Vedoucí představitelé skupiny G8 souhlasí, že budou usilovat o "podstatné" snížení emisí skleníkových plynů v boji proti globálnímu oteplování.

Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že G8 bude vyjednávat v rámci OSN s cílem nahradit dosavadní smlouvu z Kjóta do konce roku 2009.

Evropští vedoucí představitelé vyjádřili zoufalství nad rozhodnutím amerického prezidenta Bushe z 1. června žádat o vytvoření dlouhodobého dialogu mezi 15 zeměmi, které mají nejvyšší emise skleníkových plynů. Tento plán je podle nich další oddalovací taktikou, která má Bushově vládě umožnit, aby vytvářela dojem, jako že se snaží spolupracovat s mezinárodní komunitou v boji proti globálnímu oteplování, zatímco ve skutečnosti nespolupracuje. Taková akce by podle nich odklonila pozornost od obtížné práce na této problematice, která se dělá v rámci procesu protokolu z Kjóta.

Prezident George Bush odejel, a co bude s americkým radarem dál? Bude stát na českém území, nebo ne? Otázka má několik možných odpovědí, z nichž každá závisí na rozhodnutí někoho jiného než české vlády nebo české veřejnosti. Bude-li americká strana úspěšná v Polsku a dospěje k dohodám o rozmístění svých zařízení ve střední Evropě také s Ruskem a důležitými státy Evropské unie, pak radar na českém území stát bude. Česká vláda nemá jinou možnost, než poslechnout Washington, a na tom nic nezmění ani Topolánkovo slovní siláctví, působící spíše jako folklór.

Myslel jsem, že mě na stávající politické scéně nepřekvapí už vůbec nic. Chyba lávky! Minulý týden mě doslova a do písmena šokovala časová souvztažnost dvou, den po sobě jdoucích zpráv.

O tom, že se nejedná zkratkovité „podšprajcnutí“, ale relevantní pohled, se lze přesvědčit z krátké rekapitulace návštěvy prezidenta USA v České republice. To co George Bush slíbil, bude de facto řešit jeho nástupce nebo jiní evropští premiéři z NATO a ne on jakožto prezident v úřadě končící.

Bush přijel, projel střeženými trasami, vedl rozhovory mezi čtyřmi očima, něco sdělil novinářům, něco přednesl na konferenci. Ne, že by nebyly dotazy, ale ty nebyly součástí programu.

Reportéru MFD Teodoru Marjanovičovi podal Bush ruku uměřeně zdálky, takže se Marjanovič musel úslužně natáhnout přes celý stůl. Situace se však zcela obrátila v Praze, kde se při podávání ruku úslužně natahoval zase George Bush . Pročpak asi? Kdo byl tím nesmírně důležitým člověkem? Natan Ščaranskij, předseda Adelsonova institutu pro strategické studie.

Jak o tom psal nedávno v Britských listech Karel Dolejší: Pražskou konferenci o lidských právech, jíž se tu Bush účastnil, organizovalo prazvláštní uskupení neokonzervativců, Palestince nenávidících disidentských "humanistů" židovského původu a bývalého českého prezidenta, kterou financuje jistý provozovatel kasin z Las Vegas. O této konferenci přezdívané Davos pro disidenty, kterou  v Praze během návštěvy prezidenta Bushe 4.-6. června pořádají jeho spřízněné duše Natan Ščaranskij, Václav Havel a José Maria Aznar, referuje neokonzervativní The Weekly Standard .

Podrobněji například Lyndon Larouche: Vegas Mogul Sponsoring Bush Speech at Eastern Europe Provocation Conference ZDE
Orly Halpern: Former Refusenik Renews Push for DemocratizationZDE

Karel Dolejší: Boj za 'svobodu a demokracii' opět na scéně; s falešnými tóny ZDE

Ščaranskij je pro Bushe daleko důležitější než Teodor Marjanovič. | JČ

Ekonomické statistiky, které se dne 5. června objevily téměř ve všech sdělovacích prostředcích, hnuly žlučí nejméně dvěma třetinám obyvatelstva, které je pod hranicí průměrného příjmu. Tučné titulky inzerovaly tzv. vládní úspěchy zcela neomaleně a naplnily tak beze zbytku známý aforismus, který charakterizuje informační a desinformační sdělení takto: 1, Lež, 2, Sprostá, lež, 3, Statistika. Máme se radovat z toho, že "mzdy vzrostly o 1500 Kč a že Češi za poslední rok dostali přidáno skoro o 1500 Kč." Pražané prý dostali přidáno dokonce 1700 Kč. Možná je to tím, že jsou zde umístěné centrální úřady. Průměrný plat občana je ovšem na míle vzdálený od astronomických příjmů managementu. Z hlediska objektivity by měl být uváděn tzv. statistický median, kdy 50%, procent případů má vyšší plat a stejné množství zkoumaných případů má nižší plat.

V souvislosti s návštěvou G. W. Bushe se strhla lavina analogií, jak hodnotit pohledy na jednotlivé formy americko-české spolupráce. Určité srovnání nám mohou poskytnout i výjevy ze života zvířat.

V BL se začalo diskutovat o času Jurije Gagarina a o životě v Československu začátkem šedesátých let. Zajímavé u toho je nejen, že se toho účastní tolik lidí, ale že ta diskuse vlastně začala kritickým komentářem šéfredaktora Jana Čulíka na text Štěpána Kotrby. Mně na téhle diskusi nejvíc zajímá, jak čtenáři hned může bude jasné, že subjektivní vidění dělá z jediné věci něco, co je popisováno od různých lidí, jako kdyby to byly rozlišné zážitky, a že od účastníků historického procesu se vlastně dá očekávat hodně, ale asi jen málokdy objektivní posudek.

Se zaujetím jsem přečetl článek pana Rolčíka "Jsme národem lokajů a přičinlivých služebníčků", jako ostatně ne poprvé. Musím přiznat, že mě moc nepřekvapily adorační pamflety v příloze MF DNES "Kavárna", na které pan Rolčík ve svém textu odkazuje, lidí typu Ulč, Buchert a Marjanovič; avšak určitým zklamáním pro mne znamenal článek politologa Pavla Barši, jehož si vážím za pronikavé reflexe, týkající se především izraelsko-palestinského konfliktu. Jako jeden z mála v českém akademickém a mediálním prostředí poukazuje na skutečnost, že tato neuralgická kauza hraje daleko za hranice ilegální izraelské zdi a nespočet checkpointů a bariér. Tento spor již výrazně několik desetiletí ovlivňuje dění nejen v regionu, ale na celém světě, a dokud nebude obstojně vyřešen, chaos a neklid minimálně na Blízkém a Středním Východě neutichne.

Radikální feministka a profesorka ženských studií v Berlíně Christina Thürmer-Rohr ve studii pojednávající o nenávisti říká, že mužská společnost nemá zájem na tom, aby ženy projevovaly negativní city nebo postoje. Dokládá to na společensko-historickém fenoménu "normální ženskosti", který tyto postoje a city ženám nedovoluje.

Součástí dějin žen je proto zvláštní psycho-hygiena, která neposkytuje mnoho legitimních možností, aby ženy otevřeně projevovaly negaci. Od žen se naopak očekává, že budou vystupovat jako mírumilovná stvoření, která jsou mimořádně kvalifikovaná pro projevy citů lásky a pokojného zachování života.

Přinášíme vám na pokračování příběhy z knihy vzpomínek československých židovských vojáků a odbojářů z druhé světové války, kteří na frontách 2. světové války bojovali proti nacismu a fašismu, s názvem Bojovali na všech frontách. Její vydání inspiroval Historický ústav AV ČR a připravila ji Jana Dráská, Eva Grafová, Dagmar Fisteinová a Alexandra Štefanová . Vydalo občanské sdružení MAGEN, Občanská židovská společnost, květen 2007 Kniha vznikla s přispěním České rady pro oběti nacismu.

Ruth Tosková, rozená Ornsteinová, byla jedenáctileté dítě, když Hitler obsadil Československo. S otcem utekla přes Polsko do Anglie, kde strávila tři roky v dětském domově, a už v sedmnácti letech vstoupila do armády. V ženské pomocné jednotce britského armádního letectva (WAAF) přešla k oddílu žen, které pracovaly pro Intelligence Service, a v osvobozeném Bruselu pak pro britskou výzvědnou službu tlumočila výslechy německých zajatců. Dva dny po osvobození Bergen Belsenu se jí podařilo dostat se do tábora a najít tu svou matku. Po válce se paní Ruth dvakrát provdala. Jejím druhým manželem byl televizní komentátor Vladimír Tosek, s kterým se angažovala v pražském jaru 1968, a s ním pak opustila Československo podruhé. Dvacet let pak žila v emigraci a dnes má, jak říká, domovy dva, jeden v Praze a druhý v Londýně.

Environmentální témata se i přes protesty českého prezidenta stávají jednou z priorit evropské politiky. A přestože v environmentálních otázkách není levo-pravicové schéma příliš smysluplným výkladovým rámcem, lze tvrdit, že západní levicové strany jsou v zelené části programů pravicovým oponentům důstojným soupeřem. Dokázala se také česká neradikální levice posunout směrem k západním standardům? Na tuto otázku bych rád odpověděl v následujícím srovnání.

K porovnání jsem vybral českou sociální demokracii a britské labouristy, a to ze dvou důvodů. Jednak čeští sociální demokraté na svůj vřelý vztah k britské Labour Party stále upozorňují, jednak je britská levice (stejně tak jako britská pravice) ve své environmentální politice skutečně vzorem i pro zbytek západní Evropy.

Masarykova dělnická akademie pořádá dne 14. června 2007 seminář "Reforma a jeji alternativy" Alternativní návrhy reforem představí Bohuslav Sobotka (ČSSD), Jiří Dolejš (KSČM), Vlastimil Tlustý (ODS). S komentářem k navrhům vystoupí ekonom Aleš Michl: "Jak ušetřit aneb efektivnější výdaje?

Čtvrtek 14. června 2007, 16 - 18 hodin, Parlament, Praha 1, Sněmovní 1, místnost č. 205. Registrace účastníků v den konání semináře bude probíhat od 15:30 hodin. Bezpečnostní režim budovy umožňuje vstup pouze po predložení průkazu totožnosti.

Josef Provazník v týdeníku Strategie spekuluje, jakouže to musí mít hlavu posluchač nové stanice Českého rozhlasu Radio Česko, když je tak velká a jak k tomu přijdou ti, jejichž zakončení krku zůstalo malé. Ano, Rádio Česko nevsadilo na veřejnoprávně tupou a rozbředlou vizuální prezentaci studia Anfas, kterou mrhá už dlouho peníze koncesionářů dnes už konkurenční Radiožurnál. V jednoduchosti je síla. A temně červený obdélník s dvěma bílými, stylizovanými postavičkami - informačními symboly - v jinak nepestrých Lidových novinách přehlédnout nelze. Strohé sdělení, strohá prezentace, strohé zpravodajství a strohá publicistika po celý den. Mezinárodně srozumitelný symbol. Shoda znaku a významu. Sdělnost. Hlavní cíl kampaně je posílit image zpravodajsko publicistické stanice s nulovým podílem reklamních žvástů i hudby. Hlava plná množství informací. A to je něco, co Josef Provazník mít dlouho nebude... Nedivím se, že to v něm vzbuzuje závistivou frustraci. Studiu Kafka Design nezbývá, než za sérii vizuálů Rádia Česko vyseknout poklonu. Nevyprávíme pohádky. Máte svoji hlavu. Načerpejte informace. To podstatné. To jsou reklamní slogany, které nás budou upozorňovat celý červen na vysílání zpravodajské stanice Českého rozhlasu, vysílající nején na internetu, ale i na satelitu v paketu Czech Link, v DVB-T a na frekvencích BBC World Service v krajských městech České republiky a v Praze na 101,1 FM. Už jsem se bál, že odvahu k jednoduchosti a prvoplánové reklamní sdělnosti v českých, poněkud komunikačně zatuchlých poměrech už nikdo nenajde.

To podstatné: Radio Česko
Český rozhlas

Rakouský spolkový kancléř Alfred Gusenbauer spolu se spolkovým ministrem životního prostředí Josefem Pröllem zaslali dlouho očekávaný dopis premiérovi Mirku Topolánkovi v souvislosti s problematikou jaderné elektrárny Temelín. Ze svého pohledu zde vyjadřují názor, že nebyla splněna všechna ujednání z Melku před sedmi léty o bezpečnosti Temelína. "Rakousko proto vyzývá Českou republiku, aby s ním zahájila jednání, jejichž cílem by bylo ukončení chování, jenž je v rozporu s dohodou, zajištění toho, že se toto jednání nebude opakovat a splnění dojednaných závazků", praví se doslova v dopise českému premiérovi.

Marxismus, který se přednášel na všech vysokých školách v letech padesátých a šedesátých jako tzv. společný základ, byl vysoce ideologická disciplína, která měla systematicky ovlivňovat celé generace vysokoškoláků. Měla je ideově homogenizovat, vytvářet z nich socialistickou inteligenci.

Už sám pojem inteligence byl ovšem v celém marxismu nejasný, neboť inteligence neměla jasné zakotvení v třídním rozdělení společnosti na vykořisťované a vykořisťovatele. Inteligence, ta děvka prodejná, jednou posluhovala církvi a podruhé kacířům, jednou byla lidová, podruhé vymýšlela koncepce na udržení moci stalinistům.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Čelný Bushův vyjednavač ohledně globálního oteplování ve středu odmítl prohlášení Tonyho Blaira, že doufá, že na summitu G8 Spojené státy podpoří konkretní opatření proti emisím skleníkových plynů.

James Connaughton, vysoký poradce prezidenta Bushe pro životní prostředí, uvedl, že Spojené státy jsou proti plánům stabilizovat zvýšení globálních teplot na dva stupně Celsia.

Představitelé skupiny GB mají jednat o globálním oteplování zítra. Connaughton sdělil reportérům: "Jsme proti cíli dvoustupňového omezení. Nejsme v tom sami - Japonsko, Rusko, Kanada i většina dalších zemí, s nimiž jsem hovořil, tento cíl z různých důvodů nepodporují. V této věci dosud neexistuje dohoda," dodal.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Programovou ředitelkou České televize bude paní Kateřina Fričová. Generální ředitel oznámil jméno nové ředitelky útvarů programu ČT na jednání Rady ČT, která jeho rozhodnutí vzala na vědomí. Kateřina Fričová nastoupí do ČT k 1. červenci t. r.

Janem Potůčkem v Reflexu předjímané a všemi lidmi z branže očekávané jmenování Kateřiny Fričové programovou ředitelkou ČT je ranou pro všechny ty zachránce české kultůry, kteří doteď měli z veřejnoprávní televize dojnou krávu. Profesionálka. Lakomá Barka. Lokomotiva. To jsou přezdívky, které drobnou, jak komín kouřící ženu provázejí na její pouti elektronickými médii. Buldočí zaujatost, klid a důslednost. To jsou vlastnosti, které jsou jí vlastní. Z houfu regionálních kmitočtů vybudovala televizi Prima. Zná výrobu a její ceny z privátu jako málokdo, a tak jednání o cenách už nebude poznamenáno vydíráním ze strany lobbistických skupin či tvůrců. Ví, jak uvažují privátní dramaturgové. Ve Fričové přitom získává Janeček zásadní oporu pro ideu seriózní, korektní veřejné služby. Čili i lapsy a podrazy televizního zpravodajství a publicistiky nejspíše narazí na tvrdý odpor. Za šest let, co ji potkávám na mediálních konferencích, jsem nikdy nezažil jediný podraz, kterého by se účastnila, jedinou falešnou nabo nepravdivou informaci, kterou by poskytla, jedinou neférovost, kterou by iniciovala. A to je mezi televizními profesionály, bojujícími za pozice a zisky svých televizí na hladovějícím trhu skoro zázrak.

Hodně vytrvalosti, odvahy a hodně štěstí, paní ředitelko. Budete ho potřebovat. Jdete do války.

koš | Skupina "disidentů" z různých zemí světa se sešla v Praze s prezidentem Bushem a vyzvala představitele "demokratických" zemí k "důrazné" podpoře demokracie a lidských práv ve vztazích s "nedemokratickými" režimy. Své návrhy v tzv. Pražském dokumentu předali Georgi W. Bushovi. Při té příležitosti pronesl americký prezident projev.

Prezidente Ilvesi (prezident Estonska, podle diplomatického protokolu nejvýznamnější osoba mezi hosty - pozn. red.), ministře zahraničí Schwarzenbergu a vzácní hosté: Laura a já jsme potěšeni, že jsme opět v Praze, a oceňujeme vlídné uvítání v tomto historickém sále. Zítra se zúčastním summitu G8, kde se setkám s lídry největších světových ekonomik.

Rozmístění ozbrojených sil USA v zahraničí a na vlastním území, jejich organizace a vyzbrojování jsou ovlivňovány především geopolitickou situací. Skončením éry studené války se nebezpečí celosvětové konvenční nebo jaderné války stalo málo pravděpodobné a po pádu železné opony a rozpadu bývalého SSSR není potřebné udržovat v Evropě značné armádní síly. Po září 2001 se však pro USA objevily nové hrozby, které mají kořeny v jiných částech světa, nejsou uzavřené geopolitickými hranicemi jednotlivých států a vyžadují proto zcela nový přístup.

Zvláště nebezpečí mezinárodního terorismu předpokládá vzhledem ke své mnohotvárné podobě společná řešení a také konání směřující k zajištění národní i světové bezpečnosti.

Měl jsem včera (5.6.) kolem 16. hod. cestu na Václavské náměstí, a tak jsem se zastavil na demonstraci nesoucí název Děkujeme, Ameriko. Názory organizátorů ani v nejmenším nesdílím, ale zajímalo mě, jací to lidé mohou přijít na podobnou akci. Manifestace podpory amerického prezidenta Bushe, zahraniční politiky USA a záměru vybudovat u nás radarovou základnu se odehrávala v dolní části náměstí, kde i ve "všedních" dnech postává mnoho cizinců ,a proto bylo velmi těžké odhadnout počet demonstrujících (nepočítal bych např. hlouček ruských turistů, kteří se v srdci demonstrace ocitli asi opravdu jen náhodou).

Ostatně sám moderátor tohoto podivného podvečerního setkání uznal, že lidí přišlo velmi málo. Dle mého nekvalifikovaného odhadu jich mohlo být tak 300, ale opravdu nevím. Na podiu vystoupily "osobnosti" české kultury i politiky, jako např. písničkář Pepa Nos nebo pan senátor Štětina, píše Jonáš Richter.

V den, kdy Bush vytruboval, jak důležitá je demokracie, připomněl, jak je důležitý svobodný tisk. Pak se všichni začali smát, když byl tisk umlčen, píše v ironické poznámce z Prahy deník New York Times.

Nemohl jsem se kdysi zbavit dojmu, při četbě Orwellova "Holdu Katalánsku", že mocenský boj mezi partajními komunisty podporovanými SSSR, anarchisty, socialisty a dalšími levicovými frakcemi měl všechny rysy zcela absurdní situace. Silný nepřítel by totiž měl opozici sdružovat s stmelovat, ne stavět její členy proti sobě. Je to otázka priorit a proto se domnívám, že představitelé iniciativy Ne základnám ztrácejí kurz.

V dubnu 2007 přispělo celkem 97 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 18, 437.07 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2007 částku 255 292.76 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.