Čtvrtek 12. srpna 2004

Odpor sestřelil nad Ramádí vrtulník

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že před západem slunce sestřelili Iráčané v Ramádí americký vrtulník Apache. Letoun začal hořet a spadl za zemědělskou komoru, kde z něho zůstal jen ohořelá kostra. Dva vojáci v něm byli mrtví.

Čtvrť Dubbat v Ramádí byla po celý den místem neustálých bojů, srážky pokračovaly i v noci a trvaly ještě ve 23:55, kdy korespondent odesílal svou zprávu.

V Chálídíji zničena dvě obrněná vozidla

Také v Chálidíji západně od Bagdádu pokračovaly boje, které tu vypukly ve středu. Iráčané s použitím RPG zničili jedno obrněné vozidlo, z něhož se nedostal ani jeden člen posádky. Další obrněnec byl zničen v boji ve čtvrti Šuhadá'. Přesný počet vojáků, kteří zahynuli, není znám.

Situace ve Fallúdže a okolí

Americký letoun podnikl v noci na čtvrtek nálet na průmyslovou zónu města. Ve čtvrtek ráno kolem 8:00 došlo k boji mezi odporem a americkými vojáky v severní části města ve čtvrti Šurtá, který trval do 8:25.

Kolem 15:45 dopadlo asi 12 minometných střel ráže 120 mm na americkou základnu východně od Saqlawíje. Střely byly podle korespondenta Mafkarat al-Islam zřejmě vypáleny z oblasti severozápadně od Fallúdže. Krátce nato, v 15:50, vypálil odpor deset raket na budovu, kterou si Američané postavili nedaleko benzinového čerpadla v zemědělské oblasti severovýchodně od města. Podle očitých svědectví stoupal z místa útoku černý kouř ještě půldruhé hodiny, přesné informace o výsledku palby však nebyly dostupné.

Kolem 19:10 Iráčané vypálili salvu osmi minometných střel na americký tábor u města. Podle zvuku korespondent usoudil že šlo o střely ráže 82 mm.

Ve 20:05 pak odpor použil další rakety k útoku na americké velitelské stanoviště východně od města. Bezprostředně po dopadu čtyř raket americké síly uzavřely oblast a zabránily korespondentovi v získání přesnějších informací.

Američané ve čtvrtek ráno oznámili, že dva příslušníci námořní pěchoty byli zabiti, když se jejich vrtulník zřítil v provincii Anbar. Jako obvykle neobsahovalo prohlášení podrobnosti o místě a okolnostech pádu.

Situace v Nadžafu

Šajch As'ad al-Basrí, velitel mahdistických milic, pohrozil zapálením jihoiráckého ropovodu, pokud Američané zaútočí na Nadžaf. Varování následovalo po americkém prohlášení, že společně s iráckou národní gardou zahájí "konečnou" ofenzívu proti městu.

Boje v Nadžafu pokračovaly bez přestání již sedmý den u hřbitova Wádí as-Salam, americké letectvo zaútočilo na výškovou budovu blízko hrobky imáma Alího.

Ve čtvrtek ráno otřásla městem série výbuchů, když námořní pěchota zahájila útok na pozice mahdistů. Americké síly s pomocí přisluhujících iráckých kolaborantů uzavřely cesty vedoucí k hrobce imáma Alího a pomocí tlampačů oznamovaly obyvatelům, že jejich ofenzíva má "vyčistit" centrum od mahdistů. V poledne Američané oznámili, že získali kontrolu nad centrem města. Na protest proti útoku okupantů na střed posvátného města rezignoval člen městské rady Džawdat Kázim Nadžm al-Qurajší. Prostřednictvím saúdské agentury WAS oznámil, že jeho rezignace je výrazem protestu proti situaci ve městě a americkým vojenským operacím.

Odpoledne očití svědkové oznámili, že americké bombardéry F-16 zahájily nálet na dům Muqtady as-Sadra ve čtvrti Ištirákí. V oblasti se rovněž střetla námořní pěchota s mahdisty, z bojiště stoupaly mraky kouře a hodinu poté Američané oblast uzavřeli a prohlásili, že nad ní "získali kontrolu".

V 16:55 odeslal korespondent Mafkarat al-Islam zprávu, že Američané znovu oznamují, že se chystají k rozsáhlému boji. Povolali si nové posily a jejich obrněná vozidla zaujala nové pozice. Kolem města o 600 000 obyvatelích se rozmístilo asi 2 000 amerických vojáků a 1 800 příslušníků iráckých bezpečnostních sil. Podle zprávy korespondenta TV al-Arabíja se americké dělostřelectvo soustředilo hlavně u hřbitovů Wádí as-Salam a Bahr an-Nadžaf. Podle jeho sdělení se tam novináři pokoušeli dostat, ale Američané jim v tom zabránili. Američtí ostřelovači se usadili na střechách budov po celém městě a stříleli po všem, co se hnulo.

V 17:45 oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, že se bojuje v celém městě, obyvatelé se snaží z něj uprchnout a že na místo dorazil tzv. poradce národní bezpečnosti Muwaffaq ar-Rabí'í. V 19:10 korespondent oznámil, že TV al-Džazíra právě vydala bulletin, podle něhož americké a policejní síly zaútočily na dům Muqtady as-Sadra. Reuters na základě očitých svědectví oznámil, že americké síly zaútočily na dům v centru města poté, co letadla bombardovala jeho okolí. Nebylo jasné, zda Muqtadá as-Sadr byl ve chvíli útoku v domě. Podle některých zdrojů byl v mešitě imáma Alího asi 2 km od domu.

Loutkové ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že za posledních 24 hodin bylo zabito 63 osob a 333 zraněno.

Americký masakr v Kútu

Podle sdělení iráckých lékařských zdrojů AFP zaútočilo americké letectvo časně ráno ve 3:00 na východní část města Kút, zabilo 72 lidí a více než 150 zranilo. Tzv. ministerstvo zdravotnictví později ztráty vyčíslilo na 75 mrtvých a 148 raněných. Mezi mrtvými byli i členové Mahdího armády, většinou ale šlo o ženy a děti.

Boje s okupanty a jejich sluhy se z Nadžafu rozšířily do Basry, Amará, Kútu a Násíríje. V Kútu americké vrtulníky ostřelovaly pozice mahdistů, kteří bojovali s loutkovými bezpečnostními silami. Podle očitých svědků mahdisté obsadili stanici loutkové policie a osvobodili 50 vězňů.

Násiríja

V noci na čtvrtek otřásla silná exploze čtvrtí Sadr v jihoirácké Násiríji. Podle místního korespondenta Mafkarat al-Islam došlo k výbuchu kolem 22:25 a po něm do 22:50 následovaly přelety amerického letectva nad městem a palba z automatických zbraní. Podle korespondenta byla situace v Násiríji velmi napjatá a ve všech částech města byly silné oddíly loutkové policie, obzvláště na hlavní ulici a na kontrolních stanovištích u vstupů do města a do centra. Loutková policie ve městě oznámila, že provede rozsáhlá bezpečnostní opatření z obav, že by se obyvatelé po pátečních modlitbách mohli shromáždit k masovým protestům proti americké agresi. Také bezpečnostní síly se obávaly, že by v případě masových shromáždění mohly ztratit kontrolu nad situací.

Obavy nebyly zřejmě plané: už ve čtvrtek ve městě demonstrovaly tisíce Iráčanů na podporu Muqtady as-Sadra, nesly jeho portréty a hesla obviňující USA z agrese proti Nadžafu. Demonstranti přepadli sídlo tzv. Irácké národní dohody "premiéra" 'Álawího a budovu již podruhé v několika dnech zapálili. Skandovali hesla proti 'Álawímu a žádali jeho odchod.

Počty obětí podle tzv. ministerstva zdravotnictví

Loutkové ministerstvo zdravotnictví odpoledne oznámilo, že ve srážkách mezi okupanty a mahdisty bylo během posledních 24 hodin v celé zemi zabito 165 lidí a více než 300 zraněno. Šlo jednak o oběti v Kútu (viz výše), jednak v Madínat as-Sadr, kde zemřelo 44 lidí a řada dalších byla zraněna. V Nadžafu bylo podle tohoto prohlášení zabito 25 lidí, v Amará 14 a v Díwáníji sedm.

Výbuch bomby v Basře

Britské okupační síly oznámily, že jeden voják byl zabit a druhý vážně zraněn výbuchem bomby pod britskou hlídkou na ulici Basry. K útoku došlo krátce předtím, než do ulic města vyšly tisíce stoupenců Muqtady as-Sadra, aby v protestním průvodu odsoudili americkou agresi proti Nadžafu.

Ší'itské a sunnitské duchovenstvo společně proti agresi do Nadžafu

Katarská agentura QANA oznámila, že ve snaze zabránit bratrovražednému krveprolévání vydala rada ulamá v Bagdádu fatwu, zakazující iráckým muslimům patřícím k loutkové policii nebo k tzv. národní gardě spolupráci s Američany v bojích se stoupenci Muqtady as-Sadra. Člen rady Abd as-Salam al-Kubajsí pro Reuters prohlásil, že rada prohlásila pátek za den protestů v každé mešitě, kde se budou konat společné modlitby.

Iráčtí sunnitští a ší'itští vůdci, kteří se sešli na konferenci v Bagdádu, společně odsoudili americký útok na Nadžaf jako zločin proti lidskosti a žádali ukončení obléhání města. Ší'ita Džawád al-Chálisí prohlásil: "Toto je zločin. Pokud k tomu budeme mlčet, odsoudíme se k věčnému zatracení. Prohlašujeme za svou prvořadou zásadu postavit se tomuto zločinu a budeme v tom pokračovat. Jestliže to bude nezbytné, vydáme se pěšky k Nadžafu prolomit obklíčení." Konference vydala prohlášení vyzývající všechny Iráčany, aby jednoznačně odsoudili americkou agresi proti svatému městu a zaujali vlastenecký postoj. Účastníci vyzvali všechny politické strany a sdružení k bojkotu vlády, pokud bude dále podlézat okupantům. Shodli se na prohlášení pátku dnem protestů proti tomu, co se děje v Iráku a generální stávky za požadavek ukončení obležení Nadžafu.

Ahmad Šalabí zatím nebude zatčen

Oficiální mluvčí tzv. ministerstva vnitra Sabáh Kázim oznámil, že ještě nebylo rozhodnuto o zatčení Ahmada Šalabího, ačkoli na něj byl vydán zatykač. K prohlášení nového postoje ministerstva došlo den po Šalabího návratu z Íránu. Irácké bezpečnostní síly se podle Kázima nyní zaměřily na zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi.

Pátek 13. srpna 2004

Fallúdža

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že ve fallúdžské čtvrti 'Askarí Iráčané ráno zaútočili RPG a C5K na americkou kolonu. K útoku došlo v 9:05 a trval 15 minut. Kolona byla na cestě do Ramádí, aby posílila tamní americké vojáky, kteří se stali terčem opakovaných útoků odporu. Zprávy o škodách útokem způsobených se korespondentovi nepodařilo získat.

V 11:05 podnikli Iráčané útok na jinou americkou kolonu, která se snažila uzavřít silnici severně od města, aby zabránila silám odporu v pohybu. Náhlým útokem, který trval 10 minut, však byla překvapena. Ani tentokrát se nepodařilo zjistit přesně způsobené škody a ztráty.

V 11:25 se terčem raketového útoku odporu stalo americké velitelské stanoviště severně od města. Podle sloupu černého kouře se dalo soudit, že útok zasáhl několik amerických vozidel.

Série koordinovaných útoků odporu vyvrcholila těžkým útokem na americké velitelské stanoviště jižně od města, který byl podniknut 120mm minometnými střelami přesně ve 12:04.

Kolem 12:30 zahájil americký tank palbu na soukromý dům ve městě a zničil ho. Když korespondent Mafkarat al-Islam v 15:45 odesílal svou zprávu, nebylo dosud jasno, zda útok způsobil nějaké ztráty, ani nebylo známo, čím Američané zničení obyčejného obytného domu zdůvodňují.

V ulicích Fallúdže proběhly v pátek po společných modlitbách mohutné demonstrace, v nichž obyvatelé vzdorného města vyjádřili svou podporu bratřím a sestrám v Nadžafu a Karbale a svůj odpor k americké kampani v těchto městech. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že průvod vyšel po modlitbách z mešity Farúq a zamířil pod vedením kmenových vůdců, ulamá a předních občanů města k sídlu guvernéra. Demonstranti odsoudili americké zločiny proti lidu Nadžafu a skandovali hesla na podporu Muqtady as-Sadra a jeho odporu vůči americké okupaci.

V noci američtí vojáci vypálili minometnou střelu na dům ve čtvrti Šuhadá' a zranili tři děti a ženu.

Útok na americkou základnu na bagdádském letišti

Síly iráckého odporu ostřelovaly americkou základnu na bývalém bagdádském mezinárodním letišti. Po útoku se objevily sloupy černého kouře, znamenající, že bylo zasaženo nějaké zařízení.

Muqtadá as-Sadr údajně zraněn

Ředitel úřadovny Muqtady as-Sadra v Násiríji Aws al-Chafádží oznámil, že as-Sadr byl během amerického bombardování v Nadžafu zraněn. Po útoku byl prý převezen na tajné místo. V telefonickém rozhovoru s TV al-Džazíra al-Chafádží žádal svět a všechny politické síly, aby splnily svou povinnost a odsoudily to, co se děje v Nadžafu. Korespondent Mafkarat al-Islam citoval jeho slova, že as-Sadr "byl zraněn na třech místech a nejsou zprávy o jeho stavu". O několik minut později oznámila TV al-Arabíja, že Muqtadá as-Sadr utrpěl menší zranění šrapnelem do prsou a předloktí. TV dále oznámila, že byl ošetřen přímo v mešitě a očekává se jeho plné uzdravení.

Američany dosazená prozatímní vláda mezitím popírala as-Sadrovo zranění a místo toho prohlašovala, že jeho síly vyjednávají, aby mohly opustit hrobku imáma Alího. Několik minut po tomto klamném prohlášení al-Chafádží potvrdil zprávu o as-Sadrově zranění a prohlásil, že očekává eskalaci bojů v celém jižním Iráku v odpověď na události v Nadžafu. Oznámil, že mahdisté mohou splnit svou hrozbu a zapálit ropovod, a že milice v Násiríji skutečně přerušily dodávky elektřiny a ropy pro Bagdád. Při pátečním kázání v Násiríji al-Chafádží oznámil, že Muqtadá as-Sadr mu řekl, že americké síly svrhly na území, kde se nacházel, tříštivé bomby, jejichž úlomky ho lehce zranily na tváři a trochu vážněji na ruce. Potvrdil, že as-Sadr se navzdory zraněním cítí dobře.

Velitel mahdistů v Bagdádu Qajs al-Chaz'álí potvrdil rovněž as-Sadrovo zranění a prohlásil, že od něj dostal poselství s výzvou, aby se při akcích nedal ovládnout emocemi a používal důvtipu. Prohlásil, že stoupenci as-Sadra chtějí ze všech částí Iráku pochodovat k Nadžafu.

Události v Nadžafu

Mezinárodní média odvysílala reportáž o útoku námořní pěchoty na okolí domu Muqtady as-Sadra ve východní části Nadžafu, vylomení dveří a vpádu do domu. Podle as-Sadrova mluvčího Ahmada aš-Šajbáního tomu předcházel těžký boj, ačkoli šlo o prostý příbytek a ne budovu s vojenským významem. Podle korespondenta TV Abú Dhabí shodily americké bombardéry F-16 na okolí domu 500kilogramovou vysoce výbušnou bombu.

Poté, co byl as-Sadr zraněn úlomky z americké tříštivé bomby, vydal v pátek seznam deseti podmínek pro uzavření příměří ve svatém městě Nadfžafu. Jeho oficiální mluvčí Alí Sumajsim přečetl v hrobce imáma Alího v as-Sadrově zastoupení prohlášení k novinářům a prohlásil, že těchto deset bodů by mohlo ukončit krizi ve městě:

1. Okupační síly, policie a armáda ustoupí z celého svatého města.

2. Stará část města Ašraf zůstane pod správou nejvyšších ší'itských autorit.

3. Všechny služby se vrátí do města a pro město bude vytvořena dozorčí rada.

4. Mahdisté budou považováni za ideologický proud a nebudou nosit zbraně s výjimkou sebeobrany nebo ochrany osobností či lidu.

5. Mahdisté z města ustoupí, až nad ním převezmou kontrolu nejvyšší ší'itští představitelé.

6. Zajatí bojovníci odporu, náboženští vůdci a ženy budou propuštěni.

7. Bojovníci odporu ani členové Mahdího armády nebudou pronásledováni.

8. Mahdisté budou mít volnost politické aktivity.

9. Mahdisté se podřídí vládě zvolené ve svobodných a nezávadných volbách.

10. Všichni by měli usilovat o budování svobodného, jednotného a nezávislého Iráku.

Alí Sumajsim oznámil, že proběhly rozhovory s loutkovými bezpečnostními silami reprezentovanými Muwaffaqem ar-Rabí'ím. Rozhovory probíhaly celou noc, takže ar-Rabí'í musel zůstat na jejich pokračování v Nadžafu. Za úspěch dosavadních rozhovorů považoval, že v některých bodech bylo dosaženo pokroku.

Ve zprávě odeslané v 19:35 citoval Mafkarat al-Islam zprávu TV al-Arabíja, že se americké síly začaly odpoledne stahovat z Nadžafu. Stalo se tak údajně poté, co as-Sadr vyslovil souhlas s ústupem mahdistů ze staré části Nadžafu v souladu s 10 navrženými body. Během pátečního odpoledne nastal poprvé po devíti dnech krvavých bojů ve městě klid.

As-Sadrův mluvčí prohlásil, že mahdisté chtějí ve městě zůstat až do vítězství nebo smrti. Citoval as-Sadrova slova, která pronesl ke svým stoupencům v mešitě imáma Alího, jimiž radil vládě, kterou nazval "diktátorským" a "lokajským" režimem, aby odstoupila, protože si to přeje všechen irácký lid.

Mahdisté převzali kontrolu nad Násiríjí

Síly Mahdího armády donutily v pátek loutkovou policii a loutkovou iráckou armádu ustoupit z Násiríje. Korespondent Mafkarat al-Islam ve zprávě odeslané ve 12:10 oznámil, že mahdisté obsadili 50 kontrolních stanovišť ve městě a na každém rozmístili 15 - 20 bojovníků. Podle korespondenta k tomu mahdisté použili RPG a C5K, kromě toho viděl sám, že měli k dispozici nákladní auta protileteckých střel, nehledě na množství běžně používaných automatických pušek. Podle očitých svědků se mahdisté v plné zbroji rozmístili ve čtvrtích Šuhadá', Sálihíja a kolem dálnice. Velký počet místních obyvatel se soustředil v ší'itském náboženském centru Husajníja, kde se připravovali k pochodu na pomoc Nadžafu.

V pátek ráno opustila Násíríji karavana vozů s potravinami a 5 milióny dínárů, směřující do Nadžafu na pomoc lidem tohoto vzdorného města.

Oddíl irácké vládní armády přešel k mahdistům

Zdroje z irácké loutkové armády oznámily, že oddíl 606 vojáků pod velením generálmajora Hikmata Abd al-Hálima u Amará' přeběhl a připojil se k Mahdího armádě. Podle listu al-Quds al-'Arabí místní rada v Amará' pohrozila, že se postaví proti irácké "prozatímní vládě" v Bagdádu, budou-li útoky Američanů na Nadžaf pokračovat. Podle listu se hlídky loutkové policie stáhly po útocích mahdistů z města na protest proti americké ofenzívě u Nadžafu.

Mahdisté obklíčili polské vojáky

Polský vojenský mluvčí oznámil, že několik set stoupenců Muqtady as-Sadra obklíčilo skupinu 20 polských vojáků na stanici loutkové policie v Hillá. Podle TV al-Džazíra došlo k boji mezi mahdisty a členy loutkové policie, jimž přišli Poláci na pomoc.

Unesen britský novinář

Podle očitých svědků unesli iráčtí partyzáni v Basře britského novináře Jamese Brandona a pohrozili, že ho zabijí, jestliže americké síly do 24 hodin neukončí své útoky na svaté město Nadžaf. Později téhož dne byl novinář propuštěn na zákrok místní úřadovny Muqtady as-Sadra. Na tiskové konferenci v Bagdádu vyjádřil Brandon Mahdího armádě vděčnost za své propuštění.

Skupina iráckého odporu oznámila plán gerilové války proti okupantům

Ší'itská odbojová organizace Husajnovy eskadry rozeslala video, na němž jeho mluvčí slibují, že zahájí gerilové útoky proti americkým okupantům na obranu islámu a svatých míst v Iráku. Prohlášení uvedlo, že útoky budou odpovědí na útoky Američanů.

Rada muslimských ulamá zahájila akce na pomoc Nadžafu

Oficiální mluvčí sunnitské rady muslimských ulamá šajch Muhammad Baššár al-Fajdí ve čtvrtek oznámil, že rada hodlá zahájit kampaň na shromáždění darů pro lid obleženého Nadžafu. Na tiskové konferenci v bagdádské mešitě Umm al-Qurá al-Fajdí prohlásil, že se rada chce postavit za Nadžaf právě tak, jako se postavila za Fallúdžu. Chce shromáždit darované potraviny a zásoby léčiv na pomoc svým bratrům a sestrám v Nadžafu a dalších iráckých městech. Al-Fajdí prohlásil, že v případě nutnosti je rada připravena vydat se do Nadžafu a podílet se na ukončení krize.

Zástupce z jižního Iráku na tiskové konferenci varoval před řečmi o odtržení jižních provincií. "Doufáme, že lidé nepadnou do léčky, připravené cizími silami řečmi o odtržení jihu od Iráku. Žádáme je, aby prohlásili tyto provincie za osvobozená území Iráku v naději na osvobození celého Iráku. Správná je myšlenka osvobození, ne odtržení. Myšlenku odtržení Iráčané ani žádná čestná osoba neschvalují."

Loutková policie zatkla kameraman TV al-Arabíja

Irácká loutková policie zatkla odpoledne kolem 15:20 v Nadžafu kameramana TV al-Arabíja Muhammada Fu'áda. Byl odveden na neznámé místo a jeho kolegům se nepodařilo navázat s ním kontakt ani zjistit, kde je.

Čtyři hlavní představitelé ší'itů opustili Irák

Zdroje v Nadžafu zjistily, že čtyři nejvyšší ší'itské náboženské autority jsou poprvé najednou mimo Irák. Bahrajnský list Achbár al-Chalídž citoval Ibráhíma al-'Ulúma, který prohlásil, že jako poslední z těchto čtyř autorit opustil Irák šajch Isháq al-Fajjádí. Před ním odejel do Íránu Bašír an-Nadžáfí, zatímco Muhammad Sa'íd al-Hakím odcestoval do Německa a Alí as-Sístání se před několika dny odebral do Londýna pro údajné problémy se srdcem. Kam se odebral Isháq al-Fajjádí, není zatím známo.

Egyptský otec: pokud byl můj syn americkým špehem, nechci jeho tělo zpět

Fawzí Abd al-'Al (67), otec Egypťana popraveného povstalci v Iráku, řekl pro tisk: "Jestliže se prokáže, že je to můj syn a že se podílel na zločinném špehování pro cizí okupanty v Iráku, nebudu žádat vládu o vrácení jeho těla, protože je-li to pravda, uvrhl hanbu na svou rodinu a na svou zem." Stalo se tak poté, co se jeho syn na videozáznamu před popravou přiznal k tomu, že pomáhal okupantům Iráku v boji proti odporu: "Jmenuji se Muhammad Fawzí Abd al-'Al Mutawalli z Egyptské arabské republiky z města Sunbulawajn v provincii Daqhálíja. Pracoval jsem v Iráku jako špion Američanů. Rozhazoval jsem na postaveních iráckých mudžáhidů a obyvatel disky, které naváděly americká letadla, kam mají shazovat bomby. Vodil jsem také na letiště Američanům ženy, aby s nimi dělali, co se jim chtělo."

Fawzí Abd al-'Al o svém synovi nevěděl od jeho 18 let, kdy odešel pracovat do Iráku; domníval se, že padl při americkém vpádu v roce 1991.

Zdroj: ZDE