9. 9. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 9. 2003

Veřejná služba vůči národnostním menšinám - mediální ticho a nikomu to nevadí

Vládní dokumenty dokáží přinést mnoho zajímavostí. Jen se do nich podívat. Zprávy o situaci národnostních menšin za poslední dva roky dokumentují neslavný trend "etnického čištění" vysílání jak Českého rozhlasu, tak i České televize. Ve vztahu k vysílání v jazyce národnostních menšin se dá při čtení těchto Zpráv konstatovat, že si ani jedno médium neplní svou povinnost ze zákona tak, jak má. Nikomu to nevadí...?!

18. srpna 2003 zvřejnila Rada vlády ČR pro národnostní menšiny na internetu zprávu o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2002. Více než stostránkový materiál se vedle jiných menšin zabývá také situací romské menšiny v České republice.

Zdroj: Zprávy o situaci národnostních menšin
za rok 2002 [2250 kB, pdf]  VLÁDA   ARCHIV BL
za rok 2001 [1457 kB, pdf]  VLÁDA   ARCHIV BL

Romové a ti druzí II.

Snad všechny menšiny v ČR všeobecně sdílí pocit nedostatku možnosti přístupu např. k regionálnímu rozhlasovému vysílání. Proto by za podstatný zlom byla pokládána možnost vysílat pro menšiny, byť v krátkém časovém úseku a zcela mimo hlavní "atraktivní" vysílací čas. A když už ne pravidelně ve veřejnoprávním étéru, tak mnozí by přivítali finanční, technické i vzdělávací í zázemí alespoň při budování internetového vysílání s anoncí ve "velkém" veřejnoprávním vysílání - jak rozhlasu, tak i televize. Případně s možností to nejlepší přebírat do étéru. Nejde totiž pouze o "vysílání o menšinách", ale také o "vysílání menšin" samotných. Nejhorší může totiž být, když majotritní etnikum tvoří program minorit. A v tomto ohledu mají obě instiuce veřejné služby co dohánět - a to co nejdříve.

Dle § 2 zákona č. 484/1991 Sb. se Českému rozhlasu ukládá jako jedno z poslání rozvíjet identitu národnostních a etnických menšin. V roce 2001 tvrdila ještě Zpráva, že toto poslání plní hlavně samostatné menšinové redakce - německá, polská, romská a slovenská, které na stanici Radiožurnálu nebo regionálních stanicích zajišťují pravidelné menšinové rozhlasové vysílání. O jejich roli se ale v ČRo tiše mlčí, přitom zřejmě nejagilnější - romská - vytváří čtvrthodinový týdeník O Roma vakeren s plným vypětím. Bez personálního i finančního záemí by asi víc nezvládla.

Kromě toho dle Zprávy o situaci národnostních menšin Český rozhlas zajišťuje pravidelné vysílání na stanici Regina pro spoluobčany maďarské, německé, polské, romské, slovenské, ukrajinské, vietnamské a židovské komunity. Na koncepčním zaměření národnostně menšinového vysílání i dramaturgické skladbě jednotlivých programových celků se podílí Konzultační pracovní skupina pro národnostní vysílání programového ředitele Českého rozhlasu. Čím delší je zřejmě název této "skupiny", tím neviditelnější je její působení v éteru či na internetu.

Internet by pro mnohé menšiny mohl být alespoň náhradním médiem, v rámci internetového vysílání by mohlo probíhat školení týmů a prezentace textů i externích redaktorů. Místo toho byly v rámci 10% "šetření" v celém Českém rozhlase s mnoha externisty rozvázány smlouvy. Například i s Jaroslavem Hutkou na stanici Praha.

WWW stránky ČRo Regina také na multietnické rádio nevypadají, pohled na program vysílání ukazuje pouze 3 dny v týdnu čtvrthodinový blok vysílání "pro" národnostní menšiny od 19:45 - 20:00 a půlhodinový pořad Šalom v neděli :)) od 20:30 ... Nutno též konstatovat, že stanice Regina je slyšet pouze v Praze a nejbližším okolí. Na www stránkách kterékoliv ze stanic ČRo (s výjimkou ČRo 6 ZDE a ČRo 1 ZDE :))) jejich multietnicita také není vidět. Šéfredaktoři stanic se svým menšinovým vysíláním chlubit nechtějí, stejně jako "ředitelskou" komisi zřízení speciálních www stránek s pořady v jazycích národnostních menšin doposud nenapadlo, financování a koordinaci těchto stránek a textů pořadů v nich neustanovila. Když se o problému "tiše" mlčí, jako kdyby nebyl. Stačí jednoduchá výmluva: nejsou peníze...

Zpráva Rady ČRo a rok 2002 je pro jistotu ještě daleko skoupější na informace i jakékoliv hodnocení. Mimo výčtu hlavních "úspěchů" se mnoho nedozvíme. Hlavně ne celkový počet vysílacích hodin v celoplošném a regionálně omezeném vysílání, věnovaný pořadům v jazycích minorit či alespoň pořadům "pro" minority. Což je podle mého názoru jeden z nejvýznamnějších ukazatelů obsažnosti i vyváženosti multietnicity vysílání.

Vysílání pro národnostní menšiny má ve vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu dlouholetou tradici, i když nemá tzv. multikulturní okruh pro menšiny a vysílá pro ně tzv. roztroušeným způsobem. Rozsah i programový okruh vysílání pro jednotlivé menšiny vycházejí z konkrétních potřeb a rozmístění menšin. K největším patří romská a slovenská, které žijí rozptýleně po celé České republice, proto pro ně vysílá celoplošně ČRo 1 a také většina regionálních stanic ČRo. Regionální stanice ČRo Ostrava vysílá pro polskou menšinu, která je soustředěna na severní Moravě, a Český rozhlas Plzeň vysílá v němčině.

ČRo 1 prodloužil o půl hodiny pořad O Roma vakeren. Přechod na živé vysílání zvýšil jeho interaktivitu. Dominantou se stal host vyjadřující se k aktuálnímu tématu. V pořadu je více romštiny prokládané češtinou, aby průvodnímu slovu rozuměli Romové nemluvící romsky i ostatní posluchači. Nové pojetí se projevilo i ve zvýšeném ohlasu a návštěvnosti na internetu.

V únoru Vzdělávací oddělení a ČRo 1 uspořádaly další dvoutýdenní kurz začínajících romských novinářů. Ve druhém čtvrtletí se ČRo 1 zapojil i do multimediálního kurzu pro začínající romské novináře, který pořádal Francouzský kulturní institut v Praze.

Slovenská redakce zavedla stálou rubriku Dobré rady, ve které odborně odpovídá na dotazy posluchačů o nejrůznějších praktických problémech z oblasti slovensko-českých vztahů. Přípravu pořadů pro regionální stanice ČRo komplikuje zrušení satelitního přenosu. Nyní se slovenské pořady musejí o jeden i dva dny dříve předtáčet, aby si je regionální stanice mohly v noci stáhnout z DALETU.

Standardní úroveň mělo vysílání pro německou menšinu. Výroční konference Sdružení Němců v Česku vyjádřila s rozhlasovým vysíláním spokojenost a kladné ohlasy jsou také z monitoringu německého velvyslanectví.

Od 1. 9. 2002 byla německá redakce převedena pod redakční vedení ČRo 6, na kterém jsou německé pořady vysílány.

Stanice ČRo 6 přebírá do svého vysílání zejména od ČRo 1 pořady pro národnostní menšiny. Menšinovou tematikou se zabývá i v jiných částech programu. Jde především o magazín Je to na vás, který stanice vysílá od května 2002. Tematice menšin věnuje především úterky. Jedná se o otázky migrace, problematiky uprchlíků, života občanských sdružení založených na pomoc uprchlíkům, života národnostních menšin v české společnosti.

...

K pořadům věnovaným národnostním menšinám sdělme, že kromě centrálně dodávaných pořadů O Roma vakeren a Stretnutie (čtyřikrát týdně) je uváděna aktuální slovenská hitparáda Sme tu (jedenkrát týdně) a v běžné denní publicistice se ČRo Olomouc pravidelně věnuje problémům Romů i životu Slováků na Moravě. Hosty Větrníků bývají i osobnosti z národnostních menšin.

Rada Českého rozhlasu se na závěr své loňské Výroční zprávy o činnosti Českého rozhlasu zabývala tématem, které podle názoru Rady ztělesňuje hlavní programový problém současného veřejnoprávního rozhlasového vysílání. Jde o konflikt mezi veřejnoprávním posláním Českého rozhlasu, tedy mezi výkonem veřejné služby, která vedle povinnosti informovat zahrnuje i povinnost vzdělávat posluchače a prostředkovat mu klasickou i soudobou národní a světovou kulturu a počínat si kulturně i při vytváření programů majících za cíl zábavu, a mezi podbízivostí v duchu hesla Náš posluchač - náš pán, jímž se řídí vysílání komerčních rozhlasových stanic.

Rada konstatovala, že se Český rozhlas ocitl na křižovatce mezi těmito dvěma tendencemi, vyjádřila úkol generálního ředitele jako úsilí vyvést Český rozhlas z této křižovatky ve jménu výrazného posílení tendence první a zavázala se výsledky tohoto úsilí i napříště důsledně sledovat.

Je pravda, že někteří členové Rady - počtem v menšině - by si dovedli představit radikálnější přístup a výraznější postup, ale argumenty generálního ředitele, proč si počíná rozvážně a nepokouší se docílit vývojových změn tím, že by vymycoval odlišné názory a dociloval zvýšení kvality vysílání jinak než odbornou rozpravou a věcnou kritikou, zněly pro Radu téměř vždy přesvědčivě....

Zdroj: Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu za rok 2002 DOC

V roce 2002 se Rada pro národnostní menšiny opakovaně zabývala podněty ke zlepšení spolupráce České televize s národnostními menšinami. Vedení České televize však až do listopadu 2002 nejevilo zájem o spolupráci se zástupci národnostních menšin. Až po konzultacích se členy Rady ČT, která v této záležitosti pověřila dne 27. listopadu 2002 svého předsedu iniciací pracovního jednání se zástupci národnostních menšin, bylo dosaženo výchozího bodu k ustavení pracovní skupiny zástupců národnostních menšin jako konzultační pracovní skupiny programového ředitele České televize, konstatuje vládní dokument. A to má být úspěch v mediální prezentaci národnostních menšin ???

Podle Zprávy o stavu lidských práv v ČR xenofobie a intolerance není způsobena rasistickým zaměřením individuálních pracovníků, ale setrvalou praxí institucí, jež prohlubuje znevýhodnění jiných etnických skupin. Protože se netváří jako klasický projev diskriminace, je ospravedlňována jako přirozený následek sociálních a ekonomických nevýhod menšiny. Maskování je podle tohoto dokumentu největším nebezpečím institucionální intolerance. A dá se s trochopu nadsázky říci, že maskovat se umějí i v České televizi a Českém rozhlase.

Vláda přispívá pouze na peiodické i neperiodické publikace národnostních menšin nezanedbatelnou částkou 30 000 000 Kč, další prostředky poskytují resorty, regiony, města a obce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolnilo v roce 2002 z kapitoly svého rozpočtu 13 383 573 Kč. Ministerstvo kultury uvolnilo v roce 2002 na aktivity národnostních menšin v rámci konkurzu 7 585 977 Kč, MŠMT pak 14 748 000 Kč, z toho školy s vyšším počtem romských žáků obdržely pouze 600 000 korun. Jen prostřednictvím rozpočtu statutárního města Karviné se pro národnostní menšiny v tomto městě uvolnila v roce 2002 částka 20 831 700 Kč. Z rozpočtu města Brna se na totéž uvolnilo pouze 690 000 Kč, a to ještě 10 000 Kč dostal Člověk v tísni na filmový festival Jeden svět... Město Praha vyčlenilo na programy podpory aktivit národnostních menšin na území Prahy kolem 3 000 000 Kč. Na rok 2003 je v rozpočtu hlavního města počítáno s částkou 3 038 000 Kč. Není v tom všem trochu moc velký chaos, byrokracie a roztříštěnost?

Z vládní Zprávy o situaci národnostních menšin není totiž jasná ani celková sumarizace prostředků státního rozpočtu a sumy veřejných rozpočtů, ani jejich procentní podíl pro jednotlivé národnostní menšiny či tematické rozčlenění (investice, tiskoviny, živá kultura, multimédia, teréní pracoviště, propagace, vzdělávání, administrativa). Houfec nestandardně zpracovaných tabulek na konci zprávy nevypovídá o tom, že by Rada vlády měla jasno v tom nejdůležitějším - KOLIK A ZA CO.

Přitom "z hlediska širších souvislostí dotační politiky státu ve vztahu k aktivitám národnostních menšin má nařízení vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu, charakter předpisu k provedení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Cílem tohoto právního předpisu je přitom zajistit systémový postup v dotační politice resortů kultury, školství, mládeže a tělovýchovy a práce a sociálních věcí ve vztahu k aktivitám národnostních menšin. Nařízení stanoví příslušným resortům ve spolupráci s Radou navrhnout na každý rozpočtový rok ve své kapitole státního rozpočtu specifický závazný ukazatel na aktivity příslušníků národnostních menšin." Brrrr....

Romové a ti druzí I. - v rámci analýzy vysílání ČRo 6 >

Německá menšina

K německé menšině se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 39 106 osob. Ve dvou svazech menšiny je registrováno zhruba 8 500 osob. Nejpočetnějšími svazy jsou: Chebsko (cca 1 200 členů), Liberecko (800 členů), Šumpersko (600 členů), Opavsko (370 členů), Slezsko a Chomutovsko (vždy 280 členů), Jablonecko, Plzeňsko a Těšínsko (po 260 členech). Ostatní svazy mají kolem 100 -- 180 členů. Průměrný věk členů je 62 let. Průměrný věk členů KSONN je 69 let.

Stěžejní kulturní akcí občanů německé národnosti bylo v roce 2002 podobně jako v uplynulých letech Velké setkání lidového umění a kultury německé menšiny a přátel Němců ze všech regionů. Jedná se o každoroční setkání dvaceti regionálních svazů, organizované Shromážděním Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Rozhlasové vysílání v německém jazyce je omezeno na dvě vysílání v týdnu -- ve čtvrtek a sobotu, cca 20 minut. Je to pořad gratulací a informací o dění v německé menšině. Německá menšina proto využívá poslech na ostatních rozhlasových stanicích a na zahraničních německých televizních programech. Česká televize nevysílá žádné menšinové programy, což je škoda, protože by se i majoritní společnost mohla těmito pořady učit cizí jazyky.

zdroj: Zpráva ...

Maďarská menšina

V roce 2001 vykázala ve zprávě 19 300 osob.

Maďarská menšina nemá v ČR vlastní vzdělávací systém. Většina členů komunity pochází ze Slovenska a absolvovala vzdělání ještě v období existence bývalého Československa (na území Slovenska) většinou v rodném jazyce.

2001: Regionálně je možný příjem vysílání rozhlasové stanice Regina: jednou za 3 týdny ráno v 6:00 hodin. Maďarská menšina by přivítala vhodnější vysílací čas. Na území celé ČR je dostupný satelitní signál, který umožňuje příjem dvou veřejnoprávních maďarských televizních stanic (TV Duna a MTV 2) a pěti veřejnoprávních rozhlasových stanic. V poslední době se objevila i možnost příjmu mnoha desítek maďarských rozhlasových stanic i maďarské televize Duna prostřednictvím Internetu.

zdroj: Zpráva ...

Slovenská menšina

Reálný odhad počtu Slováků v ČR je 350 000 až 400 000 osob. Celkový počet organizovaných členů v jednotlivých sdruženích se odhaduje na 4 - 5 tisíc osob. Podle definitivních výsledků sčítání obyvatelstva k 1. březnu 2001 žije v ČR 193 190 občanů slovenské národnosti. Při sčítání v roku 1991 - za federace - to bylo více než 314 tisíc.

Priority jsou podle jednotlivých programů a konkrétních aktivit rozdílné, společným jmenovatelem je snaha o prezentaci hodnot slovenské kultury a emancipaci slovenské menšiny. Cílem těchto snah je uchování slovenské kultury a jazyka v prostředí majoritního národa. Všechny organizace se hlásí k pěstování vzájemnosti mezi Slováky a Čechy.

V současnosti neexistuje v ČR žádná slovenská menšinová škola. Kvůli nedostatečnému zájmu dětí a rodičů zanikla v roce 2001 ZŠ se slovenským vyučovacím jazykem v Karviné -- Mizerově, ze stejného důvodu neuspěl ani projekt Gymnázia M. R. Štefánika v Praze. Neexistuje ani program výuky slovenštiny. ...

Slovenská menšina vydává v ČR tři měsíčníky. Nejvyšší náklad (cca 8 000 ks) z nich má časopis Slovenské dotyky, který vychází s přílohou Literárne dotyky. Vydává jej Slovenskočeský klub. Největší rozsah má časopis Listy 2001, který vydává Klub slovenskej kultúry společně s Demokratickou alianciou Slovákov. Obec Slovákov v ČR vydává časopis Korene, který oslovuje i nejmladší generaci prostřednictvím dětské přílohy Koráliky.

2001: Od roku 1993 funguje vysílání pro slovenské spoluobčany Českého rozhlasu. Trvale kritizovanou skutečností je, že Česká televize své poslání vůči slovenské menšině v ČR a v oblasti česko-slovenských vztahů nenaplňuje.

zdroj: Zpráva ...

Řecká menšina

Odhaduje se celkový počet přibližně 5-7 000 osob. Řecká komunita žijící na území ČR si nadále zachovává své národní řecké povědomí, současně je však již v plné míře integrována do české společnosti.

Pozn. red: Vlastní časopisy s grantovou podporou. Masmediální (televizní a rozhlasová) vysílání v řeckém jazyce neexistuje.

zdroj: Zpráva ...

Ruská menšina

Odhad se pohybuje v rozpětí 16 - 20 000 osob, přesnější určení je problematické z celé řady důvodů. Ruskojazyčná emigrace většinou necítí potřebu vymezovat se národnostně, mj. i proto, že jak v bývalém Ruském impériu, tak v bývalém SSSR došlo k významnému smíšení národností, spojených ruskojazyčnou kulturou. Podle definitivních výsledků sčítání lidu v roce 2001 jde o 12 369 osob. (pozn. red.: jedná se o oficiálně registrované občany ruské národnosti. Nejsou zahrnuti ilegální imigranti.)

Projevy intolerance, diskriminace ve vztahu k menšinovému společenství existují podle vlastního vyjádření na všech úrovních. Na trhu práce, na ministerstvech a jiných úřadech všude a stále je pociťováno dědictví předchozích let, kdy existoval socialistický tábor, většina k příslušníkům ruské národnosti přistupuje přinejmenším s velkým odstupem.

...
Ruská menšina má strach k vyjádření vlastních názorů, protože česko -- ruské vztahy neměly v poslední době pozitivní vývoj...

Ruská menšina se v mnohem větší míře než v občanských sdruženích tradičně sdružuje v pravoslavné církvi. Tak dochází ke zdánlivému paradoxu, že je pravoslavná církev v českých zemích jedinou církví, kde se počet věřících v posledních letech výrazně zvětšil a odhaduje se v současné době na 100 000 občanů. Tato církev spojuje v českých zemích vedle ruské také ukrajinskou, běloruskou, bulharskou, řeckou, srbskou, rusínskou a další menšiny. Pravoslavná církev v českých zemích, pod vedením Vladyky Kryštofa, arcibiskupa pražského a českých zemí, věnuje podstatnou část svého úsilí práci s novými imigranty a mládeží, jejich orientaci na morální a etické hodnoty křesťanské civilizace a hodnot demokratické společnosti.

V ČR působí několik středních a vysokých škol s ruským vyučovacím jazykem. Výuka je ale zpravidla placená, a tak není dostupná pro všechny sociální vrstvy menšiny. Zástupkyně Ruského institutu jedná s MŠMT o zřízení gymnázia s rozšířenou výukou ruštiny.

Pokoušeli se o spolupráci v rozhlasovém a televizním vysílání, byli odmítnuti. Český rozhlas vysílá v ruštině denně třicetiminutový blok.

Pozn. red.:Vlastní, komerční časopisy.

zdroj: Zpráva ...

Rusínská menšina

Podle vlastního odhadu se k rusínské národnosti hlásí v ČR asi 10 000 Rusínů (na rozdíl od výsledků censu v roce 2001, který vykazuje 1 109 osob hlásících se k této národnosti).

V kulturním životě ČR hrají velmi významnou roli někteří původem rusínští umělci, ať po obou či alespoň po jednom z rodičů (např. hudebník Štěpán Rak, malíř Jiří Sopko, divadelník Ladislav Smoljak a další). Když se jich kupř. některý novinář v rozhovoru zeptá, rádi se ke svým kořenům hlásí, mnohdy i nadšeně, ale z vlastní iniciativy málokdy vystoupí na veřejnosti také jako příslušníci rusínské národnosti....

Pozn. red: Vlastní časopis. Masmediální (televizní a rozhlasová) prezentace rusínské menšiny neexistuje.

zdroj: Zpráva ...

Ukrajinská menšina

Historická imigrace: cca do 10 000 osob, nová imigrace: cca 15 - 20 000 osob (zahraniční pracovníci: cca 50 000 osob).

V posledních deseti letech Ukrajinská iniciativa v ČR zajišťovala vysílání v ukrajinském jazyce na stanici Českého rozhlasu Regina - pořad "Klub dorozumění". Rozhlasové vysílání stanice Regina (ČRo) v ukrajinštině bylo bohužel téměř po deseti letech v roce 2002 ukončeno. Pravděpodobně pro nezájem provozovatele o tento druh vysílání.

zdroj: Zpráva ...

Bulharská menšina

V České republice žije v současnosti více než 10 000 Bulharů, z nichž téměř 80 % jsou osoby starší 18 let. Většina z nich již přijala české občanství, nemalá část má v ČR trvalý pobyt. Značně menší je pak skupina s přechodným pobytem. Je obtížné určit počet příslušníků skupiny emigrantů po listopadu 1989. Část příslušníků bulharského etnického společenství má v ČR postavení cizinců, žijí s bulharským pasem, a to především ve větších městech. Podle Zprávy z roku 2001 v ČR žije cca 4 500 osob starších 18 let s bulharskou národností a bulharským nebo českým občanstvím. Tito lidé mají nad 2 000 dětí.

Menšina používá mateřský jazyk v bulharských institucích (velvyslanectví, škola, kulturní středisko) a v rámci svých sdružení. V soukromém životě používá bulharštinu, když se sejdou osoby s bulharskou národností, s výjimkou případů, kdy ve skupině jsou osoby, které bulharsky neumí.

...

V klubech v rámci BKOO v Praze, Olomouci a Mladé Boleslavi jsou instalována zařízení, jejichž prostřednictvím lze denně od 13.00 do 24.00 hodin přijímat satelitní programy Bulharské národní televize a 24 hodin denně programy Bulharského národního rozhlasu Horizont a Christo Botev.

zdroj: Zpráva ...

Polská menšina

Sčítání lidu z roku 1991 vykázalo pro tehdejší ČSFR 61 542 obyvatel polské národnosti, z nichž 58 573 bydlelo na území její české části, dnešní ČR. Naprostá většina Poláků žila v Zaolží. Podle vlastních propočtů to bylo celkem 43 479 osob. Poslední sčítání lidu z roku 2001 vykázalo další snížení počtu příslušníků menšiny v okresech Karviná a Frýdek-Místek, celkem o 7995 osob. V současnosti tedy žije v Zaolží cca 37 000 Poláků. Mimo toto území žije zhruba dalších 15 000 Poláků (Praha, Brno východní Čechy). Statistické údaje asi věrně zrcadlí realitu. Takže současný počet Poláků v ČR je 51 968.

... Rozhlasové vysílání v polském jazyce zabezpečuje Český rozhlas Ostrava v rozsahu 15 minut denně. Intenzivně se jedná o vysílání polských programů v regionálních pořadech ČT Ostrava.

Nejproblematičtějším zákonným opatřením ve vztahu k polské menšině je ustanovení § 29 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, které vyžaduje, aby se příslušníci menšiny dožadovali formou petice uvádění názvu obce, označení budov státních orgánů a podobně také v polštině. Toto ustanovení je diskriminační, podněcuje národnostní vášně, rozeštvává Poláky proti Čechům a naopak a je návodem k pořizování seznamu nepohodlných příslušníků národnostní menšiny. Důkazy pro takové tvrzení lze hledat v desítkách článků v českém tisku.

Negativní je rovněž zákonná úprava menšinového školství. Zřizování, rušení a provoz základních škol je zcela v kompetenci obcí a stát se vyhýbá odpovědnosti za menšinové školy....

zdroj: Zpráva ...

Romská menšina

Vlastní hrubý odhad je v rozmezí mezi 150 000 - 300 000 osob. Usídlení: severní Morava (zejména Ostrava, Karviná), severní Čechy (Děčín, Ústí nad Labem). Spousta Romů se ke své národnosti nehlásí z nejrůznějších důvodů a v ČR také přibývá procento smíšených manželství. Ani osoby z těchto manželství se k romské národnosti zpravidla nehlásí.

2002: Rozhlasové vysílání v romském jazyce O Roma vakeren v ČRo i nadále má své vymezené vysílání, co nás velice těší a díky občanskému sdružení "Dženo" se vytvořilo jako jediné v ČR první internetové rádio s názvem Radio Rota International.

2001: V porovnání s ČT je ale komunikace s rozhlasem i ochota mnohem výraznější. ČT pořady zacílené na Romy vysílá, stále víc ale minimalizuje podíl samotných Romů na výrobě pořadů o nich. Stalo se pravidlem, že dokument o padesátileté historii natočí student FAMU, který se v této tematice nikdy nepohyboval, že na přípravě a tvorbě národnostního magazínu se žádný příslušník menšin zpravidla nepodílí, ale naopak je to celkem slušný "kšeft" pro ty, kteří se s touto tematikou mnohdy setkávají naprosto nahodile nebo dokonce poprvé. Svoji úlohu sehrává i módnost romského tématu. Vedení ČT není navíc naprosto ochotno o národnostním vysílání diskutovat, na poslední iniciativu členů Rady pro národnosti podpořenou dopisem místopředsedy vlády reagoval generální ředitel ČT až po mnoha urgencích naprosto nevyhovujícím způsobem, zcela jasně konstatujícím, že ČT nemíní nic měnit.

2002: Reforma veřejné správy neproběhla z hlediska Romů a hlavně romských poradců v pořádku, snížil se počet romských zaměstnanců zabývajících se touto problematikou. Dodnes funkce romského poradce a asistenta není v katalogu prací na úřadech práce.

Zásadní význam pro romskou komunitu má vzdělání. Většina problémů, především v sociální oblasti, souvisí přímo s nízkou či žádnou úrovní vzdělání.

....
Romština je v českém prostředí stále více vytlačována jako mateřský jazyk a nahrazována nezvládnutou, pojmově chudou a špatně strukturovanou češtinou.
....
Romštinu neuslyší z televize, jen výjimečně z rozhlasu. Ve škole nezbývá na romštinu žádný prostor, což je logické vzhledem k tomu, že ani o celé romské kultuře se romský i neromský žák základní školy nedozví vůbec nic.
....
Pro mnoho romských dětí je obtížné obstát v českém vzdělávacím systému. Když ve věku šesti let začnou chodit do školy, často ještě nemají společenské, motorické a jazykové dovednosti požadované pro vstup do první třídy základní školy. Řada romských dětí nemluví doma česky a neovládá (nebo jen málo) český jazyk. To znamená, že neznají českou kulturu a český životní styl a dostávají se tedy do obtíží, chtějí-li obstát ve školní třídě, kde tvoří převážnou většinu čeští žáci. Mnoho těchto dětí žije ve více problémových rodinách trpících dlouhodobou nezaměstnaností, finančními problémy, sociální propastí.
....
Ještě před tím je však třeba se zamyslet, zda standardní pedagog má již potřebnou kvalifikaci na to, aby mohl vzdělávat děti z romské menšiny. Jde o to, že v době přípravy na své povolání se budoucí učitel prakticky nesetká ani se základními informacemi o romské kultuře, dějinách apod. Pro takového pedagoga musí být obtížné správně přistupovat k romským žákům ve třídě.
....
Absenci informací o romské kultuře potvrzují i učební materiály pro základní školy, které jsou v současné době k dispozici.
....
Faktem je, že školní prostředí zůstává totiž pro mnohé Romy nepřátelským. Mezi romisty je známo, že pokud romské dítě má mít ve škole naději na úspěch, je nutno, aby škola (učitel) navázala osobní přátelskou komunikaci s rodinou. Jinak řetězec neúspěšnosti pokračuje dál a není šance na jeho přerušení. Znamená to pro učitele mnohem více energie a práce, kterou není ani možno za běžného chodu třídy zvládnout.

zdroj: Zpráva ...

Mediální prezentace romské problematiky 1996 - 2002

V jakém množství, jakým způsobem a v jaké kvalitě referují o romské problematice česká média, lze vysledovat i na vývoji dlouhodobého trendu, zdokumentovaném v analýze mediální prezentace romské problematiky, zpracované sdružením Dženo. Plně odpovídá steskům vládních zpráv, je ale podrobnější, neboť zahrnuje všechna média, nejen veřejnoprávní. Z analýz je jasně zřetelné, že pokud se nestane nějaká "skandální událost", národnostní menšiny povětšinou česká média a tím i českou společnost nezajímají. Toto etnické ignorování vedlo v případě "bílých" Američanů a černošského či arabského etnika už podvakráte k masivním a tragickým důsledkům. V těchto případech s následky pro celou společnost. Čeká se i v České republice na podobný vývoj?

Analýza mediální prezentace romské problematiky 1996-2002 >

                 
Obsah vydání       9. 9. 2003
9. 9. 2003 Veřejná služba vůči národnostním menšinám - mediální ticho a nikomu to nevadí Štěpán  Kotrba
9. 9. 2003 Zdrojem antiamerikanismu je závist
9. 9. 2003 A proč jsme napadli Irák, tatínku?
9. 9. 2003 Žádný sex - vždyť jsme Američané
9. 9. 2003 Meacher "urazil oběti z 11. září"
9. 9. 2003 Zemřela Leni Riefenstahlová
9. 9. 2003 Kdo nemá rád odbory...?! Ladislav  Žák
9. 9. 2003 Legenda a pravda životního příběhu Beatrice Cenci Stefan  Zweig
9. 9. 2003 Jak to bylo: Tragédie Beatrice Cenci Jiří  Nezval
9. 9. 2003 Nový pohled na americkou zahraniční politiku Veronika  Valachová
9. 9. 2003 Vážený člověče v tísni... Jana  Chalupová
9. 9. 2003 Romové: Chléb nebo hry? Lenka  Kučerová
9. 9. 2003 Bude irácká ropa za eura nebo za dolary? Štěpán  Kotrba
9. 9. 2003 Nezaměstnanost v ČR lze snížit spotřebou zboží domácí provenience Michal  Rusek
9. 9. 2003 Případ Hill Darius  Nosreti
9. 9. 2003 Co udělat pro Romy: je to složitější problém, než jako to vidí pánové Kotrba a Polák Ondřej  Čapek
9. 9. 2003 Ještě jednou o "léčbě homosexuality" Vojtěch  Polák
9. 9. 2003 Homosexualita a potraty: Objektivní fakta versus subjektivní interpretace Pavel  Mareš
9. 9. 2003 Fidel Castro: "Vše spolu souvisí"
6. 9. 2003 Michael Meacher: "Americká vláda předem věděla o útoku z 11. září"
6. 9. 2003 Meacher: "USA zneužily 11. září k prosazování politiky světové nadvlády"
8. 9. 2003 J. X. Doležal: Paula Wild je hezčí... Jan  Paul
8. 9. 2003 Česká média: Když rozhovor nepolemizuje s tvrzeními Štěpán  Kotrba
1. 9. 2003 Hospodaření OSBL za srpen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

ČRo 6 a někdejší Svobodná Evropa RSS 2.0      Historie >
9. 9. 2003 Veřejná služba vůči národnostním menšinám - mediální ticho a nikomu to nevadí Štěpán  Kotrba
8. 9. 2003 Česká média: Když rozhovor nepolemizuje s tvrzeními Štěpán  Kotrba
5. 9. 2003 Polština v ČT? Milan  Krčmář
2. 9. 2003 ČRo 6 neví, pro koho vysílá Štěpán  Kotrba
29. 8. 2003 Vyváženost ČRo 6?
aneb frekvenční analýza jednoho pořadu
Štěpán  Kotrba
25. 8. 2003 Zpráva CEMESu o ČRo 6 pro Radu Českého rozhlasu Jan  Čulík
21. 8. 2003 Facka zprava aneb štěkání podle Jemelky Štěpán  Kotrba
20. 8. 2003 Proč nepíše Jan Urban jako američtí novináři Jan  Čulík
18. 8. 2003 Kolik peněz si může ještě dovolit Český rozhlas vyhodit "do éteru" Štěpán  Kotrba
18. 8. 2003 ČRo 6 - tažný kůň s klapkami na očích, který zatáčí pouze vpravo Štěpán  Kotrba
28. 7. 2003 O cestě Jana Urbana do Iráku Jan  Čulík
18. 7. 2003 Komentář kontra zpravodajství Jan  Maršák
18. 7. 2003 RFE/RL: Stěhovat se nebudeme, nebudeme a nebudeme Štěpán  Kotrba
16. 7. 2003 Jak Jan Urban ve veřejnoprávním rozhlase šíří propagandu ve prospěch Bushovy vlády Jan  Čulík
16. 7. 2003 Stane se ČRo 6 stejně promarněnou šancí, jakou bylo "Rádio Svobodná Evropa"? Jan  Čulík

Člověk v tísni RSS 2.0      Historie >
9. 9. 2003 Vážený člověče v tísni... Jana  Chalupová
9. 9. 2003 Romové: Chléb nebo hry? Lenka  Kučerová
9. 9. 2003 Veřejná služba vůči národnostním menšinám - mediální ticho a nikomu to nevadí Štěpán  Kotrba
14. 5. 2003 Čečenci na pranýři aneb O kultuře médií František  Kostlán
15. 4. 2003 Demokratická diskuse podle Člověka v tísni: Přece sem nemusíte chodit! Jiří  Černý
4. 11. 2002 O "hodném teroristovi" Petry Procházkové Jan  Čulík