Naši domácí šamani bez bubnování propadají extázi i bez potřebné a dokonalé techniky. I stávají se příhody dramatické, nikdy se nebudou točit ani uvádět v televizních kanálech, natož aby se o ně, byť jen částečně, umazaly rotačky. Je mi teskně, řekl hospodský nádeník po osmém hafánku zelené a páté dvanáctce dospělého piva. Pokračoval: Mrcousové a Čuramedánky tančí kolem vyhaslého ohniště, vypínají se k nebi a přitom jeden kváká, jak je strašně morální a přitom krade, krasavice zase peskuje každého na potkání, přikrádá pro rodinu a nestydí se ani trošku, ve správních radách samej soukromej šafář,čachrujou s bytama, lidskýma osudama, hrajou si na pánbíčky a z republiky je nevyvezeš, nenajde se dnes tak hloupá země, aby je přijala a nacpala si je do hnízda blahobytu, protože se bojí, že by se probudila s nahýma půlkama a dluhama a zamidrakovanýma občanama. Království za myšlenku, jak probudit Blanický rytíře!

Nu, podivil by se J.A.Komenský při pohledu na Vlčický zámek a kostel -- kde má pamětní desku na bráně gotického kostela sv. Vojtěcha. V roce 1627 vypadala obec asi trochu jinak, tehdy zámecká knihovna pana Adama Zilvára inspirovala J. A.Komenského k napsáni Velké didaktiky, ale kdeže loňské sněhy jsou, vážený a milovaný učiteli národů -- viděl byste nevycválané a hašteřivé žactvo: pleticháře, vrahy, lháře, podvodníky a zlolajníky, zemské škodící červy, ubohé strhané holky v kurváriích při cestách, blbouny a nejapné nedouky -- padl by na vás smutek a nevýslovná lítost nad vším tím lidským hemžením bez víry a nedostatku pochopení a lásky.

Zeměkoule se točí ve vesmíru a nám se z toho motá hlava, jenom o tom častokrát nevíme. Kolotoče štěstí přivolávají k sobě nadšence a povozí je za směšný peníz, teprve když podlehnou šťastlivci návyku, přitvrdí se -- plať penězi i duší, člověče, a nemudruj o moralitách vytvořených šikovnými vykladači života vezdejšího! Léčitelství lidové ani univerzitně vyfutrované nezabírá.

Chorobný návyk na jedy nelze zvládnout, pokud napadený nejeví zájem zbavit se vlastního osudového prokletí.

Jakási Draslovka prý zahubila tuny ryb v řece. Neznám paní Draslovku! Za tímhle (a nejen tímto) stálým vyměšováním fabrických sraček do našich vodních toků stojí konkrétní lidé. Jací jsou, kolik vydělávají, na co myslí -- k čemu tolik riskují a jakpak se jim spinká, po dobře a hnusné vykonané práci?!

Zábava: milovníci zvěře opět vyrazili do lesů odlehčit hospodářství od přemnožené vysoké, černé, pernaté -- a semotam, jako každoročně, bácli kamaráda v houštinách remízků.

Smutek: neregistrovaní řezníci či pytláci i minulý rok v revírech drancovali vykrmené tvorstvo Páně, někteří se jali dokonce čtvrtit domácí skot na faremních pastvinách; nejeden králíkář zaplakal u prázdného kotce na dvorku za domkem a zahrádkáři pěstující malá prasátka a slepičky tančili bojové tance na prázdných minidvorečcích.

Realita: na severu země se nedalo zase dýchat. K čemu posloužila demonstrace začátkem listopadu 89 v Teplicích? Výkřiky naděje i beznaděje, fackování s taťky esenbáky v parku u divadla?! Následný vzrušený lidový veřejný soud na zimním stadionu?! Pozor, přátelé, oni už tady nejsou! Kdo je nahradil? Nevíme. Komu slouží, nevíme. Dělají to pro peníze? Nevíme. Co víme? Nic nevíme, lépe držet hubu -- a dobře nám bude. Technologii, výrobu, zisky -- ne, to nezastavíš, i kdybys byl samotným učedlníkem ukřižovaného pravdomluvce a lidského přímluvce.

Naděje: v zemi je k vidění jáma na místech, kde stály vesnice -- uhlí se nenašlo. Zmizeli lidé a jejich domky, cestičky k Majrovkám, krajina doznala výrazných změn. Lidské hlasy varující před zbytečnými důlnímu aktivitami zůstaly neoslyšeny -- a kde je konec všech vládních nafoukanců a hbitých manažérů rozkulačování, přihrávání zakázek, vybrabčení bankovních domků určených přece předem k tomu, aby se z nich daly dolovat finance bez budoucích právních tahanic?! Kam se poděla věrchuška vyčuraných mluvků?! Zlí jazykové tvrdí, že se opevnila v drahých vilách kdesi za městy, aby je chudá pakáž neměla na očích.

Budoucnost: už zase je slyšet, zatím slabě, hlasy důlních paběrkářů -- v budoucnu lidičky budou muset vysmahnout a nepřekážet, to je demokracie, holenci! My máme těžební právo a vy hovno!

Šamanské tance v evropanském stylu vzbuzují smích, ale následně pak slzy těch, co se nechali unášet na vlnách snění a důvěry v lidskou slušnost vedoucích kádrů -- kabrňáků, vyhledávajících vždy mocné a rozhodující činitele. Není prospěchu z mravných hlupáků, ale je třeba zacílit, vyhledat a ukecat důležitou osobu mající moc sama, anebo možnost oslovit toho, kdo faktickou a skutečnou nezpochybnitelnou moc má. Konečně, mnoho dnešních manažerů by o tom mohlo vyprávět, kdyby chtělo, ale nechce -- co bylo to bylo, tlučhubové, pisálci, mravenci - dělníci, odsouzenci k neblahobytu a někdy i k holobytu.

V království mlhoviny dobře se žije všem, co vyznávají krásný zvyk: drž hubu a starej se sám o sebe. K tomu si můžeš pořídit bubny a pokusit se o spojení s nadpřirozenými silami, budou-li o tebe stát, evropanský bobečku.

Jedno si dobře pamatuj: nebude z tebe šaman, jenom šamánek -- nazdárek.