Vydáváte zajímavé věci, já nevěděl, že BL podporují rasové teorie, to bych spíš čekal na serveru, který má v záhlaví heslo "Nic než národ". Žlutá sestra, škaredá jak noc, vyřazená z nenáročných bordelů? Drbající se Indové, plazící se jako hadi přes půl světa? To už nemá s názorovou pluralitou nic společného, píše Bohumil Kartous a pokračuje:

Existuje ještě jedna možnost, a to taková, že je to součást prezentace současné naturalistické prózy. Pak je to určitě v pořádku. Až na to, že není příliš jasné, zda se jedná o nadsázku nebo o autorův upřímný názor, asi by to tedy chtělo komentář:)

Přiznám se, že mám také značný problém s dnešním pokračováním našeho prázdninového čtení od Sergeje Chelemendika, ruského kontroverzního autora žijícího na Slovensku, My...ich. Jeho sžíravé komentáře na adresu Rusů, případně Slováků, mi připadají zajímavé, alespoň z antropologického hlediska. Dnešní pokračování o "barevné svoloči" v německém Frankfurtu jen prokazuje, že mimo vlastní prostředí Chelemendik nerozumí ničemu a dokáže se zmocňovat skutečnosti pouze prostřednictvím drsně bigotních, rasistických stereotypů. Důležité je však snad hodnotit jeho knihu jako celek a v každém případě je asi dobré vědět, že tento typ psaní na dnešním Slovensku existuje - měli bychom se asi také ptát, proč je čtenářsky tak úspěšný...

Hodnoťme tedy Chelemendika, až zpětně, až vydáme více kapitol z této knížky, s jejímiž názory se redakce v žádném případě neztotožňuje. Předkládáme ji čtenářům jako kontroverzní rys dnešní středo-východoevropské skutečnosti.

Štěpán Kotrba o Chelemendikovi ZDE