23. 10. 2007
DOKUMENTVšichni Američané nejsou váleční štváčiUnited for Peace and Justice/UFPJ (Spojeni pro mír a spravedlnost) je největší protiválečnou koalicí ve Spojených státech, která sdružuje 1400 celostátních organizací i místních skupin pracujících. Tyto organizace a skupiny jsou účastny společného koordinovaného úsilí ukončit válku a okupaci Iráku a přehodnotit národní priority Spojených států. Ve spolupráci s lidmi z Institute for Policy Studies (Institutu pro politická studia) a z Veterans for Peace (Veteráni pro mír) - obě organizace jsou členy UFPJ - byla připravena občanská zprávav o Iráku jako reakce na oficiální zprávu generála Petraeuse, kterou předkládal Výboru pro armádní služby parlamentu (House Armed Services Committee) 10. 9. 2007. Zpráva nabízí aktuální informace o dopadu války a okupace se strany pojených států na životy iráckého lidu a o dopadu této války ve Spojených státech samotných. DOKUMENT: "IRÁK – Občanská zpráva" - český překlad ZDE |
IRÁK – Občanská zprávaTak zvaná Petraeusova zpráva - vlastně napsaná v Bílém domě - by měla zhodnotit "pokrok" ve válce Spojených států a následné okupaci Iráku založený na souboru kongresem určených známek. Tato hodnocení budou údajně předkládat přehled o tom, jak dalece Irák okupovaný US dosahuje "stability", "demokracie", "rovnosti mezi skupinami" a ještě více. Ovšem navrhovatelé z Bílého domu a generál Petraeus a falešní doktoři hodnotí známky, ale ta zpráva skoro jistě nepřináší pravdivý pohled na to, jak dnes vypadá život 25 milionů Iráčanů. Skoro jistě nezmíní statisíce iráckých civilistů, kteří zemřeli kvůli válce a okupaci Spojenými státy: Britský lékařský časopis The Lancet informuje o 650 000 mrtvých před dvěma lety, a oběti od té doby rostou. Patrně nařekne mnoho o dvou milionech Iráčanů, kteří uprchli před válkou a hledají těžko nalezitelné útočiště v sousedních zemích ani o dalších dvou milionech Iráčanů nucených násilím, které rozpoutala válka, uprchnout z domova a kteří zůstávají bez domova v Iráku. Velmi pravděpodobně se nezmíní o tom, že většina Iráčanů má k dispozici elektřinu jen nějakých 5 hodin denně, že většině se nedostává pitné vody a pro mnohé je vůbec nedosažitelná, a že irácká produkce ropy zůstává zlomkem toho, co byla před válkou. Asi nevyzvedne skutečnost, že Pentagon už spotřeboval 456 miliard dolarů z našich daní, že okupace, válka a násilí tak zničily irácké hospodářství, že nezaměstnanost dosahuje 40% a výše, a nedostatečná zaměstnanost dalších 10% nebo více. Jestli se zpráva má přiblížit opravdovému hodnocení, měla by přiznat, že v Iráku je život lidí v roce 2007 horší než kdy jindy. Nepřipustí také další pravdy. Invaze Spojených států do Iráku v roce 2003 byla protiprávní a byla porušením Charty Spojených národů. Byla založena na lžích a tyto lži se nestaly pravdami kvůli okupaci Spojenými státy, která nyní pokračuje už čtyři a půl roku.
Za selhání irácké války také ohromně draho platí naše demokracie doma. Zaplatili jsme nesmírnou cenu: v úmrtích a otřesené mysli i tělech našich mladých vojáků; v hrozbách ekonomice pustošené účty na miliardy dolarů placených za protiprávní válku; ve zničení mnohého z naší infrastruktury, bezpečnosti a sociální struktury, protože se lidské i finanční zdroje přesměrovaly na Irák; a v rozdrcení naší ústavy a občanských práv, protože v rukou Bushovy administrativy se strach stává zbraní zaměřenou na Kongres, soudy a lid této země. Co to stálo Spojené státy
Co by mohlo zaplatit těch 456 miliard dolarů ve Spojených státech za jeden rok:
Kongres bude jednat o presidentově žádosti o dalších 141 miliard dolarů letos na podzim. Odhadované dlouhodobé výdaje: 2.3 bilionů dolarů. Co to stojí Irák
Odejít z IrákuPouze plné stažení amerických jednotek dovolí Iráčanům zahájit dlouhý a obtížný zápas o překonání sektářského násilí syceného invazí a o započetí znovu vybudování jejich země. Politika USA, až se stáhneme, musí uznat, že my nemáme právo určovat budoucnost Iráku. Následujících šest kroků nastiňuje odpovědné přemístění: 1. Oznámit časový postup pro okamžitý. rychlý a úplný odchod amerických a koaličních jednotek i žoldáků, a zároveň ukončit americké ofenzivní operace. Takové zastavení dodá smysl americkému vyhlašování, že nezamýšlí okupovat Irák nekonečně a že myslí vážně to, že odvolají své jednotky domů. To odstraní klíčové ospravedlňování protiamerického odporu a umožní zahájit jednání se silami odporu, která povedou k úplnému příměří. Kongres by neměl odsouhlasit žádné dodatečné financování kromě toho, které umožní bezpečný návrat jednotek. 2. USA by měly okamžitě oznámit uzavření všech vojenských základen v Iráku, jakmile americké a koaliční jednotky i žoldnéři opustí zemi. 3. USA by měly okamžitě zastavit své snahy přinutit irácký parlament k přijetí ropného zákona, který privileguje americké a jiné mezinárodní ropné společnosti. USA by měly prohlásit, že kontrola nad iráckou ropou náleží pouze iráckému lidu a že irácká vlastní rozhodnutí týkající se jeho ropné výroby nebudou mít žádný vliv na americké závazky ohledně rekonstrukce a reparací. 4. Poskytnout ekonomickou a politickou podporu pro rekonstrukci a pro udržení národní jednoty v Iráku. Fondy na rekonstrukci by měly přejít pod iráckou vládu, aby jí umožnily najímat místní stavitele, dodavatele, pracovníky a dělníky, a dosavadní smlouvy se společnostmi sídlícími v USA by měly být zrušeny nebo jinak ukončeny, tak aby volné fondy v současnosti určené pro americké kontraktory byly dány k dispozici přímo Iráčanům. Měli bychom objasnit, že dodatečné fondy pro rekonstrukci a náhrady po ukončení americké okupace Iráku budou dále přicházet. 5. USA by měly zastavit pokusy o vycvičení irácké armády a policejních sil a místo toho obrátit dosavadní výcvikové fondy k použití pro OSN, aby jich využila po ukončení americké okupace. USA by měly přestat s pokusy vytvořit iráckou armádu ke svému obrazu a pro své vlastní zájmy. 6. Podpořit regionální konferenci pod záštitou Ligy arabských států nebo OSN, aby vypracovala regionální pakt o neútočení. Irán, Turecko, Sýrie, Jordánsko a Saudská Arábie jsou všichni klíčem k tomu, aby Irák byl schopen kontrolovat svou vlastní budoucnost a všichni mají silný zájem na podporování irácké jednoty a stability. Úspěch takové konference by byl poznamenán důvěrou jiných zemí a národů, že USA už nehodlá nadále ovládat a kontrolovat iráckou politiku. USA by měly objasnit, že nikoli americká vojenská moc, ale mezinárodní právo má být určující pro určování role mezinárodního společenství. Vypracováno a rozšiřováno koalicí UFPJ 10. září 2007 Anglický text Občanské zprávy ZDEZDE Více informací o UFPJ ZDE Z angličtiny přeložila Marta Pešková |