5. 9. 2004
Beslan:Lidé z města Beslan začali pohřbívat své mrtvé děti a příbuzné. Při krveprolití, jímž skončilo obléhání školy, poté, co ji ovládli pročečenští ozbrojenci, zemřelo téměž 370 osob. Někteří rodiče si stále ještě nejsou jisti, zda jejich děti zemřely. Téměř 200 osob je pořád ještě oficiálně nezvěstných. |
4. 9. 2004
Počet obětí krvavého a chaotického útoku na školu v severoosetském Beslanu stoupl v sobotu na 323 osob. Prezident Vladimír Putin město v sobotu ráno navštívil a konstatoval: "Všeobecně musíme přiznat, že jsme neprokázali porozumění složitostem a nebezpečím procesů probíhajících v naší zemi a ve světě. V každém případě jsme nebyli schopni adekvátně reagovat. Prokázali jsme slabost a slabí lidé bývají poraženi." Předtím uvedl Boris Dzgojev, regionální ministr pro krizové záležitosti, že během krize zahynulo 323 obětí, z toho 156 dětí. Celkem se útoku na školu účastnilo 32 extremistů, 10 z nich byli Arabové. Všichni byli usmrceni. Více než 500 osob bylo zraněno, včetně mnoha dětí, když třídenní obležení skončilo v pátek mnoha explozemi a dlouhými intenzivními přestřelkami. |
4. 9. 2004
"Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-li již více lásky neukáže? Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? Zdali zapomněl se smilovávat Bůh silný? Zdať zadržel v hněvě milosrdenství svá? I řekl jsem: Toť jest má smrt." Titulek sobotního deníku Daily Telegraph shrnuje názory veškerého britského tisku, který věnoval o víkendu mnoho stránek fotografiím i podrobným líčením nesmírného utrpení v severoosetijském městě. Ocitujme několik myšlenek z obecnější úvahy na toto téma, jak je zformuloval v Daily Telegraphu Adam Nicholson: "Poznáváme teď chvíle hrůzy hned, jak k nim dojde. Nikdo z nás, kdo kdy viděl onu fotografii holčičky, jak běží v děsu přes rýžová pole ve Vietnamu, ji nikdy nezapomene." |
4. 9. 2004
Beslan:Mnoho dětí, které byly zadržovány únosci ve škole v Beslanu, bude mít psychické problémy po dlouhá desetiletí a někteří se možná nikdy plně neuzdraví, konstatovali britští odborníci na traumata z dětství. Příznaky posttraumatického stresu se sice liší dítě od dítěte, ale mnoho dětí bude trpět děsivými nočními můrami, takže se začnou bát chodit spát. Některým dětem se denně budou scény z obležené školy vracet. Menší děti budou mít zřejmě strašný strach, aby nikdy nebyly o samotě a budou se obsesivně držet rodičů. Bude u nich docházet k pomočování, ke scénám, k opakujícímu se chování a budou mít problémy se vztahy k jiným. Mnoho dětí bude mít strašný strach vrátit se do školy. |
4. 9. 2004
Beslan:"Zlo" únosců v ruské škole se stalo zkouškou pro náboženskou víru i arcibiskupa z Canterbury, nejvyššího představitele anglikánské církve. Bylo by nelidské nepochybovat o své víře, řekl dr. Rowan Williams v rozhlasu BBC. "Myslím si, že nejvážnějším útokem na osobní víru každého člověka je utrpení dětí," uvedl. "Když vidíte tu intenzitu energie, jakou lidé dokáží vložit do takového zla, pak ... zaváháte, máte pochybnosti. Bylo by myslím nelidské, kdyby člověk takto nereagoval." |
5. 9. 2004
Virtuální bohoslužba jako protiklad touhy po mociČtení: Marek 10,35-45; Text: Marek 10,43-44
Kdo se chce stát mezi vámi velkým, ať je vaším služebníkem, říká Ježíš svým učedníkům. Srovnáme-li toto jeho slovo se současnu politickou scénou, zdá se být zcela odtržené od toho, co se samo rádo nazývá "reálný život". Jsou tedy tato Ježíšova slova o povaze moci jen slova do církve, či do privátního života? Ostatně což on sám neříká, že "jeho království není odsud", že nejde u Božího království o pozemskou říši a o panování v řádu tohoto světa? |
3. 9. 2004
Když Miloš natáčel Amadea, šel filmovat do Žehušic, do obory s bílými jeleny, kam ho v dětství vodil tatínek. Technika ještě nedorazila, my jsme s Milošem leželi na trávě nohama od sebe a hlavama k sobě a Miloš mi povídá: "Víš, já chci udělat všechno pro to, aby mi nemohli upřít tuhle polovinu světa." A já zas řekl: "A já chci udělat všechno pro to, aby mi nemohli upřít tamtu polovinu světa." Což byly dle mého velice rozumné úvahy, protože tenhle svět je náš a nikdo nemá puvuár nám ho celej brát. Rozhovor se spisovatelem, překladatelem a historikem dr. Zdeňkem Mahlerem, scénáristou filmů Svatba jako řemen, Nebeští jezdci, Božská Ema a Amadeus. |
3. 9. 2004
sobota 1.00: Podle britských a amerických zpravodajských televizních stanic vznikly v městě Beslan scény absolutního chaosu a dezorganizace. K útoku ruských vojáků na školu údajně došlo proto, že jedna z bomb únosců zřejmě technickým nedopatřením explodovala. To přimělo děti, aby začaly ze školy utíkat a únosci po nich začali střílet. Proto proti únoscům začali střílet ruští vojáci. Je neuvěřitelné, zdůrazňují západní televizní stanice, že kolem školy nebyl udržen bezpečnostní kordon a že bylo příslušníkům veřejnosti dovoleno, aby se na scénu dostavili s vlastními zbraněmi. Když byla zahájena střelba, začali střílet i tito civilisté! Děti utíkaly ze školy v křížové palbě ze tří různých směrů. Byl nedostatek zdravotního personálu, snažili se pomáhat civilisté, někteří ranění byli opuštěni, vládl všeobecný zmatek. Ruské speciální jednotky zasahovaly váhavě a nerozhodně a byly vybaveny zastaralým zařízením. Putin čelí v nadcházejících dnech četným otázkám. Jakým způsobem se bude odstraňovat trauma dětí, které přišly první den do školy, a zda je bude možno přesvědčit, aby do školy vůbec chodily, když se pro ně škola stala synonymem vraždění, je další věc. sobota 0.00: Oficiální ruské zdroje uvádějí podle zvláštní zpravodajky BL v Rusku 640 raněných, z nich 321 dětí. Mrtvých je nejméně 150. Identifikováno bylo 79 obětí, z toho 12 dětí. pátek 23.00: Nejméně 200 osob zemřelo ve škole v jižním Rusku, kde osoby, podezřelé ze sympatií k čečenskému separatismu, zadržovaly stovky rukojmích. Desítky mrtvol, včetně mrtvol dětí, viděli zpravodajové u márnice, a očekává se, že počet mrtvých stoupne. Stovky osob byly zraněny, když únos dospěl do násilného a chaotického vyvrcholení. Boje kolem školy skončily a většina únosců byla buď usmrcena anebo zajata, i když jsou podle zpráv ještě čtyři na svobodě. Regionální vedoucí politický představitel Alexander Szasochov v pátek večer v televizi oficiálně oznámil, že únos skončil. Kolem školy bylo ještě dál slyšet výbuchy, údajně to byly řízené exploze min a rozbušek, které odstraňovali sapéři. Stále ještě není známo, co vyvolalo explozi, které vedla ruské speciální jednotky k útoku, který byl neplánován, avšak Rusko tvrdí, že byl nutný na záchranu životů rukojmích. U školy se odehrávaly děsivé scény, nahé děti v hrůze utíkaly ze školy uprostřed střelby a rvaly lahve s vodou z rukou zdravotnického personálu. Do nemocnice bylo během dne odvezeno 646 osob, 227 z nich dětí. Původní odhady počtu rukojmí byly 354, ale prezident Vladimír Putin uvedl, že ve sportovní hale školy zřejmě bylo zadržováno 1200 lidí a kolem nich byly všude umístěny bomby. Podle zpráv byly tři únosci zatčeni zaživa. Dvacet dalších zahynulo při bojích s vojáky. Nejméně devět z nich byli Arabové, uvedli oficiální činitelé. Podle ruských zdrojů byl jedním z únosců černoch. Podle neoficiálních zdrojů ze serveru voina.ru prý stříleli únosci děti dozad a ubíjeli raněné pažbami. Podrobnosti v angličtině ZDE |
4. 9. 2004
sobota 1.30: Namátkou citujeme jeden z prvních ostře kritických rozborů práce ruských bezpečnostních jednotek: Obrovské sympatie vůči Rusku ohledně krize s rukojmími byly už v pátek oslabeny ostrou kritikou osob, odpovědných za zasahující bezpečnostní složky. Ruští šéfové bezpečnostních složek se hájili, že rozhodnutí zaútočit na školu bylo neplánované. Kritikové operace, včetně bývalých příslušníků britských speciálních jednotek SAS, zdůraznili, že to byl přesně ten problém: |
3. 9. 2004
Záběry zkrvavených dětí, vynášených nahých ze školy v Beslanu, které se živě vysílají na hlavních televizních okruzích v Rusku, traumatizují národ. Rusové jsou zvyklí na teroristické útoky. Stali se vůči nim vzdorně imunní a dali svému prezidentu, Vladimíru Putinovi, volnou ruku, aby na ně reagoval vojensky. Ale právě podstata zrovna tohoto útoku - zaměřeného proti nejmenším dětem, žijícím v jedné z nejchudších částí Ruska - způsobila, že tato situace je jiná. Toto je opravdu pro Rusko ekvivalent 11. září, píše komentátor John Kampfner a pokračuje: |
3. 9. 2004
Ve čtvrtek bylo na základě vyjednávání prostřednictvím známého ruského dětského lékaře Leva Rošala propuštěno 26 žen a malých dětí. Jedna z propuštěných žen konstatovala, že ve škole není 354 osob, jak tvrdí úřady, ale "1000 - 1500 osob". "Lidé leží na sobě," sdělila listu Kommersant. Požadavky ozbrojenců nejsou zcela jasné - zřejmě chtějí, aby ruská vojska opustila Čečensko. 26 žen a dětí bylo propuštěno na základě vyjednávacího úsilí bývalého prezidenta sousední Ingušetie Ruslana Auševa. Prezident Putin konstatoval, že hlavním úkolem úřadů je zachránit zdraví a životy zadržovaných osob. "Veškeré naše úsilí se soustředí exkluzivně na tento cíl." Podrobnosti v angličtině ZDE |
3. 9. 2004
O kvalitě příspěvků na serveru Neviditelný pes... obojí se přece natahuje... Rozverné české úsloví charakterizuje nejlépe to, čím se Neviditelný pes pyšní už dlouho. Stal se díky absenci editoriálních pravidel a rezignaci na žurnalistické zásady portálem bloggerských bezdomovců. |
5. 9. 2004
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová
Korespondent Mafkarat al-Islam také oznámil, že v úterý došlo v zóně k velkému požáru. Oheň zachvátil všechny svazky a listiny týkající se práce amerických výzvědných služeb v Iráku. Po uhašení ohně Američané zjistili, že několik zvláštních fasciklů zmizelo nebo bylo ukradeno těsně před vypuknutím ohně. Konkrétně šlo o materiály týkající se Saddáma Husajna, svazky o iráckých udavačích a svazky osvětlující práci americké rozvědky v Iráku. V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům. Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL |
3. 9. 2004
Během období pěti let podvedli vedoucí politikové své obyvatelstvo dvakrát a dvakrát je zatáhli do války
Kde jsou ty mrtvoly? Před útokem na Kosovo v roce 1999 tvrdil Západ, že tam při etnickém očišťování nechal srbský předák Slobodan Miloševič vyvraždil 100 000 - 200 000 osob - že se pohřešují, anebo byli pohřbeni v masových hrobech. Členové kanadského forenzního týmu, kteří zkoumali situaci v Kosovu, veřejně konstatovali, že je toto tvrzení nesmysl. Ani na albánské ani na srbské straně nejsou žádné hromadné hroby. Celkem zahynulo jen několik tisíc osob. Počty byly zkresleny, aby se ospravedlnila válka. |
3. 9. 2004
Katarská televizní stanice Al Jazeera chce zaplnit mezeru v mezinárodním televizním vysílání zpravodajství a publicistiky, a tak v současnosti najímá anglicky mluvící novináře pro zpravodajský televizní okruh v angličtině. "Absolutně neplánujeme pouhý anglický překlad arabského vysílání," konstatoval Nigel Parsons, šéf tohoto projektu. Nová anglická televizní stanice má být atraktivní pro mezinárodní publikum a chce zaplnit množství současných mezer v televizním zpravodajství a publicistice. |
3. 9. 2004
Více než 12 milionů francouzských žáků se vrátilo po prázdninách do škol - a jen hrstka odmítla respektovat zákaz nošení islámských šátků, který ve Francii vešel ve čtvrtek v platnost. Komentátoři poukazují na to, že paradoxně se všechny plánované protesty rozplynuly v důsledku šoku nad únosem dvou francouzských novinářů iráckými militanty, kteří požadovali zrušení zákazu nošení islámských šátků. |
3. 9. 2004
Komunistický představitel Karel Hoffmann bude propuštěn z vězení domů. Byl odsouzen na čtyři roky za to, že dal během srpnové okupace vypnout rozhlasové vysílání a porušil tím telekomunikační zákon. Hoffmann, který se bránil u soudu tvrzením, že jednal na přímý příkaz prezidenta, pobyl na Pankráci necelý měsíc. Propuštěn bude ze zdravotních důvodů. Na základě soudních lékařů o tom dnes rozhodl městský soud. Řekla to soudkyně Pavla Augustinová. "Ty důvody jsou čistě zdravotní, odsouzený trpí řadou chronických nevyléčitelných nemocí, které jsou adekvátní jeho věku," vysvětlila soudkyně novinářům. Dokud rozsudek nenabude právní moci, musí Hoffmann podle Augustinové zůstat ve vězení. V případě, že by se státní zástupce vzdal stížnosti, tak by byl verdikt definitivní zřejmě ještě dnes nebo v pondělí. Když si ponechá lhůtu a stížnost nakonec nepodá, pak by byl rozsudek pravomocný v úterý. Jestliže se státní zástupce odvolá, tak ve věci rozhodne pražský vrchní soud. Karel Hoffmann TÉMA BL |
3. 9. 2004
K rozsudku nad Karlem HoffmannemPříspěvek do diskuse k tématu Britských listů "Karel Hoffmann"
Divil jsem se obecnému rozhořčení, že prakticky nikdo z prominentů minulého režimu nebyl za svoje činy odsouzen. V průběhu uplynulých let jsme mohli pozorovat řadu obžalovaných, kterým jejich zdravotní stav údajně znemožňoval se dostavovat na soudní jednání a řadu dalších osob, které nikdy ani nebyly obviněny, případně byly z obžaloby zproštěny z ryze formálních důvodů, využívajíce nejrůznější kličky práva. |
3. 9. 2004
O akademické svobodě:
Gillian Evansová, profesorka medievalistiky na starobylé Cambridžské univerzitě, vydala tento týden knihu, v níž podrobně líčí a ostře napadá interní mocenské boje a "oligarchické" vedoucí představitele své vysoké školy. Profesorka prozrazuje pro školu vysoce ztrapňující podrobnosti například o tom, jak se univerzita pokoušela zavést nový počítačový systém, který vedl téměř k naprostému chaosu a k proplýtvání částku 10 milionů liber. Profesorka Evansová v knize ovšem uznává, že snad nikde jinde než v Cambridgi by neměla akademickou svobodu napsat a vydat knihu, ostře kritickou vůči svým zaměstnavatelům a nepřijít přitom o své zaměstnání. Knihu budou zřejmě s velkou škodolibostí číst na konkurující starobylé univerzitě v Oxfordu, i když vzhledem k tomu, že jeden její výtisk stojí 75 liber, asi příliš čtenářů zase mít nebude... Podrobnosti v angličtině ZDE |
3. 9. 2004
Není mnoho českých knih, jimž by britská média věnovala pozornost, a není mnoho mezinárodních titulů, k nimž by se světové sdělovací prostředky vracely po letech jen proto, že nadešlo kulaté výročí jejich prvního vydání. Pozoruhodnou výjimkou se stala Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery. Britská média v těchto dnech oslavují dvacáté výročí její publikace v angličtině. Na příští týden chystá nakladatelství Faber and Faber nové, "jubilejní" vydání této knihy. Ne že by to bylo zapotřebí. Nesnesitelná lehkost bytí je totiž jedním z mála titulů českých autorů, jež jsou k dispozici v britských knihkupectvích trvale. Deník Guardian poukazuje na to, že tato Kunderova kniha vůbec nezastarala, ačkoli podle recenzenta obsahuje celou řadu poněkud neživotných pseudofilozofických spekulací a "mnoho politiky". Tento "Úhel pohledu" vyšel v pátek 3. 9. v Lidových novinách; kompletní text ZDE |
3. 9. 2004
Samuel P. Huntington: Who Are We? (podtitul variabilní dle jednotlivých trhů: Americas Great Debate, The Challanges to America's National Identity, The Erosion and Renewal of American National Identity nebo The Cultural Core of American National
Identity) - Kdo jsme? Výzvy americké národní identitě,
428 str., angl.: Simon & Schuster New York, květen 2004 - ISBN 0684870533, 26 USD, £18.99
, něm.: (Die Krise der amerikanischen Identität) Europaverlag, Hamburg 2004 ISBN 3203780607, 29.90 EUR
Nekamenujte proroky. Poté, co americký historik Samuel P. Huntington světovým bestsellerem o "střetu civilizací" otevřel téma "vnějšího ohrožení" americké civilizace, a předpověděl svého druhu tragické události z 11. září 2001, jeho poslední kniha se obrací směrem k ohrožení vnitřnímu. Tón Huntingtony knihy Who Are We? The Challanges to America's National Identity (Kdo jsme? Výzvy americké národní identitě) je varovný. Na 428 stranách črtá autor dramatický vývoj, jemuž čelí Amerika za posledních 50 let: tím nebezpečím jsou Mexičané a v širším hledisku Hispánci. |
3. 9. 2004
Britský ministr vnitra David Blunkett uvedl ve čtvrtek v provoz první projekt v Evropě, který využívá satelitní technologie k sledování pedofilů a jiných pachatelů trestných činů. Používá se při tom nová generace elektronických náramků. Blunkett charakterizoval nový systém jako "vězení bez mříží", které dokáže určit, kde se daná osoba nachází, s přesností na dva metry. |
3. 9. 2004
Výzkum, prováděný v Keni, potvrdil předchozí globální studie, z nichž vyplývá, že v komunitách, kde se neprovádí mužská obřízka, je vyšší procento výskytu choroby HIV/AIDS, informují BBC, Financial Times a server allafrica.com: |
3. 9. 2004
... měl jsem tu čest být prvním editorem básniček a textů Václava Hraběte, Ladislava Landy, Karla Sýse, Jiřího Žáčka, Zdeňka Rytíře, Karla Hvížďaly, Vladimíry Čerepkové, Jany Černé, Miloně Čepelky, Zdeňka Rosenbauma, Petra Cincibucha...
Pravděpodobně na chmelové brigádě o prázdninách roku 1964 pojali čtyři studenti libeňského gymnázia Na Zámečku světobornou myšlenku -- vydávat literární časopis. Číst nebo vlastnoručně smolit básničky bylo tehdy módní. A tak se složili, soudružce v rozmnožovně dali dvě stovky a ta básničky přepsala jako melouch na kovolisty. Dvě stovky dostal i vedoucí soudruh Říha a tiskař soudruh Turnovský. Vydání prvního čísla přišlo mladé básníky na šest stováků, což zase tenkrát nebyly tak malé peníze. Vyšlo v nákladu 1 000 ks. Na kalendáři bylo září 1964. Do konce roku 1964 vyšla další čtyři čísla a náklad stoupl na pět tisíc výtisků. Za různého stupně utajení či slávy vycházelo Divoké víno do počátku roku 1972, přesněji řečeno první číslo roku 72 jsem již nestačil rozeslat a zůstalo v zapečetěné tiskárně. A já v zavřené budově v Ruzyni. |
3. 9. 2004
Polemika s článkem "Sparťané zase svrhávali děti ze skály"
Sparťané svrhávali děti ze skály, podotýká správně pan Krček. Na čínském venkově se údajně něco podobného děje v posledních desetiletích také. Země, kde lidský materiál není už ani materiálem, ale spíš odpadem, praktikuje dobře známou antireprodukční politiku, jejímž neočekávaným následkem je také to, že narodí-li se bezprizorním čínským vesničanům dítě ženského pohlaví, nemá často šanci samo zjistit, že není víc než pouhou biologickou entitou. Pokud však oba případy oddělíme dvěma a půl tisíciletími, může nám z toho i zaskočit. A panu Krčkovi se stále nepodařilo spolknout knedlík dojetí, který mu uvízl v hrdle před třiceti lety, což je možná důvod, proč neumí vyjádřit souvislosti v širším kontextu. |
3. 9. 2004
Myslím, že je potřeba dodat trochu jinou dimensi k dialogu pana Válka (právník) a pana Davida (lékař -- psychiatr) ohledně transplantací. Tato etická dimense problému je asi stejně stará jako transplantace samy, hodně medializovaná, především lidmi, kteří nikdy nestáli "tělo na tělo" u takového problému a asi stejně nelehké je její řešení. |
4. 9. 2004
Reakce na článek Odmítnout odmítače dárcovství orgánů". Jan Petrov popustil ve svém článku uzdu emocim, podstatě problému se ale nepřiblížil. Pokusím se ještě chvíli pokračovat ve svých úvahách, v naději, že i jemu svitne. |
3. 9. 2004
Tak pan Válek zápisem v registru odmítl dárcovství svých orgánů -- podle vlastních slov proto, že jej popudila arogantní slova jednoho lékaře, pana Davida. Obává se, že by jej lékaři "podobného ražení" mohli zabít, jen aby jeho orgány transplantovali "perspektivnějšímu" pacientovi. Je to zvláštní logický pochod: přenášet vlastnosti jednoho na celek. Proč se děsit lékařů obecně, vyděsí-li nás jen jeden z nich? Protože pana Válka nepodezírám z hlouposti, předpokládám, že usiluje o velké gesto: to máte pane Davide za trest, že jste si mě dovolil popudit. |
3. 9. 2004
Polemika s články "Proč ubylo transplantací!" a "Shnijte v hrobě kompletní!"
Když jsem si přečetl rozzlobený text MUDr. Ivana Davida, okamžitě jsem si ze stránek www.nrod.cz stáhl formulář a přihlásil se do registru osob, které odmítají posmrtné dárcovství svých orgánů. Nemám rád velká gesta ani silná slova, avšak míra lékařské arogance, kterou pan David ve svém článku předvedl, mě naplnila děsem. |
3. 9. 2004
Zákon o transplantacíchReakce na polemiku Tomše Fuka s článkem "Proč ubylo transplantací?"
Moje tvrzení, že Tomáš Fuk nic nepochopil, byla nadsázka, pro Tomáše Fuka tedy podávám vysvětlení. Nadsázku nelze chápat doslova. Táže se mě: "Co z toho jsem nepochopil správně, pane Davide?" Z tezí, které očísloval a uvádí s tím, že je pochopil, opravdu správně pochopil jen tvrzení č. 1- 3, tvrzení č. 4- 8 jsou nepravdivá a nevyplývají z mého článku ani z reakce na jeho článek. Byl úspěšný téměř ve 40%. |
2. 9. 2004
Zákon o transplantacíchReakce na článek "Proč ubylo transplantací?"
Nemyslím si, že nějak ovlivním názory pana Davida, ale když už jsem se odhodlal k první polemice, ještě jednou a naposledy zareaguji, píše Tomáš Fuk. |
3. 9. 2004
Finská píseňIrena Zítková
Markéta Hejkalová: Vždycky jedna noc, Nakladatelství Hejkal, 2004, 168
str., ISBN: 8086026264 Všimli jste si, že v oddechovém žánru (v detektivce nebo románu pro ženy) někdy objevíte společenské problémy, jimž se tzv. seriózní literatura vyhýbá nebo přinejmenším nevěnuje? Markéta Hejkalová (1960) napsala příběh čtyřiadvacetileté Češky, která se provdá do Finska za rozvedeného osmačtyřicetiletého muže. |
2. 9. 2004
Po nedělním rozhovoru britského rozhlasu s Janem Čulíkem o Milanu Kunderovi pro pořad Open Book rozhlasové stanice BBC Radio Four (opakuje se ve čtvrtek v 17:00 SEČ) , z něhož vyplynula pro Brity překvapivá věc, že totiž Milan Kundera nevydal své nejznámější romány v České republice, se tímtéž tématem ve čtvrtek zabývá středoevropská zpravodajka listu Daily Telegraph Kate Connollyová, která k téže věci znovu interviewovala Jana Čulíka. V závěru článek bohužel cituje chybné údaje od Jana Kaplana "českého filmaře a autora, žijícího v Londýně", který vyjádřil názor, že Kunderu neměli v Čechách rádi, protože byl komunistou a "psal poezii oslavující Stalina". Ve skutečnosti ovšem Kundera nikdy žádnou poezii oslavující Stalina nepsal, to si pan Kaplan spletl. Pochybná je i argumentace, že Kunderu kritizovali, protože býval komunistou - nejzávažnější kritika jeho díla v osmdesátých letech pocházela od literárního recenzenta a bývalého šéfredaktora Literárních novin Milana Jungmanna, který býval komunistou stejně jako Kundera. Jiná věc je, že mladí lidé ve věku pod pětadvacet let, kteří studují na českých vysokých školách, nemají osobní zážitek z komunismu a antikomunismus je jim proto v podstatě nesrozumitelný. Česká republika zjevně dnes není antikomunistickou zemí, ať se to leckomu líbí či nelíbí... |
2. 9. 2004
čtvrtek 22.00: Francouzští novináři, zadržovaní ve snaze přimět Francii, aby zrušila zákaz nošení muslimských šátků,. byli předáni vzbouřenecké organizaci, která je prý nakloněna jejich propuštění, konstatuje francouzský šéfredaktor jednoho z nich. |
31. 8. 2004
Služba čtenářům, navrátivším se z dovolené
|
2. 9. 2004
Ten dělal to a ten zas tohle a všichni dohromady nedělali nic. Tak nějak by se dal velmi stručně vyjádřit vztah Čechů k vlastní (a stále živé) minulosti. Jevy běžné v posttotalitním politickém klimatu se vyskytují téměř periodicky, aby upozornily na "nečekanou" souvislost mezi aktuálním mocenským postavením lidí, kteří se v době dávné přítomnosti angažovali v tzv. starých strukturách. Senzační trhák "Kat Palachova týdne" s hlavním hrdinou v prázdninovém vedoucím Úřadu vlády je pro velký úspěch doplněn o druhý díl se stejným námětem, zápletkou i názvem, jen ta hlavní role připadla už zasloužilému pražskému radnímu (dle vyjádření ministryně školství). |
2. 9. 2004
Tak nějak dnes nevím, co se životem. Prázdniny skončily a jsme zase zpátky v Praze. Je unavená a ospalá neděle. Před chvílí padaly kroupy, ale teď se na nebi tlusté mraky potrhaly a prosvítá jimi zapadající slunce. Okno se ještě třpytí neuschlými kapkami a na komín na protější střeše si sedl holub. Mraky táhnou po nebi rychle k severu a řídnou. |
2. 9. 2004
Štěpán Rychtář
Ruský stranický systém se vytvářel jako ostatní systémy většiny zemí střední a východní Evropy po dlouho trvajícím monopartismu totalitního typu. To co působí jako největší problém malých stran (mezi které ISZR rozhodně patří), je ruský volební systém. Vstupní klauzule do 450-tičlenné dumy (dolní komora ruského parlamentu se nazývá Federální shromáždění) je 5% pro polovinu volenou poměrným volebním systémem, druhá polovina poslanecké sněmovny je volena většinovým volebním systémem v jednomandátových volebních obvodech -- "mor" na malé marginální strany bez významných osobností (opět případ ISZR). |
2. 9. 2004
Je docela pochopitelné, proč se rozhodli Američané a jejich iráčtí spojenci zejména před ofenzívou proti Al Sadrovi v městě Nadžaf uzavřít kancelář televize Al Jazeera v Bagádu, píše v deníku Guardian Hugh Miles. Ten připravuje o televizi Al Jazeera svou novou knihu a už 10 měsíců ji studuje, navštěvuje její kanceláře po světě a interviewuje její zaměstnance. Al Jazeera totiž téměř zlikvidovala daleko silnější americkou koalici, v zimě roku 2001, během bombardování Afghánistánu. |
2. 9. 2004
Válka v Čečensku už trvá skoro deset let a s každým dalším rokem se chovají islámští separatisté vždy o hodně brutálněji, aby si svět jejich kauzy povšiml, píše komentátor listu Guardian. Ve snaze ukázat ruským civilistům, jaké utrpení Čečenci zažívají od ruských vojáků, zadržovali separatističtí militanti nemocné v nemocnicích, diváky v divadle, vyslali sebevražedné atentátníky do hotelů a na rockové koncerty, do letadel a do vlaků metra v době špičky. Málokdo však chápe, čeho chtějí docílit, když se nyní zaměřili na malé děti. |
2. 9. 2004
FBI a americké tajné služby se "snaží zjišťovat totožnost nositelů protivládních názorů a zastrašit ty občany, kteří chtěli využít při příležitosti sjezdu amerických Republikánů svého práva na svobodu projevu a k protestům". Stránky indymedia.org citují jednoho newyorského dobrovolníka. |
2. 9. 2004
Tisková zpráva České televize
Česká televize upozorňuje veřejnost a zejména rodiče nezletilých dětí, že její jméno bylo zneužito v souvislosti s údajným telefonickým výzkumem pro její pořad určený dětským divákům Bludiště. Žádný takový výzkum mezi občany ČR Česká televize neprovádí a k takovému výzkumu také nikoho nepověřila. |
3. 9. 2004
My s nimi vyběhneme 21.V takové míře, do jaké je liberalismus vlastní přecitlivělým Angličanům, není vlastní Rusům a všeobecně žádným Slovanům. A tak liberalismus, který vzešel od nás, se ukázal jako neplnohodnotný, zparchantělý, sovětčický. Nicméně v polovině sedmdesátých let právě ním nasákli neformální lídři společenského mínění. Oni se stali zrádci, právě tou pátou kolonou, která nám nedala čas ani možnost, abychom si našli svého moudrého Teng Siao-pinga a vydali se po vytoužené čínské cestě. Toto je dvacátá prvá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování. |
1. 9. 2004
Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
17. 6. 2004
> 29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
> 2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
> 2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
> 1. 7. 1997 - 1. 9. 1997
> 3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 9. 2004 | Děti, které přežily, budou trpět celá desetiletí | ||
4. 9. 2004 | Beslan nám nic neříkal - teď je synonymem zla | ||
3. 9. 2004 | Noc se stmívá vždy jen jednou, den se dní jen vždycky jeden... | Irena Zítková | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
3. 9. 2004 | Byla válka v Kosovu také založena na podvodných tvrzeních? | ||
3. 9. 2004 | Al Jazeera chce zahájit televizní vysílání v angličtině | ||
3. 9. 2004 | Huntington varuje: Blíží se konec americké civilizace! | Josef Brož | |
2. 9. 2004 | O většině národa, která mlčí ke všemu | Bohumil Kartous | |
2. 9. 2004 | Úplněk | Jaroslav Hutka | |
2. 9. 2004 | Irák, USA a Al Jazeera |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 9. 2004 | Noc se stmívá vždy jen jednou, den se dní jen vždycky jeden... | Irena Zítková | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
3. 9. 2004 | Je Divoké víno čtyřicátníkem či čtyřicátnicí..? | Ludvík Hess | |
3. 9. 2004 | Britové oslavují Kunderu | Jan Čulík | |
2. 9. 2004 | Britové se diví, že Kundera nevychází v Česku | ||
1. 9. 2004 | Zpráva o království českém v roce 2000 | Irena Zítková | |
30. 8. 2004 | Co zmůže literatura? | Antonín Jaroslav Liehm | |
27. 8. 2004 | Systémy sebezničení | Václav Dušek | |
26. 8. 2004 | Kryla jako velkého umělce jsem rozhodně zpochybnit nechtěl... Šmerala ano... | Radko Kubičko, Jiří Haussmann |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 9. 2004 | Standa Rovňák a jeho středně Rychlé šípy | Martin Mařák | |
31. 8. 2004 | ČR "spěje k hospodářskému úpadku" | ||
31. 8. 2004 | Normální je nelhat? | Jan Čulík | |
31. 8. 2004 | Telecí en Gross | Ondřej Hausenblas | |
27. 8. 2004 | Hloupost ministra nebo vlastizrada? | Štěpán Kotrba | |
27. 8. 2004 | Kolik stránek má Grossova právnická disertace na universitě v Plzni? | ||
24. 8. 2004 | Vláda prošla 101 hlasy | ||
23. 8. 2004 | Programové prohlášení vlády selhává ve všech oblastech | Jiří Velebný | |
22. 8. 2004 | Programové prohlášení vlády České republiky - definitivní text | ||
20. 8. 2004 | Kdy rezignovat? | Ivan David |
Transplantace a etika | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 9. 2004 | Eutanázie a transplantace | Ivan Válek | |
3. 9. 2004 | Děs nad lékaři a transplantacemi | Ivan Válek | |
3. 9. 2004 | Tomáš Fuk pochopil opravdu málo | Ivan David | |
3. 9. 2004 | Transplantace | Petr Wagner | |
2. 9. 2004 | Jak je to přesně s transplantačním zákonem? | ||
2. 9. 2004 | Proč ubylo transplantací | Ivan David | |
2. 9. 2004 | "Tomáš Fuk nic nepochopil?" | ||
1. 9. 2004 | Shnijte v hrobě kompletní! | Ivan David | |
2. 3. 2004 | Nepotřebujeme Boha! Máme etickou komisi! | Ladislav Kahoun | |
13. 2. 2004 | Úspěšná exktrakce kmenových buněk má vést k novým léčebným metodám |
Karel Hoffmann | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 9. 2004 | Hoffmann jde z vězení domů | ||
3. 9. 2004 | Jsem rád, že spravedlnost zůstala slepá | Ivan Veselý | |
23. 8. 2004 | Nelítostná spravedlnost | Zdeněk Jemelík | |
20. 8. 2004 | Kdo jinému jámu kopá - tak se z lesa ozývá... | Jan Sýkora | |
18. 8. 2004 | Vraždili bez morálních zábran | Jiří Hudeček | |
16. 8. 2004 | Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" | Jan Sýkora | |
12. 8. 2004 | I odpůrce demokracie jako Karel Hoffmann má právo se hájit demokratickými prostředky | ||
12. 8. 2004 | Hoffmann sedí poprávu | Eduard Vacek | |
12. 8. 2004 | Ještě o Karlu Hoffmannovi: Nemají pravdu ani Ján Beňak, ani Eduard Vacek | Jan Čulík | |
12. 8. 2004 | Padouch nebo hrdina? | Jiří Hudeček |
Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 8. 2004 | Sloboda, demokracia, právny štát a iné opojné slova | Andrej Sablič | |
12. 8. 2004 | Čulíkovy pohlady nie sú precítené | Andrej Sablič | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
3. 8. 2004 | Otakar Vávra: Umělec s malým u | Milan Černý | |
3. 8. 2004 | O tvůrčí integritě v dobách útlaku | Jan Čulík | |
3. 8. 2004 | Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy | Štěpán Kotrba | |
30. 7. 2004 | "Ideologická klišé exilového literárního encyklopedisty" | Jakub Žytek | |
30. 7. 2004 | Kdo to neprožil, nemůže tomu porozumět | Štěpán Kotrba | |
29. 7. 2004 | Stereotypy a osobní zkušenost | Štěpán Kotrba | |
28. 7. 2004 | Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? | Jan Čulík |
Americký dokumentarista Michael Moore | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 8. 2004 | Michael Moore získal na Republikánském sjezdu další reklamu pro svůj film | ||
24. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin | ||
18. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě | ||
14. 8. 2004 | Moore zveřejnil důkazy pro všechna svá tvrzení ve filmu Fahrenheit 9/11 | ||
13. 8. 2004 | Rozumím, proč Fahrenheit 9/11 dostal hlavní cenu v Cannes | Jan Čulík | |
13. 8. 2004 | O Michaelu Moorovi: Souhlasím | ||
13. 8. 2004 | Michael Moore zveřejnil záběry, kde nový šéf CIA konstatuje, že je pro tuto funkci nevhodný | ||
12. 8. 2004 | Iráčtí vzbouřenci nejsou bojovníky za svobodu | ||
3. 8. 2004 | Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" | Petr Šafařík | |
28. 7. 2004 | Fahrenheit 9/11: vyprodaný sál a dlouhý potlesk | Viktor Šaněk |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 9. 2004 | USA anulují rozsudky o "teroristech" | ||
1. 9. 2004 | Permanentní válka | Oskar Krejčí | |
31. 8. 2004 | Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivní | ||
31. 8. 2004 | Americká letadla "bombardovala afghánskou vesnici" | ||
28. 8. 2004 | Šéf britských konzervativců zaútočil na Bílý dům | ||
27. 8. 2004 | Irák: Jde o vymezení toho, jak se užívá moc | ||
27. 8. 2004 | Ano, jsem ve službách islámských fundamentalistů | Bohumil Kartous | |
27. 8. 2004 | Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 22. srpna 2004 | ||
26. 8. 2004 | Druhá americká zpráva o týrání iráckých vězňů v Abu Ghraib zveřejněna | ||
26. 8. 2004 | Ve službách britského ministerského předsedy... | Bohumil Kartous |
Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 9. 2004 | Odpor muslimských autorit proti únoscům | Martin Ondreját | |
24. 8. 2004 | Přes osm tisíc vězňů v izraelských věznicích je vysíleno hladovkou | ||
12. 8. 2004 | Palestinsko-izraelský konflikt je asi neřešitelný | Pavel Urban | |
11. 8. 2004 | "Tady je Izrael, tak mluvte hebrejsky, anebo držte hubu!" | ||
26. 7. 2004 | Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá | Zdeněk Moravčík | |
16. 7. 2004 | Izraelci stříleli na potravinový konvoj OSN | ||
15. 7. 2004 | Skutečnou situaci znají jen ti, kteří ji prožívají | Jana Malá | |
12. 7. 2004 | Kdo mlží a manipuluje fakta? | Pavel Mareš | |
9. 7. 2004 | Mezinárodní soudní dvůr odsoudil izraelskou zeď | ||
28. 6. 2004 | Muži nenechají ženy svobodně dýchat |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 8. 2004 | Brezina (prý) strašidlem aneb Dokaž, co jsi nenapsal | Karel Dolejší | |
23. 8. 2004 | Jak se stát modrým ptákem | Ivan Brezina | |
20. 8. 2004 | Kdo si hraje, občas zazlobí aneb (nucený) výsek reality Ivanem Brezinou | Karel Dolejší | |
19. 8. 2004 | ...a teď tu o červené Karkulce, prosím! | Ivan Brezina | |
9. 8. 2004 | Růžové angažmá pro zelenou stranu | Martin Mach | |
6. 8. 2004 | Teorie spiknutí v podání Ivana Breziny | Karolína Šůlová | |
6. 8. 2004 | Hnutí DUHA s politiky netančí | Vojtěch Kotecký | |
4. 8. 2004 | Duhoví lidé a pozadí Tmavozeleného puče | Ivan Brezina | |
26. 7. 2004 | Eurovolby nebyly zelené | Ondřej Slačálek | |
23. 7. 2004 | Neuvěřitelné smyšlenky Ivana Breziny | Vojtěch Kotecký |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 8. 2004 | V Brně vzniká Univerzita obrany | Jaroslav Hlaváček | |
24. 8. 2004 | Vládní sliby ve školství | Ondřej Hausenblas | |
5. 8. 2004 | Povinná maturita z matematiky - první krok k oživení společnosti? | ||
4. 8. 2004 | Proč povinnou maturitu z matematiky? | ||
2. 8. 2004 | Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly | ||
2. 8. 2004 | Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad | Jakub Malinovský | |
14. 7. 2004 | Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? | Bohumil Kartous | |
2. 7. 2004 | Poslankyně ČSSD nařídila pedagogům domácí vězení | ||
1. 7. 2004 | Svoboda a zodpovědnost jsou dvě strany téže mince | Petr Plaňanský | |
30. 6. 2004 | Komunisté proti rodině aneb výuka doma | Josef Vít |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík | |
20. 8. 2004 | A tyhle si vemte s sebou a naložte s nimi, jak uznáte za vhodné | ||
20. 8. 2004 | Obrodný proces v Semilech | Ludvík Vaculík |
Haló noviny | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 9. 2004 | Chudáček Chudáček | Štěpán Kotrba | |
23. 8. 2004 | Dle Kotrby by se stydět měla Svobodná Evropa, ne KSČ | Radko Kubičko | |
20. 8. 2004 | Radikálně levicový neznamená nutně komunistický | Štěpán Kotrba | |
19. 8. 2004 | Haló noviny nejsou jediné, které potlačují, "co 'nám' škodí" | Jan Čulík | |
19. 8. 2004 | Kotrba se diví, jako se divili Slánský a Dubček | Radko Kubičko | |
18. 8. 2004 | Výběr mezi CocaColou a PepsiColou není výběr - to není demokracie | Milan Rokytka | |
18. 8. 2004 | Kvalita rudého listí | Štěpán Kotrba | |
17. 8. 2004 | Staří stalinisté | Štěpán Kotrba | |
9. 8. 2004 | Karel Hoffmann: "Žádám spravedlnost!" | ||
13. 7. 2004 | Média v Česku o americké základně | Štěpán Kotrba |