16. 8. 2004
My s nimi vyběhneme 7.Smyslná láska v městě StryjNaše řeč je šťavnatější než náš život. Jednou jsem tak cestoval spolu s dvěma průvodci z Moskvy do Bratislavy v poštovním vagóně. Jediný náklad v poštovním vozu, nepočítáme-li průvodce a mě, tvořilo dvacet pět pytlů s knihami, které jsem koupil v Moskvě. Průvodci popíjeli vodku a vyprávěli erotické příhody ze svého každodenního železničářského života. Starali se o to, abych se nenudil. Toto je sedmá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování. |
Průvodce s výrazem bandity se jmenoval Vasia a mohlo mu být tak pětatřicet. Tak tento Vasia si zničehonic postěžoval, jak ho jeho poslední ženská obšťastnila kapavkou, přestože šlo o vysokoškolsky vzdělanou učitelku. V jeho stížnosti byl cítit odstín zklamání: konečně se mu podaří sbalit vysokoškolačku a hle, chytí kapavku, kterou vzdělaná učitelka navíc lapla od vlastního muže. A ten k ní prý přišel kdesi ve vlaku od jakési průvodčí. Když vlak minul Kyjev, začali se do poštovního vagónu hrnout lidé. Průvodci je ale nechtěli brát, styděli se přede mnou. Zato znovu vzpomínali, jak, kdy a v jakých naturáliích cestující ženy platily. Pak kdesi za Ľvovem na stanici Stryj jsem vylezl z vagónu na perón, abych se alespoň trochu nadýchal čerstvého vzduchu. Zpozoroval jsem, jak zavalitá, asi čtyřicetiletá tetka-chochliačka (chochol, chochliačka -- tak nazývají Rusi Ukrajince, pozn. překl.) láme Vasiu, aby ji odvezl do Užhorodu. Vasia mlčky naslouchal. Když se vlak pohnul, tetka si pospíšila a rychle začala vytahovat peníze z peněženky. Vasia se na mě podíval, povzdychl si, vystoupil na schůdek a hromovým hlasem, jako staniční nosič, zařval: "Vykuř mi ho!" "Vykouřím, vykouřím ti ho!" zaradovala se tetka a pokusila se vagón doběhnout. "Neslyšíš?! Vypadni, ty píčo stará!" naštval se Vasia a za bouchl roztoužené tetce dveře před nosem. Vlak byl již pryč a chochliačka zůstala sama se svým doslovným chápáním toho, co byla pouhá půvabná metafora, a se snem o erotických orgiích v poštovním voze. Není třeba ji litovat. Už naši křesťanští filosofové tvrdili, že erotická láska žije jen do té doby, dokud není uspokojená. Chochliačka zůstala sice neuspokojená, zato s velmi živou erotickou láskou v srdci. Já jsem si z toho vyvodil čistě filologický závěr, že rusky mat (mat -- vulgární lidový dialekt, pozn. překl.) je pro Ukrajince přístupný jen částečně. Průvodce Vasia jednoduše řekl "ne" v tak trochu ornamentální podobě, a chochliačce z města Stryj začaly okamžitě téct sliny. Průvodce Vasia si navykl mluvit šťavnatě. Snad šťavnatěji než žít. Naopak chochliačka byla připravená šťavnatěji žít. Bohužel, nevyšlo to. Buď jsem překážel já, anebo Vasiova kapavka. Jenže i tak s nimi vyběhneme, neboť náš Rus Vasia a na še chochliačka se o hlavních otázkách bytí dokáží navzájem dohodnout během několika vteřin, kdežto John a Sally budou kolem sebe chodit celé měsíce a počítat s kalkulačkou v ruce plusy a mínusy takových dostupných věcí, jako je "kuřba" a jiné prosté radosti života. |
Sergej Chelemendik: My ... ich! | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 8. 2004 | Smyslná láska v městě Stryj | Sergej Chelemendik | |
13. 8. 2004 | Svátek rusko-německého přátelství v Turecku | Sergej Chelemendik | |
11. 8. 2004 | Černo-žlutý Frankfurt | Sergej Chelemendik | |
11. 8. 2004 | Pochybné hodnoty ruského autora ze Slovenska | Jan Čulík | |
10. 8. 2004 | O naší kletbě | Sergej Chelemendik | |
9. 8. 2004 | Co děláme my -- jim | Sergej Chelemendik | |
6. 8. 2004 | Kdo koho kdy ojebe či ojebal | Štěpán Kotrba | |
6. 8. 2004 | Co udělali oni -- nám | Sergej Chelemendik | |
6. 8. 2004 | Revitalizovaný model rusko-slovenského Švejka 21. storočia | Pavol Janík |