Německá menšina

K německé menšině se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 39 106 osob. Ve dvou svazech menšiny je registrováno zhruba 8 500 osob. Nejpočetnějšími svazy jsou: Chebsko (cca 1 200 členů), Liberecko (800 členů), Šumpersko (600 členů), Opavsko (370 členů), Slezsko a Chomutovsko (vždy 280 členů), Jablonecko, Plzeňsko a Těšínsko (po 260 členech). Ostatní svazy mají kolem 100 -- 180 členů. Průměrný věk členů je 62 let. Průměrný věk členů KSONN je 69 let.

Stěžejní kulturní akcí občanů německé národnosti bylo v roce 2002 podobně jako v uplynulých letech Velké setkání lidového umění a kultury německé menšiny a přátel Němců ze všech regionů. Jedná se o každoroční setkání dvaceti regionálních svazů, organizované Shromážděním Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Rozhlasové vysílání v německém jazyce je omezeno na dvě vysílání v týdnu -- ve čtvrtek a sobotu, cca 20 minut. Je to pořad gratulací a informací o dění v německé menšině. Německá menšina proto využívá poslech na ostatních rozhlasových stanicích a na zahraničních německých televizních programech. Česká televize nevysílá žádné menšinové programy, což je škoda, protože by se i majoritní společnost mohla těmito pořady učit cizí jazyky.

Maďarská menšina

V roce 2001 vykázala ve zprávě 19 300 osob.

Maďarská menšina nemá v ČR vlastní vzdělávací systém. Většina členů komunity pochází ze Slovenska a absolvovala vzdělání ještě v období existence bývalého Československa (na území Slovenska) většinou v rodném jazyce.

2001: Regionálně je možný příjem vysílání rozhlasové stanice Regina: jednou za 3 týdny ráno v 6:00 hodin. Maďarská menšina by přivítala vhodnější vysílací čas. Na území celé ČR je dostupný satelitní signál, který umožňuje příjem dvou veřejnoprávních maďarských televizních stanic (TV Duna a MTV 2) a pěti veřejnoprávních rozhlasových stanic. V poslední době se objevila i možnost příjmu mnoha desítek maďarských rozhlasových stanic i maďarské televize Duna prostřednictvím Internetu.

Slovenská menšina

Reálný odhad počtu Slováků v ČR je 350 000 až 400 000 osob. Celkový počet organizovaných členů v jednotlivých sdruženích se odhaduje na 4 - 5 tisíc osob. Podle definitivních výsledků sčítání obyvatelstva k 1. březnu 2001 žije v ČR 193 190 občanů slovenské národnosti. Při sčítání v roku 1991 - za federace - to bylo více než 314 tisíc.

Priority jsou podle jednotlivých programů a konkrétních aktivit rozdílné, společným jmenovatelem je snaha o prezentaci hodnot slovenské kultury a emancipaci slovenské menšiny. Cílem těchto snah je uchování slovenské kultury a jazyka v prostředí majoritního národa. Všechny organizace se hlásí k pěstování vzájemnosti mezi Slováky a Čechy.

V současnosti neexistuje v ČR žádná slovenská menšinová škola. Kvůli nedostatečnému zájmu dětí a rodičů zanikla v roce 2001 ZŠ se slovenským vyučovacím jazykem v Karviné -- Mizerově, ze stejného důvodu neuspěl ani projekt Gymnázia M. R. Štefánika v Praze. Neexistuje ani program výuky slovenštiny. ...

Slovenská menšina vydává v ČR tři měsíčníky. Nejvyšší náklad (cca 8 000 ks) z nich má časopis Slovenské dotyky, který vychází s přílohou Literárne dotyky. Vydává jej Slovenskočeský klub. Největší rozsah má časopis Listy 2001, který vydává Klub slovenskej kultúry společně s Demokratickou alianciou Slovákov. Obec Slovákov v ČR vydává časopis Korene, který oslovuje i nejmladší generaci prostřednictvím dětské přílohy Koráliky.

2001: Od roku 1993 funguje vysílání pro slovenské spoluobčany Českého rozhlasu. Trvale kritizovanou skutečností je, že Česká televize své poslání vůči slovenské menšině v ČR a v oblasti česko-slovenských vztahů nenaplňuje.

Řecká menšina

Odhaduje se celkový počet přibližně 5-7 000 osob. Řecká komunita žijící na území ČR si nadále zachovává své národní řecké povědomí, současně je však již v plné míře integrována do české společnosti.

Pozn. red: Vlastní časopisy s grantovou podporou. Masmediální (televizní a rozhlasová) vysílání v řeckém jazyce neexistuje.

Ruská menšina

Odhad se pohybuje v rozpětí 16 - 20 000 osob, přesnější určení je problematické z celé řady důvodů. Ruskojazyčná emigrace většinou necítí potřebu vymezovat se národnostně, mj. i proto, že jak v bývalém Ruském impériu, tak v bývalém SSSR došlo k významnému smíšení národností, spojených ruskojazyčnou kulturou. Podle definitivních výsledků sčítání lidu v roce 2001 jde o 12 369 osob. (pozn. red.: jedná se o oficiálně registrované občany ruské národnosti. Nejsou zahrnuti ilegální imigranti.)

Projevy intolerance, diskriminace ve vztahu k menšinovému společenství existují podle vlastního vyjádření na všech úrovních. Na trhu práce, na ministerstvech a jiných úřadech všude a stále je pociťováno dědictví předchozích let, kdy existoval socialistický tábor, většina k příslušníkům ruské národnosti přistupuje přinejmenším s velkým odstupem.

Ruská menšina má strach k vyjádření vlastních názorů, protože česko -- ruské vztahy neměly v poslední době pozitivní vývoj...

Ruská menšina se v mnohem větší míře než v občanských sdruženích tradičně sdružuje v pravoslavné církvi. Tak dochází ke zdánlivému paradoxu, že je pravoslavná církev v českých zemích jedinou církví, kde se počet věřících v posledních letech výrazně zvětšil a odhaduje se v současné době na 100 000 občanů. Tato církev spojuje v českých zemích vedle ruské také ukrajinskou, běloruskou, bulharskou, řeckou, srbskou, rusínskou a další menšiny. Pravoslavná církev v českých zemích, pod vedením Vladyky Kryštofa, arcibiskupa pražského a českých zemí, věnuje podstatnou část svého úsilí práci s novými imigranty a mládeží, jejich orientaci na morální a etické hodnoty křesťanské civilizace a hodnot demokratické společnosti.

V ČR působí několik středních a vysokých škol s ruským vyučovacím jazykem. Výuka je ale zpravidla placená, a tak není dostupná pro všechny sociální vrstvy menšiny. Zástupkyně Ruského institutu jedná s MŠMT o zřízení gymnázia s rozšířenou výukou ruštiny.

Pokoušeli se o spolupráci v rozhlasovém a televizním vysílání, byli odmítnuti. Český rozhlas vysílá v ruštině denně třicetiminutový blok.

Rusínská menšina

Podle vlastního odhadu se k rusínské národnosti hlásí v ČR asi 10 000 Rusínů (na rozdíl od výsledků censu v roce 2001, který vykazuje 1 109 osob hlásících se k této národnosti).

V kulturním životě ČR hrají velmi významnou roli někteří původem rusínští umělci, ať po obou či alespoň po jednom z rodičů (např. hudebník Štěpán Rak, malíř Jiří Sopko, divadelník Ladislav Smoljak a další). Když se jich kupř. některý novinář v rozhovoru zeptá, rádi se ke svým kořenům hlásí, mnohdy i nadšeně, ale z vlastní iniciativy málokdy vystoupí na veřejnosti také jako příslušníci rusínské národnosti....

Pozn. red: Vlastní časopis. Masmediální (televizní a rozhlasová) prezentace rusínské menšiny neexistuje.

Ukrajinská menšina

Historická imigrace: cca do 10 000 osob, nová imigrace: cca 15 - 20 000 osob (zahraniční pracovníci: cca 50 000 osob).

V posledních deseti letech Ukrajinská iniciativa v ČR zajišťovala vysílání v ukrajinském jazyce na stanici Českého rozhlasu Regina - pořad "Klub dorozumění". Rozhlasové vysílání stanice Regina (ČRo) v ukrajinštině bylo bohužel téměř po deseti letech v roce 2002 ukončeno. Pravděpodobně pro nezájem provozovatele o tento druh vysílání.

Bulharská menšina

V České republice žije v současnosti více než 10 000 Bulharů, z nichž téměř 80 % jsou osoby starší 18 let. Většina z nich již přijala české občanství, nemalá část má v ČR trvalý pobyt. Značně menší je pak skupina s přechodným pobytem. Je obtížné určit počet příslušníků skupiny emigrantů po listopadu 1989. Část příslušníků bulharského etnického společenství má v ČR postavení cizinců, žijí s bulharským pasem, a to především ve větších městech. Podle Zprávy z roku 2001 v ČR žije cca 4 500 osob starších 18 let s bulharskou národností a bulharským nebo českým občanstvím. Tito lidé mají nad 2 000 dětí.

Menšina používá mateřský jazyk v bulharských institucích (velvyslanectví, škola, kulturní středisko) a v rámci svých sdružení. V soukromém životě používá bulharštinu, když se sejdou osoby s bulharskou národností, s výjimkou případů, kdy ve skupině jsou osoby, které bulharsky neumí.

V klubech v rámci BKOO v Praze, Olomouci a Mladé Boleslavi jsou instalována zařízení, jejichž prostřednictvím lze denně od 13.00 do 24.00 hodin přijímat satelitní programy Bulharské národní televize a 24 hodin denně programy Bulharského národního rozhlasu Horizont a Christo Botev.

Polská menšina

Sčítání lidu z roku 1991 vykázalo pro tehdejší ČSFR 61 542 obyvatel polské národnosti, z nichž 58 573 bydlelo na území její české části, dnešní ČR. Naprostá většina Poláků žila v Zaolží. Podle vlastních propočtů to bylo celkem 43 479 osob. Poslední sčítání lidu z roku 2001 vykázalo další snížení počtu příslušníků menšiny v okresech Karviná a Frýdek-Místek, celkem o 7995 osob. V současnosti tedy žije v Zaolží cca 37 000 Poláků. Mimo toto území žije zhruba dalších 15 000 Poláků (Praha, Brno východní Čechy). Statistické údaje asi věrně zrcadlí realitu. Takže současný počet Poláků v ČR je 51 968.

... Rozhlasové vysílání v polském jazyce zabezpečuje Český rozhlas Ostrava v rozsahu 15 minut denně. Intenzivně se jedná o vysílání polských programů v regionálních pořadech ČT Ostrava.

Nejproblematičtějším zákonným opatřením ve vztahu k polské menšině je ustanovení § 29 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, které vyžaduje, aby se příslušníci menšiny dožadovali formou petice uvádění názvu obce, označení budov státních orgánů a podobně také v polštině. Toto ustanovení je diskriminační, podněcuje národnostní vášně, rozeštvává Poláky proti Čechům a naopak a je návodem k pořizování seznamu nepohodlných příslušníků národnostní menšiny. Důkazy pro takové tvrzení lze hledat v desítkách článků v českém tisku.

Negativní je rovněž zákonná úprava menšinového školství. Zřizování, rušení a provoz základních škol je zcela v kompetenci obcí a stát se vyhýbá odpovědnosti za menšinové školy....

Romská menšina

Vlastní hrubý odhad je v rozmezí mezi 150 000 - 300 000 osob. Usídlení: severní Morava (zejména Ostrava, Karviná), severní Čechy (Děčín, Ústí nad Labem). Spousta Romů se ke své národnosti nehlásí z nejrůznějších důvodů a v ČR také přibývá procento smíšených manželství. Ani osoby z těchto manželství se k romské národnosti zpravidla nehlásí.

2002: Rozhlasové vysílání v romském jazyce O Roma vakeren v ČRo i nadále má své vymezené vysílání, co nás velice těší a díky občanskému sdružení "Dženo" se vytvořilo jako jediné v ČR první internetové rádio s názvem Radio Rota International.

2001: V porovnání s ČT je ale komunikace s rozhlasem i ochota mnohem výraznější. ČT pořady zacílené na Romy vysílá, stále víc ale minimalizuje podíl samotných Romů na výrobě pořadů o nich. Stalo se pravidlem, že dokument o padesátileté historii natočí student FAMU, který se v této tematice nikdy nepohyboval, že na přípravě a tvorbě národnostního magazínu se žádný příslušník menšin zpravidla nepodílí, ale naopak je to celkem slušný "kšeft" pro ty, kteří se s touto tematikou mnohdy setkávají naprosto nahodile nebo dokonce poprvé. Svoji úlohu sehrává i módnost romského tématu. Vedení ČT není navíc naprosto ochotno o národnostním vysílání diskutovat, na poslední iniciativu členů Rady pro národnosti podpořenou dopisem místopředsedy vlády reagoval generální ředitel ČT až po mnoha urgencích naprosto nevyhovujícím způsobem, zcela jasně konstatujícím, že ČT nemíní nic měnit.

2002: Reforma veřejné správy neproběhla z hlediska Romů a hlavně romských poradců v pořádku, snížil se počet romských zaměstnanců zabývajících se touto problematikou. Dodnes funkce romského poradce a asistenta není v katalogu prací na úřadech práce.

Zásadní význam pro romskou komunitu má vzdělání. Většina problémů, především v sociální oblasti, souvisí přímo s nízkou či žádnou úrovní vzdělání.

Romština je v českém prostředí stále více vytlačována jako mateřský jazyk a nahrazována nezvládnutou, pojmově chudou a špatně strukturovanou češtinou. Romštinu neuslyší z televize, jen výjimečně z rozhlasu. Ve škole nezbývá na romštinu žádný prostor, což je logické vzhledem k tomu, že ani o celé romské kultuře se romský i neromský žák základní školy nedozví vůbec nic. Pro mnoho romských dětí je obtížné obstát v českém vzdělávacím systému. Když ve věku šesti let začnou chodit do školy, často ještě nemají společenské, motorické a jazykové dovednosti požadované pro vstup do první třídy základní školy. Řada romských dětí nemluví doma česky a neovládá (nebo jen málo) český jazyk. To znamená, že neznají českou kulturu a český životní styl a dostávají se tedy do obtíží, chtějí-li obstát ve školní třídě, kde tvoří převážnou většinu čeští žáci. Mnoho těchto dětí žije ve více problémových rodinách trpících dlouhodobou nezaměstnaností, finančními problémy, sociální propastí. Ještě před tím je však třeba se zamyslet, zda standardní pedagog má již potřebnou kvalifikaci na to, aby mohl vzdělávat děti z romské menšiny. Jde o to, že v době přípravy na své povolání se budoucí učitel prakticky nesetká ani se základními informacemi o romské kultuře, dějinách apod. Pro takového pedagoga musí být obtížné správně přistupovat k romským žákům ve třídě.Absenci informací o romské kultuře potvrzují i učební materiály pro základní školy, které jsou v současné době k dispozici.Faktem je, že školní prostředí zůstává totiž pro mnohé Romy nepřátelským. Mezi romisty je známo, že pokud romské dítě má mít ve škole naději na úspěch, je nutno, aby škola (učitel) navázala osobní přátelskou komunikaci s rodinou. Jinak řetězec neúspěšnosti pokračuje dál a není šance na jeho přerušení. Znamená to pro učitele mnohem více energie a práce, kterou není ani možno za běžného chodu třídy zvládnout.