Přinášíme úplný přepis přísně tajného dokumentu z archivu účastníka jednání. Fascinující není tento dokument pouze netušenou a odhodlanou reflexí Brežněvova okolí, tušenou lhostejností "demokratického" Západu, který si v Praze rozehrával své zpravodajské hry, ale hlavně dosud naprosto neznámými okolnostmi. Tím, že československá delegace nebyla v Moskvě jediná. O této skutečnosti se nezmiňují ani paměti účastníků, včetně Vasila Biľaka. Není úkolem novinářů, ale historiků, aby indicie prověřili a pokusili se opravit nedávnou historii, traumatickou a tragickou zkušenost jara, které končilo kulometnými dávkami ruských tanků a zimou z Kremlu.

Nejdřív ohrozila život našeho národa válka. Pak přišly další špatné časy s událostmi, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter. S nadějemi přijala většina národa program socialismu. Jeho řízení se však dostalo do rukou nepravým lidem. Nevadilo by tolik, že neměli dost státnických zkušeností, věcných znalostí ani filozofického vzdělání, kdyby aspoň byli měli víc obyčejné moudrosti a slušnosti, aby uměli vyslechnout mínění druhých a připustili své postupné vystřídání schopnějšími.

Komunistická strana, která měla po válce velikou důvěru lidí, postupně ji vyměňovala za úřady, až je dostala všechny a nic jiného už neměla.

S voláním po normalizaci situace v Československu se setkáváme hned od prvních dnů invaze a okupace Československa, ale nikoliv na straně těch, co kolaborovali s okupačními vojsky. Ti hovořili převážně o potlačení kontrarevoluce, záchraně ohroženého socialismu, o slabé vládě a anarchii v zemi a podobně. Pojem "normalizace" v jeho pravém významu používali převážně ti, co vnímali pobyt cizích vojsk jako okupaci, tedy něco nenormálního.

Dovolujeme si vás upozornit na naše speciální televizní vysílání k výročí okupace Československa v roce 1968. Vysílání je z 80 procent v českém jazyce. Navštivte webove stránky www.catvherald.com, potom kliknout na TV ONLINE a potom na Broadcasting August 22. Kliknutí pravou stranou myší u odkazu v archívu si můžete toto vysílání uložit do počítače, pokud máte pomalé připojení k Internetu a záznam přehrát později v dobré kvalitě.

je ZDE

Shodou okolností jsem měl nedávno příležitost prolistovat si Literární listy a Listy z let 1968 a 1969 -- a mimo ně i některé jiné soudobé noviny. Každá rekonstrukce událostí, každý pohled na ně bude jistě podmíněn životní zkušeností i hodnotami toho, kdo podnikne svůj pokus. A proto myslím, že kromě hlasů disidentů, reformních komunistů, poklidných normalizačních občanů atd. by mohla zaznít i verze dnešních třicátníků, vlastně první generace, jež událost samu nemohla zažít. Ačkoli jsem do svých třinácti let žil v komunismu, dobová mentalita let 1968-1969 je mi cizí, naprosto cizí.

Plný text programového prohlášení, se kterým předstoupí vláda v úterý před Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a bude žádat poslance o důvěru.

neděle 13.00: Ozbrojení lupiči ukradli klasický obraz Edvarda Muncha, Výkřik, z Munchova muzea v Norsku. Maskovaní lupiči si odnesli tento obraz a další obraz, Madonnu zcela drze během nedělního odpoledne. Jeden lupič pohrozil zaměstnancům muzea střelnou zbraní a pak lupiči odjeli automobilem Audi, konstatuje norský deník Aftenposten. Obraz byl ukraden před deseti lety už jednou a trvalo tři měsíce, než byl získán zpět. Tehdy byli v souvislosti s krádeží zatčeni tři Norové.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE

sobota 12.00: Stoupenci iráckého šiitského duchovního Moqtady al-Sadra i nadále ovládají mešitu imáma Aliho ve svatém městě Nadžafu, po 16 dnech bojů s americkými a iráckými jednotkami. Irácká vláda konstatovala, že svatyni bez odporu ovládla irácká policie, avšak reportér BBC informuje ze svatyně, že v ní stále zůstává asi 1000 neozbrojených Sadrových stoupenců. Po zuby ozbrojení Sadrovi stoupenci zaujímají obranné pozice v ulicích před svatyní. Jsou obklopeni americkými tanky a ozbrojenými vozidly.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE

Krajský soud v Plzni propustil z vazby muže, který je stíhaný v souvislosti s konáním nelegální technoparty CzechTek 2004 u Boněnova na Tachovsku. Řekl to předseda senátu Zdeněk Minařík. Soud podle něj neshledal důvody koluzní vazby, nedomnívá se tedy, že by muž obviněný z poškozování cizí věci mohl ovlivňovat další osoby v souvislosti s vyšetřováním případu. Uvedla to ČTK. Muž, médii označovaný jako Roman Toman je podle informací Britských listů Tomáš V., v kruzích svých přátel přezdívaný Docent. Jeho totožnost je redakci známa. Provinil se pouze tím, že zaregistroval doménu czechtek.cz a pomáhal organizovat úklid louky...

Nezbývá než "spravedlnosti" pogratulovat k fenomenálnímu objevu, že CzechTek je právě proto oblíbený, protože ho organizují všichni - a nikdo. Je smutné, že soudci trvalo jeho prozření tak dlouho. Spravedlnost bývá občas slepá.

DIY, techno a festivaly CzechTek TÉMA BL

pátek 17.00: Šíitští bojovníci, loajální vůči duchovnímu Moqtadu al-Sadrovi, podle zpráv z Iráku opustili svatyni imáma Aliho v Nadžafu., Sadrovi stoupenci konstatují, že byla uzavřena dohoda o předání svatyně nejvyšší šíitské autoritě v Iráku. Do svatyně prý vstoupila nyní irácká policie. Bojovníci Muqtady al-Sadra prý opustili svatyni po těžkých bojích, které probíhaly od včerejšího večera.

Naproti tomu internetové stránky BBC uvádějí, že kolem svatyně vládne zmatek a správce města Nadžafu nemohl podtvrdit reportérům BBC, že irácká policie skutečně kontroluje svatyni. Reportéři na místě svědčí o tom, že boje pokračují a jeden Sadrův mluvčí prý uvedl, že povstání neskončilo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pod tlakem soustředěné mediální kampaně rezignoval vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl v pátek v podvečer na svou funkci. Stanislav Gross Přibylovu rezignaci přijal. Přibyl zdůvodnil svou rezignaci těmito slovy: ""Dnes [v pátek] vpodvečer jsem obdržel informaci, že v roce 1989 došlo v rozporu s mými rozkazy, nikoli pod mým přímým velením a bez mého vědomí, k situaci, o které pan premiér Stanislav Gross tento týden při jednání se zástupci signatářů petice prohlásil, že by byla důvodem k mému odvolání. Z tohoto důvodu jsem neprodleně nabídl předsedovi vlády svou rezignaci na funkci vedoucího Úřadu vlády ČR." - Gross slíbil, že Přibyl bude muset rezignovat, pokud se prokáže, že on či jeho lidé z roty zaútočili na demonstrující občany. Bylo zjištěno, že jeden policista v zadním voze v Přibylově koloně se v lednu 1989 dostal do konfliktu s civilistou na chodníku, z automobilu bez rozkazu vystoupil a občana napadl. Následovalo trestní stíhání.

Armádní lékaři ve vězení Abu Ghraib západně od Bagdádu falšovali lékařské záznamy tak, aby to zakamuflovalo mučení a porušování lidských práv, jichž se na iráckých vězních dopouštěly vězeňské stráže, napsal v pátek odborný britský lékařský časopis The Lancet. Pentagon toto tvrzení odmítl.

Časopis požaduje hloubkovou analýzu a reformu vojenského zdravotnictví, jejímž cílem by mělo být vyloučit selhávání armádních zdravotníků kteří nedodržují etické předpisy ani své profesionální povinnosti, v jejich rámci mají pečovat o své pacienty.

Kompletní článek v časopisu The Lancet v angličtině ZDE
redakční komentář, argumentující, že Západ už nebere lidská práva vážně ZDE
(nutná je registrace zdarma)

Paní Dagmar Seibertová nastolila (možná nevědomky) několik klíčových otázek v článku Když ministr nesouhlasí, měl by rezignovat. Dnes k první z nich. Kdy rezignovat? Po přečtení mého článku "Boj, typický pro opozici" celkem logicky konstatuje: "Co nám je teď platné, že on byl u toho, věděl co je špatně, dovedl odhadnout následky. On byl v daném oboru v nejvyšším postavení úředníka státní správy a nedokázal škodám a nesprávným rozhodnutím zabránit. A kdo jiný tedy mohl? A měl?!"

S tím mohu jedině souhlasit.

Česko má novou vládu. Po bouřlivých sporech cílová fotografie zachytila tři vítěze. Příprava programového prohlášení nové vlády v Česku spěje do finiše. Je pravděpodobné, že již příští týden bude tento program schválen a tak i potvrzena vláda, jejímž premiérem bude Stanislav Gross. Jeho úspěch byl dán tím, že zvolil správné postupové kroky a dokázal je dodržet. Stal se symbolem určitého typu politického profesionalismu mladé generace, která nastoupila na kolbiště po listopadu 1989. Ovšem nejen on, i jeho koaliční partneři z KDU-ČSL a US-DEU se tváří jako vítězové. A tak nastal čas bilancovat, kdo vlastně závod vyhrál a kdo skončil v poli poražených.

pátek 11.30: Vysoký poradce duchovního Moqtady al-Sadra konstatoval v pátek, že je al-Sadr připraven předat kontroluy nad mešitou imáma Alimu jinému šiitskému vedoucímu představiteli, aby zabránil plánovanému vojenskému útoku na svatyni. "Delegace jedná s poradci velkého ajatolláha Ali al-Sistaniho o předání klíčů k mešitě imáma Aliho," sdělil reportérům šejch Ali al-Sheibani. Sistani je v současnosti po srdeční operaci v nemocnici v Británii.

Sheibani dodal, že Sadr stále odmítá složit zbraně - což požaduje premiér Allawi - ale všichni bojovníci, kteří budou chtít vstoupit do mešity, budou muset nechat zbraně venku. "Předání klíčů znamená, že předáváme správu této mezinárodní pamětihodnosti náboženským úřadům. Budeme jen obyčejní lidé, kteří ji navštívili," dodal Sheibani.

Konfliktem s al-Sadrem se dostala nová irácká vláda do dosud své největší krize. Není vyloučeno, že bude muset na mešitu zaútočit, to by ovšem u šiitů vyvolalo obrovské rozhořčení. Premiér Allawi nevyloučil další vyjednávání, ale zároveň dál vyhrožuje vojenským útokem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU se dnes shodla na konečné podobě návrhu programového prohlášení vlády. Novinářům to po jednání stranických špiček řekl premiér Stanislav Gross. V podvečer text schválila vláda. 24. srpna s prohlášením vláda seznámí sněmovnu.

Podle ČTK je ve výsledném dokumentu obsažena vůle prosadit registrační pokladny s fiskální pamětí a majetková přiznání u všech veřejných činitelů. V pasáži o zahraniční politice také bude napsáno, že vláda si je vědoma potřeby existence smlouvy s Vatikánem. Vláda se má v programu zavázat k tomu, že "urychlí přípravu zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi", ale formulace o výstavbě jezů v programu není. Možnost změny sazeb daně z přidané hodnoty v oblasti cestovního ruchu zůstala otevřená. Příprava nového zákoníku práce je v programovém prohlášení zmíněna ve vazbě na zpružnění trhu práce. Koalice se neshodla na obnovení plošných přídavků na děti, chce ale zavést novomanželské půjčky k pořízení bydlení, přispívat chudším rodinám na školní pomůcky pro prvňáčky a připravit komplexní důchodovou reformu.

12:30 Žádný z poslanců sociální demokracie nemá podle premiéra Stanislava Grosse závažnější výhrady k chystanému programovému prohlášení jeho vlády. Gross to včera večer řekl ČTK. To však nemusí být pravda, neboť v dokumentu jsou ještě vyznačena místa, dodnes nepřijatelná pro odborné komise a některé poslance stran vládní koalice.

Britské listy proto přinášejí plný text definitivní verze programového prohlášení vlády, určené pro dnešní jednání K9. Text, který máme k dispozici ze zdrojů blízkých premiérovi, je poslední verzí poté, co ji schválili Stanislav Gross a Jaroslav Bureš a byl včera v 9:21 rozeslán předsedům koaličních stran. Červenou barvou mají vyznačeny upravená místa a spory. Zelenou barvou je doplněn text, který je ještě k diskusi. Úvodní odstavec k dopravě musí být ještě upraven podle schváleného návrhu, který má k dispozici ministr Šimonovský. Formulace odstavce o zahraniční politice bude upravena až na jednání K9 19. 8. 2004 od 10.00 hod. Až poté bude moci Stanislav Gross říci, že opravdu všichni poslanci sociální demokracie podpoří jeho vládu...

Nezaměstnaný glasgowský mladík Gordon Gentle se nedávno vrátil domů ze zprostředkovatelny práce a oznámil matce, že se dá do armády. Matka Rose se mu to marně snažila rozmluvit. Jeho čtrnáctiletá mladší sestra Maxine se obávala, že Gordona na základě tohoto zbrklého rozhodnutí pošlou někam do zahraničí do válečné zóny.

A tak se také stalo. Po šestiměsíčním výcviku poslali Gordona do Basry, kde byl devatenáctiletý mladík letos 28. června usmrcen.

čtvrtek 19.00: Irácký premiér Iyad Allawi "naposledy" apeloval na bojovníky, loajální šiitskému duchovníku Moqtadu al-Sadrovi, aby ukončili své povstání ve svatyni imáma Aliho v městě Nadžaf. Allawi požadoval, aby al-Sadr učinil osobní prohlášení, že ukončí boje a věnuje se politice. Allawi neřekl, zda existuje konečná lhůta, do níž se musí al-Sadr vzdát a opustit svatyni. Al-Sadr se předtím vyjádřil, že ukončí své povstání pouze tehdy, pokud bude předtím uzavřeno příměří. Obě strany se nyní snaží manévrovat pomocí rétoriky a podle zpravodajky rozhlasu BBC to škodí irácké vládě, protože začíná vypadat před iráckou veřejností slabá.

Al Jazeera k tomu dodává, že poté, co irácká vláda vydala toto ultimátum, vypukly v Nadžafu prudké boje a al-Sadrův poradce Haidar al-Tourfi z al-Sadrovy kanceláře v Nadžafu vládní ultimátum odmítl. Dostal prý od al-Sadra esemesku, jejímž prostřednictvím tento šiitský duchovní požadavky irácké vlády odmítá. Esemeska prý zněla: "Buď mučednictví, nebo vítězství!"

Podrobnosti v angličtině např. ZDE

Pět amerických novinářů ve Spojených státech bylo rozhodnutím prvoinstančního federálního soudu pokutováno za to, že odmítli identifikovat zdroje informací ve svých reportážích o údajné jaderné špionáži v laboratoři Los Alamos.

Maďarský premiér Peter Medgyessy rezignoval poté, co došlo k neshodám jeho Socialistické strany s jejim liberálním koaličním partnerem. Mezi premiérem Medgyessym a Svobodnými demokraty (SZDSZ) došlo k neshodám ohledně restrukturalizace vlády. Medgyessy ve středu odvolal tři ministsry, včetně ministra hospodářství Istvána Csillaga. Toto ministerstvo měli právě Svobodní demokraté. Socialistická strana konstatuje, že bude jmenovat nového premiéra po rozhovorech se Svobodnými demokraty.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Fyzikům se podařilo úspěšně přenést hmotné vlastnosti jedné miniaturní částice světla, fotonu, na druhou, na vzdálenost 600 m (přes řeku Dunaj v Rakousku) bez fyzického kontaktu mezi oběma částicemi. Použili k tomu 800 m dlouhý optický kabel. Píše o tom vědecký časopis Nature. <úp>

Asi tak bude někomu vyznívat tento náš spor a dávám mu předem za pravdu. Že to z Vaší strany byly sprosté odsudky, na tom bohužel musím trvat. Tam, kde se čtenářům naslibují prostá fakta a místo toho se jim předloží velmi subjektivně předžvýkaný bezoár, to ani jinak vyslovit nelze. Ve svém předchozím a Vámi nyní komentovaném dodatku jsem neměl ambice vytloukat jednu pravdu další pravdou.

To není vtip, ale metafora, abstrahovaná realita, část skutečnosti, jež může ukázat na jeden z palčivých problémů současnosti. Ve svém článku "O štěstí v umírání a o institucionalizované smrti" jsem popisoval svoji osobní zkušenost, když jsem si svoji maminku vzal z nemocnice domů a doprovázel ji na cestě k smrti. Slovo doprovázel je skromnější, avšak ve skutečnosti jde o převedení umírajícího z tohoto světa TAM, odkud nám již informaci nikdo nedá. Z toho TAM, máme ale děs, avšak smrt jen JE, nic míň a nic víc, není třeba se ji bát, vezme si jen tělo.

Katarská agentura QANA oznámila, že ve snaze zabránit bratrovražednému krveprolévání vydala rada ulamá v Bagdádu fatwu, zakazující iráckým muslimům patřícím k loutkové policii nebo k tzv. národní gardě spolupráci s Američany v bojích se stoupenci Muqtady as-Sadra. Člen rady Abd as-Salam al-Kubajsí pro Reuters prohlásil, že rada prohlásila pátek za den protestů v každé mešitě, kde se budou konat společné modlitby.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Ivan Brezina se po léta se zápalem hodným lepší věci věnuje prapodivnému koníčku: straší pověrčivé babičky ekologickými organizacemi. Nebylo by na tom koneckonců nic tak docela odsouzeníhodného: tamti přece platí jedny, aby volali "Bububu!" a ukazovákem mířili na obraz růže, zatímco támhleti si vydržují druhé, aby co nejhlasitěji varovali před modrým ptákem. Když se to vezme kolem a kolem, obě skupiny politických bugaboo-makerů navíc platíme prostřednictvím státních příspěvků z našich daní. Tak proč se rozčilovat nad nějakým Brezinou, který nás nic nestojí... Nebo snad ano?

Otázku poválečného uspořádání po II. světové válce řečí jednoznačně článek 107 Charty OSN.

Když kolektiv pracovníků závodu na výrobu secích strojů (které sice "šlapaly, ale nesely") poslal svého mistra Kroupu zvýšit si kvalifikaci do večerní průmyslovky, nevěděl, že se jim záhy vrátí se samými pětkami a s chutí se vším praštit.

Mistrova fakta byla jasná -- skoro samé pětky.

Při hodnocení výsledků ovšem parťák z lakovny podotkl : "Ale podívejme, tahle pěkná čtyři minus -- to už je zárodek toho lepšího".

Rétorika hodná kovaného sofisty.

Kurzy sofistiky teď bere celá česká vláda.

Když se bývalý redaktor mnichovského Rádia Svobodná Evropa a současný redaktor ČRo 6 Radko Kubičko pustí do kritky, není ve svém svatém nadšení k zastavení. Proč ne, když si koleduji už jen tím, že sice kriticky, ale nepředpojatě vedu dialog s těmi, "se kterými se přece nemluví". Navíc jsem mu kdysi urazil kamarády, musím proto nyní dostat do držky. Účel světí prostředky žurnalistického boje za tu jedinou, správnou pravdu. Paralelu s urválkovským "psům psí smrt" Kubičko ve svém textu nevidí, i když je nabíledni.

Je k popukání, jak se redaktor Britských listů Štěpán Kotrba pozastavuje nad praktikami Haló novin. Nejenže redakce tohoto listu odmítla zveřejnit rozhovor, který s ním vedl redaktor tohoto stranického komunistického tisku Rokytka. O tomto rozhodnutí ho navíc nezpravila sama redakce, ani rozhovor vedoucí novinář, ale prý vysoký funkcionář KSČM. Kotrbovi to vadí. Proč?

Chtějí naši smrt, ale bez války s námi a s našimi bratry. Chtějí zůstat na této planetě sami.

Oni, dobří chlapci -- "goodguys", rozhodli už o osudu ostatních, zlých chlapců -- "badguys", a zabíjejí je všechny ze vzduchu, shazují na ně bomby a pálí je napalmem jako škodlivý hmyz.

Něco podobného se v Evropě, jenže v levnější režii, odehrálo celkem nedávno: tehdejší zlé chlapce Židy a Slovany tehdejší dobří chlapci Němci odváděli do plynových komor a potom spalovali v krematoriích. A z popelu vyráběli minerální hnojiva.

Toto je jedenáctá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

V České republice žije přibližně 300 000 Romů. Mnoho z nich se pohybuje na nejnižší sociální úrovni, příznačné vysokou nezaměstnaností, chybějícím vzděláním a vysokým podílem na kriminalitě. U romské mládeže existuje jazyková bariéra, kvůli ní se špatně přizpůsobuje okolí a končí ve zvláštních školách, poté vykonává hlavně nekvalifikované práce. Proto se špatně adaptuje ve společnosti, k čemuž přispívá i určitá diskriminace.

Lidé v ČR jsou už zřejmě z neustálého přívalu zpráv o nehodách na silnicích otupělí, avšak pondělní úmrtí hokejového trenéra Ivana Hlinky na silnici nedaleko Karlových Varů jen znovu zdůrazňuje, jak nesmírně nebezpečné je vydat se v ČR někam autem.

V roce 2003 bylo v ČR podle ČTK nahlášeno 195 851 nehod. Při nich bylo 1319 osob usmrceno, 5253 těžce zraněno a 30 312 zraněno lehce. Ve Velké Británii zahynulo v roce 2003 na silnicích 3508 osob, avšak Británie má šestkrát větší počet obyvatel než ČR. Kdyby se v ČR jezdilo tak, jako v Británii, na silnicích by loni v ČR zahynulo jen 584 osob (3508 : 6 = 584). I to je příliš mnoho, jak argumentoval nedávno v deníku Guardian George Monbiot. Avšak proč je úmrtnost na českých silnicích tak neuvěřitelně vysoká? A proč se proti tomu, jak se zdá, nedělá skoro nic?

Už asi před týdnem, než tahle kauza začala, jsme poznamenali, že jmenování Pavla Přibyla, který byl v lednu 1989 velitelem roty pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, šéfem Úřadu vlády České republiky, je politováníhodným postkomunistickým rysem a že Přibyla Gross do této funkce jmenovat neměl.

Jenže ještě politováníhodnějším postkomunistickým rysem v České republice jsou mediální kampaně, které si tisk navykl ještě z normalizačních sedmdesátých let - kdy se v zájmu propagandy jednou hromadně protestovalo proti Pinochetovi, podruhé proti souzení americké levicové aktivistky Angely Daviesové, potřetí proti chartistům.

Mám vždycky podezření a je mi vždycky nepříjemné, kdykoliv začnou média hovořit "jednotným hlasem". Skoro pokaždé to znamená zkreslení složité skutečnosti.

Zdá se, že ještě existují určité limity únosnosti a že všechno ještě není ztraceno. Zatím. Tento týden se vyvíjí opravdu pěkně. Nejdříve kauza Přibyl, pak ještě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který označil lustrační zákon za diskriminační. Člověka z toho počíná mrazit v zádech a i já si pomalu kladu otázku, jestli obavy z onoho plíživého nebezpečí social-komunismu, který začíná ovládat instituce EU, nejsou víceméně oprávněné.

Nicméně bych se rád vrátil k poslední mediální aféře otřásající Českou republikou.

"Neříkejte mi, že si skoro každý, komu je dnes kolem padesáti, a měl by tedy být na vrcholu své kariéry, v osmdesátých letech aspoň nějak za komunismu nezadal". Píšete v dnešních BL a asi máte pravdu, byť se jistě našly výjimky potvrzující pravidlo, píše Václav Chytil a pokračuje:

Čerstvý přednosta stanice svého nového šéfa pro agendu jen tak neodvolá. Říká se o něm, že velel pohotovostním jednotkám sboru národního blbství při ochraně socialistického zřízení před živly podporovanými padoušským válečnickým imperialistickým nepřítelem z druhé strany placatého a titěrného ideologického vesmíru během tzv. Palachova týdne v lednu 1989.

Nejlepší duchové doby stojí opodál zájmu veřejné zvídavosti, ale vždy jsou v zásobě zrna zkažená, zasažená plísní povrchnosti, předvádivosti a mistrovstvím v taktickém manévrování dle potřeby v zájmu nejvyšších míst. Založit společnost laskavých lidí lze stěží, to bychom museli vystartovat na jinou planetu s rizikem, že ani tam podobné zbytečnosti nepěstují. Máme možnost, což jsme dříve neměli, a o hodně jsme přicházeli, číst memoáry o postavách z dějin temných a zapáchajících.

Nový ministr spravedlnosti Pavel Němec v úterý vyslechl verzi nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, jejíž úřad minulý týden obvinil z úniku informací v případu vydání Viktora Koženého Bahamským společenstvím do ČR. Marie Benešová k tomu po jednání řekla, že "bude napříště o podobných informacích rozhodovat sama". Nepřímo tak vlastně naznačila, že došlo k jistému pochybení, ačkoli to doposud novinářům sveřepě popírala s tím, že jde o příliš složitý případ, o kterém ani nový ministr spravedlnosti nemá ještě dostatek informací. Pokusím se tedy tento "zapeklitý" oříšek ještě více rozlousknout, přestože si myslím, že problém je úplně jinde.

Mluvčí ministra životního prostředí Karolína Šůlová v článku "Teorie spiknutí v podání Ivana Breziny" a programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký v článku "Hnutí DUHA s politiky netančí" v Britských listech reagovali na můj článek o vazbách "nezávislého občanského" Hnutí Duha na politické strany "Duhoví lidé a pozadí Tmavozeleného puče". Protože jsem svůj původní text doplnil celou řadou faktických informací a odkazů na prameny, nemám už k diskusi mnoho co dodat. Doplním jen několik faktů, které odkrývají argumentační metody oponentů.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

V červenci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5750,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.