Vědci jsou překvapeni výrazným vzrůstem hlavních skleníkových plynů v atmosféře, k němuž došlo za poslední dva roky a obávají se, že je přirozené systémy Zeměkoule nejsou zřejmě už schopny absorbovat tak efektivně jako v minulosti.

Problémem se bude zabývat tento týden hlavní vědecký poradce britské vlády dr. David King při své výroční podnikatelské přednášce organizace Greenpeace.

Množství kysličníku uhličitého v atmosféře se měří pravidelně už téměř padesát let na Havajských ostrovech, které jsou tak daleko od všech zdrojů kysličníku uhličitého, že se tamější laboratoře považují za spolehlivý zdroj měření.

V minulých desetiletích stoupalo množství CO₂ v atmosféře průměrně o 1,5 částí na milion ročně, v důsledku spalování fosilních paliv, ale v letech 2002 se stoupání zvýšilo o více než 2 části na milion ročně.

V minulosti bylo možno vysvětlit náhlé zvýšení koncentrace CO₂ v atmosféře například oteplením Tichého oceánu v době nestabilního počasí během tzv. El Niño - v té době totiž oceány vypouštějí kysličník uhličitý a nejsou schopny ho absorbovat.

V posledních dvou letech však stoupla koncentrace CO₂ v atmosféře o 2,08 částí na milion v roce 2002 a o 2,54 částí na milion v roce 2003. El Niño se v těch letech nevyskytlo.

Vědci nejsou zatím schopni určit, co to znamená. Charles Keeling, který začal zkoumat výskyt CO₂ v atmosféře v roce 1958, konstatoval: "Zvýšení růstu koncentrace CO₂ na více než 2 části na milion ročně je skutečně výjimečný jev. Je možné, že má přirozené příčiny, ale je také možné, že je to začátek přírodního procesu, který nemá v záznamech obdoby."

Někteří vědci se obávají, že to může znamenat, že lidstvo bude mít ke zvládnutí globálního oteplování k dispozici jen několik málo let a ne několik desetiletí, jak se dosud domnívali. V nejhorším případě je výjimečný vzrůst koncentrace CO₂ v atmosféře známkou, že přestávají fungovat přirozené systémy Země pro absorbci tohoto plynu. To by znamenalo, že byl zahájen nezvládnutelný oteplovací proces, kdy by bylo nemožné zastavit zvyšování teploty. Jakmile začne tát sníh a led na pólech, méně sluneční energie bude odráženo sněhem zpět do vesmíru a skály začnou absorbovat více tepla. To se už děje.

Při zvyšování teploty také pak klesá schopnost vegetace absorbovat kysličník uhličitý.

Peter Cox z britského meteorologického ústavu však poukázal na to, že vzrůst intenzity CO₂ v atmosféře není stejný po celé planetě. Údaje získané měřením CO₂ v Austrálii a na jižním pólu byly trochu nižší, takže to prý vypadá, jako že k něčemu neobvyklému došlo na severní polokouli. "Je možné, že na severní polokouli došlo k většímu množství lesních požárů a v Evropě bylo velmi horké léto. To vede k odumírání vegetace a k uvolňování uhlíku z půdy."

Předchozími lety, kdy údaje pro vzrůst míry kysličníku uhličitého v atmosféře překonaly hranici 2 části na miliony byly jen roky, kdy došlo k jevu El Niño - 1973, 1988, 1994 a 1998.

Loni došlo k tak velké vlně horka, že si vyžádala po celém světě 30 000 mrtvých. Byl to tak výjimečný jev, že se mnoho vědců domnívá, že to mohlo být způsobeno jedině globálním oteplováním. Avšak dr. Cox, stejně jako jiní vědci, varují, že z údajů pro pouhé dva roky se zatím nedá vyčíst nic. "Velmi obtížné by bylo vysvětlit, kdyby k takovému vzrůstu docházelo pravidelně po dobu pěti nebo šesti let," uvedl.

Podrobnosti v angličtině ZDE