Avšak u nich doma se oni rozhodli držet peníze na kartách, čipech a harddiscích. U nás takto drží peníze pouze hlupáci. My na jakýkoliv jejich čip vyrobíme tři své. Když jednou někdo všechny jejich peníze odmagnetizuje a smaže (bůh ví, kdo bude ten drzoun a chytrák), potom je zachráníme my, tak jak jsme je kdysi zachránili před "hnědým morem". Rozpáráme svoje matrace, vykopeme sklenice na chalupách, přijdeme k nim na návštěvu a vstříkneme jim naše zelené miliardy.

Mimo to, jsme se od nich mnohému naučili. Hlavně demokracii a ještě kdejaké drobnosti: consulting, public relations, šoubyznys. Ale to už je minulost, my už se nemáme od nich co učit. Oni se od nás zatím učit nechtějí, dělají se důležitými a ohrnují nad námi nos. Nicméně budou se muset učit od nás, neboť už teď naše demokracie tu jejich demokracii proráží jako železná tyč sopel.

My koho chceme, toho i volíme. Chceme Jelcina -- zvolíme ho, chceme Putina -- zvolíme i jeho. Přirozeně, oni se naparují, dělají se, že to jsou oni, kteří chtějí naše jelciny a putiny, a my jsme tady jen tak pro srandu králíkům.

Je možné, že oni je chtějí taky. Podstatné však je, že své jelciny a putiny chceme my, a proč je chceme, to oni neví. A když se to dozví, tak už bude pozdě.

Vyběhneme s nimi, neboť umíme chtít tak, jak se oni nikdy nenaučí.