ED, kteří dohromady získali 2921 (2383+538) hlasů.

Pokud bychom tedy přepočetli zisk 7 137 hlasů na volební účast odpovídající 50 % tedy předpokládané volební účasti v nadcházejících Sněmovních volbách, dojdeme k tomu, že Strana zelených dosáhla v Praze 15% volebního výsledku. Výsledek průzkumu veřejného mínění, ale přisuzuje Zeleným v únoru roku 2006 8,2 % což by mělo představovat cca 80 300 hlasů.

Agentury pro výzkum veřejného mínění mají pro takovýto odhad jistě velmi sofistikovanou metodu. Ale k tomuto číslu se dá dojít i logickou úvahou na základě čísel a předpokladů uvedených v předchozím textu. Jak? Odpověď je následující. Šetina i zelení jsou liberálové. Voliči ED budou v Praze volit Koukala z SNK-ED, není tedy s nimi možné počítat. Všichni ostatní liberální voliči budou volit Stranu zelených. Voliči KDU-ČSL budou volit svojí stanu a doufat, že překonají 5% hranici nutnou pro vstup do Sněmovny i v Praze. To znamená, že 7 675 voličů volilo v posledních volbách na Praze 10 liberální strany. V Praze 10 bylo zapsáno o něco méně, než 10% všech voličů. Aby se nám dobře počítalo zaokrouhlíme výsledek liberálních stran v celé Praze na 80 000 získaných hlasů. A již se blížíme do finále. Kolik je 80 000 z předpokládaného počtu voličů? 8,16 %. Po zaokrouhlení je na jedno desetinné místo je to 8,2 %.

Toto je ale jen pouhá spekulace a jakákoliv shoda s publikovanými výsledky získanými sofistikovanou metodou je čistě náhodná.

Autor pracuje na Českém statistickém úřadě