14. 2. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Stanislav Gross a Vladimír Špidla
14. 2. 2005

ANALÝZA SITUACE PŘED SJEZDEM ČSSD

Po Praze se povídá...

Kritika Stanislava Grosse ze strany některých politiků a médií má nejasné zákulisí. To neznamená, že nemusí mít připravenou koncovku.

První kolo parlamentního projednávání kauzy bytu premiéra Stanislava Grosse skončilo nerozhodně. Kritikům premiéra se nepodařilo prokázat Grossovo pochybení, ale pochybnosti o jeho jednání zůstaly. Odhlédneme-li od právního rozměru věci a zapomeneme-li - alespoň na chvíli - na mravní dimenzi Grossova bytového problému, zůstává rozvětvená otázka: kdo celou kampaň odstartoval a co tím sleduje. V této chvíli se můžeme jen dohadovat, zda jde o nějakou obdobu aféry Olovo - či jak někteří kuloároví komentátoři říkají "aféra Cín".

Název vznikl podle zkratky křestního jména premiéra, tedy Sn (StanNum - cín), jaké ve své době iniciály Petry Buzkové posloužily k označení plánu její diskreditace (PlumBum - olovo). V týchž kuloárech se dnes nejčastěji přetřásají čtyři varianty možných iniciátorů útoku na Grosse:

  • Občanští demokraté a lidovci. S touto vizí je spojena představa, že někteří Grossovi spolupracovníci z vnitra, kde vše začalo kauzou Mlýn, pochopili, jak asi dopadnou příští volby do Poslanecké sněmovny. Dali hlavy dohromady a začali se zařazovat ne za současné, ale za budoucí ministry a jejich náměstky. Neboť ten, kdo pomůže k vítězství, je mnohem cennější než ten, kdo se k vítězi připojí až při oslavách úspěchu.
  • Bohuslav Sobotka. Tato na první pohled nesmyslná kombinace se zrodila nedávno a má dnes asi nejvíce příznivců. Ministr financí by mohl být tlačen určitými zájmovými skupinami k větším pravomocím. Tato uskupení mohou být zdrojem informací o Grossovi či rezervoárem peněz na jejich získání. Pravomoci by pak Sobotka mohl získat tak, že při pokračující diskreditaci premiérovi jako jeho nejbližší spolupracovník nabídne, že mu úřad na chvíli ohlídá - samozřejmě pouze na dobu nezbytnou k očistění Grossova dobrého jména. Během oddychového času pro Grosse proběhnou důležité privatizace. Záludnost je skryta ve faktu, že vrátit se do politiky po morálním selhání je v zásadě nemožné. Pravděpodobnost útoku na premiéra od nejbližšího spojence je samozřejmě nevyšší - což si jistě dobře pamatuje Vladimír Špidla.
  • Vladimír Špidla. Léta se po Praze vyprávělo, že Špidla nemůže být svržen, neboť má informace o Grossově podnikání. Nepoužil je buď proto, že to nepokládal za vhodné - anebo prostě proto, že tyto informace neměl. Jenže doba se změnila. Jestliže kdysi pravil Pán, že jeho je pomsta, proč by dnes totéž nemohl říci komisař?
  • Zdeněk Škromach. Jediný Grossův soupeř v zápase o funkci předsedy sociálnědemokratické strany vydělává na propadu premiéra u veřejnosti. Tato varianta naráží na problém, že ministr práce a sociálních věcí nemá přístup k materiálům, které celou premiérskou kauzu spustily. Navíc problém diskreditace Grosse právě tímto způsobem se přenáší na celou ČSSD a dělat takovéto straně předsedu může být velmi nevděčná úloha.

ZPOCHYBŇOVÁNÍ TEZE, že za kritikou Grosse stojí ODS a lidovci, se zpravidla odvolává na fakt, že takto nelze vyvolat pád vlády. Co když ale o to nejde? Lidovci se mohou jen těšit na práci v koalici se slabým premiérem. Občanští demokraté si zase mohou přát, aby do voleb vstoupili se soupeřem, který má za sebou technické K. O.

V takovémto případě není cílem svržení Grosse z funkce premiéra či vítězství Škromacha v zápase o funkci předsedy ČSSD.

Na tuto situaci reaguje Grossova skupina uvnitř sociální demokracie radikalizací jeho obhajoby. Zářným příkladem jsou někteří krajští předsedové ČSSD, kteří s Grossem spojili svoji budoucnost. Například:

  • Středočeský předseda krajské organizace ČSSD oznamuje dopředu světu, že po Grossově vítězství budou padat hlavy těch, kdo mu věrnost nepřísahali. Tím ale nikterak situaci premiéra nezjednodušuje, neboť otvírá další frontu boje. Rozštěpení strany i parlamentního klubu v současné situaci může Grosse ohrozit daleko více než Škromach.
  • Pardubický předseda krajské organizace ČSSD slibuje, že shromáždí delegáty na sjezd předem a přinutí je veřejně oznámit, jak budou na sjezdu tajně hlasovat. Je lepší nehádat, kde se učil zásadám vnitrostranické demokracie. Snad by bylo ale přece jen možné mu poradit: Josif Vissarionovič prý jednou prohlásil, že není důležité, jak delegáti hlasují, ale kdo počítá hlasy. A měl - alespoň v některých případech - určitě pravdu. Zdá se, že žhavý kandidát na předsedu sjezdové volební komise je již na světě.

VŠECHNY ZMÍNĚNÉ obrázky možných útočníků proti Grossovi jsou postaveny na kriminalistické zásadě cui bono a obecné intuici: ten, komu skandály prospívají, ten je také spustil. Takovéto vidění předpokládá přímou příčinnou souvislost.

Popravdě řečeno není nikde dáno, že se skandalizací Grosse je spojen nějaký scénář. Právě tak je možné, že jde o náhodnou shodu událostí a aktivitu různých lidí. Je-li tomu tak, pak se před Grossem a sociální demokracií otevírají dva problémy. Tím prvním je skutečnost, že ti, kdo zahájili palbu na Grosse, zašli tak daleko, že jen těžko mohou přestat střílet. Přestanou-li v této fázi, pak ztratili tvář oni.

Druhým problémem je otázka, která se stále častěji ozývá na chodbách i v sálech Lidového domu: »Stando, můžeš zaručit, že proti tobě nevypluje něco dalšího?« Ti, kdo si pamatují premiérovy problémy s kartou na benzín, s mobilem od mediální agentury a nejnověji s bytem či majetkem příbuzných, nenabudou klidu, ani když Gross stokrát řekne, že všechno špatné má již za sebou.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       14. 2. 2005
14. 2. 2005 Po Praze se povídá... Oskar  Krejčí
14. 2. 2005 Největší Čech a Jára Cimrman Jan  Čulík
14. 2. 2005 Skandály Grossových: zrno a plevy Zdeněk  Jemelík
14. 1. 2005 Být na místě Stanislava Grosse Boris  Cvek
14. 2. 2005 Jsou tací, jací jsme my Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 Nesnesitelná přitažlivost politického aktivismu Jan  Čulík
14. 2. 2005 Svět není jen arénou manipulátorů a podvodníků Jan  Čulík
12. 2. 2005 Bída Bohumil  Kartous
14. 2. 2005 Michael  Marčák
14. 2. 2005 Při atentátu v Bejrútu usmrcen bývalý libanonský premiér
14. 2. 2005 Sv. Valentýn nebo sv. Trifon? Venera  Chovancová
14. 2. 2005 Mýtus levicového voliče Radim  Valenčík
13. 2. 2005 Psí řetěz Bohumil  Kartous
12. 2. 2005 Starec a Kraus o reformě zdravotnictví lhali Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 Jahn nebo Emmerová? Ivan  David
14. 2. 2005 Michael  Marčák
12. 2. 2005 Ačkoliv se na tiskovce rozhodli sociální demokraté mlžit, Emmerová zvítězila Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 ČSSD hrozí nové kolo boje o Lidový dům Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 Proč novinář píše petici (a co z toho má) Filip  Rožánek
12. 2. 2005 Američtí Demokraté zvolili svým novým šéfem Howarda Deana
14. 2. 2005 Michael  Marčák
13. 2. 2005 Šíité vyhráli volby v Iráku
14. 2. 2005 Francie: Jak bojovat proti antisemitismu? Simone  Radačičová
14. 2. 2005 Světová obchodní organizace: reálné nebo příliš smělé cíle? Ludmila  Štěrbová
13. 2. 2005 Vznikla nová, téměř nezvládnutelná varianta AIDS?
14. 2. 2005 Výpovědní tadle smlouva Bohumil  Kartous
14. 2. 2005 Zabíjení v Drážďanech - nutnost nebo zločin?
14. 2. 2005 Ještě o Werichovi a o Antichartě Jiří  Jírovec
14. 2. 2005 Žijeme v říši Hurvínků? Mojmír  Babáček
12. 2. 2005 Rakousko dohání Českou republiku -- ve skandálech Karel  Dolejší
14. 2. 2005 Proč dolar klesá ? Josef  Vít
14. 2. 2005 Nokia integrovala do mobilů Flash, Samsung zase Linux Štěpán  Kotrba
14. 2. 2005 Veselý: Evropský přístup k řešení lidských práv je skrytě rasistický a vede Evropu do slepé uličky
12. 2. 2005 Zemřel dramatik Arthur Miller
11. 2. 2005 Gross a jeho skandál Jan  Čulík
11. 2. 2005 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
14. 2. 2005 Mýtus levicového voliče Radim  Valenčík
14. 2. 2005 Svět není jen arénou manipulátorů a podvodníků Jan  Čulík
14. 2. 2005 Po Praze se povídá... Oskar  Krejčí
13. 2. 2005 Psí řetěz Bohumil  Kartous
12. 2. 2005 Ačkoliv se na tiskovce rozhodli sociální demokraté mlžit, Emmerová zvítězila Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 Proč novinář píše petici (a co z toho má) Filip  Rožánek
12. 2. 2005 Starec a Kraus o reformě zdravotnictví lhali Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 Nesnesitelná přitažlivost politického aktivismu Jan  Čulík
11. 2. 2005 Blaženost ve státě bahnitém Václav  Dušek
11. 2. 2005 Gross a jeho skandál Jan  Čulík
11. 2. 2005 Vězni z Guantánama obviňují vyšetřovatelky   
10. 2. 2005 Co se skrývá za fasádou nové Evropy   
10. 2. 2005 Gubernie Jiří  Jírovec
9. 2. 2005 Arabské země plánují reformy, iráčtí šíité islámský stát Karel  Dolejší
8. 2. 2005 Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě Josef  Heller

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD RSS 2.0      Historie >
14. 2. 2005 Skandály Grossových: zrno a plevy Zdeněk  Jemelík
14. 2. 2005 Výpovědní tadle smlouva Bohumil  Kartous
14. 2. 2005 Mýtus levicového voliče Radim  Valenčík
14. 2. 2005 Svět není jen arénou manipulátorů a podvodníků Jan  Čulík
14. 2. 2005 Po Praze se povídá... Oskar  Krejčí
12. 2. 2005 ČSSD dnes projednává Sobotkovu reformu Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 Ačkoliv se na tiskovce rozhodli sociální demokraté mlžit, Emmerová zvítězila Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 Bída Bohumil  Kartous
12. 2. 2005 ČSSD hrozí nové kolo boje o Lidový dům Štěpán  Kotrba
12. 2. 2005 Jahn nebo Emmerová? Ivan  David
11. 2. 2005 Gross a jeho skandál Jan  Čulík
11. 2. 2005 Grossova "modrá šance" Ivan  David
11. 2. 2005 Lobbista Berka, "novinář" Rožánek a petice za odvolání Grosse Štěpán  Kotrba
10. 2. 2005 Gubernie Jiří  Jírovec
7. 2. 2005 Komunikace banální pravdy o premiérovi a o židovi Ladislav  Žák