Nové fotografie potvrzují obvinění, že americká jednotka loni v listopadu usmrtila 24 neozbrojených civilistů v Iráku jako pomstu za to, že byl zabit jeden její příslušník bombou, umístěnou na silnici.

Fotografická dokumentace v této věci byla předložena americkým vyšetřovatelům, kteří vyšetřují incident, kdy bylo v iráckém městě Haditha Američany usmrceno 24 neozbrojených civilistů. Z fotografií vyplývá, že civilisté byli americkými vojáky prostě popraveni. Na fotografiích je mezi obětmi několik žen a šest dětí. Některé oběti byly zastřeleny do hlavy a jiné do zad. K incidentu došlo 19. listopadu 2005.

Tvrzení, že američtí námořníci zmasakrovali irácké civilisty, ohrožuje podporu britské veřejnosti pro pokračující účast britské armády na irácké válce, konstatoval šéf štábů britské armády Sir Jock Stirrup. Uvedl, že zprávy o nevyprovokovaném usmrcení více než dvou desítek iráckých civilistů by byly "děsivé", pokud se prokáží.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International naléhá na uživatele internetu, aby podpořili její novou kampaň na podporu internetové svobody.

Amnesty International oslavuje 45 let své činnosti tím, že chce skandalizovat vlády, které zneužívají internetu pro potlačování dissentu.

V roce 2003 se do oficiálně schválené a stále platné Bezpečnostní strategie České republiky dostala zmínka, ze které je podpora systému americké protiraketové ochrany jasně zřetelná. "Česko se teď dostává do určité výhody, zdá se totiž, že zprávy o amerických raketách už nikoho nevzrušují a nikomu nevadí," tvrdí informovaný zdroj týdeníku EURO, píše v časopise Euro Tomáš Hořejší.

Kompletní článek ZDE

Na konci týdne půjdeme zase k volbám. A jako pokaždé budeme vybírat z dostupných alternativ podle pravidla o "menším zlu", pokud ovšem nejsme fanatici přesvědčení o jediné správně pravdě. S politickými stranami je to jako s životními partnery: žádná nepředstavuje absolutní ideál, ale vždy je na výběr alespoň jedna víceméně přijatelná alternativa. A ta strana, která bude přijatelná pro největší počet voličů, volby vyhraje.

Za chvíli má v televizi proběhnout duel Paroubek-Topolánek, budu se dívat, ale předem vím, že je mi úplně jedno, co se tam stane. Letošní volby mne plní rezignací víc, než kterékoli jiné, které proběhly od roku 1989. Česká republika po několik dalších let nemá žádnou naději ve změnu společenské atmosféry: transparentnost exekutivy a státní správy, reforma policie a justice tu jen tak nebudou.

Jan Čulík píše: Publicistický pořad televize BBC "Newsnight" zkoumal, zda by bylo realistické zavést rovnou daň i ve zralých ekonomikách západní Evropy. Rovnou daň většinou nepovažují hospodářští odborníci za férovou, protože se dosud tradičně usuzovalo, že by chudí lidé neměli platit daň ve stejné míře jako bohatí.

Pane Čulíku,

když si tuhle větu čtu vícekrát, tak docházím nakonec k závěru, že je asi věcně správná, ale pro neekonoma může být zavádějící, píše ekonom Jan Hošek. Otázkou je, co je to míra? Mělo by se totíž mluvit o rovné daňové SAZBĚ. I při ní platí chudí lidé méně než bohatí. A daňová sazba je vlastně míra zdanění. Ale stejně tak by šlo uvedenou větu interpretovat jako že by chudí neměli paltit tak vysoké daně (v absolutní hodnotě) jako bohatí, k čemuž samozřejmě nedochází ani u rovné daně.

Rozdělování příspěvků na českou kinematografii příslušným státním fondem se bude i nadále řídit zákonem z roku 1991. Ten mimo jiné umožňuje utajit seznam neúspěšných žadatelů o dotace. Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie také nemusí zdůvodňovat svá rozhodnutí, nezveřejňuje hlasování svých členů o jednotlivých projektech a členové fondu mohou hlasovat o svých vlastních projektech. Prý ale chodí za dveře…Novela zákona byla labutí písní Pavla Dostála. Do sněmovny přišla půl roku předtím, než podlehl rakovině. „Na základě principu solidarity by se měly vedle kin, tak jak tomu dnes již je, podílet na podpoře filmové tvorby i další subjekty, které při své podnikatelské činnosti jednoznačně využívají filmového díla, to je provozovatelé prodejen a půjčoven nosičů, jakož i provozovatelé televizního vysílání. Tedy subjekty, které by nemohly bez existence kinematografického díla existovat," argumentoval Dostál ve sněmovně v březnu 2005.

Původně publikováno ZDE

Vysvětlení je prosté, píše tiskový mluvčí ČT Martin Krafl:

Nehoráznost, s jakou se generální ředitel České televize Jiří Janeček připojil k iniciativě komerčních televizí a komerčních filmových distributorů, aby lobboval u prezidenta za veto vůči návrhu zákona o Státním fondu kinematografie, postrádá přes vyjádření tiskového mluvčího Martina Krafla jakoukoliv smysluplnou logiku a je jen výrazem arogance vedení instituce, jejíž povinnosti má určovat pouze zákon a která existuje z vůle koncesionářů.

Nejspíš čestný předseda ODS, prezident Václav Klaus generálnímu řediteli České televize Jiřímu Janečkovi, stejně jako dalším ředitelům komerčních televizí poděkuje za neocenitelnou pomoc při rozhodování. Možná dostane Janeček poděkování i od poslaneckého klubu ODS. Zřejmě si Janeček v pudu sebezáchovy vsadil na její volební vítězství. Vysílání České televize v poslední době tomu odpovídá...

Církve, reprezentované v parlamentu povětšinou lidovci, dostaly z rozpočtu ministerstva kultury na rok 2006 ve výši 6 357 161 000 (6,3 miliardy = 6 357 miliónů) částku 1 511 miliónů, na platy a pojištění kněží více než jednu miliardu.

Filmaři chtěli jen od Státního fondu kinematografie 197 milionů, dostali prozatím 41 milionů. Ze státního rozpočtu přímo cestou "porcování medvěda" v třetím čtení vyinkasovali filmaři dalších 76,8 milionu, z toho 30 milionů jen na festival v Karlových Varech a 17 milipnů na dětský festival ve Zlíně, které nyní bojkotují... Že by vrátili peníze, to je ani nenapadne. Od grantové komise ministerstva kultury pak filmařská lobby dostala dalších 9,5 milionu. Mimo jiné na další festivaly, propagaci a podporu filmů v tisku. Po prezidentem Klausem vrácené novele zákona o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie chtěli ještě dalších jistých 200 miliónů...

Pro jeho přijetí a přehlasování Klausova veta byli sociální demokraté, všichni komunisté a těch pár unionistů. Ani jeden poslanec ODS. Poslední hlasování této sněmovny přitom zkazili lidovci (křesťanští demokraté), kteří buď chyběli, nebo mezi prvním a druhým hlasováním o předloze odešli... Filmaři ale nadávají ministru Jandákovi, který lidovec není.

Pri začiatku oficiálnej predvolebnej kampane predstúpil pred košických novinárov premiér a predseda vládnej Slovenskej kresťanskej a demokratickej únie -- Demokratická strana (SDKÚ -- DS), Mikuláš Dzurinda, za sprievodu straníckych kolegov, ministra financií Ivana Mikloša a ministerky práce a sociálnych vecí Ivety Radičovej. Každá tretia veta menovaných nabádala ku pokoju a nekonfrontačnému tónu, každá druhá ju ale popierala v podobe ostrých prejavov útoku na opozičného lídra, stranu Smer a jej predsedu Roberta Fica. Celkom evidentný strach z neho je hlavnou volebnou témou slovenskej pravice.

The ODS is polling ahead of the ČSSD, and the Greens might be the new kingmakers. But whoever wins the elections may still lose by forming a coalition of the unwilling.

A week before the June 2 contest, the main opposition Civic Democrats' (ODS) lead over the Social Democrats (ČSSD) was within the margin of error, and it was anybody's guess whether the Greens (SZ) would replace the centrist Christian Democrats (KDU-ČSL) as powerbrokers, or both would make it into Parliament. The latest polls show up to 15 percent of if the voters remain undecided or with no strong preference; the only near certainty was that the "new" Freedom Union (US) was history.

Published in Czech Business Weekly HERE

Britské listy publikovaly 26. května text Štěpána Kotrby "Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozovaly ČSSD a KSČM", který se pokouší interpretovat analýzu Media Tenoru popisující prezentaci politických stran v hlavních českých médiích s akcentem na blížící se volby do PS PČR. Ve svém příspěvku autor zároveň odkazuje k textu Ondřeje Austa "Paroubek pomohl ČSSD v médiích" (LN, 26.5. 2006), který se o danou analýzu opírá.

Jako autor zmiňované analýzy musím konstatovat, že Štěpán Kotrba analytický dokument stejně jako článek O. Austa zkresluje a dezinterpretuje.

Ve své polemice se Štěpánem Kotrbou argumentujete, pokud tomu rozumím, že podstatou politiky je nutně skutečnost, že zpravodajství o politické scéně (s výjimkou informací o nově vznikajícím subjektu) je vždycky záporné. Že tedy nelze obviňovat sdělovací prostředky ze zaujatosti, pokud nebylo analyzováno, nakolik skutečnost, o níž informují, má sama o sobě už záporný náboj, pokud tedy nebyl změřen rozdíl mezi záporným nábojem reportované skutečnosti a jeho možnou subjektivní intenzifikací, které se dopustil novinář.

Z vašeho závěru, že některé české noviny podstatně více kritizují pravicové strany, jiné zas podstatně více levicové strany, však nutně vyplývá, že tento tisk je zaujatý, i když míra subjektivního zkreslení informací o jednotlivých politických "aférách" není třeba měřitelná.

Je tedy Kotrbovo konstatování, že média zkreslují skutečnost, a že hlavní média v ČR ji zkreslují v neprospěch levice, opravdu dezinterpretací?

reakce na článek Marka Síbrta "Štěpán Kotrba dezinterpretoval analýzu Media Tenoru o politických stranách", a dotaz Jana Čulíka, vztahující se obé ke komentáři Štěpána Kotrby pod názvem "Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozovaly ČSSD a KSČM"

Citát zvláštního agenta Dalea Coopera z kultovního filmu Městečko Twin Peaks použitý v titulku, stejně jako barevné tónování tohoto filmu nejlépe osvětlí krvavé napětí interpretace dezinterpretace interpretace všech analýz, nejen té, kterou provedla organizace Media Tenor pro Lidové noviny. Ta zkoumala vliv médií na volební rozhodování. A došla k závěrům, překvapujícím jen naivky. Lidové noviny a MF Dnes vytvářely ČSSD a KSČM nejhorší mediální profil. To už ovšem Lidové noviny v článku o této analýze taktně zamlčely... Jinými slovy: Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozují ČSSD i KSČM a považují to za normální. Marek Síbrt z této organizace se snaží interpretovat své výzkumy ještě jinak, než jak to učinil původně v komentáři ke grafům. Síbrtova interpretace interpretace, vynucená mou "dezitnerpretací" je už ale přeci jen silná káva... Obava o budoucí kšeft by tentokrát neměla stát nad samotnými zveřejněnými výsledky.

Britské listy - narozdíl od Lidových novin, zveřejnily mimo komentáře k ní, CELOU analýzu - právě proto, že si mohou ti hloubavější čtenáři udělat obrázek sami. Jak o původní "interpretaci" dat Media Tenor, tak o "interpretaci interpretace" analytika Síbrta, tak o "dezinterpretaci" mé, tak o tuto mou "interpretaci dezinterpretace", která je zároveň "metaiterpretací interpretace interpretace".

Ve zkrácené podobě vyšlo 30. 5. 2006 spolu s vybranými daty z analýzy Media Tenor v deníku Metro PDF

Štěpán Kotrba ve svém textu reagujícím na mou polemiku na jeho interpretaci mediální analýzy Media Tenoru o prezentaci politických stran tvrdí: "Marek Síbrt z této organizace se snaží interpretovat své výzkumy ještě jinak, než jak to učinil původně v komentáři ke grafům." Není to pravda.

Celý titulek, o němž je veden zásadní spor, v analýze zní: "Lidové noviny a MF Dnes vytvářely ČSSD a KSČM nejhorší mediální profil. Levicová orientace Práva byla naprosto zřetelná: kromě toho, že prezentovalo obě strany s nejmenším podílem negativity, přineslo o nich zároveň relativně nejvíce pozitivních zpráv." Což ovšem neříká vůbec nic o tom, které médium kterou stranu poškozovalo. Omlouvám se za svou profesionální deformaci vyplývající z lingvisticko-filozofického vzdělání, ale opravdu pociťuji zásadní významový rozdíl mezi "negativním POPISEM" a "poškozováním".

Deskripce není preskripce a striktně mezi nimi nerozlišovat vede k posouvání a dezinterpretaci významů v jednotlivých diskurzech (J.F. Lyotard, Le différend).

Ve čtvrtek jsem se zúčastnil jako pozvaný řečník semináře "Manažerské řízení nemocnic". Přede mnou hovořil Dr. Milan Kubek, prezident ČLK, s přednáškou na téma ČLK a zdravotní reforma, po mně pak expert ODS a spoluautor "Modré šance" Dr. Pavel Macháček (Tlak na reformu ve zdravotnictví, důvody pro změnu) a prim. Dr. Střítecký z Jindřichova Hradce, který přednáší na VŠE o "tržním zdravotnictví" (Veřejné zdravotnictví x tržní zdravotnictví). Prezident ČLK hovořil o nízkých mzdách v českém zdravotnictví a to zejména v zprivatizovaných nemocnicích a v nemocnicích krajskými radami na privatizaci urychleně připravovaných.

Dr. Macháček a Dr. Střítecký porovnávali zdravotnictví řízené "administrativně byrokraticky" a řízené neviditelnou rukou trhu. Svorně varovali před možností, že by byla zprivatizována pouze část nemocnic, protože zatímco ve zprivatizovaných by blahodárně působil trh, ve veřejných by se mohly uplatňovat škodlivé regulace.

Ve věku 94 let zemřel známý český spisovatel Viktor Fischl, někdejší tajemník Jana Masaryka. Podrobnosti ZDE

Mediální manipulace dosahuje před volbami vrcholu. Na této nečestné hře se podílejí dokonce i tzv. média veřejné služby, jak na to upozornil Štěpán Kotrba ve svém článku "Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozovaly ČSSD a KSČM".

Neočekávám od těchto voleb, stejně jako od vůbec žádných nějaké zázraky. Systém zastupitelské demokracie je již dávno v krizi. Politikové místo, aby zastupovali občany, zastupují především zájmy skutečných držitelů moci ze světa velkých peněz.

Přesto má asi cenu jít k volbám a volit metodou menšího zla, aby nezvítězilo zlo větší. Toto politické zlo ale nemá morální povahu. Je jím takové hlasování, při němž hlasujeme pro stranu, která jedná v rozporu s našimi zájmy.

Vzhledem k ovládání medií pravicově zaměřenými redaktory má ale občan velmi ztíženou možnost poznání, která strana nejvíce vyhovuje jeho zájmům a která je jim naopak zcela protikladná.

To ale není jen naše národní specifikum, ale skutečně nadnárodní problém. Jako jistá dílčí pomoc proto byla již před časem vypracována pomůcka, která vám umožní poznat, kam vlastně v politickém spektru patříte a kam ve skutečnosti patří jednotlivé politické strany podle jejich vztahu k důležitým otázkám života společnosti. Tento kompas vaší politické orientace je ZDE (bohužel jen v angličtině).

Českou obdobu tohoto výpočetního systému, tentokrát orientovaného podle vašeho souhlasu či nesouhlasu s konkrétními zákony a shody vašeho hlasování s hlasováním politických stran i jednotlivých poslanců, najdete ZDE.

Mirka Janečková napsala:

Dobrý den, můžete mi prosím poradit koho volit? Koho by volil Jan Čulík ve volbách jako nejmenší zlo? Důvěřuji Vám a proto se dotazuji. Mirka Janečková

Odpovídá Jan Čulík:

Paní Janečková,

já jsem pouhý novinář a pozorovatel, nemohu si dovolit radit, koho volit. Novináři nesmějí vyjadřovat preferenci pro žádnou politickou stranu. Jeden slavný šéfredaktor amerického listu Washington Post raději ani nechodil k volbám, aby nebyl obviněn ze zaujatosti.

Ze svého britského pohledu se mi nelíbí ODS, jejíž postoje - stejně jako postoje většiny českého tisku, mi připadají až fašizující. Princip "rovné daně" je absolutní pitomost, viz tento článek. Stejně sporné je zavádění školného pro české vysoké školy, které jsou už dnes i tak v podstatném průšvihu, i bez školného Atd. Britská konzervativní strana by byla politikou ODS naprosto šokována:)

(Avšak spolupracovník Britských listů Dominik Lukeš před časem zveřejnil v Lidových novinách polovážný článek, že v "Británii vládne komunismus", tak mě třeba neberte vážně.)

U ČSSD se mi nelíbí její údajné korupční praktiky, stejně jako korupce ve všech ostatních českých politických stranách, které byly kdy u moci, nelíbí se mi Paroubkův normalizační žargon ani příliš tradicionalistické pojetí sociální demokracie, které neodpovídá dnešnímu světu.

Myslím si, že systém, který doporučuje Milan Valach, je velmi efektivní. Využijte systému "Koho volit". Zadejte si osobní odpovědi na aktuální problémy současnosti a pak se podívejte, poslanci které strany hlasovaly vašim názorům co nejblíže. A podle toho se při volbách řiďte.

Přeji vám všem ve volbách šťastnou ruku.

Jan Čulík

Občanská demokratická strana flirtuje s možným zavedením tzv. "rovné daně". Ta existuje v Hongkongu už od roku 1947, zavedlo ji Rusko i některé východoevropské země. V Estonsku zavedl rovnou daň v devadesátých letech tamější tehdy dvaatřicetiletý premiér Mart Laar, fanoušek rockové skupiny Guns and Roses, který, jak uvedla televize BBC, si v životě přečetl jen jedinou knihu o ekonomice. Někteří pozorovatelé argumentují, že vedla v Estonsku rovná daň k hospodářskému rozkvětu: ekonomika tam nyní roste o 6 procent HDP ročně. Jiní tento hospodářský růst přičítají jiným faktorům.

Více než 3000 osob zahynulo v sobotu a další tisíce byly zraněny při zemětřesení, jímž byl postižen v sobotu ráno v 0.54 středoevropského času (v 5. 54 místního času) ostrov Jáva v Indonésii. Zemětřesení zasáhlo velmi hustě obydlenou oblast, mělo sílu 6,2 stupňů na Richterově stupnici a epicentrum bylo asi 25 km jižně od města Yogyakarta. Během doby kratší než minutu spadly na spící obyvatele střechy domů a byly rozbořeny hotely a vládní budovy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Shrnujeme pondělní článek z New York Times o tom, že americká vláda zamýšlí vybudovat v Polsku nebo v České republice základnu pro americký protiraketový štít.

Vážený pane Janečku,

List International Herald Tribune přinesl informaci, že česká vláda tajně vyjednává s Američany o postavení raketové základny v ČR a - což je nesmírně znepokojující - údaj z amerického zdroje, že se čeští politikové tuto skutečnost rozhodli utajit před voliči až do doby po volbách.

Vaše veřejnoprávní Česká televize tuto informaci vůbec nepřinesla. O amerických plánech postavit v ČR raketovou základnu neinformovala ani v Událostech, kde naopak přinesla "investigativní reportáž" o tom, že "brazilští fotbalisté letěli do Německa běžným linkovým letadlem!!!" a že "čeští fotbalisté jsou dobří"

Podle Kodexu ČT má veřejnoprávní Česká televize povinnost informovat občany o událostech závažného politického rázu, které ovlivní jejich život. Rozhodnutí postavit v ČR zahraniční vojenskou základnu patří k nejzávažnějšímu tématu za posledních 17 let.

Můžete nějak vysvětlit, proč o něm Česká televize neinformovala v Událostech a potlačila informaci amerického deníku, že se čeští politikové údajně rozhodli vyloučit toto závažné téma z veřejné diskuse před volbami.

Předem děkuji za vysvětlení.

Jan Čulík

Britské listy

Zpravodajství České televize prezentovalo ČSSD relativně častěji v kontextu negativních zpráv než ODS, o níž relace navíc přinesly více informací, které ji představily v příznivém světle. ČSSD měla z politických stran v rámci Ozvěn dne ČRo 1 Radiožurnál nejhorší image. Strana zelených byla v Ozvěnách dne ČRo 1 jako jediná prezentována s převahou pozitivních zpráv... K vyváženosti informování o politice měla v uplynulém období obě média veřejné služby daleko...

ODS "prohospodařila" svou výhodu plynoucí z krize vládní koalice (jaro 2005) a kontroverzních kauz zástupců ČSSD. Levicová orientace Práva byla naprosto zřetelná: kromě toho, že prezentovalo obě levicové strany s nejmenším podílem negativity, přineslo o nich zároveň "relativně nejvíce" pozitivních zpráv. S blížícím se termínem voleb klesá podíl zpráv o programech a věcných návrzích politických stran na úkor informací o vnitrostranické situaci a referencí o volebních lídrech, strategii volební kampaně a šancích jednotlivých stran na volební úspěch.

Nejméně věcných témat o politických stranách přinesla Mladá fronta Dnes (39%), nejvíce faktů pak přinesly Ozvěny dne ČRo 1 - Radiožurnálu (61%). Nejvíce negativních informací o ČSSD (39%) přinesly Lidové noviny, nejméně pozitivních informací pak Události (2%) a Události komentáře (3%) České televize . Manipulací s masivní převahou negativních informací se ale dopustila všechna hlavní média. Zato vůči Straně zelených postupovala média "vyváženě", "tolerantně" až "chápavě". Mladá Fronta Dnes (15% negativních, 13% pozitivních informací), Lidové noviny (22% negativních, 21% pozitivních informací) i Hospodářské noviny (15% negativních, 17% pozitivních informací) během půl roku mediálně "udělaly" Bursíkovu stranu.

To jsou některé ze závěrů, které se dají vyčíst z hloubkové analýzy společnosti Media Tenor, který zhodnotil na 170 000 příspěvků o politice, které od ledna 2005 do poloviny května 2006 přinesly celostátní deníky, hlavní zpravodajské relace celoplošných televizí a večerní Ozvěny dne Českého rozhlasu.

Britské listy přinášejí plné znění mediální analýzy, o které informovaly v pátek Lidové noviny v článku Ondřeje Austa, aniž sdělily čtenářům, že podle společnosti Media Tenor nejhorší mediální profil ČSSD a KSČM vytvářely samy Lidové noviny a MF Dnes.

Lidové noviny: "Paroubek pomohl ČSSD v médiích" ZDE

V pondělí 22. května informoval americký list New York Times, že Spojené státy chtějí usilovat o vybudování kontroverzní vojenské raketové základny, takzvaného "obranného štítu" proti jaderným střelám "z Íránu" v Polsku nebo v České republice. Výstavbu takové základny nákladem 1,6 miliardy dolarů odmítají mnozí poslanci amerického Kongresu, píše NYT a pokračuje: "Vybudování takového vojenské raketové základny ve východní Evropě by mělo obrovské politické dopady. Vznik takové základny například v Polsku by znamenal první trvalou americkou vojenskou přítomnost na území tohoto státu a těsnou integraci polské a americké armády."

Vyšlo v pátek 26. 5. v deníku Metro, str. 9 ZDE

V dubnu přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 25 812.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.