Václav Havel ještě vizi měl, občas sice zamlženou, ale věřil jí, byl idealista. Tržní svět se s idealisty chlubí jako s pouťovým zbožím: vystavuje je, dává jim doktoráty, ale neposlouchá je. Problém Václava Havla byl, že chtěl být presidentem pro všechny. Intelektuály tím zklamal, plebejce nenadchnul. Král zůstal nahý. Byl v tom trochu nevinně, národ si ho v roce 1989 vyvolil a on rychle se proměňující společnost nepostřehl. Na jedné straně se proto stal rétorikem, na straně druhé nejistotou pro ty, pro něž humanismus je jen slovem ve slovníku.

Přiznám se, že novoroční projevy už dlouho neposlouchám, nesleduji televizi, názory tzv. elity mě nezajímají, protože kromě frází nic nového nepřinášejí. Ano, Čulík má ve svém sloupku "Klausovy banality" v těchto větách pravdu: "Český národ dnes nedůvěřuje intelektuálům - buď už skoro žádné nemá, anebo - to spíš - ti lidé nejsou ve veřejném prostoru vůbec slyšeni. Veřejný prostor v České republice ovládlo demonstrativně deklarované plebejství. Kdo chce něco víc a nedá se to vyjádřit penězi, je podezřelý." Já myslím že je prostě i společensky odepsaný, je v izolaci, povětšinou v dobrovolné izolaci.

Soudím ale, že právě dnes jsou lidé mimo veřejný prostor elitou, ne ti, co se vyjadřují penězi a přízní popkultury. Toto malé procento lidí se nikdy nebude vyjadřovat penězi, zůstanou autentičtí, avšak bez vlivu a možnosti něco změnit. Každý má začít u sebe, doporučuje jinými slovy alibisticky Václav Klaus, avšak oni u sebe začínají a u sebe končí. Ondřej Fér ještě Václava Klause "hájí", neví sice pořádně proč, ale přesto a v kritice textu pana Jírovce připomíná i on možnost svobodných voleb, možnost vybrat si svého zastupitele. Je snad jen tohle demokracie? Je snad tato demokracie demokracií díky vládě právě takovéto většiny?

K čemu mi totiž je svobodná možnost vybrat si svobodně svého zastupitele, když si nemám z koho vybrat, když nikdo z těch, kteří se pomyslně infiltrují skrze moc peněz, mi nemá co nabídnout? Je to filozofická otázka, možnost této svobody jako takové totiž chápu, avšak moje svoboda musí být i pro mě funkční, jinak se s ní nejsem ochoten spokojit. Logicky totiž očekávám, že má svobodná vůle nebude vyjádřena jen samotnou možností svobodné volby, ale že bude i naplněna. Protože to tak není, je pro mě argument svobodných voleb jen rétorikou a paradoxně mě vede k dalšímu zjištění.

Svoboda bez možnosti něco změnit je k ničemu a jedinou funkční svobodu kterou mám, mám stejně tak, jako před patnácti lety, a to v sobě. Poznám-li totiž jako svoji nutnost měnit svět, pak svobodu paradoxně ztrácím, protože svět měnit nemohu. Nemám kapitál, nemám kontakty, jsem osamocený kreativní intelektuál, nekonzumuji, nezajímá mě dětská pornografie a ani soutěž Superstar. Mýtus svobody - sice svobodné volby - pak vnímám jako kus žvance, jež mi předhodila zkorumpovaná lůza a s kterým se mám spokojit. Používám záměrně drsná slova pro lepší vyjádření, jejich zdrojem není má frustrace.

Jediné, co mají lidé mimo veřejný prostor, jsou ideje, o které moc peněz nestojí, avšak nejsou na rozdíl od většiny znesvobodňováni všemi těmi výdobytky tržní společnosti, lidé mohou ještě být svoji. Takže tady panu Jírovci rozumím a Kotrbovu glosu "Intelektuálové potřebují vyměnit voliče" jsem si odfajfknul. Jo, ta "bezejmenná" a podezřelá elita tyhle hry prokoukla už dávno, jakkoliv je neinscenuje a jakkoliv se na nich nepodílí. Tony Blair hostí za peníze daňových poplatníků právě ty, kteří se vyjadřují penězi a pryč jsou ty časy, kdy Masaryk bedlivě naslouchal Karlu Čapkovi. Věděl proč.

Současní vůdci nemusejí naslouchat ničemu, natož svému svědomí, jejich kreditem je moc peněz, stojící za nimi a plebejci dole, je přece mohou a nemusí volit, mohou si sakra přece svobodně vybrat! Jenomže jednoprocentní elitu volba mezi menším a větším zlem neuspokojuje a tak soudím, že statečností dnešní doby je být jiný. Je to skrytá revoluce, revoluce mysli, revoluce nepostižitelná a nepostřehnutelná. Zakončím to známým vtipem: "Žižko, nemáme koně!" "Nevadí, do sedel !" Tak blbý to není, dodal bych já, koluje v nás Kafkova i Haškova krev.