Kdyby si Dolejší "vygůgloval" mou publicistickou minulost, zjistil by, že jsem o politice vlastně nikdy nepsal. Žabomyší sváry stranických sekretariátů mně totiž jako publicistu nezajímají a jako člověku mi přijdou natolik nudné, že dokonce většinou ani nechodím k volbám. Jedinou výjimkou bylo tažení ekologistů proti ODS před volbami na jaře 2002. Ani to mně ovšem nezaujalo kvůli politice, ale jen a pouze kvůli kvalitě věcné ekologické argumentace obou stran sporu. V tomto jediném případě jsem dospěl k závěru, že pravda je na straně občanských demokratů, a napsal o tom několik článků. Simsala bim!, a hned je ze mně modrý pták. Podle zkratkovité logiky Karla Dolejšího jsem zároveň militantním (a možná též podplaceným) nazelenalým hobbistou a bugaboo-makerem Dětí Země, pro které on sám pracoval. Ve sporu o dálniční obchvat Plzně jsem se totiž před lety v několika článcích postavil na jejich stranu.

Za klíčový bod sporu označuje Dolejší otázku: "Byla ekologická politika Koalice v roce 2002 lepší než ekologická politika ODS?" Doslova uvádí: "Bez odpovědi na ni nemůže nikdo tvrdit, že kontakty jednoho bývalého a jednoho skorobývalého zakladatele Duhy jsou hlavní příčinou vyznění `masívní předvolební kampaně' této organizace".

S autorem naprosto souhlasím -- také já považuji tuto otázku za klíčovou. Sám jsem si ji položil už před dvěma lety a odpověděl na ni v článku Smrtící polibek (Respekt 15. 7. 2002). Analyzoval jsem v něm hned tři případy, kdy Hnutí Duha a další ekologické organizace v rozporu s realitou záměrně vykreslily poslance ODS jako kazisvěty a poslance Koalice naopak jako zastánce životního prostředí (viz poznámka).

"Autor neuteče před nutností vysvětlit, proč si myslí, že ekologisté a tabakisté mají stejný vztah k veřejnému zájmu," píše můj oponent. Vysvětlím mu to rád: někteří ekologisté se za veřejný zájem schovávají stejně, jako "občanská" sdružení, účelově zakládaná tabákovými koncerny na obranu práva na rakovinu. Některým ekologickým aktivistům totiž slouží zájmy přírody jen jako maska k politickému a ekonomickému lobbismu.

Jsem rád, že Karel Dolejší otevřeně přiznává kontakty Hnutí Duhy s anarchoscénou. Před časem totiž Duha zažalovala ekonoma Jaroslava Jiráta, který ji měl označit za "zelené fašisty". Kromě už zmíněného tzv. seznamu extremistů se Jirát hájil i tvrzením, že Duha spolupracuje s anarchisty, což tehdy musel složitě dokazovat. Kdyby se s Duhou soudil dnes, měl by díky Dolejšímu ulehčenou práci (žaloba byla nakonec zamítnuta jako neodůvodněná).

Z textu Karla Dolejšího prosvítá nevyřčený implicitní názor, že je dobře, že se Hnutí Duha zbavilo "otců zakladatel" Beránka a Patočky. V tom s ním naprosto souhlasím. I pro mně je o něco málo přijatelnější organizace, která už nemá v čele muže, označeného rozsudkem plzeňského soudu za ekoteroristu, a politika, který se ve snaze uchvátit moc neštítí přihlásit do strany takřka celé své příbuzenstvo. "Pro Duhu už z toho neplyne téměř nic", říká Dolejší. Omyl -- z někdejšího působení dua Beránek -- Patočka plyne pro Duhu stejná ztráta důvěryhodnosti, jako pro ODS z někdejšího působení dua Bácz -- Sinha.

POZNÁMKA: Ze svého článku pro Respekt cituji: