Bushova vláda podniká kroky ke zřízení nové protiraketové základny v Evropě, která by měla čelit úderu z Íránu proti Spojeným státům a evropským spojencům.

Návrh sleduje záměr do roku 2011 instalovat v Evropských silech 10 protiraket, a to v době, kdy je Írán podezírán z vývoje jaderných zbraní. V úvahu přicházejí také Polsko a Česká republika.

Představitelé Pentagonu očekávají, že doporučení k umístění základny v Evropě sdělí D. H. Rumsfeldovi letos v létě. Pentagon již požádal Kongres o částku 56 milionů dolarů k financování počátečních prací po zahájení dlouhodobého záměru základnu vybudovat. Proti návrhu je však v Kongresu určitá opozice. Celkové náklady na projekt jsou odhadovány na 1.6 miliardy dolarů, počítaje v to instalované rakety.

Zřízení raketové základny ve východní Evropě by mělo značné politické následky. Například rozmístění raket v Polsku by zde znamenalo vůbec první stálou americkou vojenskou přítomnost na území tohoto státu a dále by to zpevnilo těsné styky mezi armádními strukturami obou zemí.

Ačkoliv byl plán charakterizován během slyšení v Kongresu a v publikovaných analýzách, vyvolal ve Spojených státech jen malou pozornost. Avšak v Polsku se stal živě diskutovaným tématem a vyvolal také ruská obvinění, že mají Američané skrytou agendu a chtějí rozšířit svůj vliv do zemí bývalé Varšavské smlouvy.

Generál Jurij. N. Balujevskij, náčelník generálního štábu, se snaží podnítit v Polsku k záměru odpor. Deníku Gazeta Wyborcza řekl: "Co můžeme dělat? Pokračujte a pořiďte si ten deštník. Ale musíte přitom myslet na to, co vám kvůli tomu potom spadne na hlavu. Nepředpovídám jaderný konflikt mezi Ruskem a Západem, ale je jasné, že země, které se stanou součástí tohoto deštníků, zvyšují své riziko."

Navrhovaná protiraketová základna je poslední kapitolou v dlouhodobé sáze protiraketového obranného systému Spojených států, který inicioval R. Reagan svou vizí vesmírného protiraketového štítu.

Po proinvestovaných miliardách a více jak dvaceti letech, pokračuje Bush s okleštěným protiraketovým systémem, který již není zamýšlen jako naprosté zneschopnění a překonání jaderných dalekonosných zbraní, jak se dušoval Reagan. Místo toho je zamýšlen jako opatření proti možné hrozbě ze zemí jako Írán a Severní Korea.

Prezident Bush učinil tento program nejvyšší prioritou své vlády ihned po zvolení a uvolnil cestu rozmístění antiraket tím, že USA odstoupily od smlouvy o protibalistických střelách z roku 1972.

Ve Fort Greely na Aljašce již bylo umístěno devět protiraket a v rámci širšího, komplexního systému Pentagonu další dvě na letecké základně Vanderberg v Kalifornii. Protiraketa se skládá z nosiče, který obsahuje 70 kilogramové zařízení, mající za úkol vyhledat nepřátelskou hlavici a narazit do ní. Ačkoliv je program ještě stále ve stádiu testování, Pentagon uvedl, že protirakety by už mohly být v případě krize uvedeny do provozu.

Podrobnosti k systému (pozn. red.): ZDEZDE

Četní kritici Pentagonu poukazují, že projekt je zpožděn a má chabé výsledky. Philip Coyle, bývalý ředitel Úřadu pro operační testování a hodnocení v Pentagonu, uvedl, že "po čtyři roky neprovedli jediný úspěšný střelecký test".

Generálporučík Henry A. Obering III, ředitel Missile Defense Agency, uvedl, že v cestě nestojí žádní překážky a zkoušky jsou naplánovány na letošek a na začátek příštího roku.

Pentagon usiluje pro rok 2007 pro práce na raketové obraně o 9.3 miliardy dolarů, z toho 2.4 miliardy připadá na uvedení do provozu nových systémů, na údržbu existujících a zbytek na dodatečný rozvoj a testování.

Díky četným technickým nedodělkům odmítl výbor Sněmovny schválit 56 milionů dolarů pro zahajovací práce na protiraketové základně. Naopak výbor Senátu záměr samotný podpořil, a Pentagon tak tlačí Kongres ke schválení dotace k instalování protiraket v Evropě, stejných, jako jsou ve Fort Greely.

Jak pokračují diskuse nad technickými možnostmi systému, Pentagon usiluje o rozšíření celého programu. Základny Fort Greely a Vandenberg jsou primárně namířeny proti potenciální severokorejské hrozbě. Generálporučík Obering prohlásil, že: "dnes máme omezenou kapacitu a ta je přednostně zřízena kvůli Severní Koreji. Máme ale obavy z vývoje na Středním východě a chceme mít v tomto ohledu dostatečné pokrytí".

Aby Pentagon zlepšil svou připravenost proti potenciální hrozbě z Íránu, vylepšuje radarový komplex ve Fylingdale, britské letecké základně, a plánuje totéž na letecké základně v Grónsku. Postavením protiraketové základny v Evropě Pentagone sleduje přiblížení protiraket odhadovaným trasám střel z Íránu, namířených na Evropu, nebo na Spojené státy přes arktickou oblast. Podle Oberinga je tento systém zcela kompatibilní s úsilím NATO vyvinout vlastní systémy obrany.

Írán dosud mezikontinentální raketový nosič nevlastní, a také dosud nerealizoval ani zkušební let s vícestupňovou raketou. Odhaduje se, že Írán by mohl potřebnou technologii vyvinout pod zástěrkou mírového vesmírného programu. Někteří experti ale považují snahu Íránu o takový počin jako běh na velmi dlouhou trať.

Gary Samore, viceprezident MacArthurovy nadace, sdělil: "Můžeme říci tolik, že Írán je ještě hodně let vzdálen od možnosti vojensky udeřit na Spojené státy. Pokud se rozhodnou opravdu usilovat o vesmírný nosič, bude jim trvat deset let a více, než budou moci proti Spojeným státům vypustit střelu."

Írán přesto už dlouho považuje balistické střely za důležité zbraně. Během války s Irákem odpálil na Bagdád a Kirkúk rakety Scud a později se snažil zajistit si další střely a technologie od zahraničních dodavatelů, včetně Severní Koreje. Íránský Šaháb 3, střela na tekutý pohon, je odvozena od severokorejské rakety No-dong a má dostřel do Izraele, Turecka a dalších zemí v regionu.

Představitelé amerického ministerstva obrany argumentují, že by Írán na vývoji dalekonosných střel mohl spolupracovat se Severní Koreou. A Spojené státy by zatím mohly v Evropě základnu vybudovat. Podle zdroje z amerických vojenských struktur, který nechce být jmenován, Írán dobře ví, že balistické střely změní geopolitickou situaci. Podle něho jde o dlouhodobou otázku a dále dodává, že bychom měli být raději o několik let napřed, nežli pozadu.

Mezitím Bushova administrativa obnovila své úsilí najít pro tento program podporu v zahraničí. Začátkem dubna navštívili američtí vojenští a vládní představitelé Varšavu a obnovili dlouholeté rozhovory. Podle jejich vyjádření byla polská strana přístupná.

"Oficiálně jsem byli dotázáni, jestli záležitost chceme stále projednávat. Samozřejmě jsme řekli ano a očekáváme detailní informace", řekl k tomu zástupce polského ministra zahraničí. Sám polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski se nedávno vyjádřil, že již odeslal Pentagonu předběžné dotazy k přípravě jednání a před týdnem se ve Washingtonu setkal s D. Rumsfeldem, aby projednal otázky bezpečnosti.

Ve snaze získat podporu pro svůj záměr se američtí diplomaté ve Varšavě setkali s opozičními stranami, aby je informovali o procesu výběru místa základny. Podle polského tisku se hlavní dodavatel kontraktu, společnost Boeing, vyjádřil, že počítá s polskými subdodavateli. Mluvčí Boeingu to odmítl komentovat.

Česká republika se snaží veřejné diskusi k této záležitosti vyhnout v obavě, že by se otázka mohla stát závažným tématem červnových parlamentních voleb. Z toho důvodu se americká strana zdržela otevřených vyjádření ohledně umístění základny na nějakém místě v ČR. Ale podle vyjádření jednoho z amerických představitelů, který z uvedených důvodů zůstává v anonymitě, zamýšlejí obě strany o záležitosti jednat soukromě.

Spojené státy mají s východní Evropou již velmi úzké vojenské vztahy. US Pozemní síly v Polsku nacvičovaly před invazí do Iráku vrtulníkové údery a Polsko samo později do Iráku vyslalo své jednotky. Zběhlí iráčtí bojovníci byli podrobováni výcviku v Maďarsku. Polsko a ČR, spolu s dalšími osmi státy východní Evropy, jsou členy NATO.

Vzhledem k poklesu politického vlivu Tonyho Blaira a odporu vůči jeho rozhodnutí provést invazi do Iráku, které v Británii panuje, neprobíhají jednání o umístění základny na britské půdě, uvedl zmíněný americký činitel.

Rozmístění 10 protiraket ve východní Evropě by nemělo nijak významně zvýšit obranné možnosti vůči značnému ruskému jadernému arzenálu.Američtí představitelé uvádějí, že Bushova administrativa ujišťovala Rusy, že systém není zaměřen proti Moskvě, tím, že je informovala o své návštěvě v Polsku. Rusové přesto nejsou myšlenkou nadšeni a popsali ji jako krok, který by mohl ohrozit spolupráci NATO s Ruskem. Běloruským novinám řekl ruský ministr obrany Sergej Ivanov, že vývoj protiraketové základny v Polsku by mohl mít negativní dopad na celý euroatlantický bezpečnostní systém. "Mírně řečeno, považuji výběr místa pro umístění těchto systémů za mírně řečeno pochybný."

Původní text v angličtině: ZDE