Stanovisko je podpořeno přiloženým posudkem vládního poradce pro jadernou bezpečnost Helmuta Hirsche, který tvrdí, že ve všech sedmi bezpečnostních oblastech uvedených ve zmíněném melkském protokolu, existují údajně "nevyřešené otázky". V pondělí po tomto oznámení prohlásil mluvčí české vlády Martin Schmarz, že premiér dopis ještě nedostal a poukázal přitom na jeho současné zaneprázdnění

V souvislosti s odesláním rakouského dopisu došlo k přestřelce mezi spolkovým kancléřstvím, které je v rukách sociálních demokratů a spolkovým ministerstvem životního prostředí, v jehož čele stojí lidovec. V lidoveckém prohlášení byl vyjádřen údiv nad tím , že expertní posudek o možnosti zažalovat Českou republiku pro nedodržení melkských dohod byl dán pouze k dispozici stranickému sekretariátu sociálních demokratů, místo toho, aby široká veřejnost byla o něm informována. Zřejmě pod tímto tlakem byl nyní zveřejněn tento desetistránkový dokument na webové stránce spolkového kancléřství. Z něho vyplývá, že ve dnech 16. dubna a 3. května letošního roku se konaly expertní konzultace, kterých se vedle zástupců spolkového kancléřství zúčastnili mimo jiných čtyři univerzitní profesoři Stefan Griller, Gerhard Hafner, Gerhard Loibl a Manfred Rotter. Z nich nejprve vyplývá, že Melkský protokol je závaznou mezinárodní dohodou, která zavazuje osoby, které ho podepsaly, k jeho respektování. Podle informací, které jsou k dispozici, nelze vyloučit, že Česká republika buď považuje tuto mezinárodní smlouvu jako "méně závaznou" nebo pouze za politicky účelovou.

Experti docházejí však k závěru, že se jedná o mezinárodně závaznou smlouvu. Konstatují přitom, že české rozhodnutí z 2. listopadu minulého roku o konečném zprovoznění Temelína lze považovat za jeho "komerční využití". Otázky bezpečnosti s tím spojené pak závisí na rozhodnutí expertů. Aby Rakousko mohlo vyjádřit jasné a nedvojsmyslné stanovisko k tomuto rozhodnutí, musí zaujmout v přiměřené době stanovisko, že česká strana nesplnila své mezinárodní závazky. Nebezpečí ze ztráty právních nároků podle expertů nehrozí, ale stanovisko vlády by mělo přesto v blízké budoucnosti následovat. V případě sporu je možno použít různé mezinárodní mechanismy, ale v zásadě musí s jejich příslušností souhlasit obě strany. Rakousko by mohlo využít tzv. "La Valetta mechanismus" v rámci OBSE, který je závazný i pro Česko. Problémem však je, že nebyl nikdy v praxi vyzkoušen a navíc dokument OBSE není právně závazný. Evropský soudní dvůr není v otázce sporu o melkskou dohodu příslušný a rovněž problematické by bylo jeho předložení Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Na závěr expertního doporučení rakouské spolkové vládě se dochází k názoru, že si nelze představit, že by bez souhlasu České republiky mohla být vznesena vůči ní obžaloba. "Česká republika by nebyla povinna s tímto jednáním souhlasit." Její postoj, praví se v poslední větě dokumentu, lze pouze posuzovat z politického hlediska.

Rakouské sdělovací prostředky vzhledem k velké pozornosti k jednání G 8 a ostrému střetu ve vládní koalici o pečovatelské službě zatím pouze konstatují, že vláda se dala konečně do boje o Temelín. To však neznamená, že by nevěnovaly problematice jaderné energie v Česku malou pozornost . Věnovaly značnou pozornost jak naší kritice k blokování hraničních přechodů, tak konstatování našeho ministra zahraničí, že jde o "magory", což překládají většinou jako "kompletní blázni". V posledních dnech přitom přinesly informaci o těžbě uranu v Rožné a oznámení agentury Novosti, že Temelín bude od roku 2009 zásoben ruským jaderným palivem. Již předtím od stejné agentury převzaly zprávu, že ruský výrobce jaderných zařízení Atomstrojexport chce spolu s českou firmou ALTA založit u nás společný podnik. Ten by se měl zabývat výrobou zařízení pro jadernou energetiku.

Vzhledem k nedůvěře v jadernou techniku, a to především ruskou, takové informace šířené rakouskými sdělovacími prostředky působí jistě negativně na veřejnost této bezjaderné alpské republiky. Ta se však nyní překvapivě dozvěděla z listu "Der Standard", že britská vláda "přehodila výhybky" pro renesanci jaderného hospodářství. Ministr průmyslu Aiostair Darling oznámil Dolní sněmovně, že vláda počítá s vybudováním osmi nových jaderných reaktorů v příštích 15 letech. Důvodem tohoto rozhodnutí je udržení čistoty ovzduší, protože při výrobě jaderné energie vzniká daleko méně škodlivých plynů.

Rakouští protijaderní aktivisté z hornorakouského Atomstoppu prohlásili k dopisu do Prahy, že "hodina pravdy pro Českou republiku tímto nastala. Nyní očekáváme s napětím odpověď z Prahy. Očekáváme, že Praha v příštích čtrnácti dnech na diplomatickou notu přiměřeně odpoví. Jinak vycházíme z toho, že dojde koncem června k totální blokádě". K obdobné akci vůči rakouským autům vyhrožují příslušníci české, krajně pravicové Národní strany. Pokud jejich požadavky na ukončení blokád z rakouské strany nebudou splněny, pak jsou připraveni k časově neomezené blokádě všech přechodů z Rakouska. Nastala zřejmě doba, aby rakouská spolková vláda splnila svůj slib, že napříště nedovolí přerušit provoz na přechodech mezi dvěma zeměmi Evropské unie. Není pochyb o tom, že je v našem zájmu učinit stejné i na naší straně.