Minulý měsíc vrátili Američané do Británie z Guantánama čtyři poslední britské občany, kteří tam byli vězněni. Avšak v táboře v zálivu Guantánamo je vězněno ještě pět osob, které sice nemají britské občanství, avšak žili trvale v Británii po dlouhá desetiletí. Podle britského ministerstva zahraničí za ně Británie není odpovědna.

Pořad televize BBC Newsnight vysílal ve středu večer šokující reportáž o tom, jak jednoho tohoto vězně, který žil v Británii od dětství, se Američané - za nezájmu britských úřadů - chystají deportovat do Libye, kde bude usmrcen.

Je mi líto, že musím informovat o skandálu, týkajícím se sexu, v samém jádru Bushovy vlády. A co je horší, nejde o chování v soukromí, ale na veřejnosti, napsal komentátor listu New York Times Nicholas Kristof:

Jiří Mašek vyzývá veřejnost k podpisu jeho petice, kritické vůči hlavním českým sdělovacím prostředkům:

Milan Nápravník má jistě pravdu, když hovoří o úpadku jazyka. Setkávám se s ním při své práci korektora i jako člověk, který občas píše odborné a publicistické texty, a tedy i přemýšlí, jaké používat výrazové prostředky.

Na rozdíl od Ondřeje Slačálka mám pocit, že se český jazyk obnovuje, a to zvláštním, rozporným způsobem. Možná tomu tak je ale vždycky, v každé době.

Přihodil bych ještě pár jazykových legrací, píše Ivan Vlček:

Taky mám dojem, že "nominace fiktivního hrdiny je typicky českým podvracením celého projektu". Zato mám pochybnosti o "anarchistické a antiheroické" podstatě české veřejnosti a o tom, že ji tak vadí "pokus České televize zvýšit sledovanost svých pořadů". Řekl bych, že samotná snaha zvýšit sledovanost je celkem legitimní. Výhrady by mohly být proti tomu, jakým způsobem se o to snaží. Českou společnost vidím spíš jako plebejskou.

Polemika s článkem Jana Čulíka "Nesnesitelná přitažlivost politického aktivismu"

Ako aktivista občas píšuci do médií vidím podstatu problému niekde inde. Nerozumiem, o akej novinárskej nestrannosti sa vedie debata, a je jedno, kto sa o to pokúša.

Ak je niekoho čin dôsledkom poznania pravdy a jej osobného významu, nemôže ho to diskreditovať v ničom, čo má skutočnú hodnotu. V žiadnej profesii. Alebo oddeľujeme poznanie pravdy od konania v poznanej pravde? Prečo? Aby sa zachovala funkcia pozorovateľa?

V článku "Dnešní roli komunismu je vyvádět svět z míry" p. Škabrahu sa vychádza, ako v množstve iných, z rozšíreného predsudku, že existuje nejaká línia humanizmu, kde komunizmus hrá jednu z dominantných rolí. Idey komunizmu - kolektivizmus, vzájomná výpomoc, "naturálne" hospodárstvo atď, tu boli vždy prítomné. Druhá etapa komunizmu predstavovaná Marxom a jeho dielom je variantou na podklade nových vzťahov v kapitalizme, dôsledne založená a ničím neprevyšujúca, a zostavajúca v rámcoch, Hegela, Smith a klasického židovského učenia a kultúry, píše Igor Daniš:

Překvapilo mě, jak velký vliv má ČTK, jak od ní někteří novináři přejímají zprávy i s chlupama, píše Antonín Mareš:

Ve zprávě ČT o krachu letošního ročníku NHL nazvala moderátorka pana Gary Bettmana slovem KOMISIONÁŘ, místo komisař. Podíval jsem se na zprávy na iDNES.cz, tam byl také komisionář. pod zprávou je uveden autor "Jaroslav Tomas, ČTK" (asi JT z iDNES a ČTK). na Ceskenoviny.cz je také komisionář, pod článkem není uvedeno jméno autora.

Opravdu mě překvapilo, jak snadno se může šířit chyba..

Na zpravodajských stránkách společnosti BBC najdete znepokojující srovnání, jak vypadala různá místa na světě před lety a dnes. Na zde reprodukované fotografii je argentinský ledovec Upsala, jak vypadal v roce 1928 a podtím, jak tamější scéna vypadala v roce 2004. O důvodech, proč tento ledovec mizí, se však vědci přou. Jiné fotografie, srovnávají situaci jindy a nyní, naleznete ZDE

Na Britských listech vyšel nedávno velice zajímavý psychoanalytický rozbor pohádky O červené Karkulce. Autor v něm podle freudovského schématu analyzuje psychiku Karkulky jako "tichou hysterku", jejíž cesta je jednak cestou od náboženského dogma k atheismu a ve druhé rovině je prvotním setkáním s vlastní sexualitou.

Poněkud střízlivější analýzu stejné pohádky si můžete přečíst zde. Autorem je Erich Fromm.

Včera mě zaujala reakce pana Jírovce a nutno hned zpočátku dodat, že jsem se u ni musel shovívavě usmívat. Nechci si tímto článkem hrát na "advokáta chudých či utlačovaných", ale reakce tohoto životem protřelého muže, mi přijde jako štěkot starého psa, kterého na sebe chce upozornit svého páníčka za každou cenu. Ač mám úctu k šedinám pana Jírovce, musím říci, že tento pán vůbec nepochopil o čem článek toho "hloupého studenta Bystřičana" byl.

Každému z nás se jistě stalo, že měl dohodnutou schůzku a dotyčná osobu mu ji zrušila. To není nic výjimečného a jistě jsou na světě mnohem horší zážitky, ale stalo se vám to třikrát po sobě, prakticky v jednom týdnu a ještě k tomu s představitelem instituce, která má dobré jméno a jistou tradici ( v bankovním sektoru)?

Všichni stále mluví o tom, co všechno už Stanislav Gross řekl, a očekávají, co ještě řekne, a nikdo se přitom nepodívá do těch upřímných očí a neřekne: "Vám to ale sluší".

Nikdo si nevšiml, že Stanislava Grosse patrně políbil princ.

tisková zpráva

Závěry poslanecké komise k vyšetření okolností arbitráže CME vs. ČR jednoznačně vyvracejí odpovědnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) za více než desetimiliardovou škodu, kterou Česká republika utrpěla.

K tomu: Václav Žák, "Svádět fiasko s arbitráží na podvržený dokument je alibismus"

Dr. Zdeněk Jičínský --- spolu s dalšími spolustraníky z ČSSD --- před několika dny ještě nabádal, aby se dále nerozněcovala ta rozmanitá podezření vůči českému premiérovi. Navíc: kolikrát už jsme rovněž slyšeli --- taky odjinud --- zrovna tak nabádavé poukazy na presumpci neviny! Někdy s méně cudným podtextem, že také v jiných stranách mají někteří funkcionáři máslo na hlavě. Že by právě ty čertovské růžky, to poukazování na jistý hnůj u politické konkurence, vedly ke zrychlení obrátek v myslích některých politiků?

Amerika a její klíčový spojenec Saúdská Arábie jsou obviňovány, že se nenápadně snaží dát náhubek televizi Al Džazíra, která opakovaně přiváděla americkou vládu k zuřivosti v důsledku svého zpravodajství o Iráku.

Podle zpráv z USA a z Perského zálivu nařídila katarská vláda, majitelka televize Al Džazíra od jejího vzniku v roce 1996, aby byly urychleny přípravy na její privatizaci. Mnoho zaměstnanců televize Al Džazíra se obává, že to povede k ztrátě novinářské svobody. Televize Al Džazíra vznikla s využitím týmu novinářů, který byl sestaven pro projekt arabského vysílání televize BBC, který posléze nebyl realizován.

Dva aktivisté, které žalovala multinacionální firma McDonalds za pomluvu, měli dostat od britské vlády bezplatnou státní finanční pomoc "Legal Aid" na financování právníků, kteří by vypracovali jejich obhajobu, rozhodl v úterý nejvyšší evropský soud, Evropský soud pro lidská práva. To, že se oba nemajetní aktivisté museli u soudu sami, bez právníka, na něhož neměli, hájit proti týmu dobře placených právníků od podniku McDonalds označil Evropský soud pro lidská práva za porušení jejich lidských práv a za odepření práva na spravedlivý soud.

Tento útok na velké a krásné město má tři aspekty vzájemně související. Jednak šlo o aplikaci vojenské teorie uplatňované po celou dobu války všemi stranami - že masivní útoky na města podlomí morálku obyvatelstva a povedou k ukončení bojů ze strany napadeného státu. Lokálně to samozřejmě význam mělo, ale na úrovni celostátní se to nakonec v Evropě neosvědčilo ani v Německu ani v Anglii, kde s tím Němci, po zkušenostech ze Španělska, začali ve velkém. V Japonsku však napadení měst vedlo nesporně k ukončení války. Snaha ukončit válku, v níž každý den umíraly desetitisíce nevinných lidí, byla tedy ze strany napadených států zcela legitimní.

V první polovině čtyřicátých let minulého století, a tedy v dobách, kdy přestupovaly děti v tehdejším Protektorátě Böhmen und Mähren z tzv. "obecných škol" do gymnázií, byla česká gymnázia nacisty redukována do té míry, že se nacházelo jedno v okruhu zhruba sta kilometrů. Někteří rodiče, kteří se obávali posílat třináctileté školáky každý den desítky kilometrů vlakem do nejbližšího gymnázia ve vzdáleném městě, se proto rozhodli, ponechat dítě raději v místě bydliště v tzv. hlavní škole (Hauptschule) předem určené pro lidi nízkého vzdělání. Tím, ničeho netušíce, podporovali nacistickou tendenci deintelektualizace české populace.

Česká televize nedávno přinesla reportáž z demonstrace nájemců bytů v Českém Těšíně, kteří požadují, aby privatizace bytů v centru města probíhala stejným způsobem, jako u ostatních bytů ve městě, totiž, aby při prodeji domu byla dána přednost právnické osobě, složené ze stávajících nájemců bytů.

Radnice totiž rozhodla, že v centru města tomu bude jinak, že domy se prodají obálkovou metodou, neboť, jak se představitel města vyjádřil, je zájem na tom, aby v centru bydleli bohatí lidé.

Dva reportéři, kteří odmítli prozradit své zdroje vysoké porotě, která vyšetřuje prozrazení totožnosti tajného agenta CIA , budou odsouzeni do vězení za pohrdání soudem, rozhodla v úterý jednohlasně komise tři soudců u federálního odvolacího soudu ve Washingtonu.

Britská Arts and Humanities Research Board, která financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, se rozhodla každoročně po dobu nadcházejících tří let udělovat šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách - "ring-fenced awards in Central and East European Studies". O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Vítáme studenty i z oboru polonistiky a rusistiky.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRB ZDE

Žádosti o stipendium nutno podat do úterý 3. května 2005, pozor ale, největší naději na úspěch mají žádosti, podané prostřednictvím konkrétní britské univerzity, s níž je třeba si případný výzkumný program dohodnout hned teď. Např. Na Glasgow University je interní lhůta pro podání žádostí o postgraduální stipendium AHRB do 1. dubna 2005.

Informace o postgraduálním studiu na Glasgow University ZDE ZDE

V lednu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 11 000 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.