Pondělí 9. srpna 2004

Události v Bagdádu

Podle očitých svědectví bylo v noci na pondělí slyšet řadu explozí z přísně střežené Zelené zóny. Agentura Reuters informovala o pohybu sanitek v okolí zóny. Američané nepodali o explozích žádné vyjádření a není jasno, zda pocházely od minometných střel nebo od raket. Podle zprávy místního korespondenta Mafkarat al-Islam večer útoky na zónu pokračovaly - do areálu amerického okupačního štábu dopadly dvě rakety Grad a řada 120mm minometných střel.

Kolaborantská "prozatímní vláda" vyhlásila zákaz vycházení v bagdádské čtvrti Madínat as-Sadr ve snaze zlomit odpor, který kladou tamní mahdisté okupačním vojákům. Zákaz má platit od 16:00 do 8:00 každého dne až do odvolání.

Mluvčí tzv. ministerstva vnitra večer oznámil, že dva důstojníci loutkové policie byli zabiti a tři zraněni, když do sídla ministerstva dopadly čtyři minometné střely. K útoku na budovu došlo kolem 15:00. Několik střel zasáhlo také objekt ministerstva ropného průmyslu na východním břehu Tigridu proti Madínat as-Sadr, a další dopadly blízko ministerstva vodních zdrojů. Rovněž v sobotu dopadlo na ministerstvo ropného průmyslu sedm minometných střel, které zranily stráž.

Ředitel úřadovny Muqtady as-Sadra v Bagdádu Abd al-Hádí ad-Darrádží přežil v neděli v noci při útoku amerických sil na mahdisty pokus o atentát. Podle libanonské TV al-Manar zahájili neznámí muži kulometnou palbu na jeho auto a zabili jednoho z jeho pobočníků.

Bombový útok v Chálidíji

Mafkarat al-Islam informoval o bombovém útoku na Američany v Chálidíji. V poledne místního času (11:00 mekkánského času) explodovaly pod americkou vojenskou hlídkou procházející městem tři bomby. Výbuchy zcela zničily jedno Humvee a vyřadily z provozu jeden tank. Zdroj z místní loutkové policie korespondentovi řekl, že ve zničeném Humvee zemřelo šest amerických vojáků.

Korespondent rovněž oznámil, že minulého dne síly odporu raketovou palbou zničily na hlavní ulici v Chálidíji tank jedoucí v americké koloně.

Události ve Fallúdže a okolí

Na americkou základnu v zemědělské oblasti u Fallúdže dopadlo v poledne sedm minometných střel, vypálených z průmyslové části města. Základna je častým terčem útoků odporu, korespondent Mafkarat al-Islam nemohl ovšem získat informace, zda útok způsobil nějaké škody.

Výbuch dvou bomb zničil v pondělí v noci dvě Humvee z americké vojenské kolony. Posádky obou vozidel byly zabity, pouze jedinému vojákovi se podařilo z hořícího vozidla uniknout. Američané se pak stáhli z obav, že by se mohli stát terčem střeleckého útoku. Událost popsal řidič kamiónu, podle něhož si dva američtí vojáci počínali hystericky a hulákali tak, že se obával, aby ho nezastřelili. Podle něho bylo v každém Humvee po 4-6 členech posádky. Silou výbuchu byl poškozen také jeden kamión z kolony. Mohutnost výbuchu ukazuje, že partyzáni zřejmě použili tzv. rakouskou výbušninu, která patří k nejsilnějším.

Američané ráno přiznali ztrátu jednoho příslušníka námořní pěchoty, jenž zahynul v boji s iráckým odporem v provincii Anbar. Jako vždy v těchto případech odmítli sdělit podrobnosti.

Boje v Qá'imu

Korespondent Mafkarat al-Islam informoval, že ráno zaútočily síly odporu 120mm minometnými střelami na americkou základnu Husajba u města Qá'imu na syrské hranici. Ze základny stoupaly mraky černého kouře, podle nichž bylo možno usuzovat, že byla zasažena nějaká vozidla.

Příslušníkům iráckého odporu se v 16:30 podařilo zasáhnout amerického ostřelovače usazeného na střeše jednoho z domů. Američtí vojáci pak okamžitě uzavřeli ulici, v níž k tomu došlo, a prohledávali domy; korespondent neměl možnost zjistit, zda se jim podařilo někoho najít. Americká armáda rozmístila ve městě své ostřelovače po zabití 11 vojáků v pátek 6. srpna.

Pokus o atentát na zástupce guvernéra

Irácká loutková policie oznámila, že ráno při sebevražedném útoku v Balád Rúzu zemřelo sedm osob, z toho pět loutkových policistů a útočník. K útoku došlo před domem zástupce guvernéra provincie Dijála. Zástupce byl přitom pouze zraněn.

Trvající boje v Nadžafu

Již pátý den pokračovaly v pondělí boje mezi Mahdího armádou a americkými okupačními vojáky ve svatém městě Nadžaf. Podle očitých svědků se městem nesla střelba z automatů a americké vrtulníky útočily z výšky na pozice mahdistů. Svědkové viděli stoupat kouř z řady míst kolem starého městského hřbitova, kde se boje odehrávaly.

V neděli navštívil Nadžaf Ijjád 'Álawí a žádal, aby mahdisté opustili město a ponechali plnou kontrolu nad ním americkým vojákům. V pondělí americká propaganda tvrdila, že během nedělních bojů byl zabito nejméně 360 mahdistů. Mahdisté to popřeli a oznámili, že Američané použili proti městu tříštivé bomby.

Ve zprávě odeslané v pondělí ve 21:05 korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že mahdisté zaútočili v části města nazývané Wádí as-Salam na tři Humvee, zabili 14 vojáků ve vozidlech a dva další vojáky kryjící se za nimi. Korespondent oznamoval, že mahdisté se stále drží navzdory frontálním útokům Američanů a podvratné činnosti příslušníků Divize Bravo, kteří se infiltrovali mezi ně. V neděli se mahdisté stali terči palby poté, co se těmto zrádcům podařilo na jejich pozicích rozmístit disky, které vysílaly signály americkým letounům. Mahdisté proto v posledních dnech začali měnit taktiku, místo koncentrace sil na jednom místě se rozdělili na malé skupiny. Tyto malé skupiny pak nečekaně z různých stran útočí na Američany. Během náletu, kdy Američané na město shazovali tříštivé bomby, byli zabiti tři obyvatelé města a tři zraněni. Ačkoli je používání těchto bomb mezinárodně zakázáno, použili je Američané proti Nadžafu už podruhé (poprvé 7. srpna).

Večer TV al-Džazíra oznámila, že bylo uzavřeno 24hodinové příměří mezi mahdisty a loutkovým guvernérem města 'Adnánem az-Zaráfím, jež mělo platit od 16:00. Mluvčí Muqtady as-Sadra al-Džazíře telefonicky potvrdil zprávu o příměří a řekl: "Guvernér nabídl jednostranné příměří. My rozhodně nezačneme boj; pokud oni nebudou nic podnikat, nebudeme ani my nic dělat, ať to bude trvat hodinu nebo déle. Přijmeme každou nabídku míru, která uchrání město krvavé lázně a zbaví obyvatele vyhlídek na smrt." Muqtadá as-Sadr rozhodně odmítl splnit rozkaz loutkové vlády složit zbraně a opustit Nadžaf. Na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že on a Mahdího armáda budou pokračovat v boji proti Američanům do poslední kapky krve.

Webová stránka Mafkarat al-Islam se v pondělí omluvila čtenářům za nedostatky ve zpravodajství z Nadžafu a oznámila, že její korespondent ve městě byl během sobotních bojů zabit. Stránka se snaží zprávami z bojové linie minimalizovat vliv americké propagandy a cenzury. Mluvčí iráckého odporu vyslovili agentuře Mafkarat al-Islam soustrast ke ztrátě odvážného bojovníka proti klamu a mlčení o Iráku.

Mahdisté zajali brigádního generála loutkové policie

TV al-Džazíra přinesla v poledne zprávu, že Mahdího armáda zajala brigádního generála irácké loutkové policie Ra'da Muhammada Chidra. Televize odvysílala videonahrávku, na níž byl sedící Chidr obklopený čtyřmi maskovanými muži, kteří oznámili, že jej propustí, jakmile tzv. ministerstvo vnitra propustí všechny zajaté mahdisty.

Povstání se rozšířilo i do Basry

Korespondent íránské TV al-'Álam oznámil, že Mahdího armáda převzala kontrolu nad sídlem guvernéra Basry, druhého největšího iráckého města. Podle zprávy íránského zpravodaje byly zvuky automatické palby a raketových explozí slyšet v různých částech Basry. Ještě nedávno přitom britští okupanti ujišťovali, že v Basře k ničemu takovému jako v Nadžafu nedojde. Ministerstvo obrany Velké Británie oznámilo, že při útoku na britskou kolonu byl zabit jeden voják a byla zničena dvě vozidla. Později britský vojenský mluvčí přiznal, že pět vojáků bylo zraněno.

Poláci předali velení "mnohonárodních sil" ve dvou iráckých provinciích americkým vojákům

Po bojích, probíhajících během posledních pěti dnů v jižním Iráku, předalo Polsko, dosavadní velitel tzv. mnohonárodních sil, velení v provinciích Nadžaf a Qádísíja Američanům. Podle prohlášení polského velitele k tomu došlo na základě objektivního posouzení situace v těchto provinciích. V rukou Poláků zůstalo velení sil ve třech dalších provinciích.

Export ropy z okupovaného Iráku zastaven

Agentura AP oznámila, že kvůli mahdistickému povstání byl Irák nucen zastavit čerpání ropy z jižních naftových polí. Vysoký úředník společnosti South Oil Company při zachování anonymity sdělil, že mahdisté pohrozili útoky na ropná zařízení v Basře. Ropa z tanků v přístavu byla ještě přeložena do tankerů.

Přístavem Basra prochází 90 % iráckého exportu ropy. Odpor už před časem zastavil export ze severu Iráku přes Turecko.

Úředník Muqtady as-Sadra v Basře hrozí odtržením tří jižních provincií

Zástupce guvernéra v Basře a reprezentant Muqtady as-Sadra ve městě Salam al-Málikí pohrozil odtržením tří jihoiráckých provincií - Basra, 'Amará a Násiríja - od Iráku a vytvořením separatistického "Regionu jihu". Podle AFP al-Málikí řekl: "Žádáme stažení amerických sil z Nadžafu, oficiální omluvu Ijjáda 'Álawího a jeho vlády as-Sadrovi a jeho stoupencům a kompenzace pro raněné a pozůstalé po mrtvých členech Mahdího armády. Pokud nebudou tyto požadavky vyslyšeny, pohrozíme odtržením Basry, 'Amary a Násiríje a vytvořením Regionu jihu." Podle jeho slov příslušná jednání s as-Sadrovými zástupci v oněch třech provinciích již proběhla.

Al-Málikí dále prohlásil: "Donutíme Oil of the South Company zastavit export irácké ropy, dokud nebudou naše požadavky splněny." Řekl, že na pondělí a úterý je v Basře vyhlášena generální stávka. V pondělí ráno pak asi 500 stoupenců Muqtady as-Sadra demonstrovalo před úřadem guvernéra.

Útok na sídlo kolaborantů v Násiríji

Podle zprávy očitých svědků zapálili maskovaní muži v neděli v noci násiríjské sídlo Irácké národní dohody vedené Ijjádem 'Alawím.

Irácká loutková vláda vydala zatykač na Ahmada a Sálima Šalabího

Americká AP v neděli oznámila, že Američany dosazená tzv. prozatímní vláda v Bagdádu vydala zatykač na Ahmada Šalabího, dlouhodobého agenta CIA a odsouzeného tuneláře, a na jeho synovce Sálima Šalabího, prezidenta Američany sestaveného soudu, který má soudit Saddáma Husajna. Irácký vyslýchající soudce Zuhajr al-Málikí citovaný al-Džazírou prohlásil, že Ahmad Šalabí má být zatčen pro padělání peněz, zatímco jeho synovec pro vraždu. Ahmad Šalabí se měl podle něho podílet na padělání starých předokupačních dinárů a jejich výměně za nové peníze, které začaly platit po okupaci. Část starých peněz byla v Šalabího domě nalezena při razii v květnu 2004. Sálim Šalabí se měl podílet na vraždě Hajthama Fádila, ředitele loutkového ministerstva financí, který připravoval zprávu o majetku irácké vlády včetně informací o jeho hojném rozkrádání Šalabího Iráckým národním kongresem. Mluvčí Ahmada Šalabího Hajdar al-Músáwí prohlásil pro tisk, že členové Iráckého národního kongresu se o zatykači dozvěděli až z novin. Oba Šalabíové byli v době vydání zatykačů mimo Irák.

Ahmad Šalabí byl již před několika lety v nepřítomnosti odsouzen jordánským soudem za rozkradení 30 miliónů dolarů ze své vlastní banky v Ammánu. Mnoho let žil v USA, kde se stal horlivým aktérem při všech amerických akcích proti režimu Saddáma Husajna. Je vůdcem CIA zorganizovaného Iráckého národního kongresu a po americké okupaci byl jedním z nejprominentnějších iráckých "politiků". V posledních měsících se však stal předmětem kritiky jiných iráckých kolaborantů a především USA, kterým zřejmě posloužil jako obětní beránek.

Úterý 10. srpna 2004

Do Nadžafu míří vlastenci i kolaboranti

Informované zdroje z Nadžafu oznámily, že stovkám stoupenců Muqtady as-Sadra se podařilo dostat do města, aby podpořily mahdisty v boji s okupanty a jejich sluhy. M. as-Sadr vyzval své stoupence, aby se postavili Američanům, kteří se snaží dostat do města. V pondělí oznámil, že bude s okupanty bojovat do poslední kapky krve, a to jeho přívržence zmobilizovalo.

Je velkou hanbou pro celou zemi, že útoků na svaté město se po boku Američanů účastní i oddíly iráckých kolaborantů. Podle agentury Quds Press jde o jednotky kurdských pešmergů, ší'itské Brigády Badr, patřící tzv. Nejvyšší radě islámské revoluce (SCIRI) a milice Irácké národní dohody "premiéra" Ijjáda 'Álawího. Tyto oddíly pátrají po mahdistech v obytných čtvrtích města a v zákopech, vyhloubených pro lepší obranu před okupanty. Usazují se na střechách vysokých budov a střílejí po všem, co se hýbe. Zvláště pešmergové hrají ve službách okupantům ve městě velkou roli. Velký počet členů těchto milic se zařadil do nedávno vytvořené tzv. Irácké národní gardy, ale části operují ještě stále jako samostatné milice.

Íránská TV al-'Álam podala zprávu o dalším kolaborantovi, šéfu nadžafské loutkové policie, generálu Ghálibovi al-Džazá'irím. Ten vyzývá k co největší koordinaci okupantů a kolaborantských iráckých sil. Američanům navrhl, aby přerušili veškeré zásobování města vodou, elektřinou a potravinami, a tak ho vyhladověli. Prohlásil, že loutková policie je rozhodnuta mahdisty vyhubit a vyzval obyvatele města, aby odešli, aby pak okupanti s pomocí loutkové policie a armády mohli obránce města zničit. V dopise zaslaném "ministerstvu vnitra" si postěžoval na rozhodnutí o stažení tzv. národní gardy z Karbaly a Díwáníje.

Ráno v Nadžafu propukly ostré boje mahdistů s Američany, kteří použili tanky, vrtulníky a irácké kolaboranty. Kolem městského hřbitova hájeného mahdisty se rozléhala minometná a tanková palba, nad městem přelétávaly americké letouny. Ačkoli guvernér města vyhlásil příměří a mahdisté je přijali, "premiér" Ijjád 'Álawí to odmítl a tak byly boje ve skutečnosti přerušeny jen na několik pondělních hodin.

Americká letadla bombardovala oblast kolem městského hřbitova v Bahr an-Nadžaf a Wádí as-Salam, kde se soustředili členové Mahdího armády. Ředitel nemocnice v Nadžafu dr. Alí al-Mahna oznámil, že americkým bombardováním bylo v noci z pondělí na úterý zabito šest a zraněno 14 civilistů.

Muqtadá as-Sadr vyzval Američany, aby opustili zemi

Muqtadá as-Sadr vyzval v interview s DPA americké vojáky, aby opustili Irák, protože jejich přítomnost je pro zemi katastrofou: "Američané by si měli uvědomit, že nikdy nebudou mít klid, dokud bude okupace Iráku pokračovat. V naší zemi není pro Američany místo. Pokud bude okupace pokračovat, naše země se změní v peklo zloby proti nim. Žádný čestný vlastenecký Iráčan se nemůže dívat na americké tanky, letadla a děla v Iráku. Jejich přítomnost je hroznou katastrofou. Proti americké okupaci musíme bojovat, protože dokud trvá, nemůže tu dojít k žádnému politickému zlepšení."

List al-Baján ze Spojených arabských emirátů citoval as-Sadrova slova: "Irácký odpor je přirozenou reakcí našeho lidu na okupaci, pokud je naše země okupována, musíme se bránit." Vyzval tzv. iráckou vládu, aby "se postavila po bok lidu, distancovala se od okupantů a neplnila jejich přání". "Přítomnost Američanů na našem území bude věci den ode dne stále komplikovat," pokračoval a dodal, že jsou to Američané, "kdo porušoval příměří, které jsme si přáli z náboženské a morální odpovědnosti, ne ze slabosti". Dodal, že "všichni v Mahdího armádě jsou upřímní a milují svou zem. Brání ji s upřímností a nejsou teroristé. Proč vláda Ijjáda 'Álawího ignoruje zločiny páchané americkou armádou proti Nadžafu a jeho lidu?"

Útok na japonské vojáky

Irácká loutková policie oznámila, že síly iráckého odporu vypálily čtyři minometné střely na základnu japonských okupačních vojáků u jihoiráckého města Samáwa. Podle japonského prohlášení nezpůsobily žádné zranění ani smrt. Podle agentury Reuters byl útok zřejmě dílem mahdistů. Irácká loutková policie začala zatýkat lidi podezřelé z členství v Mahdího armádě.

Středa 11. srpna 2004

Fallúdža

Světové agentury v úterý oznámily, že americké síly podnikly přípravné operace kolem Fallúdže a desítky tanků, obrněných vozidel a automobilů zaujaly "v nevídané koncentraci" pozice kolem východních a severních vstupů do města. Američané podle nich v těchto částech také zřídili kontrolní stanoviště a zabránili obyvatelům v cestách z a do města. Korespondent Mafkarat al-Islam však tyto zprávy popřel a oznámil, že americké síly uzavřely pouze dálnici a starou cestu k Bagdádu; ostatní vstupy do města zůstaly otevřeny, stejně jako silnice do Karmy, Ramadí, Saqlawíje a na jih. Také obyvatelé města procházeli podle korespondenta bez překážek. Podle jeho zprávy jsou Američané soustředěni na sever a vchod od města, ale nejde o nic neobvyklého.

Odpoledne vypálil odpor na americké síly na severním okraji města osm minometných střel. Korespondent Mafkarat al-Islam viděl mraky černého kouře nad zasaženým územím. Američané odpověděli vypálením několika minometných střel na fallúdžské civilisty ve čtvrti Šuhadá, zabili dvě osoby a zranili osm civilistů, kteří byli dopraveni do nemocnice. Odpor mezitím vypálil raketu na americký tábor Táríq, odkud pak rovněž stoupal kouř.

Přestřelka v Saqlawíji

Bojovníci iráckého odporu vypálili deset minometných střel na americkou základnu východně od Saqlawíje. Podle fallúdžského korespondenta Mafkarat al-Islam stoupaly nad budovu štábu na základně mraky černého kouře. Američané odpověděli vypálením 12 minometných střel.

Bombový útok v Bagdádu

Nejméně šest Iráčanů bylo zabito a deset zraněno výbuchem bomby v Bagdádu. Podle agentury Reuters, která citovala nemocniční zdroje, k explozi došlo na tržišti v severní části města.

Nálet na Nadžaf

Americké síly ostřelovaly pozice mahdistů v Nadžafu. Podle očitých svědků stoupaly sloupy černého kouře ze hřbitova Wádí as-Salam. Po náletu následovaly výzvy Američanů k obyvatelům města, aby odchodem umožnili snadnější útok na obránce hřbitova. Muqtadá as-Sadr vyzval své stoupence k pokračování v boji proti okupantům.

Trvající srážky v Madínat as-Sadr

BBC oznámila, že zákaz vycházení, vyhlášený loutkovou vládou v bagdádské čtvrti Madínat as-Sadr nesplnil svůj účel a boje mezi mahdisty a okupačními vojáky v noci pokračovaly.

Stávka zaměstnanců čerpacích naftových stanic

Zaměstnanci iráckých čerpacích naftových stanic na jihu země prohlásili, že zastavují chod stanic na protest proti tomu, že irácká "vláda" podporuje americkou ofenzívu proti stoupencům Muqtady as-Sadra. V jejich prohlášení se uvádí, že uzavření stanic v Násiríji znamená zastavení zásobování Bagdádu naftou a zemním plynem. Chování vlády nazývá nelidským a obviňuje ji z kolaborace.

Kerryho pověřenec navštívil Evropu

Syrská agentura SANA citovala důvěryhodné evropské zdroje, podle nichž prezidentský kandidát amerických demokratů John Kerry navázal tajné styky s evropskými státy, které se neúčastní okupace Iráku, jmenovitě s Francií, Německem, Španělskem a Ruskem, a usiluje o tajnou dohodu, týkající se budoucnosti americké okupace Iráku. Tato tajná dohoda má v případě Kerryho vítězství Americe pomoci ukončit nákladnou angažovanost v Iráku. Kerry hodlá ukončit unilaterární politiku, která uvrhla jeho zemi do izolace. Ohledně Iráku se chce se svými západními spojenci podělit o řešení otázek vojenské, politické a bezpečnostní odpovědnosti, jakož i o podíl na rekonstrukci.

Kerry prý vyslal své osobní zmocněnce do hlavních měst těchto i dalších zemí, aby jednali o četných chybách, způsobených Bushovou administrativou v Iráku. Zmocněnci během rozhovorů slibovali, že Kerryho administrativa nechce mít monopol na situaci v Iráku a nechce si ponechat většinu smluv a dohod o rekonstrukci země. Současně ovšem nehodlá stáhnout své síly z Iráku, dokud nový režim nebude zajištěn. Navštívené evropské státy nicméně trvaly na tom, že ani v případě uzavření dohody, o níž Kerry usiluje, se v Iráku nebudou vojensky angažovat.