Kromě odporu k hygieně, který způsobuje natolik velký zápach obyvatelstva, aby to stálo za zmínku v turistickém průvodci ZDE a ZDE jsou obyvatelé Čech, Moravy a Slezska (nehledě na etnickou příslušnost) obdařeni i dalšími významnými vlastnostmi. Tou, která sice v turistických průvodcích chybí, ale pro pochopení místní mentality by tam asi být měla, je český (multietnický) nevkus. A že to není otázka volného trhu a konkurencí bičované nabídky, je možné ověřit právě u nás.

Slavný projev "jde o to" vstoupil do dějin v padesátých letech minulého století díky srdnatému bojovníkovi za lidská práva z černého Kladna. Jeho pštrosímu tanci na tribuně a mečivému hlasu však předcházely projevy nepostrádající nádech výbojných jepičích králů z báchorek sice umně sestavených, ale lživokřivých.

Britský regulační úřad pro komunikace navrhl, aby byl v Británii vytvořen nový veřejnoprávní televizní okruh, který by byl konkurencí BBC. Mohla by ho provozovat společnost Channel Four, komerční televize ITV anebo jakákoliv jiná organizace, třeba vydavatelé novin.

Diskuse Jana Čulíka a Petra Šafaříka, která vyšla 20. září 2004 v Občanských novinách, příloze Literárních novin.

Jakožto brněnský rodák mám k tomuto městu také citový vztah. Sice již delší dobu po ukončení studií pracuji v Praze, ale člověk se rád vrací. Jenže -- brněnští radní, a to je jedno z kterého funkčního období, mají své vlastní město rádi asi jako onu pověstnou osinu kdesi na zadní části těla. Skutečně -- a dá se to doložit mnoha "skutky". Z těch očima běžného návštěvníka viditelných některé uvádím.

Nedávno, když jsem byl v USA, dostal jsem poštou inzerát na časopis New York Review of Books. Na obálce byla kresba, na které je president Bush vyobrazen jako římský voják. V ruce drží štít, na kterém je státní znak USA. Ve vaku na zádech má místo šípů rakety. Text pod kresbou říká: "...tento prezident chce změnit pravidla, která ovládají mezinárodní vztahy už 50 let". Následuje velký tučný nápis: "UVNITŘ: DŮKAZ".

K článku "Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl" sociologa Petra Saka.

Osobní hodnoty výzkumníka jsou odvěkým problémem sociologického výzkumu. Jejich nepřiznání a nereflektování vede ke zkreslování zjištění a k prezentaci osobních tendencí a vkusu jako obecných pravd. Přesně toho se ve svém článku dopouští sociolog Petr Sak, mávaje kladivem na čarodějnice, které se převlékly do hávu počítačových technologií a masové kultury.

Problém odpovědnosti vydavatele periodického tisku za obsah publikace je bohužel velmi nejasný, neboť jednoznačně nevyplývá z žádné zákonné normy a ani soudní praxe na toto téma dosud neposkytla svůj autoritativní názor. Problematika je o to ošemetnější, že zasahuje do vícero oblastí, které je třeba uvažovat. Dilema vzniká nejen po stránce právní, ale i etické, politické, ekonomické či technické. Pro úplnost se jimi musíme zabývat na prvním místě, neboť právní posouzení věci nelze v tomto případě nastínit samostatně.

Související článek: "Rasismus v České republice"

V neděli se v Německu opět volilo. Tentokrát proběhly v nejlidnatější spolkové zemi - Severním Porýní-Vestfálsku komunální volby. Ty již svým charakterem sice nemohou být barometrem celkové situace a berlínské politiky především, ale přesto neuškodí si jich všimnout. Televizní divák mohl být v neděli večer poněkud dezorientován, protože všechny hlavní strany se kupodivu prohlásily vítězi těchto voleb.

V pátek 1.10. 2004 v 21:10 bude Český rozhlas 6 vysílat na frekvencích 639 kHz | 954 kHz | 1332 kHz v pořadu "Česká justice" 3.díl mých promluv na téma "Paradoxy české justice". Týká se verbálních trestných činů, souběhu lhůt, důsledků kontinuity našeho práva s právem předlistopadovým (též ve vztahu k postavení zahraničních Čechů), v podstatě jde o prezentaci zkušeností a postojů Spolku Šalamoun.

Poslech na vlastní nebezpečí posluchače: jsem laik, mé názory jsou laické.

Zahraniční zájemce upozorňuji, že ČRo lze poslouchat i na internetu.

23. září 2004 ráno provedl odpor rozsáhlou operaci proti okupačním silám a zaútočil na vekou americkou kolonu osmnácti vojenských vozidel na silnici Kan'án -- Balád Rúz jihovýchodně od Ba'qúby. Podle svědectví očitých svědků začal útok kolem 7:00, kdy pod kolonou explodovalo několik bomb. Pak začali bojovníci Američany ostřelovat RPG. Útok zničil tři Humvee a zabil nejméně devět vojáků. Zničen byl také kamión s proviantem a v byli něm zabiti další dva vojáci. Potom se bojovníci zmocnili velkého množství zásob a zmizeli.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

V srpnu přišel do kin nový český film Non Plus Ultras, který byl avizovaný jako film o fotbalu a hooligans. Jeho režisérem je sparťanský fanoušek Jakub Sluka, takže se není co divit, že hlavními postavami filmu je pět sparťanských chuligánů, kteří patří k tzv. ultras (tvrdému fanouškovskému jádru) -- vůdce Bejčák, rádoby charismatický a tichý Tyčka, Pejsek, Potapeč a Vočko.

Hlavní linie filmu se odvíjí od návštěvy anglických ultras -- fanoušků londýnského klubu West Ham. Není to však jediný příběh a motiv, který se ve zhruba 85ti minutovém filmu odehrává. Hlavní postava Bejčák prožívá svůj končící vztah a zamilovává se a je tu také návštěva fotbalového zápasu Baníku v Ostravě.

Jiná recenze tohoto filmu "Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem" z pera Jana Čulíka

Mordechaj Vanunu pracoval v letech 1976-1985 jako jaderný technik v továrně Dimona, tajném izraelském jaderném zařízení (Dimona byla podzemní továrna na výrobu plutonia, která fungovala v přísném utajení). Pracoval tam v době, kdy Izrael oficiálně trval na tom, že nechce být státem, který jako první přinese jaderné zbraně na blízký východ. Vanunu odkryl, že Izrael tajně vyvíjí rozsáhlý jaderný program, jehož existenci skrýval jak před izraelským lidem a parlamentem, tak i před celým světem. Se snímky, které v Dimoně pořídil, potom odcestoval do Sydney, kde se obrátil na křesťanství a vstoupil do anglikánské církve. Vanunu poskytl informace o izraelském jaderném programu a fotografie, které jej dokazovaly, deníku Sunday Times v Londýně. Poté byl v Itálii unesen izraelskou tajnou službou Mossad a uvězněn.

Vanunův příběh byl otištěn 5. října 1986, a poskytl tak světu svědectví, že Izrael se stal silnou jadernou velmocí s materiálem zhruba na 200 jaderných hlavic.

Pokud by byla jejím cílem bezpečnost, Izrael by zeď postavil o pár kilometrů dovnitř svého území. Pak by mohla být míli vysoká, izraelská armáda by ji mohla strážit po obou stranách, zaminovaná by mohla být třeba jadernými zbraněmi, naprosto nepropustná. Zajišťovala by perfektní bezpečnost. Problémem by bylo, že by nezabrala hodnotnou palestinskou půdu a zdroje (včetně vody), nevyhnala by populaci a nepoložila by základ k další expanzi (protože Palestinci z hladomorny, která jim zůstala, utíkají, tak jako z města Qalqilya). Takže interpretace zdi jako zabrání země se zdá být namístě.

Organizácia Spojených národov si už zvykla na kritiku, že je iba kolosálnym diskusným klubom, ktorý málokedy dokáže prijať včasné a rázne rozhodnutia. Prečo sa potom 59. zasadaniu Valného zhromaždenia dostalo v ostatných dňoch toľko pozornosti? Prečo sa unúval k rečníckemu pultu i sám americký prezident Bush?

Odpovedí sa ponúka hneď niekoľko. Vyplývajú aj z nervozity sveta nad šírením terorizmu a nad dvojsečnosťou silových metód jeho potláčania.

Ako sa zdá, nechválne známa politika nulovej tolerancie, ktorá nedávno začala zapúšťať korene vo viacerých mestách Českej republiky, si pomaly nachádza cestu aj na Slovensko. Aj keď zatiaľ nepriznal súvislosti s akoukoľvek širšou politikou, primátor Bratislavy vyhlásil nekompromisnú vojnu "asociálom" v centre mesta. Nulová tolerancia ako politická koncepcia vznikla v 80.rokoch v USA, nezakladajúc sa ani tak na serióznych sociologických výskumoch, ako skôr na ľudovej múdrosti "kto klame, ten aj kradne".

Slzy jsou Slaný - "nulová tolerance" v Čechách TÉMA BL

"...nezavěšujte prosím..." Po dalších deseti minutách pozornosti a čekání na spojení s operátorem, mi zdánlivě přátelský ženský hlas ve sluchátku řekl, že pro mě tu není nikdo a pak již systém jednoduše zavěsil. Za další hodinu na lince telecomu se to opakovalo. Tak se tedy ptám -- mají-li věci dobře sloužit, kolika naráz se může člověk věnovat? Vždyť třeba jenom sledovat, který z tarifů je pro mě výhodnější, nutí člověka složitě přemýšlet a někdy i dlouze komunikovat.

Vystoupením Jana Kellera začal první den Českého sociálního fóra, které navazuje na tradici Porto Allegre a Bombaje. Téma prvního bloku - sociální solidarita, jiná globalizace a udržitelný rozvoj proti neoliberalismu a privatizaci vytvořilo rámec pro volání sociologa Kellera po jiné modernizaci. Místopředseda poslanecké sněmovny Vojtěch Filip popsal proces překotné privatizace dvadesátých let a připomněl, že manažeři nadnárodních korporací dnes nejsou odpovědni občanům tak, jako zvolení zástupci. Místopředseda ČMKOS Zdeněk Málek zrekapituloval stav občanské společnosti a roli odborů, kerým se pak věnoval v obsáhlém samostaném bloku na téma globalizace a trh práce.

České sociální fórum 25. 9. FOTOGALERIE

Nedělní program zahrnuje zodpovězení otázek práva na bydlení představiteli Sdružení nájemníků, otázky militarizaci EU a existence protiválečného hnutí, skryté aspekty palestinsko-izraelského konfliktu, historické ohlédnutí za českou levicí po roce 1989, viděnou očima anarchistů, perspektivu sociálních fór a jejich přerod v "novou internacionálu", rekapitulaci antiglobalistického protestu proti MMF a SB či otázku propagandy a reality života v osamělém "socialistickém" státě na americkém kontinentu - Kubě.

Formulace lidských práv jako jádra pokroku je spjata s novověkem. Politická levice si tehdy na svůj prapor dala úkol překonat výsady staré společnosti a šířit názory na universální emancipaci člověka. To znamená nejen odkaz na historickou pokrokovost emancipační strategie levice, ale i polemiku s tím, že lidská práva jsou přirozená člověku jako druhu. Kvalita a míra universalismu lidských práv souvisí s dosaženým stupněm civilizace. Hodnota lidských práv byla nejen důležitým momentem orientace a sebeorganizace různých hnutí, ale také byla deklarování v právním řádu. V tomto smyslu se právní stát stává základem novodobého občanství a zodpovídá se za uplatňování a realizaci lidských práv ve vztahu ke svým občanům.

České sociální fórum TÉMA BL

Druhý den Českého sociálního fóra patřil příspěvkům o právu na důstojné bydlení, ke kterému promluvil poslanec František Beneš a krátce i místopředseda SON František Hanauer, hlavní diskusní odpoledne pak příspěvkům proti válce a hodnocení české levice ve světových souvislostech. O levici promluvil student politologie a redaktor časopisu A-kontra, anarchista Ondřej Slačálek a o jejím mediálním obrazu Matěj Pálka.

České sociální fórum 25. 9. FOTOGALERIE

České sociální fórum 26. 9. FOTOGALERIE

Pondělí - třetí a poslední den diskusí Českého sociálního fóra patřil tématům veřejného prostoru, boje proti rasismu, xenofobii, mezinárodním souvislostem mírového hnutí a činnosti OSN.

České sociální fórum 27. 9. FOTOGALERIE

Příspěvek přednesený na Českém sociálním fóru

Rád bych vám poděkoval za účast na této diskusi, kterou bych si dovolil zahájit stručným úvodem. Předešlu jej jednou osobní poznámkou: Českého sociálního fóra jsem se zúčastnit nechtěl, z důvodů výhrad jak ke koncepci sociálních fór obecně, tak k mnoha českým organizátorům zvláště. O své účasti jsem se k svému překvapení ovšem dočetl v tisku a takto nestandardnímu způsobu pozvání jsem prostě nemohl odolat. Na přípravu tohoto příspěvku jsem měl navíc kvůli tomu relativně málo času. Bylo mi dáno téma "česká levice po roce 1989 ve světových souvislostech".

Filmový klub ČVUT v Praze-Dejvicích zahajuje ve čtvrtek 30.9. v 19.45 svou podzimní sezónu filmem Woodyho Allena Annie Hall.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.