Obyčejní Iráčané mají starost o regulérnost voleb, která je ohrožena špatnou bezpečnostní situací a spletitostí samotného volebního systému.

"Nejsme proti volbám, jsme proti jejich načasování", říká Saif, osmnáctiletý student biologie na bagdádské univerzitě. "Bude to katastrofa. Podívejte se na tu bezpečnost!"

V době příprav na volby se stupňuje násilí, jehož cílem jsou často volební místa a političtí činitelé.

17. ledna byla v městě Beji dvě volební místa ostřelována minometnou palbou. Ve stejné oblasti útočníci napadli školu, která byla rovněž vybrána za volební stanici a střežena americkými vojáky.

Sebevražedný bombový útok otřásl ústředím jedné z vedoucích šíitských politických stran, přičemž zemřelo nejméně pět členů stráže. Úřad Nejvyššího shromáždění pro islámskou revoluci, nacházející se v jižním Bagdádu, v blízkosti bagdádské univerzity, byl poškozen explozí.

Navzdory násilí mnozí Iráčané zůstávají odhodláni volit.

"Nejsme proti volbám, jsme proti jejich načasování."

"Budu volit, ať se děje cokoli", říká Alia Khalaf, bioložka z Bagdádu, která je zároveň stoupenkyní Sistáního. "Volby přinesou do Iráku více bezpečí."

Přesto se zdá obtížné představit si, že pouze konání voleb bude katalyzátorem stability.

Nedávno byl při jedné z vojenských operací v jihovýchodním Bagdádu zastřelen syn blízkého spolupracovníka ajatolláha Ali Al-Sistáního. Minulý týden byl v malém městě Salma Pak, jižně od Bagdádu, zavražděn Mahmoud Al-Madaen, osobní zástupce Sistáního, spolu se svým synem a čtyřmi bodyguardy. Stejného dne byl nalezen mrtvý Halim Al-Moaqaq. Moaqaq byl dalším ze Sistáního poradců.

Nejméně osm kandidátů bylo zavražděno -- ponechme stranou bezpočet nezdařených pokusů.

Za těchto okolností mnoho Iráčanů vyjadřuje velmi silný odpor proti konání voleb. "Budeme mít volby jen proto, že to Američané chtějí", říká Sára, studentka fyziky v Bagdádu. "Nominovaní kandidáti nejsou rození Iráčané a většina z nich jsou loutky Američanů, kteří netrpěli v Iráku tak jako my."

"Budu volit, ať se děje cokoli."

V zdánlivě marné snaze zvýšit bezpečnost, ohlásil Američany podporovaný prozatímní kabinet, že hranice země budou uzavřeny od 29. do 31. ledna. Mobilní a satelitní telefony budou po tuto dobu odříznuty, doprava "omezena" a již existující zákaz nočního vycházení rozšířen. Iráčanům bude rovněž zamezeno cestovat mezi provinciemi.

Volební komplikace

"Mají-li to být skutečné volby, měla by být známa jména," stěžuje si muž, který si říká Ahmed, na tržišti v centru Bagdádu.

Jeho názor není bezdůvodný -- volební proces je plný komplikací. Jen v samotných hlasovacích lístcích k volbě 275členného parlamentu je složité se vyznat. Přes 7 tisíc kandidátů je většinou bezejmenných z obav před zavražděním. Členové parlamentu budou voleni podle zásad poměrného zastoupení.

Jsou tu i další komplikace. Zdá se, že 4 z 18 provincií nebudou schopné uspořádat volby z důvodů rozšířeného násilí.

"Propast" mezi sunnity a šíity?

Někteří z Iráčanů odhodlaných volit jsou frustrováni pozorností médií ohledně "propasti" mezi sunnity a šíity.

"Budeme mít volby jen proto, že to Američané chtějí."

Na otázku po příslušnosti k náboženské skupině Ahmed neodpoví, je-li šíita či sunnita: "Co na tom záleží? Jsme všichni Iráčané a všichni muslimové."

Jassim -- 36letý majitel obchodu se zeleninou v převážně šíitské čtvrti Khadimiya -- věří, že není důvod pro dělení na šíity a sunnity.

"Jen politické strany mluví touhle řečí", dodává. "Zdá se, jako by existovali lidé, kteří si tohle rozdělení přejí. Ale k tomu nikdy nedojde, protože my jsme takové dělení nikdy neměli."

Co je přednější: demokracie nebo volby?

Budou-li se konat volby, ze kterých vzejde parlament, jeho úkolem bude vytvořit ústavu, která bude předmětem referenda před 15. říjnem tohoto roku. Krátce nato -- 15. prosince -- se podle přechodné ústavy budou konat volby, které ustanoví novou vládu.

Tyto plány se jeví přitažené za vlasy, podíváme-li se skrz objektiv násilí a zmatků, které zmítají současným Irákem.

"Neměla by demokracie předcházet volbám", ptá se nezaměstnaný inženýr Khalid v centru Bagdádu, "raději než se pokoušet použít takové nelegitimní volby k tomu, abychom mohli nazývat Irák demokracií?"

Shrnuje politickou situaci postihující nadcházející volby, řekl irácký politický veterán, který mluvil pod podmínkou zachování anonymity, týdeníku Al-Ahram: "Po tom, co Islámská strana odstoupila a Asociace muslimů bojkotuje volby, je zřejmé, že budou jmenováni sunnitští zástupci."

Dále, zdůrazňuje chaos okolo voleb a jejich potenciálního politického dopadu, pokračoval: "Nevěřím, že Američané budou souhlasit s kurdskými požadavky ohledně Kirkúku a jedné ze dvou hlavních funkcí ve vládě. Stejně tak nebudou souhlasit se šíitským požadavkem federalismu a většiny v Národním shromáždění či s iránským systémem vlády."

Další politik řekl Al-Ahram Weekly také pod podmínkou anonymity: "Jaký druh zřízení máme očekávat od voleb, které jsou konány za okupace a těsně po krveprolití ve Faludže?"

Dahr Jamail je jedním z hrstky nezávislých amerických novinářů v Iráku, kam se vydal unavený selháním amerických médií věrně informovat o pravé podobě války. Jeho zpravodajství bylo rychle rozpoznáno jako důležitý zdroj informací a v současnosti píše pro Inter Press Service, The NewStandard a jiné. Jeho reportáže byly rovněž publikovány v časopise The Nation, The Sunday Herald a Islam Online. Je zvláštním zpravodajem rozhlasových stanic Flashpoints, BBC, stránek Democracy Now! a dalších.