Irák

Podle výboru amerického Kongresu, vyšetřujícího masakr 17 iráckých civilistů v Baghdádu dne 16. září 2007, se americká bezpečnostní firma Blackwater pokusila v roce 2005 vyvézt z Iráku nejméně dvě irácká vojenská letadla. Když irácká strana vyžadovala jejich navrácení, firma Blackwater to odmítla. Informuje o tom páteční zpráva deníku Guardian.

V rámci probíhajícího vyšetřování chce demokratický kongresman Henry Waxman objasnit mnohé další podezřelé skutečnosti spjaté s činností firmy, jež poskytuje žoldnéřské služby; včetně kontraktů uzavřených s federální vládou. Blackwater spolu s dalšími dvěma bezpečnostními firmami získává prostřednictvím kontraktů na ochranu diplomatů v Iráku, Afghánistánu či v Izraeli na 570 milionů dolarů ročně.

Henry Waxman v této souvislosti zaslal sedmistránkový dopis s otázkami nejvyššímu výkonnému představiteli firmy Blackwater Eriku Princovi. Další dva dopisy rozeslal ministryni zahraničních věcí Condoleezze Rice a ministrovi obrany Robertu Gatesovi. Odpovědi na všechny tři dopisy požaduje do 2. listopadu 2007.

Írán

Nutnost vybudovat část amerického systému Národní protiraketové obrany v ČR bývá často zdůvodňována hrozbou útoku íránskými (v současnosti neexistujícími) jadernými zbraněmi. Jak se toto údajné úsilí ohrozit Českou republiku projevuje v íránských médiích?

Mezinárodní zpravodajská síť PRESS TV se sídlem v Tehránu informuje v sobotu 20. října 2007 o návštěvě vysokého představitele íránského parlamentu v České republice, a to zprávou s názvem Írán vítá těsnější vazby s Českou republikou. Píše se v ní, že podle Aláeddína Burudžerdího je v nejvyšším zájmu obou zemí rozšiřování politických, kulturních a ekonomických vazeb mezi Českou republikou a Íránem. "Dohodli jsme se, že budeme naše dvojstranné styky rozvíjet formou parlamentního výboru v Tehránu," dodal Aláeddín Burudžerdí.

Tomuto jeho - zjevně ne nepřátelskému - vyjádření směrem k České republice předcházel rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes dne 18. října. Na otázku týkající se možného ohrožení střední Evropy Íránem odpověděl podle zprávy ČTK: "Nejsme pro Evropu hrozbou. Jsme ochotni uzavřít dohodu, která všechny vojenské akce vyloučí."

Sýrie

Již přes měsíc se diskutuje o tom, zda incident, při němž dne 6. září 2006 bombardovalo izraelské letectvo neznámý objekt na severovýchodě Sýrie, byl útokem na syrské jaderné zařízení. V této souvislosti není bez zajímavosti zpráva deníku International Herald Tribune, podle níž vyšetřování OSN odhalilo, že jeden z tlumočníků při OSN pozměnil vyjádření syrského zástupce Bassama Darwiše v arabštině. To bylo správně převedeno do francouzštiny, ale z ní pak špatně přeloženo do angličtiny. V úterním tiskovém souhrnu OSN v angličtině se pak objevilo tvrzení, že syrský představitel prohlásil: "Izrael je čtvrý největší vývozce zbraní hromadného ničení a porušuje vzdušný prostor ostatních zemí; a provedl vojenskou akci proti jaderným zařízením, včetně útoku 6. září v Sýrii." Tento výrok byl následně interpretován jako přiznání Sýrie, že provozuje vlastní jaderný program.

Podle opraveného textu prohlásil ve skutečnosti Bassam Darwiš: "...tento [stát], který je čtvrtý v žebříčku zemí vyvážejících nejvíce letálních zbraní na světe; ten, který narušuje vzdušný prostor suverénních států a provádí proti nim agresi, jako se stalo 6. záři mé zemi, taková entita se všemi těmito charakteristikami a s mnohými dalšími, nemá žádné právo, aby její představitel pokračoval v bezostyšném lhaní..." Těmito slovy reagoval syrský zástupce na řeč, v níž izraelská velvyslankyně (a zároveň zástupkyně ředitele oddělení pro strategické záležitosti při izraelském Ministerstvu zahraničních věcí) Miriam Ziv obvinila Sýrii z pokračujících dodávek zbraní bojovníkům Hizbulláhu v Libanonu.

Sýrie dále trvá na tom, že "žádná jaderná zařízení v Sýrii neexistují".