John Curtis, vedoucí oddělení Britského musea pro starověký Blízký východ a autorita na mnoho iráckých archeologických vykopávek, zjistil minulý měsíc při cestě do Babylonu, že tam došlo "k podstatným škodám".

Tohoto starobylého města totiž používají už dva roky američtí a polští vojáci jako vojenského skladiště, navzdory námitkám od archeologů.

"Rovná se to postavení vojenského tábora kolem velké pyramidy v Egyptě nebo kolem neolitického památníku Stonehenge v Británii," praví se ve zprávě Britského musea.

Curtis zaznamenal praskliny a díry na místech, kde se někdo pokoušel vytrhat dekorativní cihly, které tvoří známé draky na Ištarské bráně.

Byl svědkem toho, jak rozdrtila vojenská vozidla 2600 let starý cihlový chodník. Archeologické fragmenty byly rozházeny po celém prostoru a do starověkých sídlišť byly vykopány vojenské zákopy.

Velké množství písku a zeminy, viditelné smíchané s úlomky archeologických předměrů, byly z místa odvezeny jako náplň tisíců pytlů s pískem. Když byla tato praxe zastavena, na místo archeologických vykopávek bylo přivezeno odjinud velké množství zeminy a písku, takže tím bylo místo kontaminováno pro celé generace budoucích archeologů.

Curtis požaduje, aby bylo zahájeno mezinárodní vyšetřování. Archeologové, vybraní Iráčany, by měli zaznamenat veškeré škody, které spáchaly okupační jednotky.

Americká armáda obhajovala své operace v Babyloně, ale uvedla, že všechno přesunování zeminy bylo zastaveno a že uvažuje o odsunutí svých vojáků z archeologické oblasti.

Babylon, město známé svou krásou 1000 let před tím, než Evropa postavila cokoliv srovnatelného, si zvolili Američané jako místo pro americkou vojenskou základnu v dubnu 2003, těsně po invazi do Iráku.

Vojenští velitelé si vybudovali tábor přímo uprostřed jedné ze světověji nejvýznamnějších archeologických vykopávek a obklopili uzavřenou část starobylého města. Do města přišlo asi 2000 vojáků.

V září 2003 byla základna předána polským jednotkám, které je spravovaly až do 15. ledna 2004, kdy byla archeologická oblast oficiálně předána iráckému ministerstvu kultury.

Curtis ve své zprávě akceptuje, že zpočátku ochránila vojenská přítomnost archeologické vykopávky před pleniteli. Avšak charakterizoval jako "politováníhodné" vojenské rozhodnutí zřídit vojenský tábor uprostřed takto závažných vykopávek.

Zjistil, že velké části míst, kde se provádějí vykopávky, byly pokryty štěrkem, přivezeným odjinud, zdusány a někdy i chemicky ošetřeny, aby vznikly startovací plochy pro vrtulníky, parkoviště pro automobily a ubytovací a skladovací prostory. "Získávání informací o těchto oblastech bude v budoucnosti značně obtížné," konstatoval.

Archeologové jsou zděšeni potvrzením zpráv, které přicházejí z Iráku už dlouhé měsíce.

Podrobnosti v angličtině ZDE