23. 10. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Češi a Němci podle OECD neinvestují do vzděláníOrganizace OECD vydala další výroční 450 stránkovou zprávu o vzdělání občanů pod názvem "Education at a Glance 2007 ZDE. Na straně 230 naleznete tabulku o celkových výdajích na vzdělání (Total public expenditure on education (1995, 2004)). Z ní vyplývá, že se v Německu, a také v ČR s 4,6% a 4,4% HDP ve srovnání s jinými členskými zeměmi OECD investuje do vzdělání občanů jen podprůměrně. |
Podle mezinárodního srovnání zemí na základě ekonomických ukazovatelů se vlastně nedá moc namítat, ačkoli s každým srovnáním jsou spojeny různé problémy. Našel jsem informací o výdajích na vzdělání ve Financial Times Deutschland, ze níž člověk mohl získat dojem, že se nejvíce investuje do vzdělání v Norsku a ve Švédsku s 7,6% a 7,4% procenty HDP. V této tabulce bylo také Německo (4,6% HDP), ale ani Dánsko s 8,4% HDP ani ČR se 4,4% HDP tam nebyly jmenovány. Když jsem viděl ta statistická data, zpočátku jsem si myslel, že je to důkazem pro to, proč se v Německu říká, že je skandinávský systém školství velice dobrý a německý je nějak špatný. Když jsem se potom podíval na internetu taky na data z ČR, hodně jsem se divil, proč se v Německu a v ČR tak málo investuje do vzdělání jsem se divil, proč se nejen v Německu, ale také v ČR tak málo investuje do vzdělání. Jako ekonom jsem si pak říkal, co asi ta data z roku 2004 vypovídají za a) o dnešní situaci, za b) o investovaných částkách a za c) o jejich vztahu k místním cenám toho, do čeho se musí pro vzdělání investovat. S těmito myšlenkami byl problém nesrovnatelných dat na stole. Nechci to tady do detailů rozebírat, ale na příklad míra HDP za osobu může při tom hrát velkou roli a s tím i relativní výška právě těch cen, které jsou pro vzdělání důležité, jako na příklad plat učitelů. Kdyby ale byly všechny číselné vztahy mezi různými zeměmi srovnatelné, rozdíl mezi dánskými 8,4% HDP, německými 4,6% HDP a českými 4,4% HDP je tak očividný, že by člověk mohl mít dojem, že je ten rozdíl vlastně nějak neuvěřitelníý. Hledal jsem a našel jsem na straně 19 krátkou poznámku, z které jsem se dověděl, že zpráva neobsahuje výdaje na vzdělávání řemeslníků v učebních oborech, což ale v německém systému učebních oborů s cílem stát se odborným mistrem tvoří velkou část celkové investice na školství. Jestli hrají v ČR také učební obory nebo něco jiného významnou roli, to nevím, zjistil jsem ale z tabulky na straně 230 tohoto reportu, že percentuální výdaje byly v Německu byli v letech 1995 a 2004 stejné, kdežto v ČR se investovalo do vzdělání v roce 1995 ještě 4,8% HDP a v roce 2004 už jen 4,4%. A tak se mi zdá, že pokles výdajů na vzdělání není pro průmyslovou zemi dobrým příznakem, a ani ne, když se ví, že český HDP v posledních letech vzrůstal. Nebo si snad myslíte, že by se v ČR mělo investovat do vzdělávání mladých ještě méně? |