tisková zpráva

Greenpeace rozhodně odmítá obvinění, že nese zodpovědnost za zpoždění a nevyváženost vládní informační kampaně k americkému radaru v Brdech.1) "Zodpovědnost za nedostatky padá plně na účet Vlády ČR, která úkol nestranně informovat veřejnost namísto veřejnoprávním médiím svěřila subjektu zcela nevhodnému -- soukromé PR agentuře. Greenpeace se naprosto nehodlá podílet na legitimizaci rozhodnutí vlády, která z prostředků daňových poplatníků financuje od počátku pochybený projekt kampaně," řekl Jiří Tutter, výkonný ředitel Greenpeace ČR.

Podívejte se na nový oficiální web propagátorů americké základny v ČR www.protiraketam.cz. Diskutující si zde povšimli, že se grafika diskuse nápadně shoduje s diskusí na idnes.

Když jsem si zobrazil zdrojový kód stránky (v Internet Exploreru nabídka "zobrazit zdrojový kód"), vyjela mi kupodivu na stránkách www.protiraketám.cz spousta odkazů na "nezávislý a nejdůvěryhodnější" zpravodajský portál idnes.cz, napsal nám jeden čtenář a pokračoval:

Připadá mi to neuvěřitelné, ale vypadá to, že tyto PR stránky, placené z 15 milionů státní dotací, jedou na "nejdůvěryhodnějším zpravodajském portálu na českém internetu", nebo s ním minimálně nějak spolupracují.

Tady je ta kopie zdrojového kódu stránek na www.protiraketam.cz:

Pokud namíříme webový browser přímo na číselnou IP adresu inkriminovaného stroje, na URL http://194.79.52.194/ se nám opět ohlásí iDnes.

Stroj operuje v rozsahu IP adres, které byly přiděleny vydavateli / provozovateli iDnesu, společnosti MAFRA:

Zdroj ZDE

Jaroslav Kábele

ředitel internetových aktivit iDnes

e-mail: jaroslav.kabele@idnes.cz

tel.: 22506 4201

fax: 22506 4209

Vážený pane Kábele,

mohl byste, prosím, vysvětlit, jak se slučuje se zásadou novinářské nezávislosti skutečnost, že list iDnes poskytuje svůj server a redakční systém vládní propagandistické kampani? Zajímá mě to i z hlediska historie novinářství; nejsem si vědom zatím žádného případu, že by v demokratické společnosti soukromý deník spolupracoval s vládou.

Předem vám děkuji za vysvětlení.

S pozdravem

Jan Čulík

šéfredaktor

Britské listy

Odpověď Jaroslava Kábeleho:

Vážený pane šéfredaktore,

moje odpověď je ZDE

Zdraví

Jaroslav Kábele

ředitel internetových aktivit

mediální skupina mafra

Neuvěřitelné vysvětlení, proč iDnes poskytuje server vládě, zveřejnil Jaroslav Kábele ZDE:

To je, samozřejmě, naprostý nesmysl. Firma, spojená s deníky MFDnes a iDnes nemůže být žádným způsobem propojena i s vládou! Výmluvy, že "komerční dohoda" nemá nic společného s redakcí, jsou plané. Představte si, že by MFD začala ostře kritizovat vládu. Nemůže to udělat, protože její firma je korumpována vládními zakázkami.

Pan Kábele by se měl stydět.

Podstatou demokratických společností je neprodyšné oddělení jednotlivých komerčních a politických zájmů. Provázanost mediální a vládní sféry je naopak základní charakteristikou totalitních režimů.

Je v ČR "nutnost vydělávat" výmluvou pro naprosto všechno? Porušování veškerých základních etických principů?

O tom, že stránky Proti raketám "poběží" na serverech MAFRA, informoval zástupce PR agentury AMI Communications Milan Hejl již 21. září 2007 na tiskové konferenci vládního zmocněnce Tomáše Klvani. Videozáznam tiskové konference je ZDE. Informace o serveru je vyřčena v čase 28 min 50 s.

Není třeba zakazovat shromáždění, stačí technické opatření a výsledek je stejný. Ať si stojí u muzea, kde projde pár lidí.Demokracii bylo učiněno zadost, efektivita je téměř stoprocentní. Dalo by se říci, že nelze nic namítnout, kdyby lidé ještě neměli v živé paměti autobus Unie svobody, který v rámci předvolebního boje na náměstí směl -- že by byl lehčí než šest tun? Nebo že by někteří radní nebyli tehdy tak nekompromisní vůči svým spolustraníkům ? Možná, že dnešní zákaz je doklad, že zákony a vyhlášky se musí dodržovat. Možná je to poselství radnice, že o tom, kdo kam smí, budou rozhodovat ti "sobě rovnější".Občané, kteří na náměstí musí dnes a denně čelit desítkám projíždějících a parkujících aut, tuto zásadovost vůči některým autobusům jistě ocení.

Instalování raketového obranného systému ve Východní Evropě je vlastně vyhlášením války. Prostě si představte, jak by USA reagovaly, kdyby Rusko nebo Čína, nebo Írán, nebo prostě kterákoliv cizí mocnost se odvážila jenom pomyslet na umístění raketového obranného systému u hranic Spojených států nebo v jejich blízkosti, neřku-li takové plány provádět. Za takovýchto imaginativních okolností by násilná reakce USA byla nejen téměř jistá, ale také pochopitelná z důvodů, které jsou prosté a jasné.

V polovině září se v litoměřickém kulturním domě konal vzpomínkový večer k 70. výročí úmrtí T. G. Masaryka. Akce byla podobně důstojná a působivá jako shromáždění uspořádané ke stejné příležitosti na Pražském hradě. Dokumentární film na obřím plátně sice promítán nebyl, ale dobové plakáty a noviny, umístěné na panelech v předsálí, dokázaly vyvolat podobné dojmy. Pěvecký sbor byl nejméně tak dobrý jako ten v Praze. Studenti gymnázia předčítali citáty z Masarykových děl a úryvky z dobového tisku a počínali si tak přesvědčivě, že bylo jasné, že alespoň pro některé z jejich rodičů nebo učitelů je masarykovská tradice dosud živá. Hlavním řečníkem byl městský radní, sympatický a žoviální pětapadesátník. Nepouštěl se na tenký led kritických rozborů Masarykova díla, ani nepřečetl desetkrát oprášený trapný projev.

Dostalo se mi milého pozvání od polských přátel. V městě Břehu (Brzeg) jsme se sešli, abychom pokračovali v diskusi, kterou jsme začali před několika lety a potom v ní podle možností pokračovali. Samotný námět asi není pro mnoho lidí zajímavý -- jedná se o kulturní spojení mezi polským a francouzským světem v osmnáctém století -- od Leszczynských po Koszcziuszka. Zajímavější snad budě několik postřehů, které jsem tu učinil v souvislosti s polskými předčasnými parlamentními volbami, konanými právě tento víkend.

První: Předesílám, že lidé s nimiž jsem se setkal měli akademické vzdělání nebo na univerzitě alespoň nějaký čas strávili, nelze je tedy považovat za dostatečně vypovídající vzorek populace.

Z tisku:

Dnes odpoledne mi z agentury volali, proč jsem neodpověděl na jejich e-mail, v němž žádali poslat mé názory a jména našich odborníků a osobností...

Očekávám s napětím, zda mě, nespolehlivého starostu Trokavce, nedají pan Hejl a pan Klvaňa k soudu - pro odmítání spolupráce a ohrožování jejich zisku.

Minulá část, v pořadí VII., příběhu o životě a smrti herečky Anny Sedláčkové (1887-1967) nám dala pocítit protektorátní atmosféru, v níž herečka bojuje o existenci vlastního divadla tváří tvář štvanici fašistického tisku. Herečka, která byla svým publikem nazývána prostě Andula, se narodila 29. září 1887 a zemřela o 80 let později dne 24. listopadu 1967. Ani v tomto díle protektorát ještě neopustíme.

Podle průzkumu Slovenské bankovní asociace platí Češi ve střední Evropě nejvyšší bankovní poplatky. Asociace tak zjistila pouze to, co už všichni dávno víme. Bankovní poplatky v Česku jsou skutečně absurdně vysoké a neopodstatněné. Čím to je? Česko opět vyhrálo!

Díky výzkumu tak mohou klienti zjistit, že za vedení běžného účtu zaplatí v průměru více než 82 Eur ročně, 2 252,- Kč. Zatímco v Polsku či Maďarsku činí tyto náklady "pouze" 65 Eur ročně, 1 787,- Kč. Na Slovensku to je dokonce jen 45 Eur, 1 260,- Kč. Slováci tedy platí téměř polovinu toho, co platí klient v Česku.

pozn. JČ: V Británii neplatí zákazníci za vedení běžného účtu či internetového bankovnicví nic. Česká spořitelna účtuje za nové zaslání například jen přístupového hesla k internetovému bankovnictví drzých a neuvěřitelných 100 Kč. Každý měsíc si české banky svévolně odebírá z účtu zákazníků pro nic za nic proti jejich vůli arbitrárně určené částky. Nemají možnost jít jinam - Topolánkova vláda nedokáže vytvořit v bankovním sektoru konkurenční prostředí. Britské banky za vedení konta zákazníkům neúčtují nic. V Británii se neplatí nic za výběr hotovosti z bankomatů, když se před několika lety některé banky pokusily zavést poplatek, tisk je znemožnil, takže to odvolaly. Na skoro každém bankomatu máte nyní nápis: Za vybrání peněz vám nic neúčtujeme! Proč to nejde v ČR? Kde je Topolánek? Proč nic nedělá proti tomuto spikleneckému kartelu? Proč mají zákazníci za to, že poskytují bankám své peníze k investičním operacím, ještě platit? Za to by jim snad měly platit banky!? Úroky běžných účtů jsou v ČR mizivé, podniky nutí zaměstnace, aby si své výplaty nechávali posílat na účet a tak skoro každý, kdo je zaměstnán, živí své bankéře...

Česká vláda se po summitu v Lisabonu rozhodla "schvalovat novou unijní smlouvu spíše v parlamentu než prostřednictvím referenda". To jsou zajímavé věci... Nova "zjednodušená" unijní smlouva má 300 stránek ( "příliš složitá" euroústava, odmítnutá ve Francii a v Nizozemsku, měla 250 stranek), ale ještě nebyla v žádné zemi EU uveřejněna. Existuje zatím jen jako "pracovní dokument". Nedovedu si představit, že by česká vláda chtěla schvalovat ústavní dokument "na příštích padesát let", který nečetla. Český premiér zřejmě během summitu v Lisabonu přelétl nanečisto napsaný dokument ve francouzštině. Nevěděl jsem, že máme takové polygloty ve vládě....konstatuje Karel Košťál z Grenoblu.

Nebudu se vracet k reakcím na článek „Snad už je jasno“, který vyšel před týdnem. Každý má právo se vyjádřit, jak uzná za vhodné a já nepatřím rozhodně k těm, kdo by měl intenzivní pocit, že by má svůj názor obhajovat a polemizovat s názory, které můj článek z části vyvolal. Omezím se na pouhé konstatování toho, že stále ještě není jasno, ba, že je spíše zataženo. Neříkám to proto, že bych se chtěl tímto konstatováním nějak vyvyšovat a stavět se do pozice někoho, kdo je osvícen. Chci tím pouze upozornit na to, jak je složité nejen veřejnosti a jejím skupinám, ale i konkrétním jednotlivcům předložit srozumitelným způsobem určitou vizi možného budoucího vývoje. Konec konců i „spíše zataženo“ může znamenat pro někoho docela příznivou předpověď, prostě fajn počasí...

Organizace OECD vydala další výroční 450 stránkovou zprávu o vzdělání občanů pod názvem "Education at a Glance 2007 ZDE. Na straně 230 naleznete tabulku o celkových výdajích na vzdělání (Total public expenditure on education (1995, 2004)). Z ní vyplývá, že se v Německu, a také v ČR s 4,6% a 4,4% HDP ve srovnání s jinými členskými zeměmi OECD investuje do vzdělání občanů jen podprůměrně.

KOŠ│ Kauza nové budovy Národní knihovny se zdárně vyvíjí. Lid povstává proti svým utlačovatelům. Už opět je za co bojovat, demokracie je opět ohrožena. Do země se ještě nekoplo, nicméně už přišly podpůrné dopisy. Naposledy od kolektivu pracujících Uměleckého vedení činohry Národního divadla: Dariy Ullrichové, Lenky Kolihové Havlíkové, Ivy Klestilové, Ivana Rajmonta a uměleckého šéfa činohry Národního divadla Michala Dočekala.

"Situace kolem projektu nové Národní knihovny od arch. Jana Kaplického je zneklidňujícím svědectvím o úrovni našeho veřejného života", praví se v dopise, zaslaným oddělením public relations činohry ND. A já hlupák si myslel, že je to jenom divadýlko. I když Národní...

United for Peace and Justice/UFPJ (Spojeni pro mír a spravedlnost) je největší protiválečnou koalicí ve Spojených státech, která sdružuje 1400 celostátních organizací i místních skupin pracujících. Tyto organizace a skupiny jsou účastny společného koordinovaného úsilí ukončit válku a okupaci Iráku a přehodnotit národní priority Spojených států. Ve spolupráci s lidmi z Institute for Policy Studies (Institutu pro politická studia) a z Veterans for Peace (Veteráni pro mír) - obě organizace jsou členy UFPJ - byla připravena občanská zprávav o Iráku jako reakce na oficiální zprávu generála Petraeuse, kterou předkládal Výboru pro armádní služby parlamentu (House Armed Services Committee) 10. 9. 2007. Zpráva nabízí aktuální informace o dopadu války a okupace se strany pojených států na životy iráckého lidu a o dopadu této války ve Spojených státech samotných.

DOKUMENT: "IRÁK – Občanská zpráva" - český překlad ZDE

Syntetičtí biologové tvrdí, že jejich technologie by vyřešila problém globálního oteplování a nakrmila hladové, ale nebezpečí této cesty je děsivé

Pokud jste dosud neslyšeli nic o syntetické biologii, uslyšíte o ní v následujících deseti letech hodně. Syntetická biologie je nyní přibližně v takové situaci, v jaké byly počítače v šedesátých letech dvacátého století či genetická modifikace v sedmdesátých: nikdo kromě odborníků o ní dosud nic moc neslyšel. Ale rychlost objevů v této oblasti roste a pocit, že jsou vědci na hranici neuvěřitelné technologické revoluce, vyvolává i u vědců závrať píše v deníku Guardian Madeleine Bunting.

V odborných textech, recenzích a jiných článcích z různých oblastí umění a kultury velmi často narážím na termín "vnitřní prázdnota", který - nutno sebekriticky dodat -- jsem často používal i já. Je to nefér obrat, bizarní terminus technicus, který paušalizuje a kritikovi usnadňuje práci, protože nic nevysvětluje. Kritik předpokládá, že všichni jaksi vědí, či tuší, co tím míní a opravdu, i přes svoji neurčitost, je všeobecně respektovaným pojmem.

Výzvu Děkujeme, odejděte jsme tu již měli jednou. V roce 1999. Konsekvence tohoto vývoje zde máme pořád. To, že někdejším studentským vůdcům a aktivistům výzvy z roku 1999 nastaví zrcadlo studenti z roku 2007, kteří jsou již od předškolního věku „vychovávání“ mainstreamovými polistopadovými médii, a mainstreamovými politickými a ekonomickými teoriemi, očekával snad málokdo. Úctyhodné myšlenky výzvy z roku 1999 a prostá vyjádření studentů z roku 2007 je aktuální postavit vedle sebe. A doplnit zasutými střípky historie.

Stručný kompilát informací vztahujících se k Blízkému východu. Jejich autor si nečiní nejmenšího nároku na úplnost - zaměřuje se na zprávy, o kterých se v České republice (příliš) nemluví.

Před několika dny jsem v jednom českém městě (byl to Hradec Králové) čekal na zastávce autobusu na očekávaný spoj a padl mi do oka plakát zdobící stěny zastávky. Týkal se 50. výročí založení Evropské unie. Uprostřed něj byla velká mapa Evropské unie, vkusně doplněná několika údaji z československých dějin roku 1985, kdy Evropská unie začala jednání o Jednotném evropském aktu a první stránkou evropského pasu České republiky, kde je jméno naší země napsáno ve všech unijních jazycích. Tedy téměř ve všech.

Na otázku "Co je podle mého osobního názoru dobré pro naši zemi a kam by měla směřovat?" odpovídalo ve svých projevech osm českých žen na 1. Sympoziu České prezidentky ve čtvrtek 18. října 2007. V důstojném prostředí Českého centra v Praze se sešly jako řečnice Marie Haisová, Meda Mládková, Alena Wagnerová Jana Hybášková, Helena Illnerová, Renáta Vesecká a Alena Valterová. V početném auditoriu byla přítomna řada vzácných hostů a také média.

Česká politická scéna zažívá další šok. Po několika neúspěšných jednáních opoziční strany konečně nalezly a jednomyslně odhlasovaly svého kandidáta na prezidenta. K překvapení několika novinářů přítomných na tiskové konferenci se jedná o loutkové duo Spejbl a Hurvínek.

"Konečně jsme Václavu Klausovi našli rovnocenného soupeře," spokojeně vzkazuje mluvčí opozice na Hrad a uvádí, že kampaň za zvolení Spejbla a Hurvínka bude propagována pod heslem Víc hlav víc ví.

Odborníci se přes nezvyklost situace shodují, že jde o vyjímečně dobrý tah.

Vážení pravicoví politikové České republiky, přátelé řádu a svobody,

ačkoli nebývá zvykem, aby se mimoparlamentní politická uskupení obracela formou výzev na širší politickou scénu, dovolujeme si jménem hnutí Právo a Spravedlnost (PaS) oslovit v současné chvíli vás všechny, kteří se aktivně hlásí k politické pravici: představitele dominantních pravicových stran v nejvyšších státních a vládních funkcích, pravicové senátory a poslance parlamentu ČR, zastupitele všech stupňů samosprávy i členy malých pravicových stran či nezávislé osobnosti a vyzvat Vás k zásadové a nekompromisní obhajobě základních občanských práv a svobod, jež jsou podle našeho soudu vážně ohroženy, a to jak v naší zemi, tak také, ba především, na půdě Evropské unie, míni skupina autorů, která si říká "Právo a spravedlnost"

Jan Čulík konečně dopsal svou 650 stránkovou knihu o českém hraném filmu posledních osmnácti let (vyjde před Vánocemi v brněnském nakladatelství Host) a mohl se tedy znovu začít systematičtěji věnovat účetnictví Britských listů.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá pravidelně méně než 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V září 2007 přispělo celkem 86 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 13659.99 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.9. 2007 částku 143 461.71 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

srpen 2007červenec 2007červen 2007květen 2007