Dva aktivisté, které žalovala multinacionální firma McDonalds za pomluvu, měli dostat od britské vlády bezplatnou státní finanční pomoc "Legal Aid" na financování právníků, kteří by vypracovali jejich obhajobu, rozhodl v úterý nejvyšší evropský soud, Evropský soud pro lidská práva. To, že se oba nemajetní aktivisté museli u soudu sami, bez právníka, na něhož neměli, hájit proti týmu dobře placených právníků od podniku McDonalds označil Evropský soud pro lidská práva za porušení jejich lidských práv a za odepření práva na spravedlivý soud.

Počasí je měsíc v předstihu. Léta v severní Evropě budou dlouhá a teplá.

Zítra, po 13 letech vyjednávání, vstupuje v platnost protokol z Kjóta o podnebných změnách. Nikdo si nemyslí, že jen tato smlouva - v jejímž rámci se zavazuje 30 rozvinutých států, že sníží své emise skleníkových plynů o 4,8 procent - celý problém vyřeší. Smlouva z Kjóta vyprší v roce 2012 a v důsledku americké sabotáže dosud nedošlo k žádnému pokroku ve věci jejího nahrazení. Smlouva z Kjóta poskytuje výjimky největším znečišťovatelům, USA a Austrálii, a nijak neomezuje emise skleníkových plynů z rozvojových zemí. Snížení emisí, které vynucuje, jsou aspoň o jeden řád nižší, než aby dokázaly stabilizovat emise skleníkových plynů na bezpečné úrovni.

Proč tomu tak je? Proč se děsíme terorismu, ale je nám úplně jedno, že dochází k rozkladu podmínek, které nám umožňují život? Problém je, že rozvinutý svět, který o všem rozhoduje, podnebné změny ještě po určitou dobu nezasáhnou dost drasticky. Zatím to bude především odnášet rozvojový svět, píše v deníku Guardian George Monbiot.

O globálním stmívání ZDE

"Marx se podobá onomu zavražděnému králi, který obcházeje po hradbách Elsinoru, uvede ve zmatek Hamletův život: pro naši západní, depresivní společnost, jež neustále halasně vyhlašuje smrt revoluce, aniž by se jí podařilo -- naštěstí, podle mého názoru -- vymýtit ducha revoluce, pro tuto společnost se z něj stal přízrak. Duch revoluce dřímá v každém z nás a čím více vyhlašujeme jeho smrt, tím více se navrací, aby trápil své odpůrce (opěvatele liberalismu), posedlé ztrátou svého nepřítele. Můžeme nakrásně inscenovat smrt komunismu, můžeme se těšit z definitivní Marxovy smrti, ale tato mrtvola se stále hýbe a její přízrak vyvádí svět z míry." (Jacques Derrida v dialogu s Élisabeth Roudinesco Co přinese zítřek?, s. 113)

Na snaze postavit slůvko komunistický mimo zákon mi vadí jedna věc.

V globální debatě, vedené BBC o tom, "co si svět myslí o Americe", byl Největším Američanem nominován Homer Simpson ze známého kresleného seriálu. Získal 47,17 procent hlasů a zvítězil tak nad americkým prezidentem Abrahamem Lincolnem, který získal 9,67 procent hlasů, a nad bojovníkem za občanská práva Martinem Lutherem Kingem, pro něhož hlasovalo 8,54 procent účastníků. Hlasování se konalo jako součástí globální debaty o roli USA ve světě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Když se Bushova vláda před dvěma lety rozhodla provést invazi do Iráku, domnívala se, že to povede k vzniku proamerické, světské vlády, která bude antitezí teokracie v Íránu a dokáže neutralizovat regionální ambice íránských náboženských činitelů.

Jednou z největších ironií americké intervence v Iráku je, že Iráčané zvolili náboženskou vládu - která má velmi blízko k sousední islámské republice v Íránu. Je to to poslední, co americká vláda očekávala ze své nákladné akce v Iráku - která dosud stála 300 miliard dolarů a jejíž náklady se neustále zvyšují, cituje americký deník Washington Post americké a regionální analytiky.

Šéf zpravodajství televize CNN po 23 letech náhle rezignoval na svou funkci, poté, co obvinil americkou armádu, že v Iráku záměrně útočí na novináře.

V těchto dnech uplynulo 60 let od spojeneckého bombardování Drážďan. Nechci polemizovat o tom, jestli tento akt něco podstatného vyřešil vzhledem k ukončení druhé světové války, to bych přenechal historikům či pamětníkům. Co my všichni přenechat jen historikům bohužel nemůžeme, je fakt, že každoročních vzpomínkových pochodů se letos zúčastnilo nebývalé množství neonacistů,v jejichž čele stála extremně pravicová strana NPD, která se na podzim díky protivládně naladěným voličům (o nichž jsem mimochodem psal v článku "Trestají voliči extremistických stran opravdu jen vládní politiky?") dostala do saského parlamentu.

Kritika Stanislava Grosse ze strany některých politiků a médií má nejasné zákulisí. To neznamená, že nemusí mít připravenou koncovku.

První kolo parlamentního projednávání kauzy bytu premiéra Stanislava Grosse skončilo nerozhodně. Kritikům premiéra se nepodařilo prokázat Grossovo pochybení, ale pochybnosti o jeho jednání zůstaly. Odhlédneme-li od právního rozměru věci a zapomeneme-li - alespoň na chvíli - na mravní dimenzi Grossova bytového problému, zůstává rozvětvená otázka: kdo celou kampaň odstartoval a co tím sleduje. V této chvíli se můžeme jen dohadovat, zda jde o nějakou obdobu aféry Olovo - či jak někteří kuloároví komentátoři říkají "aféra Cín".

Čtenáři právem upozorňují v souvislosti s článkem Oskara Krejčího , že cín je sice latinsky "stannum", ale jeho chemický symbol je Sn, nikoliv St. Nevíme, do jaké míry ta chyba vypovídá o (ne)znalostech chemických symbolů mezi českými politiky...:)

Váš článek Svět není jen arénou manipulátorů a podvodníků mi hovořil z duše, píše Jan Bárta. Nás, těch malých, jak se říká obyčejných, lidí je velká většina, máme své problémy, starosti, žijeme s lidmi stejného charakteru, stejné sociální úrovně, naše vzájemné vztahy jsou převážně velmi slušné, morální, jinak by se nám stejně žilo velmi špatně.

Ne, nemám v úmyslu být vulgární, tím méně někoho urážet. Tohle oslovení v závěru nadpisu je přece oním důvěrným a vřelým prostředkem, jímž se zhusta oslovují nejen puberťáci; a přitom tím nikoho neurážejí běžně ani další uživatelé tohoto intimního výrazu. To předchozí "Straně věřte" taky není pouze dnešní. S doprovodným "soudruzi" to říkali komunisté už před rokem 1948, ale pak i po něm, když inscenovali ty své krvavé procesy, s četnými oběťmi i ve vlastních řadách. A nám se to "věření" teď už pár let prezentuje jako snad občanská povinnost, bez dalšího oslovení, zleva zprava; anebo nejdřív to bylo víc zprava, a teď zase víc jakoby zleva.

Bohužel se po nás "volech" chce, abychom byli skutečnými dvounohými voly, bez té vřelosti v oslovení, ale navíc s doprovodnýma oslovskýma ušima a přitakávajícím hýkáním.

Velkým problémem pro Českou televizi se stalo u projektu Největší Čech, že zřejmě největším počtem hlasů podpořili hlasující fiktivní postavu Járy da Cimrmana - čímž samozřejmě projekt zironizovali. Česká televize se obrátila o pomoc na BBC, od níž projekt "Největší Čech" koupila na klíč o radu. V tiskové zprávě publikovala toto vysvětlení:

Volíme komunisty, i když už nemusíme. Čas je milostivý a při pohledu nazpět s podbízivým úsměvem nasazuje divákovi růžové brýle. Dává zapomenout na palčivé momenty někdejší každodennosti, jakoby skoro neexistovaly. Tak si dejme chvíli klidu a pojeďme spolu například na podnikovou rekreaci, zavzpomínejme si. Byla by vůbec škoda, aby fenomén podnikových rekreací jako historické specifikum zůstal zapomenut.

Autor článku , jehož jméno jsem použil v parafrázi výroku ze známé hry JC, se udatně posmívá řádu rekreačního střediska Dolu Paskov.

Lze souhlasit s tím, že by byla škoda, aby "fenomén podnikových rekreací zůstal zapomenut", ale z jiného důvodu než k jakému se dopracoval náš student.

Po prijatí zmluvy o katolíckej výchove a vzdelávaní a zmluvy o duchovnej službe v ozbrojených silách a zboroch sa v tichosti pripravuje podpis ďalšej zo série tzv. čiastkových zmlúv, ktoré sa odvíjajú od Základnej zmluvy medzi Slovenskou republikou a Svätou Stolicou (vatikánskej zmluvy). Zmluva o uplatňovaní výhrad svedomia pripravená pod gesciou ministerstva spravodlivosti zatiaľ čaká na požehnanie vlády, aby potom mohla byť veselo odsúhlasená parlamentom.

Mnohí si zatiaľ ani neuvedomujú (a iní si to uvedomujú až veľmi dobre) ďalekosiahle dôsledky tejto zmluvy na fungovanie štátu, demokracie a dodržiavanie ľudských práv. Zmluva sa týka niekoľkých základných oblastí, v ktorej si fyzické i právnické osoby budú môcť uplatniť výhradu svedomia, teda "odmietnuť konať to, čo vo svojom svedomí pokladajú za nedovolené podľa vieroučných a mravoučných zásad" vyhlásených Magistériom Katolíckej cirkvi.

Kjótsky protokol, stále nedostatočná, no jediná globálna iniciatíva na boj proti klimatickým zmenám, vstúpil do platnosti 14. februára 2005. Záujmové skupiny, ktorých zisky boj proti emisiám ohrozuje, sa aktivizujú.

Klimatické zmeny už označilo niekoľko autoritatívnych štúdií za väčšie nebezpečenstvo ako terorizmus. Neboli to len analýzy environmentálnych organizácií, ktoré zástupcovia priemyslu radi diskreditujú ako "zelených fanatikov", ale minulý rok napríklad aj výskumné centrum Pentagónu. V súčasnosti sa už väčšina vedcov vie zhodnúť na tom, že klimatické zmeny sú priamo ovplyvňované karbónovými emisiami, za ktoré sú zodpovedné hlavne niektoré odvetvia ťažkého priemyslu, energetika a doprava.

Stanislav Gross propásl v nedělním pořadu ČT "Otázky Václava Moravce" skvělou příležitost potěšit značnou část národa oznámením o rozhodnutí odstoupit. Průzkumy veřejného mínění, narychlo provedené na objednávku různých médií, ukazují, že by jeho odchodu litovala jen menšina voličů. Jeho maléry se baví nejen naše veřejnost, ale vyhodnocují je se záporným znaménkem i zahraniční politické a podnikatelské kruhy, takže lze objektivně tvrdit, že premiér v současnosti setrváváním ve funkci poškozuje svou stranu před voliči a snižuje důvěryhodnost vlády doma i navenek. Odmítám tvrzení, že zemi poškozují novináři, kteří na něj útočí: poskytl jim totiž látku, na které se mohou ještě dlouho přiživovat.

Přemýšlel jsem po dnešním televizním pořadu Otázky Václava Moravce, co bych dělal, kdybych byl na místě českého premiéra a musel řešit situaci, v níž se ocitl. Vycházel jsem ze tří v současné době aktuálních kauz: Grossův byt, podnikání jeho manželky a nákup pozemků s nadějí, že po vstupu do EU stoupne jejich cena. Být politikem by nemělo znamenat, že stačí být trestně bezúhonný nebo že stačí dělat to, co většina občanů. Na to jsme si stále nezvykli a stále nedokážeme pochopit, že je-li někdo premiér, musí být čistý jako anděl... jakmile se ale své funkce vzdá, můžeme k němu přistupovat naprosto shovívavě jako k jiným lidem a mimo trestní bezúhonnost se o nic víc nezajímat. Na Grossově místě bych řekl: udělal jsem chybu a natolik si vážím svých voličů a občanů České republiky, že se necítím hoden nadále zastávat post premiéra. Udělal bych to také z prosté sebeúcty, nicméně byl by to i signál do budoucna. Dokud se nenajde někdo z nejvyšších míst, kdo ukáže takovou mravní odvahu, bude naše politika navždy prolezlá korupcí a hlubokým pohrdáním občany.

Potřeba ctnostných a mravných politiků v současné sekulární a hedonistické společnosti je směšná. Ze samé podstaty archetypálního hesla "Svůj k svému" vyplývá, že množství občanů, kteří nikdy v životě nezalhali, nesesmilnili či nepožádali majetku bližního svého se limitně blíží množství jinak sexuálně orientovaných občanů. Zrnka navzájem se přitahujících povah pak skládají hromadu, zvanou výsledky voleb.

"Potřeba ctnostných a mravných politiků v současné sekulární a hedonistické společnosti je směšná," argumentuje Štěpán Kotrba a dovozuje, že vzhledem k tomu, že občanstvo všeobecně lže, smilní a krade, je pošetilé, aby od svých politiků zároveň vyžadovali počestné a morální chování. Přijmeme-li tuto argumentaci, jakákoliv kritika politiků za korupci, lhaní či jinak nečestné chování, se musí nutně jevit jako pokrytecká manipulace, prováděná za určitým politickým cílem. Žádná morálka - rozhodnutím většiny - neexistuje a moralizující intelektuálové se mohou jít vycpat.

Je tomu však skutečně tak?

Bývalý libanonský premiér Rafik Hariri byl v pondělí usmrcen v Bejrútu při atentátu na jeho automobil ve městě, o němž se usuzovalo, že se po kruté občanské válce navrací k normálu. Při velké explozi, k níž došlo ve 12.55 místního času (11.55 středoevropského času) zahynulo nejméně dalších 9 osob a asi 100 osob bylo zraněno.

Miliardář Hariri (60) byl libanonským premiérem celkem po dobu 10 let po ukončení občanské války, zuřící v letech 1975 - 1990, avšak loni v říjnu odstoupil v důsledku vznikajícho napětí mezi opozicí a prosyrskou vládou. Pak se politicky přiblížil k opozici, hlavně v důsledku neshod ohledně kontroverzní role Sýrie v Libanonu.

Prosyrští spojenci Haririho starého soupeře prezidenta Emila Lahouda Haririho obviňovali, že byl katalyzátorem rezoluce Rady bezpečnosti OSN z loňského září, kterou podpořily USA a Francie. Rezoluce požadoval, aby Sýrie stáhla svých 15 000 vojáků z Libanonu a přestala zasahovat do libanonské politiky. Z atentátu jsou podezřívány prosyrští aktivisté.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Článek z britského tisku otevřel v BL diskusi o "akci" spojenců v noci 13. února 1945 i pro české čtenáře. Celá hrůzná událost si zaslouží více konkrétních informací o jejím průběhu.

Pro Světovou obchodní organizaci a negociátory nastává nyní období intenzivních jednání, a to poté, co loňská druhá polovina roku byla věnována zejména běžné činnosti organizace a sbírání sil po sjednání červencového rámce negociací. Blíží se totiž VI. konference ministrů WTO, která proběhne v prosinci 2005 v Hongkongu. K ní jsou upřeny naděje na posun mnohostranných negociací k závěrečnému sjednání tzv. jednotného závazku, který bude znamenat další liberalizaci mezinárodního obchodu a upevnění jeho pravidel.

Liberalizace světového obchodu a WTO TÉMA BL

V rukou mají talíř,
musí se o něj bát.
Já mám ruce volné,
mohu jim zamávat.

Je úžasné sledovat, že velice vnímaví lidé, se kterými se potkávám, mají často - vůči svému intelektu - velice omezené a ochuzené vnímání reality, ačkoli v jejich osobnostech lze často rozpoznat původně velice otevřeného ducha. Jenže on je blokován jakousi zvláštní zkušeností, která mu nedovoluje se vyjádřit, je to něco jako psí řetěz, který je nikdy dál nepustí.

V ČSSD se často diskutuje o tom, zda se má její program orientovat více na levicového či středového voliče, resp. jak široce se má tato strana rozkročit. Velmi často se objevuje tvrzení typu: "Levicový volič by nám neodpustil to a to."

Ve skutečnost žádný "levicový volič", zejména ve smyslu výše uvedeného výroku, neexistuje. Přirozenou klientelou sociálně demokratické politiky je sociálně ustaraný volič - volič, který pociťuje určité sociální nejistoty a který preferuje sociální jistoty. Není to volič lpící na nějakých abstraktních levicových dogmatech. Posuzuje realitu a v rámci toho i programy, sliby a chování politických stran velmi pragmaticky.

V lednu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 11 000 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.