Vřele doporučuji k nahlédnutí www. stránky některých developerských společností, které staví nové byty (z mnoha např. www.skanskareality.cz). Nebo přímo www.reality.cz a věnovat čas nabídce bytů - podobných velikostí, v Praze. Pan premier Gross si dle nabídky realit pořídil poměrně levný a ničím nevýjimečný byt 4+1. Proč se nepátrá po majitelích bytů v hodnotě 10-15 milionů?! A že jich je prodaných a rezervovaných dost! Evidentně si je kupují i členové jiných politických stran než je ČSSD. Objevit zákulisí těchto závratných investic do bytů by byl sólokapr hodný novinářské profese. Pitvat pár milionů na Barandově, jenom proto, že byt patří premierovi Grossovi, je směšné a trapné a nic na tom nemění fakt, že má mnoho lidí roční příjem třeba 120.000 CZK, míní čtenář David Šikl.

Jak je tomu již zvykem, veškerá klíčová jednání ÚVV ČSSD, kde se nedemonstruje nerozborné přátelství a jednota, jsou uzavřena veřejnosti i novinářům. Jelikož změna politického programu strany je událost, která se dotýká všech členů této strany a jejich voličů (nejen 182 členů výboru a dalších pozvaných), Britské listy opět zveřejňují zvukový záznam všech podstatných projevů a přesný přehled jednotlivých klíčových hlasování okolo nejkontroverznějšího návrhu poslance Martínka na dopracování Grossova "Akčního" programu. Činí tak proto, abyste si udělali obrázek sami. Bez manipulace některých médií, které mají do nepředpojaté objektivity daleko a zpravodajství sestavují z drbů.

neděle 17.00: V Iráku byly uzavřeny volební místnosti. Irácká volební komise tvrdí, že volební účast iráckých občanů dosáhla 72 procent - nevysvětlila však zdroj této informace - a americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová volby označila za "obrovský krok kupředu". Vysoký volební poradce OSN Carlos Valenzuela naopak požadoval opatrnost při určování volební účasti.

Atentáty v Bagdádu však usmrtily nejméně 25 osob.

Reportéři uvádějí, že byl velký rozdíl při volební účasti mezi šiitskými a kurdskými oblastmi na jihu a na severu Iráku na jedné straně a mezi sunnitskými oblastmi. V šiitských a v kurdských oblastech byla volební účast skutečně vysoká a volby byly populární. Voliči v těchto oblastech označovali volby za nejdůležitější událost svého života. Volební místnosti v mnoha sunnitských městech v centru Iráku však buď zůstaly uzavřeny anebo se k nim dostavilo jen minimum voličů

Podrobnosti v angličtině BBC

neděle 16.30: Britské vojenské dopravní letadlo C-130 Hercules havarovalo asi 40 km severozápadně od Bagdádu. K incidentu došlo v 17.25 bagdádského času (15.25 středoevropského času). Trosky letadla jsou podle zpráv roztroušeny daleko široko.Při havárii zahynulo nejméně 15 britských vojáků.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Tisková zpráva

Liga lidských práv se obrací nejen v souvislosti s nekončícími skandály policie nejtěžšího kalibru, za něž nikdo není schopen nést osobní ani politickou zodpovědnost a složit svojí funkci, s otevřeným dopisem na ministra spravedlnosti Pavla Němce. Předmětem dopisu je - při vědomí nerozvinuté politické kultury - "minimální systémový požadavek" a konkrétní návrhy na zřízení nezávislého a transparentního mechanismu pro vyšetřování všech stížností podaných na policisty mimo resort ministerstva vnitra.

Tento požadavek je opakovaně vznášen v posledních čtyřech letech nejen nevládními organizacemi, ale zejména mezinárodními institucemi a - rovněž opakovaně - ignorován minulými i současnými představiteli ministerstva vnitra a policie. V první řadě pak těmi, které za současný stav nesou zodpovědost. Stejně tak byla možnost upravení nezávislého vyšetřovacího systému při přípravě nového trestního řádu doposud bohužel opomíjena legislativci ministerstva spravedlnosti.

Tento systémový návrh v sobě podle názoru Ligy zahrnuje výrazný prvek prevence, který dalece přesahuje oblast ochrany základních práv a může přinést celospolečensky užitečné zlepšení práce policie i její větší transparentnost, včetně profesionálního šetření všech porušení zákona ze strany policie od samého počátku.

Od našeho zpravodaje v Porto Alegre.

Hlavní zprávou dne se ve veškerém zpravodajství v Brazílii v pátek stala jedna česká paní. Stala se nejznámějším českým jménem v této zemi po někdejším prezidentu Kubitschkovi.O Mileně Suchopárkové referovaly všechny brazilské zpravodajské relace jako o první zprávě, včetně pořadu Jornal Nacional, televizního zpravodajství ve 20 hodin, které má každý večer 60 milionů diváků.

Zatím není jasné, jestli to není provokace. Faktem však je, že hlavní mezinárodní nevládní organizace a organizace na obranu lidských práv připravují oznámení, že by se měl den 10: září celosvětově slavit jako Den proti chudobě. Vyvolávalo by to palcové titulky v novinách den před tím, kdy si Spojené státy připomínají tragickou událost z 11. září.

sobota 19.00: V předvečer všeobecných voleb v Bagdádu se stalo tamější americké velvyslanectví terčem raketového útoku místních povstalců. Byly usmrceny dvě osoby a nejméně šest jich bylo zraněno.

Během soboty usmrtili povstalci při různých útocích v Iráku, především na volební místnosti, dalších 17 osob a desítky osob zranili.

Perikopou dnešní neděle je podobenství o rozsévači v podání Lukášova evangelia. Ve všech synoptických evangeliích má podobenství stejné schéma: Nejprve Ježíšovo podobenství, potom prosba učedníků o interpretaci jeho příběhu a nakonec Ježíšův výklad. V podstatě jde v celém textu o to, že jakkoli lidé vědí o dobru, z různých popsaných příčin se přiklánějí raději ke zlu. Pouze někdy volí dobro, tato volba má však -- a to je dobrá zpráva, euaggelion dnešního textu - explosivně zachraňující, stonásobný účinek.

Letos si připomínáme šedesát let od konce druhé světové války, ve čtvrtek byl Den obětí holocaustu - šedesáté výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi.

Světové sociální fórum bylo založeno v brazilském Porto Alegre v roce 2001 a záměrně se koná přesně v době, kdy se koná jeho protiklad, Světové hospodářské fórum v Davosu.

Do jediného města se sjíždějí ekologové, příslušníci nevládních organizací, organizací na obranu lidských práv, levicoví intelektuálové, odboráři, protiestablishmentoví militanti, komunisté, anarchisté, vegané, hippies a protiglobalisté k debatám o řešeních pro spravedlivější svět.

Asi 120 000 lidí z celého světa přijíždí do mého rodného města na pět dní konferencí, workshopů a panelových diskusí o obrovském spektru otázek, jako jsou zahraniční dluhy chudých zemí, americká supervelmoc, sílící vliv Číny a její porušování lidských práv, vznikající krize nedostatku vody, zákaz obchodu se zbraněmi, hladomor, AIDS.

Zdeněk Škromach hodlá učinit další krok na cestě za získáním předsednického křesla v ČSSD. Zatímco se v minulých týdnech představil jako uchazeč o funkci předsedy na probíhajících krajských konferencích ČSSD, kde se pokoušel hájit tradiční programová východiska sociální demokracie před pragmatickým posunem ČSSD doprava, v sobotu se ve stejné roli představil na "programovém" ÚVV. Sobotní střetnutí s Grossem po opakovaném hlasování prohrál za absence skoro poloviny členů ÚVV, kteří dali nohama najevo, co si myslí o obou. 71 hlasů ze 182 možných při účasti 112 -- to je varování Grossovi. Výsledkem nebylo jasné KO vítězství Stanislava Grosse, ale těsné vítězství na body. Samozřejmě za využití všech fint a fines, které někdy i překračovaly pravidla demokratického boje. V jednu chvíli se zdálo, že je Gross poražen, ale oklikou se přes zpochybnění hlasování opět stal vítězem. Úhybné manévry se stávají v "modernizované a akční" sociální demokracii zvykem. Stejně jako vyčerpávající diskuze o ničem. Řečeno slovy guru zákulisních čachrů: "Nezáleží na tom, kdo jak hlasuje, ale na tom, kdo sčítá hlasy." Nutno dodat, že do konce sobotní konference vydrželo pouze 82 členů s právem hlasovat.

Jsem přesvědčen, že jsme si všichni vědomi, jak závažný úkol dnes před námi stojí: Chceme aktualizovat a modernizovat dlouhodobý program České strany sociálně demokratické pro mimořádně složité a významné období. Myslím, že jsme si všichni vědomi, že nejde v žádném případě o prázdnou frázi. V květnu minulého roku naše země vstoupila do Evropské unie a všichni se učíme žít v tomto novém, pro nás životně důležitém společenství vyspělých demokratických států. Všichni se učíme využívat jeho výhody a všichni také se učíme nést společnou evropskou odpovědnost.

Publikujeme návrh "akčního" programu ČSSD pro období do příštích parlamentních voleb. Ústřední výkonný výbor, rozšířený o zástupce odborných komisí, Grossovi tento "akční program" po revokaci usnesení o jeho dopracování nakonec schválil. Negativně se ke Grossově konceptu stavělo původně 50 členů nejvyššího orgánu. Souhlasili s návrhem poslance Radko Martínka na dopracování Grossova materiálu. Pro revokaci tohto hlasování hlasovalo o chvíli později 60 členů ÚVV. Pro v druhém hlasování o nutnosti přepracovat Akční program bylo jen 42 členů, proti 38. Rozhodli ti, kteří se "zdrželi" - 21 hlasy a ti, kteří nehlasovali vůbec - 11 hlasy. Stanislava Grosse nakonec po této proceduře podpořilo celkem 71 členů ÚVV ČSSD; proti byli 4; hlasování se zdrželo celkem 32 členů; nehlasovalo 5 členů. Gross tak získal křehký mandát k opatrným reformám. V žádném případě nebyl poražen, o vítězství se ale také nedá mluvit. Odešel ze sálu se ctí a námětem k přemýšlení. Taková je podpora Stanislavu Grossovi v ČSSD. A taková může být jeho reforma.

Měli bychom se snažit obnovit politickou diskusi o hodnotách, kvůli kterým jsme šli do politiky. O vizích, které nás tehdy motivovaly. Dnes nám velmi chybí. Proč? Jsme unaveni vládou? Nebo věčnými koaličními ústupky? Zápas o názory a myšlenky, který je veden důstojně a slušně by neměl být zatlačen do kouta jakousi soutěží volného trhu o výhody a malé či velké pašalíky. Nebo chceme třeba v zájmu pohodlí schválit ceník na zakoupení jednotlivých funkcí?

Chtěl bych reagovat jednak na vystoupení úřadujícího předsedy Stanislava Grosse a částečně i na vystoupení předsedkyně Petry Buzkové. Když jsem v poslední době jednal jako člen ÚVV za pražský kraj o vývoji ve straně s různými členy a funkcionáři naší pražské organizace, dočkal jsem se až příliš často odpovědi, že to stejně nemá cenu, protože dnešní konference nebude jednat o současné politické situaci, natož o dalším směřování stranické politiky. Vyslechneme prý jenom povinné zprávy a projevy, pak podle před dohodnutých podpor vhodí delegáti do uren určené hlasy a půjdeme domů.

Petr Miller, bývalý československý ministr práce a sociálních věcí, argumentoval ve čtvrtek ve svém příspěvku na pražské konferenci k Evropskému sociálnímu modelu, že přípravy pro zavedení efektivního československého sociálního modelu byly učiněny - na základě slavné předválečné československé tradice - už začátkem devadesátých let. Bohužel je pak nikdo nerealizoval.

Že je slovo "moderní" v poslední době mezi politiky skutečně mimořádně moderní, se můžeme přesvědčit denně ve všech sdělovacích prostředcích.

"Moderní" pravicoví politici z ODS vykukují ze všech médií a snaží se nás přesvědčit (všichni naprosto stejnými slovy, stejnou melodií hlasu a s úsměvem se stejně ironickým nádechem), že není možné dále pokračovat nemoderní tzn. socialistickou cestou a je potřebné začít provádět ve všech oblastech "moderní" radikální reformy.

A co na tato prohlášení lidé?

Martin Wolf napsal pozoruhodnou, ale chybnou obranu globální tržní ekonomiky, recenzuje jeho novou knihu v britském měsíčníku Prospect David Held. Podle jeho názoru potřebuje svět v globalizační éře sociálnědemokratické principy:

Jiná recenze Wolfovy knihy je ZDE

Všichni, kteří nás chtějí podvést, hledají pro své záměry pozlátková slova a věrohodně znějící vysvětlení. Pro záměry připravit občany o přetrvávající záruky slušného zacházení se osvědčila zejména slova: "moderní" a "progresivní", "zeštíhlit" a "pružný". Prostě ti nahoře pro nás chtějí samé dobré věci a protože bychom to ve své zabedněnosti nepochopili, je dobré to tajit a spokojit se slovy, která znějí jako příslib z nebes.

Organizace Reportéři bez hraniuc protestovala proti tomu, co charakterizovala jako "systematické šikanování" arabské satelitní televizní stanice Al Džazíra. Apelovala na iráckou vládu, aby zrušila své rozhodnutí uzavřít bagdádskou kancelář televize Al Džazíra, které učinila irácká prozatímní správa v srpnu 2004.

George Bushe nemají v Evropě lidé rádi daleko více než jakéhokoliv jiného amerického prezidenta v historii, konstatuje komentátor listu New York Times Thomas Friedman, který právě procestoval Británii, Francii, Německo a Švýcarsko. Pokračuje: "Některým lidem v Evropě snad musí být Bush sympatický, s žádnými takovými jsem se však zatím nesetkal."

Bylo to na letišti v Miami dne 17. srpna 2004, když jsem stál dvě hodiny ve frontě cizinců, čekajících na sejmutí otisků prstů, zatímco nekompetentní úředníci dávali zmateným cestujícím protikladné instrukce (a dva pracovníci letištní ochranky si navzájem začali dělat osobní prohlídku), kdy mě poprvé napadlo, že se Amerika rozkládá.

V mnoha ohledech to prozrazovala zejména bitva mezi těsnými polyuretanovými kalhotami a obřími zadky amerických žen. Amerika roku 2005 se snaží dělat víc, než na co stačí.

Citujeme z komentáře Matthewa Parrise, publikovaného v britském deníku The Times.

Problém zákazu kouření ve veřejných prostorách se týká citelných omezení. Citelných v tom smyslu, že velká část obyvatelstva jsou kuřáci. To není žádná demagogie, pokud kouří 30% mužů a 17% žen , jedná se sice o menšinu, ale statisticky a hlavně společensky významnou.

Kouření pro ně znamená uspokojení určité potřeby a na základě kulturních zvyklostí jsou právě určité veřejné prostory považovány za takové, v nichž je kouření považováno za komplementární činnost spojenou s dalšími typickými činnostmi, které charakterizují pobyt v těchto prostorech, a pro které jsou také navštěvovány. A co je důležité, uspokojují tuto potřebu na základě svobodně projevené vůle individua.

Béda Trávníček zase rozdával motorové pily u Mountfieldu a kluci lesničtí se šli pochlubit ministrovi, jenže na ně vyplazoval jazyk a tak se začali koulovat. Lepší začátek stranické kampaně za zvolení místopředsedou ČSSD si Jaroslav Palas nemohl přát.

Trapas a nezvládnutý politický krok je pouhým vyvrcholením nemotorné politiky Ministerstva zemědělství. Kam se poděla lehkost bytí za lidoveckého ministra Luxe, o tom by mohl vyprávět leckterý přeživší ministerský úředník.

Se změnami naší společnosti se mění i názory na ochrannou a štědrou ruku státu. Bohužel, aby byl stát vůbec schopen něco rozdávat, musí to nejdříve někomu zcela osobně vzít. I když některé daně nejsou na určitou osobu zaměřeny, třeba spotřební daně, daně na energii a pohonné látky, přesto začíná být obecně známo, že i takové daně zaplatíme my -- poplatníci, někdy po neprůhledných oklikách, ale černého Petra má nakonec vždy občan.

V diskusi nad činem Jana Palacha, kterou Filip Sklenář vyprovokoval svým ikonoklastickým článkem, dochází Karel Dolejší k jednomu závěru nejspíše pravdivému a druhému spornému. V pasáži, kde se zamýšlí nad důvodem Palachova činu, dochází k závěru, že s velikou pravděpodobností šlo o motiv, který byl společný a srozumitelný celé cítící a vnímající části tehdejší československé společnosti -- neakceptovatelné selhání kolektivně sdílených hodnot a hroutících se sociálních vazeb uvnitř lidské a národní společnosti tlakem zvenčí, ohrožující samo její bytí.

"Co se změnilo dnes?", ptá se Vladimír Línek ve svém článku, v němž reaguje na mou polemiku s texty Filipa Sklenáře o fenoménu Palach. Línek se zřejmě domnívá, že se v české společnosti od ledna 1969 nic podstatného nezměnilo a že je třeba dát Palachovu činu silnější oprávnění než to, jež plyne z tehdejší mimořádné historické situace. On sám shledává paralely mezi normalizací a dneškem, snaží se najít spojitost mezi Kristovou a Palachovou obětí. Možná ale tak úplně nedomyslel důsledky svého postupu.

Ad: Šmelinářů bývá víc než partyzánů (BL 20.1.05)

Nebudu reagovat na články lidí, kteří Jany Palacha a Zajíce nezažili. Ivanu Davidovi však bylo v roce 1968 16 let. Kdosi mu dokonce vrazil na Palachově pohřbu do ruky vlajku. Měl by tedy vědět, o čem píše. Podle Davida Jan Palach "z krátké životní zkušenosti dovodil chybný závěr".

Britská policie a odborníci zabývající se ochranou dětí vydali první instruktážní film, varující děti před rizikem od pedofilů, zneužívajících internetu. Film byl natočen pro školy druhého stupně. Varuje dospívající děti, před nebezpečím setkávání se s neznámými lidmi, s kterými si seznámí na chatech na internetu. Využívá konkrétní příběh jedné dívky, která se stala obětí pedofila.

Běžnou praxí pro svobodnou mladou Egypťanku z nejvyšších společenských vrstev, která otěhotní, je nechat si udělat potrat, pak podstoupit operaci, jejímž prostřednictvím jí lékaři vrátí panenskou blánu, a pak si odchytnout nějakého příhodného manžela.

Sedmadvacetiletá oděvní návrhářka Hind el-Hinnawyová to však odmítla udělat. Záměrně a provokativně své dítě porodila a pak zažalovala jeho otce, aby přiznal otcovství. Vyvolala tím v konzervativní egyptské společnosti obrovský skandál a veřejnou diskusi o tajných manželských kontraktech, které mezi sebou mladí Egypťané uzavírají, aby měli sex.

Jedním z nejproblematičtějších rysů technologického pokroku je, to, že se s příchodem nové technologie stávají nahrávky, pořízené starou technologií nepřístupné a je nutné je neustále převádět na nové systémy. Tak většina počítačových databází z první poloviny devadesátých let je zřejmě zcela nepřístupná. Máme disky z tehdejších - dnes nestandardních - počítačů, které už v současnosti nikdo neotevře.

Obdobný osud čeká ve velmi blízké budoucnosti videonahrávky na kazetách VHS. Ke konci minulého roku oznámila firma Dixons, velký obchodní řetězec prodávající elektroniku, že přestává prodávat videorekordery VHS - je to podle ní už zastaralá technologie. Avšak co si počít se všemi těmi starými videokazetami, o něž nechcete přijít, až se vám váš dnešní videorekorder rozbije? Americký list New York Times upozornil na řešení:

Poté, co britská policie propustila ve středu večer čtyři britské občany, převezené z amerického tábora v zálivu Guantánamo na svobodu, vydal Pentagon prohlášení, v němž konstatoval, že tito muži představují "podstatnou hrozbu".

To ostře odmítl otec jednoho z vězněných mužů. Azmat Begg, otec Moazzama Begga, zdůraznil, že navzdory stovkám výslechů v zálivu Guantánamo jeho synovi nebyla prokázána žádná vina. "Vyslýchali ho více než třistakrát. Neexistují žádné důkazy o ničem, ale jestliže chtějí Spojené státy něco trvdit, je to na nich. Znám svého syna. Znám svého syna velmi dobře. Můj syn nedělá nic špatného. Je to velmi bohabojný člověk. Vždycky myslí na lidi a vždycky dělá jen dobré věci."

Lobbistické organizace, financované americkým ropným průmyslem, se zaměřují na Británii ve snaze zpochybnit hrozbu podnebných změn a zabránit tomu, aby došlo ke snížení emisí skleníkových plynů, varují čelní vědci.

Bob May, předseda britské vědecké Royal Society, konstatoval, že se tito lobbisté zaměřují na Británii, protože je v této mezinárodní debatě právě Británie silně slyšet. Britská vláda se nedávno rozhodla učinit globální oteplování hlavním tématem svého předsednictví skupiny G8. Hlavní vědecký poradce britské vlády David King charakterizoval podnebné změny jako větší hrozby než terorismus.

Zatímco volby v Iráku se nezadržitelně blíží, názory Iráčanů na ně se různí. Od rozhodnutí, zda budou vůbec volit, až po názory na to, zda výsledky přinesou pozitivní změnu jejich válkou zničené okupované zemi. Martin Mrzena shrnul reportáž známého novináře Dahra Jamaila. Zdroj ZDE.

Reportéři rozhlasu BBC odhalili rozsáhlou podvodnou podnikatelskou akci, v jejímž rámci vybírá předem skupina českých a slovenských podvodníků několikatisícové částky od osob především ze Slovenska, jimž podvodně slibuje zařídit v Británii lukrativní zaměstnání. Po vylákání do Británie, po vyinkasování peněz na letišti a po vydání falešné "pracovní smlouvy" jsou středoevropští uchazeči o zaměstnání ponecháni svému osudu. Jak potvrdilo britské ministerstvo průmyslu a obchodu vyžadovat od žadatele o zaměstnání poplatek za zprostředkování pracovní příležitosti je v Británii zákonem zakázáno. - Reportáž, která se vysílala v britském rozhlase v pondělí 24. ledna v podvečer, měla podstatný ohlas. Jeden poslanec Dolní sněmovny bude požadovat od premiéra Blaira, aby proti takovýmto podvodným praktikám razantně zasáhl:

V prosinci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 15412 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.