28. 7. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 7. 2004

Ještě k rozhovoru s Vojtěchem Jasným

Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech?

Devětasedmdesátiletý Vojtěch Jasný odmítl v rozhovoru, publikovaném v pondělí v Britských listech, jakoukoliv představu, že by se jako student-komunista na pražské filmové akademii začátkem padesátých let mohl kompromitovat. V úterý dopoledne jsem zhlédl na LFŠ v Uherském Hradišti dva studentské filmy z FAMU, natočené na samém konci padesátých let. Tyto filmy Jasného tvrzení víceméně diskreditují. Myslím, že kdo byl součástí režimu a komu režim dovolil studovat na své "elitní", výběrové škole, musel dobře vědět, kde jsou nepřekročitelné hranice. Oba studentské filmy byly myšlenkově slabé a zpracovávaly - s technicky profesionálním zázemím a s profesionálními herci - vlastně jen dobové ideologické stereotypy.

Lepší ze dvou filmů, promítaných v pořadu "Svět Jana Schmidta", byl jeho studentský film z roku 1960 nazvaný Cesta domů. Schmidt o tom, před promítáním svědčil, že jejich profesor Otakar Vávra (který mimochodem dokázal kolaborovat se všemi režimy, které během dvacátého století zažil) jim dával taková filmařská cvičení, že vytrhl z nějakého scénáře tři čtyři stránky a uložil jim, aby natočili scénu, zaznamenanou na těchto stránkách. Nešlo tedy prý o žádnou složitější myšlenkovou stavbu, ale jen o řemeslné zvládnutí dílčí scény.

Schmidtův patnáctiminutový film Cesta domů je pokusem o nafilmování dramatické scény a o nastínění vztahů mezi několika osobami, film přesto vychází ze stereotypně ideologické situace, jaké veřejnosti předkládala tehdejší oficiální propaganda.

Je pravda, že koncem padesátých let musela být v československé společnosti ještě nesmírně živá zkušenost z války a z nacistické okupace. Tu však samozřejmě zneužívala a k svému obrazu zkreslovala oficiální komunistická propaganda. Jak na to poukázali i někteří literární historici (Igor Hájek), válečná tematika byla zároveň pro literární (a potažmo tedy i filmové) tvůrce vlastně únikem do svobody. Ten, kdo byl režimem povolen jako tvůrčí umělec, musel totiž beletrizovat marxistickou nauku. Socialisticko-realistická díla ze současnosti byla absurdně nerealistická. Vracet se však do předchozí "ekonomické formace", boje "v kapitalismu" proti nacismu, nabízelo určitou možnost přesvědčivého ztvárnění situace. Konec konců, lidé si ještě na drastické situace z války pamatovali.

Ve filmu Cesta domů poskytne jakýsi vesničan uprchlíku, kterého hledá zřejmě gestapo (hraje ho Jan Skopeček) úkryt na noc. (Utlačitelský režim není ve filmu definován, ale zjevně je jím německý nacismus.) Uprchlík je vesničanu vděčen, avšak když na půdu, kde se skrývá, omylem přijde další místní občan, který o uprchlíkově přítomnosti není informován. Skopeček dá jasně najevo, že by neváhal kohokoliv usmrtit, jen aby si zachránil kejhák. Krátký film končí vystřízlivěním vesničana, který původně uprchlíkovi pomohl, a jeho varováním, že jde uprchlíka úřadům udat.

Film je vyroben docela profesionálně, avšak z dobového ideologického rámce nevystoupil.

Daleko špatnějším filmem byl propagandistický půlhodinový snímek Generál, též z roku 1960, od Erwina Stranky. Film je zajímavý snad jen tím, že v něm dceru západoněmeckého generála hraje mladá Věra Chytilová :). Jinak je to "absolutní šunka". Je to vize o tom, jak si "malý Jarda" představuje německý revanšismus. Film je součástí dobových útoků na tehdejšího německého kancléře Konrada Adenauera, který se výrazně zasloužil o zdemokratizování postnacistické západoněmecké společnosti. Je to stereotypní portrét údajného "válečného štváče", starého německého generála, toužícího po nové válce. Hraje ho Václav Trégl. Film je absurdní, zmatenou směsicí oficiální propagandy, jejíž součástí je i to, že německý generál má ve skříni sklenice s různým tvrdým západním alkoholem, koňak či martini, drinky, které zjevně nebyly v padesátých letech v Československu normálně dostupné, tak byly symbolem imperialistické hrozby, stejně asi jako koka kola...:)

Ten, kdo byl nadaným umělcem, mohl se snažit z ideologického chomoutu se trochu vykroutit. Ten, kdo nebyl (a Erwin Stranka zjevně jako student schopným filmařem nebyl) jen šířil požadovanou propagandu.

Je zajímavé, že oba tyto filmy vlastně svědčí o stalinském útlaku ve východní Evropě v padesátých letech možná dodnes výmluvněji než jakákoliv díla, která stalinismus otevřeně kritizují. Mezi Strankovým dílem a filmem Ivo Trajkova Velká voda, o stalinském koncentráku pro makedonské sirotky, je tak docela přímá souvislost.

                 
Obsah vydání       28. 7. 2004
28. 7. 2004 Stanislav Gross: "pražský princ" a virtuální realita
28. 7. 2004 Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus Jan  Čulík
28. 7. 2004 Ještě jednou o Mašínech Milan  Černý
28. 7. 2004 Záhada Stanislava Grosse Oskar  Krejčí
28. 7. 2004 Fahrenheit 9/11: vyprodaný sál a dlouhý potlesk Viktor  Šaněk
28. 7. 2004 Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? Jan  Čulík
28. 7. 2004 Jak si Hurvínek představuje válku... Štěpán  Kotrba
28. 7. 2004 Vykrádanie nápadov alebo brzdenie inovácií? Michal  Feik
28. 7. 2004 Teplo, teplejšie... klimatické zmeny Radovan  Geist
27. 7. 2004 Špidla: Nakupení nejrůznějších a spolu nesouvisejících myšlenek Richard  Vavřík
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
26. 7. 2004 Návrh koaliční smlouvy
27. 7. 2004 Jak obtížné je uniknout z prostředí jediného jazyka Jan  Čulík
27. 7. 2004 Andrej Zvjagincev: Mlčení nad traumatem pater absconditus Jan  Čulík
27. 7. 2004 Jedna ruka netleská a Velká voda Jan  Čulík
27. 7. 2004 Lidský život je neustálá konfrontace s měnící se realitou Bohumil  Kartous
27. 7. 2004 Firmy v EU: Očakávanie zvýšenej spolupráce v programe americkej raketovej obrany
27. 7. 2004 Britský "imperiální zájem" na Letní filmové škole Jan  Čulík
27. 7. 2004 9. thermidor druhého roku první Francouzské republiky Jiří  Nezval
27. 7. 2004 Athény 2004 -- Marathón a jak to vlastně bylo Jiří  Bakala
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík
24. 7. 2004 Lex Mašín? Jan  Sýkora
24. 7. 2004 Vrah anebo hrdina, bohužel jsme jedna rodina Štěpán  Kotrba
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Letní filmová škola, Uherské Hradiště RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2004 Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? Jan  Čulík
28. 7. 2004 Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus Jan  Čulík
27. 7. 2004 Andrej Zvjagincev: Mlčení nad traumatem pater absconditus Jan  Čulík
27. 7. 2004 Britský "imperiální zájem" na Letní filmové škole Jan  Čulík
27. 7. 2004 Jedna ruka netleská a Velká voda Jan  Čulík
27. 7. 2004 Jak obtížné je uniknout z prostředí jediného jazyka Jan  Čulík
26. 7. 2004 Zdánlivá dvojjazyčnost Letní filmové školy a seznam dalších závad Jan  Čulík
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík
24. 7. 2004 Česká byrokracie zabránila známému íránskému režiséru, aby přijel do Uherského Hradiště Jan  Čulík
18. 8. 2003 Letná filmová škola 2003: O spacákoch a akreditácii Peter  Konečný
5. 8. 2003 LFŠ závěrem: Letošní Filmovka ve srovnání s loňskou Jan  Čulík
4. 8. 2003 Letní filmová škola: Lesní chodci a Nevěrné hry Jan  Čulík
1. 8. 2003 Letní filmová škola: natáčejí teď čeští dokumentaristé hlavně filmy "o samorostech"? Jan  Čulík
31. 7. 2003 Letní filmová škola: Remundová velmi příjemně překvapila Jan  Čulík

Český film RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2004 Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? Jan  Čulík
28. 7. 2004 Jak si Hurvínek představuje válku... Štěpán  Kotrba
27. 7. 2004 Jedna ruka netleská a Velká voda Jan  Čulík
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík
25. 7. 2004 Český sen o českém snu Zdeněk  Bárta
14. 7. 2004 Český sen žaluje ODS a supermarket Julius Meinl za porušení autorských práv   
12. 7. 2004 Uhýbají čeští filmaři před skutečností? Jan  Čulík
12. 7. 2004 Brabcův Krysař není úplně špatný film Jan  Čulík
9. 7. 2004 Správce statku: "Užívat si života, než uplyne, je důležitější než podnikat" Jan  Čulík
9. 7. 2004 Český sen a reklama na něj Štefan  Švec
9. 7. 2004 Český sen je úžasný projekt...   
8. 7. 2004 Pánská jízda: křečovitý pokus o komedii Jan  Čulík
8. 7. 2004 Český sen: zábavný průvodce zemí, kde se neřežou hlavy Ondřej  Čapek
7. 7. 2004 Film Český sen: zklamání Jan  Čulík

Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2004 Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? Jan  Čulík
28. 7. 2004 Jak si Hurvínek představuje válku... Štěpán  Kotrba
28. 7. 2004 Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus Jan  Čulík