"Měli jsme stejné představy a cíle, nedokázali jsme najít impuls ke sjednocení. Jednou z překážek byla osoba předsedy MDS Ivana Dřímala," vysvětloval v prosinci 2005 nový šéf Moravanů Pavel Dohnal, narážející na rozdvojení moravistů na HSMS a MDS. Dřímal, Dřímal, Dřímal... Zakladatel a dlouholetý předseda MNS (MDS) byl v druhé půli 90. let stále skloňovaným tématem brněnských tiskových konferencí vzájemně znesvářených skupin HSMS a MDS. Co Dřímal z MDS řekl, to následně HSMS komentovala a kritizovala, a naopak. Jedni tvrdili o druhých, že jsou příliš radikální či umírnění, pravicoví či levicoví. Všechny akce povinně zaznamenávající ČTK a občas telefonem lákaná moravská Rovnost

V centru vesmíru HSMS a MDS stála samozřejmě Morava, u těch prvních s mnohem větším důrazem. O co víc práv žádaly tyto skupiny pro národ Moravanů, o to víc dloubanců udělovaly "pragocentristům", "pražské klice", "čecháčkům", ale občas si koply i do Němců, hlavně sudetských, a do Romů. Tedy ne nějaký emancipační, kultivovaný regionalismus, ale skrývaný nacionalismus, a to nejen proti "mocným tam nahoře" a v centru, ale i proti těm bezmocným na periferii.

HSMS a MDS se rádi pyšnily několika tisícovkami členů, ve skutečnosti jich aktivně moravskými fanglemi mávalo několik desítek, přičemž vrchol volebních úspěchů představovalo několik starostů. Vzedmutí moravského regionalismu i nacionalismu těsně po roce 1989 brzy pominulo, ekonomicko-sociální témata moravské orlici přistřihla křídla.

Navíc se za některá moravistická, realističtější témata jako nevyhovující krajské uspořádání a špatná spádovost řady obcí či pojmenování tehdy Brněnského a Jihlavského kraje prali i politici z etablovaných stran, kteří dokázali prosadit víc než dvě party bez vlivu. HSMS a MDS se tak proměnily a setrvaly v podobě typických marginálních stran, do nichž lidé přichází setkat se s přáteli, vykřičet se, popovídat si s novináři, předvést stálost svojí víry. Nechyběly v nich samozřejmě ani bizarní existence, jako funkcionářka podezíraná z rozesílání dopisů jí vymyšlené Moravské zemské armády, aktivista spolupracující se Zifčákovou Sjednocenou frontou nebo podnikatel, vydávající svoje obchody v Lichtenštejnsku za pomoc zaplavené Moravě.

Skoro nic nesvědčí pro to, že se podobnou cestou nebudou ubírat i zbývající Moravané. S jednou výjimkou, kterou se stanou pravděpodobně medializované, rozšiřující se kontakty Moravanů s regionalisty v Evropském parlamentu (EFA), mající dokumentovat vlivnost šestnáctiletého potomka Ivana Dřímala.