Možná jste si povšimli mírně výhrůžného tónu nedávných reklamních kampaní britské vlády, píše Henry Porter v týdeníku Observer. Viz nejnovější případ: "Pokud víte o podniku, který není registrován pro placení daní, zatelefonujte daňovému úřadu -- stačí anonymně." Jiná vládní reklama praví: "Technologie zjednodušila proces jak identifikovat osoby, neoprávněně pobírající sociální dávky."

Ať jde o kampaň proti znásilnění, o kampaň, vynucující platbu televizních poplatků anebo o kampaň, v níž jde o to, zda platíte daně, podtextem těchto kampaní je vždycky výhrůžné: "My víme, kde bydlíte." Vzniká pocit, že tato britská vláda rozděluje národ na podezřelé osoby a na udavače.

"Co se stalo listu Guardian, že začal od pondělka prosazovat, že Blair je natolik zdiskreditovaný, že musí odejít z politiky, napsal ve středu v deníku Guardian komentátor Simon Jenkins. V souvislosti s tímto požadavkem publikoval velmi výstižnou charakteristiku toho, co je zač Tony Blair, onen "světový politik", jemuž natolik lezli kamsi při jeho nedávné návštěvě novináři z MFD, opojení odleskem moci (věnovali jeho návštěvě celé čtyři strany!):

Příčinou nejnovějšího rámusu je skandál, týkající se finančních půjček pro labouristy, za něž Blair uděloval vysoká státní vyznamenání. Ale to se nijak neodlišuje od jiných skandálů, které vyšly z Downing Street. Všichni přece vědí, že Blair nejedná počestně, jedná bezostyšně. Nejdůležitější vlastností vedoucího politického představitele však není vyhýbat se kontroverzím, ale vědět, jak uniknout jejich následkům, když k nim dochází pravidelně.

Za poslední týden jsme byli svědky Blaira v jeho absolutní esenci. To, že prodával státní vyznamenání za peníze, byla obrovská drzost a to, že přiměl vládní kolegy, aby v jeho prospěch lhali, bylo bezohledné.

Zemřel náhle, při práci ve svém atelieru v pátek 17. 3. 2006. Co víc si může umělec na sklonku života přát? Síla až do konce! Člověk prý zemře tak, jak žije. Malířovy obrazy a kresby jsou plné lidských obsahů, nabity existencionalitou člověka, jeho osudu a bytí, František Ronovský (1929) vstoupil ve chvíli smrti do svého díla definitivně.

Úsměvnou ukázkou dokonalosti mediální výpovědi o světě kolem nás je omyl, kterého se dopustila včera hned dvě česká média. Zpravodajství serveru Česká média a internetové zpravodajství České tiskové kaceláře České noviny ukázaly včera shodně svým čtenářům, že místopředseda české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání mimo své funkce mediálního dozorce ještě navíc kšeftuje s biopalivy na českém ministerstvu dopravy. Jak jinak si vysvětlit titulek zprávy o Petru Pospíchalovi z MDČR pod názvem "Pospíchal končí na ministerstvu dopravy" ve spojení s fotografií Petra Pospíchala z RRTV?

Pikantní je, že majitel Českých médií Berka usiluje pro RTA na RRTV o získání digitálních regionálních licencí pro vysílací síť B ... Pečlivost a "znalostní převis" redaktorů profesionálních médií je povinností, nikoliv ctností. U ČTK ani ČM to není poprvé, co tato média selhala. Neví, who is who.

Rozhovor s členem Socialistické strany Francie a aktivistou hnutí "Pour la République sociale", českým emigrantem Karlem Košťálem vedl Jan Májíček

Jan Májíček: V sobotu bylo v ulicích 150 francouzských měst 1,5 milionu demonstrantů. Co tě na této akci nejvíc zaujalo?

Kulturní výbor horní komory parlamentu na svém dopoledním zasedání odmítl tzv. očištění televize Prima od regionálních stanic. Kdyby toto přechodné ustanovení v mediálním zákoně prošlo, nemusela by soukromá televize v digitálním vysílání už poskytovat čas ve svém vysílání regionálním držitelům licencí.

Odborník na masovou komunikaci Denis McQuail v knize Úvod do teorie masové komunikace píše: "Dokáží-li média předat příjemcům dojem o prioritách a výběrově usměrňovat pozornost k různým tématům a problémům, dokáží toho i mnohem více."

V tomto smyslu je třeba také zacházet s relativně novým "úkazem" na české mediální scéně, jakým je "reality show".

Dovolte, abych vaší redakci vyslovil obdiv za podprahovou manipulaci v předvolebním období, a to konkrétně podtitulkem (troufám si hádat, že "redakčním") k článku "Bude moci existovat přírodní kapitalismus?? od Jiřího Stehlíka, píše Martin Tesař:

Tragikomicky a dobrovolně sám o sobě rozhodl moderátor rádobyvtipných, rádobyprovokativních a rádobybystrých televizních šou, Jan Kraus. Týdeníku Respekt sdělil (kam jinam také, aby se mu nesmáli), že pokud bude v sekretariátu generálního ředitele firmy, která ho živí, pracovat jedna konkrétní sekretářka, on že v takové televizi nebude. Článek redaktoři nazvali Jan Kraus: Odejděte, nebo jdu já.

"Takže buď bude ČT s Krausem, nebo s Hrehou, ale s oběma naráz ne," tvrdí prý bavič Kraus. Ne takhle to určitě nebylo. Takhle to nemohlo být. Nebyla to určitě sekretářka, ale šéf sekretářek, a nebyl to Jan Kraus, protože takovouhle hloupost by si inteligentní zaměstnanec kterékoliv kapitalistické instituce nikdy vůči svému generálnímu řediteli či firemní dozorčí radě nedovolil. Jana Krause považuji - narozdíl od některých jeho kamarádů z mokré čtvrti - za inteligentního. Ne, on to nemohl být, to si museli v Respektu vymyslet.

Každá přednáška začíná citátem, nejlépe z Aristotela nebo Shakespeara. I já začnu citátem - Miloše Zemana.

"Reality show je pořad o idiotech na obrazovce pro idioty před obrazovkou" Nebudeme diskutovat o pravdivosti citátu, jen je třeba si všimnout, že právo takto se vyjádřit získám jen tím, že se před tu obrazovku také posadím. Jinak by si lidé mohli myslet, že mluvím a nevím o čem.

Proto navrhuji, abychom, na začátek přijali dva opačné a zároveň platící axiomy:

14. března Britské listy otiskly česky dokument "Vztahy NATO - Rusko : nová kvalita". Jedná o zásadách spolupráce dvaceti zemí v novém bezpečnostním prostředí krátce před dalším rozšířením NATO. Tímto dokumentem země NATO a speciálně USA chtěli stanovit novou kvalitu při spolupráci s Ruskou federací, respektující prvořadý zájem vojenské kooperace a společných akcí, vycházejících z podmínek důvěry, které by odpovídaly nově vzniklé politické situaci.

Dokument navazuje na "Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi Severoatlantickou organizací a Ruskou federací". Ten byl podepsán v Paříži dne 27. 5. 1997 již jako součást politické přípravy na prvé rozšíření NATO o tří země, původem členy Varšavské smlouvy (ČR, Maďarsko a Polsko).

Při razii byly zastřeleny ženy a děti, praví se v oficiální zprávě. Byli obvinění američtí vojáci, poté, co bylo usmrceno při jediném incidentu 15 lidí.

Irácká policie obvinila americké vojáky, že popravili 11 iráckých civilistů, včetně čtyř dětí a jednoho šestiměsíčního nemluvněte. Stalo se to při razii minulou středu nedaleko města Balad.

Nedělní parlamentní volby na Ukrajině budou důležitější než ty předešlé. O tom, kdo bude premiérem, rozhodnou poprvé poslanci, a ne prezident.

Těžko bychom si dokázali představit, že by byl v předvečer červnových voleb českých poslanců vyvěšen na pódiu předsednictva Sněmovny obrovský transparent na podporu jedné politické strany. V případě ukrajinské Nejvyšší rady tomu tak je. Ne každému se to líbí: protože transparent podporuje blok bývalé premiérky Julie Tymošenkové, poprali se o něj před kamerami dva poslanci. Ten druhý patřil ke straně Naše Ukrajina, tedy straně prezidenta Viktora Juščenka. Což symbolicky ukazuje, jak rozpolcená je oranžová koalice, která před rokem zvítězila v prezidentských volbách.

In a recent British TV interview, when a journalist suggested to Tony Blair that he was "a Christian socialist, basically" the prime minister shrugged off the label, saying, "It's a long time since anyone used the word socialist about me."

But in the Czech media, the perception persists that Blair is a Social Democrat in the European tradition. Given that he traveled to Prague this month for a conference of leaders of European socialist parties, hosted by Czech Prime Minister and Social Democrat (ČSSD) Jiří Paroubek, one can forgive the confusion.

Knihy českých politiků zpravidla nečtu. Nemám pocit, že současná politická praxe souvisí s hledáním pravdy, které mě zajímá, a ještě méně si myslím, že za nynější politickou elitou stojí hodnoty, kterých bych si mohl vážit. Když jsem však viděl druhou knihu Miloše Zemana Vzestup a pád české sociální demokracie, rozhodl jsem se hned ze dvou důvodů učinit výjimku.

Proč? Jednak Miloš Zeman v mnoha politických debatách argumentoval způsobem, který svou kvalitou o třídu až dvě převyšoval oponenta i moderátora, jednak se v několika případech dokázal sympaticky postavit proti většinovému názoru bez ohledu na možné důsledky (např. krize v České televizi) a myslím, že odvahu je třeba ocenit.

Proto jsem Zemanovu knihu otevřel ještě v knihkupectví a přečetl si, ač jsem nevěřil svým očím, následující pasáž od bývalého premiéra! České republiky:

první část analýzy ZDE
druhá část analýzy ZDE

Pořad Střepiny (Nova) je ukázkou toho, jak se taky dá dělat zpravodajství. Výběr jednoduchých témat, kýčovitý audiovizuální make-up a levná dramatizace, bleskurychlý střih vytvářející dojem blikajících obrázků, které umožňují nést nanejvýš několikaslovná -- tudíž prázdná -- hesla. A co víc, totalitní manýry.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.