17. 9. 2003
Jak být terénním sociálním pracovníkemSokolovské sídliště u Alfy, jinak též zvané "Kendíkov" podle jména současného majitele, je téměř výhradně obýváno Romy. Ve dvou stovkách bytů zde žije kolem 800 lidí, z nichž polovina jsou děti. Jako nejdůležitější a obyvateli společně sdílený problém je problém bydlení.
|
V květnu 2001 prodalo město Sokolov celou lokalitu LB Soukenická s.r.o. jejímž jednatelem je pan Kendik. Již v té době podalo město na 60 soudních žalob, převážně pro neplacení nájemného. Současný majitel v tomto pokračuje. Nedivme se, stará se o svůj majetek. Nájemci však mají svá práva, která nejsou vždy schopni uplatnit, ať už z jakýchkoliv důvodů. A jejich děti za nedostatky svých rodičů nemohou. Tito lidé potřebují kvalifikovanou radu a konkrétní pomoc. Tu by měl poskytovat sociální pracovník. Tady se to sociálními pracovníky jen hemží. Paní Božena Pompová, městská a dříve okresní poradkyně pro romské záležitosti, bydlí hned naproti. Od září r. 2001 zde pracuje terénní sociální pracovník nadace Člověk v tísni pan Jan Čonka. Snad v žádném místě v Čechách a na Moravě tolik sociálních pracovníků není. Lze tedy důvodně předpokládat, že sociální pracovníci lidi s problémy aktivně oslovují, pomáhají jim problémy identifikovat a řešit, zprostředkují jim nejen sociální a právní radu, jednání s úřady, a především jim pomáhají problémům předcházet. Kupodivu tomu tak není. Jan Čonka do tisku v březnu 2002 uvedl, že podali 150 žalob k okresnímu soudu v Sokolově. Nad touto informací obyvatelé sídliště kroutí hlavou. Nic o nich nevědí. Nadřízený pana Čonky dokonce přiznává, že žádné žaloby podány nebyly. Pan Čonka údajně vede kroužek pro děti. Jistě chvályhodné, zvláště v situaci, kdy většině rodin hrozí vystěhování z bytu a umístění dětí do dětských domovů. Paní Pompová, stejně jako pan Čonka, prý vysvětlují lidem, že musejí splatit dluhy na nájemném. Zapomínají říci majiteli, že i on musí dodržovat zákony. Dopustili, aby majitel některé nájemní smlouvy změnil z doby neurčité na dobu určitou. Dopustili, aby majitel stěhoval lidi z jednoho bytu do druhého, aniž by nový byt byl ve stavu uživatelném. Dopustili, aby majitel zanedbával úklid v domech a poskytoval jen nedostatečné množství popelnic a kontejnerů na odpadky. Dopustili, aby si majitel velmi svévolně vykládal soudní rozhodnutí a má-li podle rozsudku poskytnout náhradní byt, sepíše s nájemcem smlouvu na dobu určitou. Nikdo ze sociálních pracovníků obyvatelům neporadil, aby se v již tak dost složité situaci orientovali. Nadace Člověk v tísni má kromě terénních sociálních pracovníků k dispozici nejméně tři právníky. Jediný, kdo však dělá dobrovolně sociální a právní poradenství v místě, je pan Pavel Brož, osobnost velmi svérázná a pro mnoho lidí nepřijatelná. Jeho právní a sociální poradenství je však na vysoce profesionální úrovni. Snad se k němu ti placení sociální pracovníci dojdou přiučit. Převzato s laskavým souhlasem Sdružení Dženo z časopisu Amaro Gendalos |
Člověk v tísni | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 9. 2003 | Jak být terénním sociálním pracovníkem | Jana Chalupová | |
15. 9. 2003 | Paní Chalupové: Ta myšlenka vypadá hezky, ale.. | Pavel Urban | |
9. 9. 2003 | Vážený člověče v tísni... | Jana Chalupová | |
9. 9. 2003 | Romové: Chléb nebo hry? | Lenka Kučerová | |
9. 9. 2003 | Veřejná služba vůči národnostním menšinám - mediální ticho a nikomu to nevadí | Štěpán Kotrba | |
14. 5. 2003 | Čečenci na pranýři aneb O kultuře médií | František Kostlán | |
15. 4. 2003 | Demokratická diskuse podle Člověka v tísni: Přece sem nemusíte chodit! | Jiří Černý | |
4. 11. 2002 | O "hodném teroristovi" Petry Procházkové | Jan Čulík |