Středa 4. srpna 2004

Boje v Mósulu

Podle al-Džazíry začaly boje v Mósulu blízko policejní stanice Karamá na levém břehu Tigridu, pak se rozšířily na čtvrti Ghazlání, Nábí Šíth, Šajch Fathi, Nadždžár a na části Jarmúk, Wádí Hadžár a Nový Mósul. Předcházel jim výbuch bomby vržené na americkou hlídku, tvořenou čtyřmi obrněnými vozidly. Výbuch poškodil jeden z vozů a zranil několik amerických vojáků. Irácká loutková policie uzavřela pět mostů přes Tigris, který rozděluje město na dvě části, a přerušila na nich veškerý provoz - pěší i jízdní. Z pravého břehu řeky v jihozápadní části města bylo slyšet asi 50 explozí minometných střel a raketových granátů. Policejní důstojník Wá'il Ismá'íl Ahmad oznámil, že odpor žádal obchodníky, aby uzavřeli své obchody, aby předešli jejich zasažení v bojích. Jiná skupina bojovníků odporu projížděla městem a rozdělovala obyvatelům zbraně a vyzývala je, aby povstali proti okupantům. Místní policii poslali bojovníci oznámení, že na ni nebudou útočit, pokud zůstane neutrální. "Sdělili nám, že chtějí bojovat jen s Američany," dodal W. I. Ahmad.

Podle nočních zpráv al-Džazíry bylo v bojích zabito 12 Iráčanů a 38 zraněno. Dr. Wá'il Šíth z městské nemocnice sdělil, že nemocnice převzala 12 mrtvol a 26 zraněných osob, většinou civilistů. Dr. Abd ar-Rahmán al-'Ábidí z hlavní nemocnice oznámil přijetí 12 raněných, jejichž zranění označil za vážná.

Série útoků na Američany v Bagdádu

Irácký odpor podnikl v Bagdádu sérii prudkých útoků proti americkým okupačním vojákům. První zpráva pochází od Reuters, další od Mafkarat al-Islam.

V úterý v noci otřásly centrem Bagdádu minometné výbuchy a sloup hustého černého kouře se objevil nad hotely Sheraton a Palestine v přísně střeženém komplexu, kde žijí zahraniční podnikatelé, spekulanti a novináři, pracující pro okupační síly. Korespondenti Reuters, žijící nedaleko, slyšeli nejméně tři výbuchy a po nich palbu z automatických zbraní. Nedošlo prý k žádným zraněním.

Podle očitých svědků v úterý ve 22:05 zaútočil odpor raketami a lehkými zbraněmi na americkou vojenskou kolonu na dálnici vedoucí do čtvrti 'Adl v obvodu 'Ámiríja. Podle svědků nedošlo k žádným zraněním.

Kolem 7:00 bylo slyšet dvě exploze z tzv. Zelené zóny, způsobené minometnými střelami.

Ráno byl zabit velitel policie ve čtvrti Jarmúk, když jeho auto zasáhla při jízdě čtvrtí Džihád bomba. Podle očitých svědků byl na místě mrtev.

Kolem 15:00 otřásla exploze západobagdádským obvodem 'Ámiríja a zasáhla objekt místního klubu vojenských letců, který si okupační vojáci a jejich sluhové změnili na jedno ze svých center.

Další silná exploze otřásla v 17:15 budovou bývalé irácké rozvědky v centru obvodu A'zamíja, nyní obsazenou americkou armádou.

Guvernér Anbaru odstoupil

Guvernér města Anbar ležícího 110 km západně od Bagdádu Abd al-Karím ar-Ráwí oznámil svou rezignaci poté, co byli propuštěni tři z jeho synů, unesení před týdnem iráckými partyzány. (Ve středu 28. července bojovníci odporu zaútočili na guvernérův dům, překonali všechna zabezpečení, unesli jeho tři syny a dům zapálili.)

Mahdisté zajali 18 rukojmích

V odpověď na uvěznění vedoucího as-Sadrovy úřadovny v Karbale zajali členové Mahdího armády v úterý 18 důstojníků loutkové policie v Nadžafu i se dvěma policejními automobily. Policie v Nadžafu to oznámila s tím, že: "Čekáme na instrukce, zda chtějí bojovat nebo vyjednávat."

As-Sadrův mluvčí Ahmad aš-Šajbání prohlásil, že loutková policie v minulosti prováděla razie a zatýkala mahdisty. Situaci prohlásil za výbušnou a vyzval loutkovou policii, aby spolupracovala s mahdisty a propustila své zajatce, aniž se zmínil o zajatých policistech.

Útoky Američanů na loutkovou policii v Ramádí

Saúdská agentura WAS oznámila, že američtí okupační vojáci zatkli časně ráno důstojníka irácké policie v Ramádí podplukovníka 'Imáda Sulajmána Fáliha. Fálih byl zatčen ve svém domě v centru města. Mezitím důstojník ramádské policie oznámil, že Američané ráno obklíčili policejní stanici Farúq a více než hodinu ji prohledávali, hledajíce "těžké zbraně". Všichni policisté, kteří v tu dobu byli na stanici, byli po dobu prohlídky zavřeni do jedné místnosti.

Americké síly už od dob obléhání Fallúdže považují své vlastní loutkové policejní síly v oblasti západně od Bagdádu za nespolehlivé a sympatizující s hnutím odporu.

Turečtí rukojmí propuštěni

Skupina Džamá'at at-Tawhíd wal-Džihád oznámila, že propustila dva turecké řidiče držené jako rukojmí, poté, co turecká společnost, pro kterou pracovali, slíbila, že už nebude dopravovat zásoby pro americké okupační síly v Iráku. Prohlášení na videu odvysílala TV al-Džazíra.

V Karbale zajati Íránci

Mluvčí loutkové policie v Karbale Rahmán Mašáwí oznámil, že byli zatčeni čtyři Íránci, obvinění z vražd a bombových útoků v Iráku. Uvedl, že "byli zatčeni během pátrací akce městské policie po cizincích bez dokladů, kteří přišli do země ilegálně". Při výsleších se tito Íránci údajně přiznali "k účasti na plánování a provádění teroristických akcí v Iráku a přiznali, že opatří k zahraniční organizaci, připravující vraždy a bombové útoky v iráckých městech".

Už dříve obvinil tzv. irácký ministr obrany Írán ze zasahování do vnitřních záležitostí Iráku a označil Írán za nepřítele č. 1.

Sálim Šalabí obviněn z účasti na vraždě

Informované irácké zdroje sdělily agentuře Quds Press, že Sálim Šalabí, prezident samozvaného soudu, majícího soudit Saddáma Husajna, a synovec agenta CIA Ahmada Šalabího, je podezřelý z účasti na vraždě Hajtháma Fádila, ředitele loutkového tzv. ministerstva financí. Podle tohoto zdroje byl Fádil pověřen vypracováním zprávy o stavu iráckých financí, včetně těch, které byly zabaveny Iráckému národnímu kongresu (INC) Ahmada Šalabího. (Po okupaci Iráku se INC podílel velkou měrou na rozkrádání státního majetku -- přivlastnil si velký počet iráckých vládních budov, továren a periodik, patřících dříve straně Baas.) Sálim Šalabí se ke zprávě dostal a údajně jí byl velice rozčílen, načež začal Fádilovi vyhrožovat. Fádil o výhrůžkách informoval svou ženu, pořídil fotokopii zprávy a tu uložil na bezpečné místo. Originál pak předložil Šalabímu jakožto prezidentovi trestního soudu. 28. května 2004 byl Fádil zavražděn. Jeho vrah nebyl dosud odhalen.

Čtvrtek 5. srpna 2004

Útok na americkou základnu u Fallúdže

Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam odpálil irácký odpor tři střely na americký tábor Taríq u Fallúdže. Ve městě samém byl v posledních dvou dnech relativní klid.

Boje v Nadžafu

TV al-Džazíra informovala, že v centru Nadžafu v ulici Roku 1920 došlo kolem 10:40 k bojům mezi americkými vojáky a Mahdího armádou. Americké vrtulníky s kulomety zabily dva lidi a několik zranily. Vedle vrtulníků využili Američané i obrněná vozidla, mahdisté bojovali minomety, RPG, těžkými zbraněmi a automaty. Mahdisté ze své základny na městském hřbitově sestřelili jeden vrtulník. Americký mluvčí jeho sestřelení krátce po poledni přiznal, ale neuvedl žádné podrobnosti. Podle zprávy al-Džazíry spadl vrtulník na hřbitov, pozdější zpráva k tomu doplnila, že jeho posádka byla zraněna a dopravena do nemocnice.

As-Sadrův mluvčí v Nadžafu šajch Mahmúd as-Súdání obvinil americké okupanty, že to byli oni a irácká loutková policie, kdo zahájil útok. Za pravdu mu dali i nadžafští kolaboranti: loutkový guvernér Nadžafu 'Adnán az-Zaráfí prohlásil, že irácká policie požádala americké vojáky, aby jí pomohli, když se jí ve středu nepodařilo mahdisty porazit. Az-Zaráfí pod ochranou amerických kulometů pohrozil mahdistům "nepříjemnými důsledky", pokud se nepoddají jemu a jeho americkým šéfům.

Mluvčí mahdistů šajch Abd al-Hádí ad-Darrádží oznámil, že tohoto dne skončilo příměří uzavřené v červnu mezi Mahdího armádou na jedné a Američany, Brity a jejich loutkami na druhé straně. Večer však další as-Sadrův mluvčí, Mahmúd as-Súdání, prohlásil: "As-Sadr ve čtvrtek vyzval k obnovení příměří".

Mahdisté v Basře vyhlásili válku okupantům

AFP přinesla zprávu, že šajch Sa'd al-Basrí vydal v Basře jménem as-Sadrova úřadu prohlášení, v němž se praví: "Prohlašujeme, že budeme pokračovat ve válce proti cizím silám, nechceme však bojovat proti policii ani proti ostatním iráckým silám. Pokud se však irácké síly přidají k okupačním silám, pak odpovíme i jim." Al-Basrí řekl, že britští okupanti porušili příměří, uzavřené před několika týdny, když ve středu prohledali místní as-Sadrův úřad a bez vysvětlení uvěznili čtyři jeho zaměstnance. Oznámil, že k ostré srážce s britskými silami došlo na Univerzitním mostě v severní části města, kde byli zabiti tři členové Mahdího armády a tři zraněni, Britům byly zničeny dva landrowery. Britský okupační mluvčí nemohl potvrdit al-Basrího prohlášení, ale řekl, že na britské vojáky byl třikrát podniknut útok, neutrpěli však žádné ztráty. Později sdělila britská mluvčí AFP, že v 15minutovém boji v Basře byli zabiti tři mahdisté a několik britských vojáků bylo zraněno.

Loutková správa v Basře se pokusila vyjít mahdistům vstříc a nepokoje zažehnat. Policejní šéf brigádní generál Muhammad Kázim al-'Alí oznámil, že jednal s as-Sadrovým úřadem a žádal ho, aby uklidnil situaci ve městě, ale byl odmítnut a naopak požádán, aby loutková policie nezasahovala, dojde-li k útoku na britské okupační síly. Zástupce guvernéra pro správní záležitosti Salam 'Awdá prohlásil: "Jednali jsme s Brity ve snaze docílit propuštění těch čtyř zatčených, ale nepodařilo se nám to".

Útok na policejní stanici v Bagdádu

Očití svědkové a irácká loutková policie oznámili, že auto s výbušninou explodovalo ráno před stanicí loutkové policie v jižní části Bagdádu. Lékařské zdroje sdělily BBC, že bylo zabito nejméně pět osob. Podle tiskových zpráv bylo 21 lidí zraněno.

K dalšímu bombovému útoku odporu došlo ve městě Maháwíl u Hillá 70 km od Bagdádu.

Irácké ministerstvo odhalilo dokumenty dokazující podíl amerických lékařů na mučení v Abú Ghurajb

Zdroje v Američany ustaveném tzv. iráckém ministerstvu práce a sociálních věcí, které má mj. i dohled nad vězením v Abú Ghurajb, oznámily, že odhalily důležité dokumenty, dokazující, že američtí lékaři a lékařský personál v Abú Ghurajb se podíleli na mučení iráckých zajatců. Zprávu o tom přinesl bahrajnský list Achbár al-Chalídž. Lékařský personál poskytoval vyšetřovatelům lékařské záznamy zatčených a ti jich pak používali při mučení ke zjištění slabých stránek každého vězně. Většina zločinů spáchaných ve vězení Abú Ghurajb byla podle toho ve skutečnosti spáchána na základě lékařských dokumentů. Vše ukazuje na to, že lékaři vyhotovovali zfalšované zprávy, aby vysvětlili jizvy způsobené ranami při výsleších, nutnost léčení vězňů, kteří při mučení zkolabovali, a návštěvy pacientů, jimž byly při mučení poraněny pohlavní orgány.

Podle zdrojů lékařské dokumenty odhalily, že dva američtí lékaři způsobili při mučení jednomu vězni strašné bolesti utržením ruky. Dokumenty také potvrzují skutečnost, že důvod úmrtí byl u řady vězňů zfalšován lékaři, kteří jako příčinu úmrtí místo mučení uvedli "kardiovaskulární chorobu". Nebyla nalezena žádná indicie, že by některý z těchto "lékařů" s uvedenými praktikami nesouhlasil nebo se je dokonce pokusil oznámit.

Irácká lékařská federace prohlásila, že účast amerických lékařů na mučení iráckých zajatců je do nebe volajícím porušením Hippokratovy přísahy, jakož i všech mezinárodních lékařských dohod, včetně tokijské světové lékařské deklarace z roku 1975, která lékařům zakazuje jakýmkoli způsobem se účastnit mučení. Federace prohlásila, že to, co bylo odhaleno v okupovaném Iráku, prováděly rasistické a fašistické režimy, např. v Jihoafrické republice.

Turečtí rukojmí

Turecká agentura Anadolu oznámila, že jeden turecký řidič v Iráku byl zabit při útoku partyzánů. Zástupce turecké ambasády v Bagdádu oznámil, že k útoku došlo v severním Iráku asi 70 km od tureckých hranic. Vedení ropné společnosti, která zabitého řidiče zaměstnávala, oznámila vdově, že tělo jejího manžela se nachází v mósulské nemocnici.

Další dva turečtí řidiči byli zajati poté, co dopravili svůj náklad do Bagdádu a vraceli se do Turecka.

V Śamarrá' zatčeno 21 Íránců

Plukovník Muhammad al-Džabbúrí z loutkové policie v Tikrítu sdělil německé agentuře DPA, že v Samarrá' bylo zatčeno 21 Íránců, kteří ilegálně překročili hranice do Iráku. Zatčení neměli u sebe žádné dokumenty, které by dokazovaly, že přišli do Iráku legálně.

Šajch Muthanna ad-Dárrí propuštěn

Člen rady sunnitských ulamá a generální ředitel islámských a veřejných institucí šajch Abd al-Gháffúr as-Samarrá'í, sdělil ve čtvrtek AFP, že američtí okupanti propustili dr. Muthannu Háritha ad-Dárrího, syna předsedy rady ulamá. Řekl, že ad-Darrí je zdráv a hodlá se vrátit do mešity Umm al-Qurá, sídla rady. Předpokládal, že ad-Dárrí zorganizuje tiskovou konferenci, na níž promluví o svém zatčení.

Zdroj: ZDE