Marocký občen, jehož vydání požaduje Španělsko v souvislosti s jeho údajným spojením s útoky na WTC dne 11. září 2001, uvedl během deportačního slyšení, že byl mučen na "přímý příkaz" britské výzvědné služby.

Britský konzervativní deník Daily Telegraph prohrál své odvolání proti rozhodnutí nižšího soudu, že musí zaplatit odškodné ve výši 150 000 liber (něco přes 3 miliony Kč) za zveřejnění pomluvy, že Galloway dosatával peníze od režimu bývalého diktátora Saddáma Husajna.

List Telegraph se odvolal, poté, co mu bylo nařízeno, aby Gallowayovi zaplatil odškodné ve výši 150 000 liber a aby také uhradil náklady soudu ve výši 1,2 milionu liber.

Vyšetřovatel Evropské unie, který zkoumal obvinění, že CIA provozuje v Evropě svá vězení, konstatoval v úterý, že existuje "množství důkazů", že Spojené státy mají systém, v jehož rámci "vyvážejí" mučení.

Zájem Severoatlantické aliance a Evropské unie o východní Evropu, Kavkaz a Střední Asii je přirozený. Potíž je v tom, že Česko pouze přikyvuje spojencům a neopírá se o analýzu vlastních národních zájmů.

Od Sibiře přes Moskvu až do středu Evropy se valí mrazy. Ostatně - co dobrého by mohlo přijít z východu? Více než půl století v Praze dobře víme, že mráz přichází z Kremlu. Teď už dokonce i směrem na jih. Gruzínský prezident Michail Saakašvilli v neděli obvinil Rusko z vydírání a svolal bezpečností radu státu poté, kdy nastražené nálože zničily na jihu Ruska část plynovodu. Gruzie, kde byl v té chvíli mráz pět stupňů pod nulou, se octla se svými zásobami plynu na jeden den na hranici katastrofy. "Včera to byla Ukrajina, dnes Gruzie a zítra to může být každý, komu Rusko prodává plyn a elektřinu," varoval Saakašvilli svět před necivilizovaným chováním Moskvy.

V pondělí Gazprom dodávky plynu do Gruzie obnovil. Přes Ázerbájdžán. Bez hysterie, veden snahou nepoškodit si obchodní jméno a udržet nemalé zisky.

Přední kanadský environmentalista Patrick Moore volá po masivní celosvětové expanzi jaderné energetiky. V prosinci 2005 řekl novinám Japan News, že jedinou šancí na splnění závazků z Kjóta je pro Japonsko "agresivní kombinace obnovitelných zdrojů a jaderné energie".

V srpnu 2005 napsal, že jádro je jediný zdroj energie, který může v globálním měřítku efektivně nahradit fosilní paliva. Většina ekologických hnutí včetně Greenpeace se podle Moora v kritice jádra zcela mýlí, protože se nechala polapit ideologií politické korektnosti .

Když George Bush zařadil k demokracii se vyvíjející íránský fundamentalistický stát do "osy zla", rozhodl se Írán, podobně jako Severní Korea získat atomovou bombu. Ve vojenských dokumentech "Projektu nového amerického století" (organizace, která dodala řadu členů Bushovy vlády) si Írán mohl přečíst, že možnost, že by stát, napadený americkou armádou mohl zasáhnout americké území jadernou bombou, by USA od tohoto vojenského útoku odradila.

Ateisté celého světa byli odměněni. Naráz. Vatikánem.

Zpoplatnění každého dokumentu římské kurie nebo slov papeže ve prospěch vydavatelství Libreria Editrice Vaticana znamená, že slova hlavy katolické církve bude slyšet a vidět v médiích stále méně. Nejméně jej budou slyšet a vidět ti, kteří mají nejméně peněz, nejméně vzdělání a tak jsou vůči dogmatům o neomylnosti muže s berlou z Andělského hradu nejméně odolní. Ekonomickou bariéru, kterou Jozef Ratzinger, toho času papež Benedikt XVI. nechal postavit mezi sebe, média a naivní věřící, uvítají všichni, kteří se domnívají, že demagogie a nabubřelosti církve, která pro prachy zapomněla na Krista, už bylo dost. Těch je zejména v rozvojových zemích, kam se napřela láska k bližním katolických misií, dost a dost.

Nařízení Vatikánu se má vztahovat na všechny texty za posledních 50 let. Televizní stanice a vydavatelství by tak měly platit nejen za využití slov současného papeže Benedikta XVI., ale rovněž pěti jeho předchůdců - Jana Pavla II., Jana Pavla I., Pavla VI., Jana XXIII. a posledních dvou let pontifikátu Pia XII.

Naštěstí pro všechna česká média neuznává české právo retroaktivitu, ani nemá podepsanou státní smlouvu s Vatikánem. Vatikánského velvyslance lze i vypovědět. Ekonomická výměna se Svatým stolcem je mizivá. Odpustky hříchů prozatím netisknou. Existuje zde tiskový zákon, který novinářům dává právo citovat kohokoliv - ve veřejném zájmu. Zadarmo. Vatikán navíc není členem Evropské unie. Takže klid. Stačí Ratzingera ignorovat a necitovat. V onom veřejném zájmu. Zadarmo. To není špatný výchozí stav do nového století - pro celou Evropu.

Musím se přiznat, že když jsem v pátek otevřel Právo, tak jsem si myslel, že se mi to jen zdá. Nebo se mi zdá, že ještě žijeme v demokracii. Protože to, co jsem četl, nemá s režimem, kterému jsme kdysi říkali demokracie, nic společného. Demokracie kdysi byla slušná vláda odpovědných politiků, kteří vládli lidem tak, aby lidé žili v míru se svými sousedy a aby na celém světě vládl mír. Po celou dobu studené války se politici zapřísahali, že se navzájem nenapadnou, že si nepřejí válku.

Bezprecedentní krok: Jaromír Nohavica zveřejnil na svém webu kompletní živé nahrávky ze svých pražských koncertů ve formátech MP3 a WMA, upozorňuje Filip Rožánek.

Někdy má člověk pocit, že se sice vyjádřil k problému a to nejlépe kriticky s trochou ironie, ale že tomu vyjádření něco chybí... Nejčastěji je to tím, že jaksi v rámci tohoto vyjádření nenavrhl žádné vlastní řešení a tak sice pohaněl konání či nekonání druhých, ale svou vlastní kůži na trh nedal.

Se zájmem jsem si přečetl článek Karla Sýkory "Zlaté pravidlo a křesťanská morálka". A pak jsem si vedle sebe postavil dvě zprávy, které se shodou okolností objevily ve stejný den:

Hezky to píše pan Sýkora: "Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi. Pokud chci být milován, potom sám musím milovat jiné lidi. Pokud chci být pochopen, potom sám musím chápat jiné atd."

Litanie - která není vůbec nepravdivá -- je špikována výrazy typu "dovolili jsme...", "musíme...". Kdo to jsou ti "my" ? Jsou to ti, co "dovolili", nebo ti, co "by měli něco udělat" ?

Je to autor textu, jsou to ony blíže nedefinované "elity", zvolení ve volbách, nebo jiní "nejlepší z nás", o kterých je nám dnes a denně sugerováno, že v "demokracii" něco řídí, nebo jsou to ti, kteří opravdu něco řídí, ale kteří necítí potřebu vystoupit z anonymity své moci? Chce nám autor ve skutečnosti říci, že popsaný stav je změnitelný, nebo, že vývoj události má svou dynamiku, která není ovlivnitelná z vnějšku? Jaký smysl dává poslední odstavec?

Zavretá mestská nemocnica v Želiezovcach je podľa jej terajšieho riaditeľa Ľudovíta Andrušku varovaním pre všetky malé nemocnice. Nový "zreformovaný" systém vytvára dostatočný priestor, aby boli zlikvidované špinavými praktikami, pri ktorých nejde o pacientov, ale o peniaze. Ukazuje sa, že neexistuje účinný systém verejnej kontroly, ktorý by zabránil tunelovaniu týchto zdravotníckych zariadení, a podľa našich zistení sa presne to isté stalo v Želiezovciach.

Od prvého januára 2003 malo mesto prevziať nemocnicu od štátu. Podľa primátora Gejzu Nagya "boli problémy zo strany nemocnice i ministerstva. Z toho dôvodu som nechcel podpísať delimitačný protokol." Nagy aj pomenúva najzávažnejšie nedostatky. "V tom čase nebola uzavretá účtovná evidencia nemocnice. Po právnej stránke nebol v poriadku ani delimitačný protokol. Pán minister ho podpísal skôr ako ja. Nebolo to normálne."

Hoci je rozširovanie Európskej únie dôležitým strategickým krokom, má už svoje limity. Čoraz jasnejšie a nevyhnutnejšie predstavuje inkluzívny i exkluzívny aspekt: cieľom už nie je posúvať európsky priestor, ale vytvoriť hranicu. V súčasnosti môžeme vidieť, že na východe táto hranica zahŕňa aj priestor bývalého Sovietskeho zväzu -- nielen bývalé pobaltské štáty, ale ťahá sa aj cez Ukrajinu, s vylúčením Ruska. Pokiaľ ide o architektúru EÚ, dá sa to plne pochopiť. Rusko sa však potom stáva zásadným testom zahraničnej politiky EÚ -- omnoho zásadnejším, než by predpokladala "politika susedstva".

Moravané. Jednoduše, stručně, rázně. Jméno této strany, vzniklé koncem loňského roku, působí jako protiklad všech těch předešlých, nevydařených pokusů -- Hnutí samosprávné Moravy -- Společnosti pro Moravu a Slezsko, Českomoravské unie středu, Hnutí samosprávné Moravy a Slezska -- Moravského národní sjednocení a Moravské národní (demokratické) strany. Nová strana se však chce odlišit i od pojmu, s nímž byl "moravismus" uplynulých let stále spojován. A to od Ivana Dřímala.

Sexuální skandály jsou nástrojem pro lenochy mezi novináři, jak odsoudit osoby ve veřejné sféře. Vyhnou se tím totiž úkolu seriózně zhodnotit jejich práci.

O víkendu v důsledku "sexuálního skandálu", který vyvolal jeden britský bulvární list, rezignoval čelný britský liberálnědemokratický politik Mark Oaten. Bývalý šéfredaktor konzervativního deníku Daily Telegraph Max Hastings o tom napsal v deníku Guardian, že je mu z celé věci trapně - nikoliv však z Oatena, ale z novinářů.

Přepsal jsem dva příspěvky, které se vysílají na rádiu Národní strany. První je přepis proslovu, který Edelmanová údajně pronesla v sobotu v Letech, druhý je krátký medailonek paní předsedkyně národních sil.

Myslím si, že tahle nazi propaganda by se měla všemi silami šířit dál. Ignorovat nácky se nevyplácí. My vyklidíme pole a oni zatím budou pilně dělat svoji práci. Velice výhodná a pohodlná pozice pro ně. Projev paní Edelmanové je navíc tak blbý a nechutný, že si jen těžko dokážu představit člověka, který tomuhle podlehne. Navíc může posloužit i jako dodatečný argument proti skandálnímu postupu policie v sobotu v Letech i jako obhajoba lidského a samozřejmého konání Marcuse Papeho.

Nevím, zda je to středoevropskou, na Rakousko-Uhersko stále ještě orientovanou kulturou, ale Češi mají strašně rádi různé encyklopedické kvízy. Zjistíte to, když si skoro kdykoli v Čechách pustíte rozhlas či televizi. Soutěžící tam hrdě zápolí o to, kdo má lepší "všeobecné znalosti", a jsou nadšeni, když si jsou před mikrofonem schopni vybavit i ta nejodtažitější encyklopedická fakta. Přežívá představa, že moudrý je člověk, který má co nejširší věcné znalosti.

Vyšlo v pondělí 23. 1. 2006 v deníku Metro

Several activists have published yet another open letter protesting what they call the "totalitarian tendencies" of the current Czech government.

Encyclopedie uzavřena soudním příkazem, protože o Borisi Floricicovi píše, že je to Boris Floricic

Ze stránek encyklopedie www.wikipedia.org: ,,Rodina [již zesnulého známého hackera a phreackera] Trona si nepřeje, aby bylo používáno jeho celé jméno ,Boris Floricic'. Mnoho německých novin používá pouze zkratku ,Boris F.' Dne 14. prosince 2005 dosáhli jeho rodiče toho, že berlínský soud vydal dočasný soudní příkaz zakazující Wikimedia Foundation Inc. provozující volně modifikovatelnou encyklopedii Wikipedia používat jeho plné jméno na jakékoliv ze stránek v doméně wikipedia.org. Dále přikazuje Wikimedia Foundation jmenovat svého zástupce v Německu do dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí.

Informoval o tom holandský a německý tisk. [...] Není zřejmé jak plánuje německý soud si vynutit tento příkaz v USA.

Přibližně před dvěma týdny, o víkendu, u nás doma zazvonil telefon. Mužský hlas mi v něm nabídl levnější volání z pevné linky a vemlouval se přesně tím vlezlým způsobem, který nejde slušně odmítnout. Abych se ho zbavil, žádal jsem ho o odkaz na internetové stránky, kde si sám najdu další informace. Odpověděl, že nám informace i s předpřipravenou smlouvou rád pošle poštou a vyžádal si číslo našeho účtu u Českého Telecomu, údajně aby nám nabídku smlouvy mohl připravit na míru. Tím jsme hovor zaplaťbůh ukončili.

Jeden můj přítel lékař strávil víkend v lázeňském městě na příjemném semináři, spojeném s využitím lázeňské péče, dvěma večeřemi a rautem na závěr, hrazeném velkou farmaceutickou firmou. Nebylo to poprvé, ani naposled. Bylo to nejen příjemné, ale také užitečné a velmi přínosné z odborného hlediska.

Nářek lékárníků a lékařů, jak ho sleduji v médiích, mi čím dál víc připomíná známou židovskou anekdotu: "Jak vám jde obchod, pane Kohn?" "Ani se, Roubíček, neptají, ty daně, ty poplatky, to snižování cen, já dneska doplácím na ten kšeft denně tisíc korun ze svýho..." "Tak proč to neprodají?" "Zbláznili se? Prodat kšeft? A z čeho bych žil?"

Pokouší --li se tě občane uchlácholit nehodný hráč či hráčka ve vysoké politice bojovým pokřikem: v tomto státě se krade! pamatuj, že hra začíná dětským zaříkáváním -- polívka se vaří maso na talíři, přijde na to, sežere to.

Moudrost vyžaduje stavy ovládaného vědomí, moudrých je však nebezpečně málo. Samoregulace vědomí u nás většiny je nefunkční z důvodů pragmatické potřeby přežívaní v nadbytku a pohodlí. Nesnášíme větších psychických zátěží, ty jsme přece zanechali v realitě neznámého minulého světa.

Ministr zdravotnictví David Rath je velmi obratný politik. Při vší bídě a ubohosti pravidelných politických diskusí je někdy dokonce zábavné dívat se, jak jeho méně schopní nebo vůbec neschopní oponenti (nejčastěji z řad ODS) ztrácejí nervy, zbytky inteligence i svou důsledně budovanou mediální tvář a uchylují se k nesmyslným argumentům ve stylu dítěte zahnaného při hádce do kouta. Nejčastěji se jedná o narážky na "komunistické myšlení". Když takové argumenty používá třeba Vlastimil Tlustý, je to skutečně k popukání... :-)

Zdá se ale, že ministr Rath považuje politiku za činnost, která se odehrává pouze a jen v médiích. Její skutečný význam mu pravděpodobně nedochází a Britské listy mají konkrétní důkaz o tom, že ministr zdravotnictví říká (a slibuje) pravý opak toho, co dělá jím řízené ministerstvo....

Na začátku ledna se obrátil šéfredaktor Britských listů Jan Čulík s dotazem jedné čtenářky na ministry Ratha a Škromacha. Čtenářka, která je v invalidním důchodu, se obává, že při svých velmi nízkých příjmech nebude schopna nadále platit za své životně důležité léky. Uvedené léky jsou v dotazu čtenářky předaném ministrům zdravotnictví a sociálních věcí vyjmenovány, včetně jejich současné ceny.

Obrátil jsem se na ministra zdravotnictví Davida Ratha a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha s níže uvedeným dotazem, ve věci jedné čtenářky Britských listů. Dosud nepřišla žádná reakce. Z ministerstva práce a sociálních věcí jsem obdržel automatický mail pod hlavičkou "Potvrzení o přijetí podání" (tj. nařízení vyřízení zařízení, zase! :)

Dne 10. ledna přišlo vyrozumění, že můj dopis MPSV předává ministerstvu zdravotnictví.

Dotaz, na který dosud od ministrů nepříšla odpověď, zněl:

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.